Zemědělský svaz nesouhlasí s rušením přimíchávání biopaliv
V ČR se zhruba třetina pěstované řepky používá do biopaliv, zbytek na potravinářské účely, v západní Evropě je to podle svazu zhruba půl na půl. Svaz odmítl tvrzení Pirátů, že by řepka znehodnocovala půdu, naopak ji podle něj zlepšuje. Podíl biopaliv první generace, tedy i těch využívaných jako příměs v pohonných hmotách, by na spotřebě podle evropských cílů v roce 2020 neměl přesahovat sedm procentních bodů.
Piráti připravili návrh novely zákona o ochraně o ovzduší. Podle současného znění zákona musejí dodavatelé pohonných hmot zajistit, aby v benzinu bylo za kalendářní rok obsaženo minimálně 4,1 procenta biopaliv a v naftě šest procent. Piráti chtějí novelou docílit odklon od biopaliv první generace, tedy používání kukuřice, řepky nebo řepy, a využívat více nové generace biopaliv.
Druhou generací se podle Pýchy většinou myslí nepotravinářská biomasa, například dřevní hmota nebo odpady. Cena dříví však podle Pýchy vzrostla, pokud se odhlédne od současné kůrovcové kalamity a "odpady" z pěstování plodin, jako je sláma, naopak zemědělci využívají jako zdroj organických složek v půdě. Třetí generace biopaliv, kde se podle Pýchy počítá s využíváním geneticky modifikovaných řas, je ve fázi pokusů. ČR by tak podle něj nezvládla evropské závazky dodržet, nemá dostatek obnovitelných zdrojů z vodních nebo větrných elektráren.
Pýcha dodal, že politicky návrh Pirátů chápe, ale svaz se chce vymezit vůči tvrzení Pirátů o tom, že řepka ničí českou půdu. Plodina naopak zlepšuje osevní postup oproti obilovinám, které jsou v ČR hojně pěstovány.
V Česku se v roce 2017 vyrobilo 157.429 tun látek používaných jako příměsí do bionafty nebo biosložek do směsné motorové nafty. Meziroční nárůst činil 5,8 procenta. Objem výroby bioetanolu pro pohon motorů předloni v ČR klesl o 11,4 procenta na 102.346 tun.
Osevní plocha řepky se loni poprvé od roku 2015 meziročně snížila, řepka byla vyseta na ploše 391.000 ha, což je ve srovnání s minulým rokem úbytek o 4,9 procenta. Plochy ozimých obilovin pro letošní sklizeň stouply meziročně o 3,1 procenta na 969.000 ha.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Jan Šimůnek
2.2.2019 12:48Navíc je řepka totální nesmysl i z toho důvodu, že asimiluje jen velice krátce, protože během relativně (proti jiným plodinám) krátké vegetační doby jsou rostliny stíněny květenstvím a potom semeníky. A to, co se používá na biopaliva, je jen nepatrná část rostliny (olej ze semen).
Nicméně v důsledku totálního pokřivení cen se to zemědělcům vyplatí, tak ji budou pěstovat, dokud pole nezdegradují na Saharu. Prostě ekologie představuje největší riziko pro životní prostředí a,přírodu vůbec.
Ideální by, pochopitelně, bylo odejít z EU a tu přírodu a ornou půdu si nenechat ničit.
Katka Pazderů
2.2.2019 18:34Je pravda, jak píše pan Šimůnek, že z řepky se odváží z pole cca 3-5 t semen, a ta samá hmota (koef. až 1,4)zůstává na poli jako organika, nemluvě o kořenech, které meliorují půdu a umožňují lepší zasakování vody až do hloubky 1,3 metru.
Mám ráda pohádky, ale také pravdu. Řepka je skutečně zlepšující plodinou, v systému, kdy 63% plodin na polích jsou obilniny.
Má smysl zatravňovat svážnice a bránit výstavbě skladovacích hal na nejlepší ornici.
A je pravda, že kdybychom dobrovolně odešli z planety, tak by jí bylo lépe.
Ale řepka za to nemůže. Člověk je vinen.
Katka Pazderů
2.2.2019 18:35Je pravda, jak píše pan Šimůnek, že z řepky se odváží z pole cca 3-5 t semen, a ta samá hmota (koef. až 1,4)zůstává na poli jako organika, nemluvě o kořenech, které meliorují půdu a umožňují lepší zasakování vody až do hloubky 1,3 metru.
Mám ráda pohádky, ale také pravdu. Řepka je skutečně zlepšující plodinou, v systému, kdy 63% plodin na polích jsou obilniny.
Má smysl zatravňovat svážnice a bránit výstavbě skladovacích hal na nejlepší ornici.
A je pravda, že kdybychom dobrovolně odešli z planety, tak by jí bylo lépe.
Ale řepka za to nemůže. Člověk je vinen.
Jan Škrdla
2.2.2019 22:13Pravdou je že řepka jako taková může zlepšovat úrodnost půdy, ale při současném způsobu pěstování jí spíše škodí. Navíc spolu s kukuřicí patří mezi plodiny, u kterých se používá nejvíce pesticidů.
Řepku má cenu pěstovat pro potravinářské účely, popřípadě jako krmivo. Používat ji jako biopalivo je nesmysl, bohužel někteří (většinou ti, co z toho mají užitek), to nechtějí přiznat.