Žížaly mají zásadní podíl na světové produkci potravin. Podle vědců je srovnatelný se zemědělskou produkcí Ruska
1.10.2023 09:25
(ČTK)
Žížaly se noří do země a v půdě se i živí, čímž rozkládají organické látky a provzdušňují půdu a zvyšují tak její úrodnost. Pomáhají také v půdě zadržovat vodu. O jejich přínosu pro růst plodin psal již v roce 1881 britský přírodovědec Charles Darwin.
Žížaly se noří do země a v půdě se i živí, čímž rozkládají organické látky a provzdušňují půdu a zvyšují tak její úrodnost. Pomáhají také v půdě zadržovat vodu. O jejich přínosu pro růst plodin psal již v roce 1881 britský přírodovědec Charles Darwin, dosud ale nebylo známo, jak velký podíl na růst zemědělských produktů mají.
Podíl žížal na světové produkci plodin, jako je rýže, kukuřice, pšenice a ječmen, je podle nové studie vědeckého týmu ze Spojených států zhruba 6,5 procenta. Dalších 2,3 procenta světové produkce si bezobratlí živočichové připisují u luštěnin, jako je sója, hrách, cizrna a čočka.
Přínos žížal vědci zkoumali za pomoci analýzy map půdních vlastností, výnosu plodin a výskytu žížal. Zjistili, že větší dopad na růst obilovin a dalších potravin mají žížaly v oblastech globálního jihu; v subsaharské oblasti se na úrodě podílí z deseti procent a v Latinské Americe a Karibiku z osmi procent. Je to patrně proto, že zemědělci v těchto regionech mají tendenci používat méně hnojiv a pesticidů a místo toho využívají hnůj a tlející organické látky.
Vliv žížal na globální pěstování potravin je rozhodně pozoruhodný, uvádějí odborníci, jsou ale potřeba další studie, aby se ukázalo, jakou roli hrají ostatní půdní organismy.
"Půda je stále jako obrovská černá skříňka, které plně nerozumíme," uvedl vedoucí autor studie Steven Fonte z univerzity v americkém státě Colorado.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Vědci zjistili, co stojí za pestrým zbarvením papouščího peří
Live Science: Který z živočichů může mít najednou nejvíce potomků?
Zvláštní ryby nohama ochutnávají okolí a hledají kořist, uvádí studieOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Karel Zvářal
1.10.2023 10:08Nakonec pomocí AI zjistíme, že to jsou užiteční zemědělští roboti. Poznej a chraň!
Odpovědět
kk
karel krasensky
1.10.2023 14:00Pomíchat žížaly a Rusko to je celkem husarský kousek.Už jenom chybí napsat,že je jí Putin,Šojgu,Lavrov a Valentina Těreškovová.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
1.10.2023 14:09A jak je to v ČR, co ?
Hovězí dobytek se pomalu likviduje, sláma spaluje, takže hnůj téměř žádný, no a žížaly tedy též téměř žádné, že !
Odpovědět
Hovězí dobytek se pomalu likviduje, sláma spaluje, takže hnůj téměř žádný, no a žížaly tedy též téměř žádné, že !
PE
Miroslav Vinkler
2.10.2023 08:51V roce 1837, rok po návratu z výpravy na lodi Beagle, navštívil Charles Darwin svého strýce Josiaha Wedgwooda. Ten ho vzal na několik polí, která byla před patnácti lety pokryta vápencem, páleným mramorem a sopečnou škvárou. Materiál se nacházel ve značné hloubce pod povrchem. Wedgwood vyslovil hypotézu, že žížaly vynášejí na povrch pohlcenou zeminu ve formě trusu, podhrabávají předměty ležící na povrchu a způsobují jejich pokles.
Darwin se poté začal významem žížal zabývat hlouběji a vydal knihu knihy The Formation of Vegetable Mould through the Action of Worms with Observations on their Habits.
Nakonec jej výzkum vedl k závěru, že není na světě užitečnějšího živočicha nežli je právě žížala.
Trvalo dalších cca 150 let než tuto triviální pravdu otiskli "vědci" a ohromili tím veřejnost.
Mezi námi dvčaty , každý skutečný sedlák dávno věděl a ví, že bez humusu , za nějž vděčíme vysmívaným žížalám, bude jeho úroda podstatně menší a snažil se vpravením hnoje do půdy tento proces podporovat.
Což dnešní bruselská elita nechápe, protože jejím svatým posláním je utlouct sodovkáč a nikoli se starat o stav zemědělské půdy v Unii.
Odpovědět
Darwin se poté začal významem žížal zabývat hlouběji a vydal knihu knihy The Formation of Vegetable Mould through the Action of Worms with Observations on their Habits.
Nakonec jej výzkum vedl k závěru, že není na světě užitečnějšího živočicha nežli je právě žížala.
Trvalo dalších cca 150 let než tuto triviální pravdu otiskli "vědci" a ohromili tím veřejnost.
Mezi námi dvčaty , každý skutečný sedlák dávno věděl a ví, že bez humusu , za nějž vděčíme vysmívaným žížalám, bude jeho úroda podstatně menší a snažil se vpravením hnoje do půdy tento proces podporovat.
Což dnešní bruselská elita nechápe, protože jejím svatým posláním je utlouct sodovkáč a nikoli se starat o stav zemědělské půdy v Unii.
Jakub Graňák
2.10.2023 09:56 Reaguje na Miroslav VinklerNesvádějte to na Brusel, devastace půdního edafonu probíhá od nástupu zelené revoluce - tedy minimálně 70 let
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.10.2023 10:09 Reaguje na Miroslav VinklerVe svém okolí jsem letos příjemně překvapen posklizňovými směskami na polích. Osel jimi dokonce polský pachtýř pole, které týrá 25 let bez hnoje a odváži vše vypěstované do Polska a zpět pouze umělá hnojiva. Pole se zelenají a místy ještě i kvetou. Snad se něco pomalu mění a zvýšila se o něco i pestrost plodin. Přibyla sója,
hrách a dokonce zase cukrovka. Bohužel kukuřice stále hraje spolu
s pšenicí prim a řepky ubývá. Stále to ale není to, co tu bývalo
kdysi, kdy se tu sklízely pícniny jako vojtěška a jetel a nebo
rané brambory a bob pro výkrm zvířat. Včera jsem projel okolí na
kole křížem krážem a opravdu vidím změnu ve prospěch zeleného
hnojení a zvýšení pestrosti plodin na polích. Takže jsem trochu
optimistou, že to někteří pochopili a že se pokusí o nápravu.
Otázkou budou ale podmínky na trhu a zda to vše ustojí. Máme tu
štěstí, že tu hospodaří spíše ti velcí, kteří to asi ustojí,
protože u těch malých ty změny prozatím žádné nevidím. Malý
sedlák stále rozprodává zahrádkářům i tu trochu hnoje, co má
a jeho strniště se spíše zelená plevelem, než směskami. Asi
nemá na osivo a nebo nemá zájem o zelené hnojení.
Odpovědět
hrách a dokonce zase cukrovka. Bohužel kukuřice stále hraje spolu
s pšenicí prim a řepky ubývá. Stále to ale není to, co tu bývalo
kdysi, kdy se tu sklízely pícniny jako vojtěška a jetel a nebo
rané brambory a bob pro výkrm zvířat. Včera jsem projel okolí na
kole křížem krážem a opravdu vidím změnu ve prospěch zeleného
hnojení a zvýšení pestrosti plodin na polích. Takže jsem trochu
optimistou, že to někteří pochopili a že se pokusí o nápravu.
Otázkou budou ale podmínky na trhu a zda to vše ustojí. Máme tu
štěstí, že tu hospodaří spíše ti velcí, kteří to asi ustojí,
protože u těch malých ty změny prozatím žádné nevidím. Malý
sedlák stále rozprodává zahrádkářům i tu trochu hnoje, co má
a jeho strniště se spíše zelená plevelem, než směskami. Asi
nemá na osivo a nebo nemá zájem o zelené hnojení.
Jakub Graňák
2.10.2023 10:46 Reaguje na Břetislav MachačekVstupujete na tenký led - chválíte něco, co zavedla vámi nenáviděná EU. Co se týče malých: nemají na osivo, protože dotace, které jsou v civilizovaných zemích zastropovány, u nás požírají holdingy o desetitisících ha - hnus že? Sypat miliardářům...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.10.2023 09:20 Reaguje na Jakub GraňákPokud vím, tak možnost získat dotace má každý a malí
nyní větší, než ti velcí, ale velcí prostě umí a mají na to techniku a vyškolené lidi. Ten náš malý sedlák si kdysi koupil postřik v Polsku a namíchal ho tak, že si spálil obilí. On totiž vyšel školu
ze 7 třídy a počty mu nikdy nešly. I se psaním na
tom nebyl nejlépe a ani jeho žena, která mu dělá
"účetnictví". Sice nevím jaké, když účty za hnůj,
mléko a jiné produkty nevystavuje, ale ti dva asi neumí vypsat tu žádost o dotaci. Je zajímavé, že
tedy neplatí to osévání směskami plošně a pro
všechny, protože už kousek za humny tomu tak není.
Mezi námi, pokud někdo něco umí, tak ať to dělá,
ale pokud to neumí, tak ať to přenechá těm, co to
umí. Já pole nechal dokonce státu a část chamtivým
příbuzným, protože k tomu nemám techniku a už ani
chuť na staré roky dřít, jako ten sedlák, který
neví, kam dřív skočit a chodí oba s ženou stále
v pracovním a špinaví i nakupovat. Nejsem fajnovka,
ale než mléko z jejich statku, tak raději z velké
firmy, jaká funguje v mém okolí. To už není o EKO
a BIO, ale o hygieně samotné selky, díže a konve
na mléko. Pokud je toto budoucnost, tak nás potěš
pánbůh. Jinak znám i malého "sedláka", který vše
zatravnil a pouze to balíkuje k rozprodeji mezi
chovatele koní a nebo nechává balíky hnít na kraji
pole do úplného rozpadnutí. Je k neuvěření, že majitel 100 ha zatravněných polí jezdí nakupovat
pro rodinu veškeré potraviny do supermarketu
a honosí se titulem DOTOVANÝ ZEMĚDĚLEC !
p
Odpovědět
nyní větší, než ti velcí, ale velcí prostě umí a mají na to techniku a vyškolené lidi. Ten náš malý sedlák si kdysi koupil postřik v Polsku a namíchal ho tak, že si spálil obilí. On totiž vyšel školu
ze 7 třídy a počty mu nikdy nešly. I se psaním na
tom nebyl nejlépe a ani jeho žena, která mu dělá
"účetnictví". Sice nevím jaké, když účty za hnůj,
mléko a jiné produkty nevystavuje, ale ti dva asi neumí vypsat tu žádost o dotaci. Je zajímavé, že
tedy neplatí to osévání směskami plošně a pro
všechny, protože už kousek za humny tomu tak není.
Mezi námi, pokud někdo něco umí, tak ať to dělá,
ale pokud to neumí, tak ať to přenechá těm, co to
umí. Já pole nechal dokonce státu a část chamtivým
příbuzným, protože k tomu nemám techniku a už ani
chuť na staré roky dřít, jako ten sedlák, který
neví, kam dřív skočit a chodí oba s ženou stále
v pracovním a špinaví i nakupovat. Nejsem fajnovka,
ale než mléko z jejich statku, tak raději z velké
firmy, jaká funguje v mém okolí. To už není o EKO
a BIO, ale o hygieně samotné selky, díže a konve
na mléko. Pokud je toto budoucnost, tak nás potěš
pánbůh. Jinak znám i malého "sedláka", který vše
zatravnil a pouze to balíkuje k rozprodeji mezi
chovatele koní a nebo nechává balíky hnít na kraji
pole do úplného rozpadnutí. Je k neuvěření, že majitel 100 ha zatravněných polí jezdí nakupovat
pro rodinu veškeré potraviny do supermarketu
a honosí se titulem DOTOVANÝ ZEMĚDĚLEC !
