Ochranu srnek při senoseči mají zlepšit nové aplikace pro mobily
Výhodou nových aplikací je skutečnost, že lze data zadat do systému rovnou na poli. I tam, kde zrovna není internet. „Data se uloží v offline režimu a do databáze se nahrají, jakmile se chytrý telefon dostane k datovému signálu,“ vysvětluje Ladislav Böhm, který společně s Jakubem Podroužkem získal za svoji aplikaci nejvyšší ocenění v soutěži vyhlášené loni v červnu ČZU a Ministerstvem životního prostředí.
Webová stránka senosec.czu.cz a nové aplikace mají usnadnit domluvu zemědělců, myslivců a dobrovolníků, kteří pak společnými silami zabraňují střetu zvířat se zemědělskými stroji. Zemědělec může na mapě označit místo a termín seče, myslivec zadat praktické opatření před sečí a akci, do níž se poté mohou hlásit dobrovolníci a podílet se na preventivních a záchranných opatřeních v terénu. Do databáze lze zadávat i údaje o výskytu zvířat a jejich mláďat v porostu před sečí nebo místo nálezu zabitého zvířete. To může podle tvůrců přispět k lepším odhadům o počtu uhynulé zvěře při sečích.
Přesné statistiky, kolik zvířat zemědělská technika každoročně usmrtí, totiž neexistují, odhady myslivců jen u srn hovoří zhruba o 50 zabitých mláďatech na 1000 ha travních porostů. „Při sečích kromě srnčat či zajíců hyne i celá řada chráněných druhů, např. drobných savců, koroptví, chřástalů, čejek a dalších ptáků,“ dodává ministr Brabec. Účinnost portálu, aplikací i kampaně bude ale podle jeho slov záležet zejména na tom, kolik lidí a jakým způsobem se do projektu zapojí.
Zájem o webovou stránku byl podle jejich autorů ale už i loni znatelný. „Portál zaznamenal přes 7000 návštěv, tzn. v průměru 400 unikátních návštěv denně. Zaregistrovalo se do něj 2095 uživatelů, z toho 76 zemědělských podniků a 99 mysliveckých spolků,“ uvádí Roman Kvasnička z Provozně ekonomické fakulty ČZU. Při terénních pracích společně zachránili 112 dospělých zvířat nebo mláďat.
Přečtěte si také článek Nadchází senoseč. Srnčata ukrytá v loukách lze před smrtí ochránit jednoduše
„Zkušenosti s portálem jsou pro nás myslivce zatím v zásadě pozitivní, a to přestože si lidé práci s ním v loňské sezóně zatím takzvaně osahávali. Věřím ale, že nově vytvořené aplikace pro chytré mobily pomůžou letos zájem odborné i laické veřejnosti zvýšit. Pomáhají nám také sociální sítě, konkrétně na Facebooku už má skupina k senosečím a záchraně zvířat přes 4000 členů, kteří aktivně spolupracují při přípravě akcí v terénu, a to po celé České republice,“ dodává Lubomír Hajný z honebního společenstva Staříč na Ostravsku, který se záchraně zvířat před sečením travních porostů věnuje už několik let.
V rámci loni vyhlášené soutěže vznikly celkem tři provozuschopné mobilní aplikace. Ty jsou určené pro zařízení s Androidem a Windows Phone a nyní běží v testovací verzi. Připravené pro ostrý provoz by měly být do konce dubna. Ještě před sezónou jarních sečí by měly být veřejnosti k dispozici přes Google Play nebo Store.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Aplikace Senoseč letos pomohla zachránit 553 zvířat 
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nálezOnline diskuse
Všechny komentáře (1)
Tomáš Zeman
20.2.2016 15:27Ochránci přírody by si měli ujasnit co vlastně chtěji a co je pro živ. prostředí vetší škoda. Jestli uměle pěstované lesy, do kterých se musí zbytečně investovat /a že peníze nevznikají z ničeho ale většinou s velkou ekostopou/ nebo totálně přemnoženou srnčí zvěř.
Hodně lidí můj přístup asi rozlítí ale zabité zvěře při sklizni mi líto není, protože je to při současným fungování myslivosti pro mě jako zemědělce i vlastníka lesa logický a spravedlivý stav věci.
Zájmy myslivců a ochránců zvířat nemůžou být postavený nad zájmy zemědělců a vlastníků pozemků, kterým tím navíc vznikají nehrazené škody. K potřebné rovnováze má současný stav daleko.
