Fakulta architektury ČVUT: 210 bpm, Hranolky, Kokrháč, Nelávka, Klínovvka, Fošínka. Krkonoše budou mít nové lávky, postavili je studenti a studentky architektury

Bezpečně a suchou nohou budou přecházet návštěvníci Krkonoš přes horské potoky a strouhy. Šest nových lávek navrhly a vyrobily studentské týmy Fakulty architektury ČVUT v Praze. V úterý 20. června je představily veřejnosti za účasti partnera projektu Správy Krkonošského národního parku. Lávky budou vystavené před budovou fakulty po celé léto, v horách začnou sloužit na jaře příštího roku.

Studentské lávky se v nejvyšších českých horách poprvé objevily v roce 2019. Tehdy vytipovali správci Krkonoš lokality, kde dřevěné konstrukce starých lávek dosluhovaly. Z běžné výměny dožilých dřevěných prvků nakonec díky invenci studentů vybočila instalace pěti nápaditých konstrukcí. Soubor lávek a útulen, které se realizovaly o rok později, získal v roce 2022 ocenění Počin veřejného investora v Krkonošské ceně za architekturu.

Design-build projektu, při kterém se nápady dovedou až po realizaci vlastníma rukama, se účastní celkem 47 studujících Ústavu navrhování II FA ČVUT. „Správa Krkonošského národního parku pečuje nejen o unikátní horské ekosystémy, ale také dlouhodobě dbá o kvalitní architekturu na svém území. Jsem proto velmi rád, že spolupráce s Krkonošským národním parkem pokračuje a naše studentky a studenti mohli své návrhy převést z papíru do reálné stavby. Lávky navrhovali tak, aby byly krásné, zapadaly do unikátního přírodního prostředí, byly snadno demontovatelné, nevyžadovaly složitou údržbu a odolaly extrémnímu klimatu,“ říká Dalibor Hlaváček, děkan FA ČVUT.

Součástí práce na projektu je i jednání s dodavateli, sestavení rozpočtu, organizace celého procesu stavby nebo propagace. Invenci finálních řešení napovídají jména, která svým lávkám studenti dali:
210 bpm jako vzpomínka na vysokou tepovou frekvenci, kterou na zavaleném lavinovém svahu cestou směrem z Obřího dolu na Sněžku zažíval tým ateliéru Seho–Poláček.

Hranolky, tak pojmenovali svoji lávku přes říčku Pudlavu studenti a studentky ateliéru Hlaváček–Čeněk–Minarovič. Bude umístěna na modré turistické trase vedoucí ze Špindlerova Mlýna na Labskou boudu.

Kokrháč, podle historického názvu blízké hory Kotel. Na lávce přes Boudecký potok na Krakonošově cestě propojující Horní Mísečky a Dvoračky pracoval tým ateliéru Kordovský–Vrbata.

Lávka Klínovvka přes koryto Klínového potoka, jejíž dvě v, která do názvu zašifroval tým ateliéru Valouch–Stibral, odkazují na hlavní nosný prvek lávky Vierendeelův nosník.

Ze dřeva nebo z oceli? Tým Svatopetrské lávky ateliéru Mádr dlouho prověřoval materiálové koncepty. Zvítězilo exotické dřevo azobé lávky Fošínka, které mnohonásobně prodlouží životnost mostovky. Druhý ateliérový tým navrhl lávku přes Friesovu strouhu, u soutoku s Klínovým potokem nedaleko Sloního vodopádu, tak skromnou, že téměř nebude vidět, prostě Nelávku.

Lávky jsou navrženy pro bezpečný provoz a jejich materiálové řešení vyhovuje náročným klimatickým podmínkám. Většinu lávek lze dopravit na místo bez použití běžné těžké techniky. „Po pětici prvních lávek, následně po útulnách, je letošní šestice lávek dalším potvrzením dobré spolupráce Fakulty architektury ČVUT a Správy Krkonošského národního parku. Těší nás, že můžeme přispět ke vzdělávacímu konceptu design-build a zároveň tím řešit i aktuální potřebu obnovy turistické infrastruktury," říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Všechny design-build projekty Ústavu navrhování II FA ČVUT jsou publikovány na webu platformy 1:1 lab.

Fotografie z vernisáže jsou k dispozici na tomto odkazu. Autorka fotografií: Iveta Valentová - https://campuscvut-my.sharepoint.com/:f:/g/personal/vylitrom_cvut_cz/EvCdJdGklS9MtzhLJ7u_JYkBY62VfViWrRkVSQbizUubAQ?e=vpY5Yv
Vizualizaci všech představených lávek najdete zde: https://campuscvut-my.sharepoint.com/:f:/g/personal/vylitrom_cvut_cz/En53BEuf6EdMvRFDV5-FE-EBRq51NV9vrZDr3gc7sa5fCw?e=LCyD2S

 
Lávka přes Pudlavu, aneb Hranolky
Ateliér Hlaváček–Čeněk–Minarovič
Vedení projektu: Dalibor Hlaváček, Martin Čeněk, Tomáš Minarovič
Studentský tým: Radim Baláž (autor konceptu), Daniela Haladová, Petr Eibisch, Veronika Kudrnová, Alena Richterová, Jan Stuchlík, Martin Sýkorský, Michal Zapletal

Ke Špindlu zády, k Labské čelem. Ha! Lávka! Brodili jsme se závějemi, abychom ji konečně viděli, pohřbenou pod sněhem. Byla tam! Bez zábradlí. Hranolky nahradí nevyhovující lávku na modré turistické trase spojující Špindlerův Mlýn s Labskou boudou. Lávka překonává říčku Pudlavu, nabízí výhled na vodopád a druhou stranou se obrací směrem do Labského dolu. Atmosféru místa podtrhuje vůně dřeva a šumění tekoucí vody. Návrh svou materialitou i barevností reaguje na přírodní prostředí. Nosnou konstrukci a zároveň pochozí plochu tvoří deset podélně uložených masivních modřínových hranolů. Vizuálně převažující dřevo doplňuje decentní cortenový detail. Na spádové straně lávku rámuje subtilní zábradlí, na straně protější jeho funkci plní lavička poskytující nerušený výhled na Pudlavský vodopád. Jednoduchý návrh s místem nesoupeří, lávka se snaží být jeho přirozenou součástí.
Instagram: https://instagram.com/hranolky.pro.krnap?igshid=Mzc1MmZhNjY=


Lávka přes Boudecký potok, Kokrháč
Ateliér Kordovský–Vrbata
Vedení projektu: Petr Kordovský, Ladislav Vrbata
Studentský tým: Petr Meloun (autor konceptu), David Ludvík, Jonáš Klvaň, Petr Matyáš, Zuzana Nucová, Jan Pelikán, Adéla Plašilová, Veronika Pokorná, Michal Pospíšil
Lávka Kokrháč je umístěna na Krakonošově cestě propojující Horní Mísečky a Dvoračky, kde překonává Boudecký potok. Okolní prostředí tvoří hustý les, jeho tichou atmosféru doplňuje jen zurčení potoka a skřehot tetřeva. Hlavní nosnou konstrukci lávky tvoří dva HEB profily, které jsou ztuženy třemi příčně uloženými I profily. Lávku lemuje zábradlí ze svařených plechů ve tvaru obdélníku. Pochozí část se skládá z modřínových hranolů uložených na trny, které zároveň slouží jako kotvící prvek zábradlí k hlavní nosné konstrukci. Cílem je, aby veškeré spoje byly skryté a nedocházelo k zatékání a degradaci materiálu. Snadná montáž lávky a možná výměna dřevěných prvků jsou klíčovými body konceptu.
Instagram: https://www.instagram.com/_kokrhac_/


Lávka nad Friesovou strouhou, Nelávka
Ateliér Mádr–Tomš
Vedení ateliéru: Josef Mádr, Štěpán Tomš
Studentský tým: Tereza Smažinková (autorka konceptu), Petra Biliková, Sabina Ježková, Šimon Mezovský, Matěj Střecha
Představovali jsme si skromně vyhlížející lávku pro skromné místo. Vznikla lávka tak prostá, že není vlastně vidět. A tak vznikl koncept NELÁVKY. Vana naplněná hlínou a kamením. Začala cesta hledání správného materiálu pro konstrukci tak, aby na místě vydržela co nejdéle. Došli jsme ke klíčovému prvku konstrukce...ŠTĚTOVNICI, která byla pro náš záměr perfektním řešením. Prvek dobře zvládne těžké podmínky vyplývající z prostředí a pochozí vrstvy. Lávka je doplněna minimalistickým ZÁBRADLÍM z ohýbané ocelářské výztuže, které koncept správně dotváří. A co je NEJLEPŠÍ? Odhadovaná životnost lávky je minimálně 50 LET!
Instagram: https://www.instagram.com/lavka_nelavka/