p
Jakub Graňák
3.10.2023 17:52 Reaguje na Břetislav MachačekTakže ještě jednou: v civilizovaných zemích mají dotace svůj strop. Dotovat miliardáře je nemravné a nepovede k ničemu jinému, než ke koncentraci zemědělské produkce v rukou několika oligarchů. Nesnášíte šlechtu a sedláky a přitom podporujete systém který vyrábí superšlechtu a supersedláky, zatímco všechny menší do výměry cca 2000 ha (ó ano - až tak velké) devastuje byrokracií a státem řízenou buzerací, na kterou si miliardáři vydržují armádu poloagronomů-poloúředníků.
Mám takový dojem, že vůbec netušíte, co se v zemědělství momentálně děje, za pár let se nebudete stačit divit...
Plácáte tu pořád o jednom, dvou lopatách z vašeho okolí - na každého jednoho z nich znám dvacet malých, kteří to dělají skvěle a lidi jim za jejich produkci rvou ruce
Odpovědět
Mám takový dojem, že vůbec netušíte, co se v zemědělství momentálně děje, za pár let se nebudete stačit divit...
Plácáte tu pořád o jednom, dvou lopatách z vašeho okolí - na každého jednoho z nich znám dvacet malých, kteří to dělají skvěle a lidi jim za jejich produkci rvou ruce
FD
František Dvořák
3.10.2023 06:36Už jsem před chvilkou o tom psal jinde, budu se opakovat. To je teda poznatek. To už jsem se učil, ne to o Rusku, ale o žížalách v letech 1962 - 1966 na SZTŠ ( střední zemědělské škole). S potěšením konstatuji, že ve vědění již, sice se zpožděním, ale přeci dohánět komunizmus. K tomu, abychom zjistili, že řádně obdělaná půda dokáže zadržet obrovské množství vody už nám zbývá jenom krůček.
Odpovědět
FD
František Dvořák
3.10.2023 06:37Už jsem před chvilkou o tom psal jinde, budu se opakovat. To je teda poznatek. To už jsem se učil, ne to o Rusku, ale o žížalách v letech 1962 - 1966 na SZTŠ ( střední zemědělské škole). S potěšením konstatuji, že ve vědění již, sice se zpožděním, ale přeci dohánět komunizmus. K tomu, abychom zjistili, že řádně obdělaná půda dokáže zadržet obrovské množství vody už nám zbývá jenom krůček.
Odpovědět
FD
František Dvořák
3.10.2023 06:38Už jsem před chvilkou o tom psal jinde, budu se opakovat. To je teda poznatek. To už jsem se učil, ne to o Rusku, ale o žížalách v letech 1962 - 1966 na SZTŠ ( střední zemědělské škole). S potěšením konstatuji, že ve vědění již, sice se zpožděním, ale přeci dohánět komunizmus. K tomu, abychom zjistili, že řádně obdělaná půda dokáže zadržet obrovské množství vody už nám zbývá jenom krůček.
Odpovědět
FD
František Dvořák
3.10.2023 06:41Už jsem před chvilkou o tom psal jinde, budu se opakovat. To je teda poznatek. To už jsem se učil, ne to o Rusku, ale o žížalách v letech 1962 - 1966 na SZTŠ ( střední zemědělské škole). S potěšením konstatuji, že ve vědění již, sice se zpožděním, ale přeci dohánět komunizmus. K tomu, abychom zjistili, že řádně obdělaná půda dokáže zadržet obrovské množství vody už nám zbývá jenom krůček.
