https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/zirafy-nemaji-dlouhe-krky-kvuli-tomu-aby-dosahly-na-nejlepsi-listy-ale-kvuli-boji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Žirafy nemají dlouhé krky kvůli tomu, aby dosáhly na nejlepší listy, ale kvůli boji

14.6.2022 02:12 | PEKING (ČTK)
Žirafa
Žirafa
Foto | Aidas Ciziunas / unsplash.com
Každý slyšel už ve školce, že se u žiraf vyvinuly dlouhé krky, aby dosáhly na ty nejlepší listy na vrcholcích stromů. Skutečným důvodem však nebyla touha po lepší večeři, ale agresivita samců. Napsali to autoři studie, o níž informoval list Haarec.
 

"Na tom, že se u žiraf vyvinuly dlouhé krky, má podíl soupeření samců," napsali ve své studii v časopise Science Š Čchi-wang a Tchao Teng z čínské akademie věd a Jin Meng z amerického muzea přírodní historie spolu s dalšími kolegy.

Sladké obrázky mírných žiraf uštipujících nejjemnější lístky z vrcholků porostu, zatímco zlomyslné kozy a nenasytní jeleni se o pastvu přetahují dole u země, podporují teorii o dlouhém krku a dosažitelnosti potravy. Podle nové studie je ale pravda taková, že se u žirafích samců vyvinuly dlouhé krky, aby se spolu mohli účinněji prát.

Omračující lebku - doslova i přeneseně - měl jeden z nejranějších druhů Bramathereium, který obýval území od Indie po Turecko.
Omračující lebku - doslova i přeneseně - měl jeden z nejranějších druhů Bramathereium, který obýval území od Indie po Turecko.
Foto | Kritzolina / Wikimeda Commons

Pro tuto teorii mluví objev dříve neznámého předka dnešních žiraf, který žil před 17 miliony let v současné Číně a na hlavě měl něco jako kostěnou helmu. Takže to, že dnes vídáme žirafy vysoké i šest metrů, není jenom výsledek touhy po zelenější pastvě.

Teorie "krku za sex" u žirafovitých koluje delší dobu, omračující lebku - doslova i přeneseně - měl jeden z nejranějších druhů Bramathereium, který obýval území od Indie po Turecko. Teď vědci objevili rovněž vyhynulého Discokeryxe xiezhi, který se vyznačoval velmi silnou lebkou zakončenou na vrcholku helmou v podobě disku. Tento druh měl také zesílené krční obratle a nejkomplikovanější spojení mezi hlavou a krkem, jaké bylo u savců dosud popsáno.

Podle Š Čchi-wanga odkazuje silná kost na hlavě k tomu, co se jako rohy vyvinulo u volů nebo nosorožců nebo jako paroží u jelenů a růžky u současných žiraf. U Discokeryxe xiezhi se jako u jediného objevuje konečná adaptace na hlavové souboje. 'Disco' v jeho názvu odkazuje na kulatý plát a 'keryx' na roh, takže už jméno naznačuje brutální souboje, jež se u dnešních žiraf proměnily v údery krků.

Soupeři bojující o samice při nich svá mohutná těla uzemní pevným postojem dlouhých nohou a prudce zmítají hlavami, aby se navzájem zasáhli růžky. Ano, dnešní žirafy jich mají na hlavách až pět.

Vědci nedávno objevili pozůstatky vyhynulého Discokeryxe xiezhi, který se vyznačoval velmi silnou lebkou zakončenou na vrcholku helmou v podobě disku.
Vědci nedávno objevili pozůstatky vyhynulého Discokeryxe xiezhi, který se vyznačoval velmi silnou lebkou zakončenou na vrcholku helmou v podobě disku.
Foto | Di (they-them) / Wikimeda Commons

Teorie o příčině zvláštní anatomie žiraf spadá do otázek, proč má zebra pruhy, a obojí je nevyjasněné. S nálezem Discokeryxe xiezhi se teď ve vědeckém světě kyvadlo přesunulo k zastáncům teorie o vlivu boje o samici. Podle vědců je pro hlavové souboje s rychlými údery důležité zesílené skloubení mezi atlasem a kostí týlní a také meziobratlové spoje.

Z rozboru zubní skloviny se snažili určit, čím se discokeryx živil. Soudí, že se pásli na velkém prostrou, ale mohli být vázáni i na specifický druh pastvy, což je pro jejich teorii rozhodující. Vývoj žirafovitých je svázán s ekologií. Discokeryx xiezhi se objevil v době klimatického ráje, který nastal po dlouhém období sucha a kdy se příroda hemžila zvířectvem.

V té době existovaly nejméně dva další druhy žirafovitých a delší krky je mohly zvýhodnit při pastvě ve vyšších patrech. Schopnost zajistit i dostatek kvalitní potravy měla za následek zintenzivnění sexuálních soubojů, což vedlo k dalšímu rozvoji extrémnosti tvaru krků.

Krátce řečeno svědčí helma a krk o tom, že byl Discokeryx xiezhi násilnický surovec a kombinace jeho specifického stylu pastvy a lítého boje o samice vedla k prodloužení krku a k dnešní éterické podobě žirafy.

Dnes tento druh žije jenom v Africe a v zoologických zahradách. Kde jeho vývoj začal, není jasné. Podle nové studie se našly fosilie prvních žirafovitých staré 18 milionů let v Libyi a Namibii. Kosti druhů, jež žily později, se nyní našly i v Číně, takže není jasné, zda se žirafí pouť začala v Africe nebo Eurasii. Jisté ale je, že když se začne žirafa bít, je lepší být i se svou hlavou daleko od ní.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.6.2022 07:05
Je něco životně důležitější, než souboj samců, a to uhašení žízně. Žirafám se vyvinuly dlouhé nohy, aby dosáhly vysoko do korun. A s krátkým krkem by se potom ani nenapila, i kdyby se rozčápla jak žaba. Proto musí mít i dlouhý krk, aby disproporčně s nohami tato partie korelovala.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist