Právo: Chmelnice se tento rok znovu zmenšily
27.5.2005 | LOUNSKO | Právo
O tři procenta menší plochy než vloni osázeli letos chmelem pěstitelé na Lounsku. Chmel otáčivý roste jen na 5659 hektarech. Navíc jsou chmelnice staré, téměř polovina porostů přesáhla hranici patnácti let.
A důvod? Chmelaři na obnovu nemají peníze. „Vstupem do Evropské unie skončil národní program na obnovu chmelnic. Přestože pomáhal českým pěstitelům s omlazováním, téměř polovina porostů byla vloni starší než 15 let. V letech, kdy bývá teplo a sucho, staré porosty málo plodí. Jenže výsadba nových je drahá, a tak se dá předpokládat, že pěstitelé spíš omezí plochy,“ uvedl tajemník svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa.
Podle ministerstva zemědělství si pěstitelé na obnovu chmelnic mají našetřit z takzvané doplňkové platby. Jenže to není zrovna snadné. Založení jediného hektaru nové chmelnice stojí od půl miliónu do 700 tisíc korun. „I kdyby existovala teoretická možnost, že si zemědělec nastřádá na obnovu, stačí to jen na 1,5 procenta ploch ročně. Chmelaři však potřebují omladit osm procent plochy za rok. Musí se proto najít další zdroje, jinak může v horizontu pěti až deseti let dojít k zásadnímu zmenšení chmelnic,“ doplnil Rosa.
Jen závistivě hledí k sousedům
Celou dotaci podle něj pěstitelé neušetří. Platí z ní stoupající náklady na hnojiva, mzdy i drátky. Peníze navíc dostávají se zpožděním. Platby za letošek neuvidí dřív než na konci roku.
Čeští chmelaři proto závistivě pošilhávají po svých severních sousedech. Jejich němečtí kolegové totiž mají nárok na plošnou dotaci od státu kolem 480 eur na hektar.
„Těch 14 až 15 000 korun, které by to znamenalo pro nás, bychom citelně poznali. Pak by byly podmínky rovné. Jestliže se tak nestane, pokusí se Němci v přetlaku na trzích s chmelem dostat na naše místo. Nebude to konkurence kvality, ale ceny. Bez dotací nemůžeme prodávat za stejné peníze jako oni,“ upozorňují už několik let.
Přes všechny potíže se jim loni podařilo uzavřít smlouvy na prodej celé úrody. S obchodníky se dohodli odbytu 6310 tun sklizeného chmele. Výnos dosáhl 1,08 tuny z hektaru. Velmi dobrá byla i kvalita chmele, výrazné zlepšení zaznamenal také obsah hořkých látek. Z celkové produkce jde každoročně až 85 procent chmele do zahraničí, největším odběratelem je Japonsko.
reklama
Podle ministerstva zemědělství si pěstitelé na obnovu chmelnic mají našetřit z takzvané doplňkové platby. Jenže to není zrovna snadné. Založení jediného hektaru nové chmelnice stojí od půl miliónu do 700 tisíc korun. „I kdyby existovala teoretická možnost, že si zemědělec nastřádá na obnovu, stačí to jen na 1,5 procenta ploch ročně. Chmelaři však potřebují omladit osm procent plochy za rok. Musí se proto najít další zdroje, jinak může v horizontu pěti až deseti let dojít k zásadnímu zmenšení chmelnic,“ doplnil Rosa.
Jen závistivě hledí k sousedům
Celou dotaci podle něj pěstitelé neušetří. Platí z ní stoupající náklady na hnojiva, mzdy i drátky. Peníze navíc dostávají se zpožděním. Platby za letošek neuvidí dřív než na konci roku.
Čeští chmelaři proto závistivě pošilhávají po svých severních sousedech. Jejich němečtí kolegové totiž mají nárok na plošnou dotaci od státu kolem 480 eur na hektar.
„Těch 14 až 15 000 korun, které by to znamenalo pro nás, bychom citelně poznali. Pak by byly podmínky rovné. Jestliže se tak nestane, pokusí se Němci v přetlaku na trzích s chmelem dostat na naše místo. Nebude to konkurence kvality, ale ceny. Bez dotací nemůžeme prodávat za stejné peníze jako oni,“ upozorňují už několik let.
Přes všechny potíže se jim loni podařilo uzavřít smlouvy na prodej celé úrody. S obchodníky se dohodli odbytu 6310 tun sklizeného chmele. Výnos dosáhl 1,08 tuny z hektaru. Velmi dobrá byla i kvalita chmele, výrazné zlepšení zaznamenal také obsah hořkých látek. Z celkové produkce jde každoročně až 85 procent chmele do zahraničí, největším odběratelem je Japonsko.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