Odpovědět
FD
František Dvořák
3.10.2023 06:46 Reaguje na František DvořákMusím konstatovat, že už jsem starý a asi hloupí. Ale internet bohužel poslední dobou nějak zpomalil, dlouho si mi to v diskuzi neobjevovalo, tak jsem vícekrát kliknul. Kolikrát lze spočítat, já už do tolika počítat neumím.
Odpovědět
FD
František Dvořák
3.10.2023 07:54 Reaguje na František DvořákJeště jedna chybička. ve vědění již začínáme atd.
Odpovědět
JH
JH
3.10.2023 08:57 Reaguje na František DvořákAutoři studie ale netvrdí, že vymysleli žížalu. Oni změřili přínos žížal ke světové produkci potravin. To ve vaší učebnici z roku 1962 určitě nebylo. Takže komunismus nedohnali, ale předběhli.
Odpovědět
FD
František Dvořák
3.10.2023 09:15 Reaguje na JHKomunisti, zrovna tak jako jejich předchůdci sedláci taky nevymysleli žížalu, to jsem nikde nepsal, ale o jejich přínosu pro úrodnost půdy jsem se doopravdy učil. A že je jich v půdě tím víc, čím je půda lépe obhospodařovaná a dotovaná organickou hmotou jsem se také učil. Čili toto považuji za přínosnější pro půdu, výrobu potravin a přírodu než to, co mi tady tvrdíte, že chudáci vědci zjišťovali. To z toho při řádném ošetření půdy vyplynulo. Na tom tolik makat nemuseli.
Odpovědět
JH
JH
3.10.2023 09:31 Reaguje na František DvořákO přínosu žížal pro úrodnost půdy se učí i na základní škole. Ale něco jiného je umět ten užitek nějak popsat a změřit. Já myslím, že tyhle výsledky jsou zajímavé a užitečné. Třeba proto, že je na nich vidět, o kolik zrna můžeme bez žížal přijít.
Odpovědět
FD
František Dvořák
3.10.2023 10:25 Reaguje na JHTyto poznatky byly přínosný už tenkrát, když jsem to té školy chodil. Po roce 1989 byly potřeny vadným myšlením různých ekologů na funkci půdy a že by se nyní přišlo na to, že to nějak přestává fungovat, tak to vědecky vylézá na povrch.
Odpovědět
JH
JH
3.10.2023 12:28 Reaguje na František DvořákKdo kdy zpochybňoval funkci žížal? To mi nějak uniklo.
Odpovědět
FD
František Dvořák
3.10.2023 10:30 Reaguje na JHA ještě se těším na to, až vědci spočítají o kolik zrn bychom zvýšili produkci půdy, kdybychom jí obdělali a tím v ní zadrželi vodu. K druhé části mého příspěvku jste se ještě nevyjádřil.
Odpovědět
JH
JH
3.10.2023 12:40 Reaguje na František DvořákJá nemám úplně ambice se vyjadřovat ke všem vašim myšlenkám. A hlavně nevím, čemu říkáte obdělávání, to je dost široký pojem a asi všechna orná půda se u nás obdělává.
Odpovědět
FD
František Dvořák
3.10.2023 14:20 Reaguje na JHAno. Obdělávání půdy je velice široký pojem. Bohužel, ten pojem se po r.1989 tak zúžil, že dnes neexistuje půda, která by měla nějakou strukturu, ve které by byl život a která by byla schopna po dešti zadržet vodu.
Odpovědět
JH
JH
3.10.2023 16:57 Reaguje na František DvořákTohle je hodně zjednodušené tvrzení. Půdy špatně zadržovaly vodu už před rokem 1989 a možností obdělávání půdy je dnes víc než tenkrát. Taky není pravda, že v žádné dnešní půdě není život.
Odpovědět
