MF Dnes: Poničené smrky zachraňuje vápno
16.11.2006 | JIZERSKÉ HORY | MF Dnes
Poničené smrky na Černostudničním hřebenu u Jablonce nad Nisou zachraňují lesníci plošným vápněním. Stromy umírají, protože neumí získat z kyselé půdy živiny a podle lesní správy jim toto právě vápnění usnadní.
„Letos vápnění dokončujeme. Letadla nyní nad hřebenem rozsypávají jemně mletý dolomitický vápenec. Ošetříme přes sedm set sedmdesát hektarů lesa,“ uvedl jablonecký lesní správce Miroslav Kortan. „Turisté se v lese bát nemusí. Vápenec neškodí lidem, zvířatům ani rostlinám,“ upozornil Kortan.
„Až opatření dokončíme, provedeme v průběhu následujících let rozbory půdy i jehličí. Budeme zkoumat účinnost vápnění, a jak se na zdraví stromů odrazilo,“ řekl.
V současné době je řada smrků poškozená. Mají nedostatek živin a málo ročníků jehlic. Vápnění dodá do půdy i hořčík, jenž je pro výživu stromů důležitý, ale z půdy jej v posledních letech vyplavují kyselé deště. „Kromě toho se celkově sníží kyselost půdy,“ dodal lesník.
Lesníci budou vápnit zatím na Černostudničním hřebeni. „Neleží totiž na území chráněné krajinné oblasti, kde ochranáři s vápněním nesouhlasí,“ uvedl Kortan. Ochránci přírody i lesníci mají své odborníky a jejich názory na škodlivost a prospěšnost vápnění se různí. „Mezi nejvíce poškozené části lesů na Jablonecku patří právě Černá studnice, dále pak část revíru Mšeno, oblast mezi Hraničnou a Bedřichovemči kolem Josefodolské přehrady,“ vyjmenoval Kortan. Podle něj se budou snažit o dohodu s ochranáři, aby mohli vápnit i v dalších oblastech Jizerských hor.
„Plošné vápnění považujeme za rizikové, protože je to velký zásah s velkým dopadem ale nejistým účinkem,“ reagoval Jiří Hušek, šéf Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. „Lesy potřebují pomoci, ale my jsme pro jiné typy zásahů. Pomohla by výsadba listnatých stromů, hnojení i vápnění, ale ne plošné.“
reklama
„Až opatření dokončíme, provedeme v průběhu následujících let rozbory půdy i jehličí. Budeme zkoumat účinnost vápnění, a jak se na zdraví stromů odrazilo,“ řekl.
V současné době je řada smrků poškozená. Mají nedostatek živin a málo ročníků jehlic. Vápnění dodá do půdy i hořčík, jenž je pro výživu stromů důležitý, ale z půdy jej v posledních letech vyplavují kyselé deště. „Kromě toho se celkově sníží kyselost půdy,“ dodal lesník.
Lesníci budou vápnit zatím na Černostudničním hřebeni. „Neleží totiž na území chráněné krajinné oblasti, kde ochranáři s vápněním nesouhlasí,“ uvedl Kortan. Ochránci přírody i lesníci mají své odborníky a jejich názory na škodlivost a prospěšnost vápnění se různí. „Mezi nejvíce poškozené části lesů na Jablonecku patří právě Černá studnice, dále pak část revíru Mšeno, oblast mezi Hraničnou a Bedřichovemči kolem Josefodolské přehrady,“ vyjmenoval Kortan. Podle něj se budou snažit o dohodu s ochranáři, aby mohli vápnit i v dalších oblastech Jizerských hor.
„Plošné vápnění považujeme za rizikové, protože je to velký zásah s velkým dopadem ale nejistým účinkem,“ reagoval Jiří Hušek, šéf Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. „Lesy potřebují pomoci, ale my jsme pro jiné typy zásahů. Pomohla by výsadba listnatých stromů, hnojení i vápnění, ale ne plošné.“
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