Lávka ve Svatém Petru, Fošínka
Ateliér Mádr–Tomš
Vedení projektu: Josef Mádr, Štěpán Tomš
Studentský tým: Václav Železník (autor konceptu), Samuel Boroviak, Ester Lucia Kohútová, Monika Pečená, Juraj Vronka, Daniil Solovev, Petr Sulan, Natálie Zdražilová
Lávka leží ve Svatém Petru, na rozmezí intravilánu a extravilánu na pěšině pod ulicí Údolní. Vede přes Svatopetrský potok, je položena rovnoběžně se splavem a návštěvník si ho tak může celý prohlédnout. Konstrukci mostovky lávky tvoří 17 fošen, které jsou položeny na výšku a jsou staženy závitovými tyčemi. Díky tomu je mostovka subtilní, ale zároveň staticky obstojí jakožto hlavní nosná konstrukce. Zábradlí je tvořeno z pozinkované oceli. Zábradlí je neseno pásnicí uchycenou na závitové tyče, ke které jsou navařeny štíhlé ocelové profily. Použité exotické dřevo azobé mnohonásobně prodlouží životnost mostovky. V Krkonošském národním parku bude muset odolávat vlhkosti z potoku a okolí, i nepříznivým zimám.
Instagram: https://www.instagram.com/svatopetrske_lavky/


Lávka u Trkače, 210bpm
Ateliér Seho–Poláček
Vedení projektu: Hana Seho, Jiří Poláček
Studentský tým: Štěpán Mareš (autor konceptu), Martina Divišová, Natálie Poláková, Lucie Tiralová, Roman Totušek, Michaela Vilímková
Voda šumí, příroda se probouzí a naše kroky, zatím lehké, postupují údolím. S pokorou vnímáme klidné znovuzrození přírody. Dříve, než si stihneme užít všechny krásy, stává se cesta strmou, příroda surovou a krok těžkým. Tep se zvyšuje neúměrně nadmořské výšce. 210 bpm. Voda hučí, začíná sněžit, mrzne. Cesta se klikatí a v jejím největším záhybu, u Rudného potoka, končí. Koryto potoka cestu přerušilo a lavina zahalila. Tvar lávky dotváří zakřivení cesty směrem z Obřího dolu na Sněžku. Je vyrobena z kovu, aby odolala vnějším nepříznivým podmínkám. Nosné profily trojúhelníkového průřezu zabraňují hromadění vody na povrchu konstrukce. Lávka je rozdělena na tři díly, které se dají snadno dopravit na místo.
Instagram: https://www.instagram.com/210bpm_/


Lávka Klínovvka
Ateliér Valouch–Stibral
Vedení projektu: Štěpán Valouch, Jan Stibral
Studentský tým: Veronika Vávrová (autorka konceptu), Timotej Hlaváček, Klára Hrdličková, Karolína Hustá, Karolína Myšková, Ondřej Pecháček, Laure Philippe, Petra Rychtarčíková, Linh Ha Trinh, David Vintera
Lávka dlouhá, na pohled utilitární, respektující přírodní bohatství, a přesto trvanlivá, masivní a výrazná. Nová konstrukce ocelové lávky, doplněná o dřevěnou pochozí část, nahradí tři dřevěné kulatiny. Zdánlivě designový doplněk, zábradlí, ve skutečnosti tvoří hlavní nosný prvek lávky, Vierendeelův nosník. Téměř dvanáctimetrová konstrukce je složená ze dvanácti opakujících se segmentů. Koryto Klínového potoka přechází zešikma, přímo tak směrově respektuje stávající pěší trasu. O to větší překvapení lávka přináší svým materiálovým řešením v kombinaci s nepřístupnou lokací.



Fakulta architektury ČVUT v Praze (FA ČVUT) je nejstarší a největší institucí u nás poskytující vzdělání v oboru. Nabízí studentům propojení teorie a praxe, její pedagogický sbor tvoří špičkoví architekti, urbanisté a designeři. FA ČVUT pracovištěm orientujícím se na výzkumnou, vědeckou a uměleckou tvůrčí činnost. Zdejší studenti a absolventi se každoročně umisťují na předních příčkách respektovaných studentských architektonických a designérských soutěží. Více informací najdete na www.fa.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm cca 18 000 studentů. Pro akademický rok 2022/23 nabízí ČVUT svým studentům na 350 akreditovaných studijních programů a z toho přes 130 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201. až 250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 254. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 201.–250. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 301. až 350. místě, v oblasti „Mathematics“ na 351. až 400. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut.cz.