Tiskové zprávy
EPS: ArcelorMittal – problémy se znečišťováním životního prostředí a vysídlováním obyvatel pokračují
ArcelorMittal musí přistoupit k realizaci svého záměru zlepšit environmentální a sociální dopady své činnosti, a změnit tak slova ve skutky. Podle zprávy, vydané dnes koalicí nevládních organizací Global Action on ArcelorMittaI (GAAM) u příležitosti konání valné hromady společnosti v Lucemburku, ArcelorMittal pokračuje v poškozování životního prostředí, ohrožování lidských životů lidí a vysídlování místních obyvatel, a to i přesto, že se prezentuje rétorikou zdůrazňující společensky odpovědné chování jako firemní prioritu. [1]
ArcelorMittal musí přistoupit k realizaci svého záměru zlepšit environmentální a sociální dopady své činnosti, a změnit tak slova ve skutky. Podle zprávy, vydané dnes koalicí nevládních organizací Global Action on ArcelorMittaI (GAAM) u příležitosti konání valné hromady společnosti v Lucemburku, ArcelorMittal pokračuje v poškozování životního prostředí, ohrožování lidských životů lidí a vysídlování místních obyvatel, a to i přesto, že se prezentuje rétorikou zdůrazňující společensky odpovědné chování jako firemní prioritu. [1]
Zpráva obsahuje sedm případových studií zaměřených na negativní apekty činnosti společnosti ArcelorMittal v nejrůznějších zemích - od České republiky až po Indii a Jižní Afriku. Zpráva také upozorňuje na nejnovější problémy ArcelorMittal spojené s plánovanou těžbou železné rudy v oblasti Nimba v Libérii. Konkrétně se jedná zejména o nejasnosti spojené s přesídlováním místních obyvatel, dočasné zaměstnávání dělníků v rudném dole, ohrožení přírodní rezervace Mount Nimba a sporné darování 100 dodávkových automobilů. "Podle společnosti ArcelorMittal měly dodávky sloužit k zemědělským účelům, ale ve skutečnosti jsou auta vybavená tónovanými skly ke spatření na ulicích Monrovie - hlavního města Libérie - řízená členy liberijského zákonodárného sboru, říká Silas Siakor z organizace Friends of the Earth Liberia.
"ArcelorMittal v Libérii selhává v naplňování svých slibů", pokračuje. "Při pohledu na jednání ArcelorMittalu v jiných zemí, se nejvíce obáváme zejména netransparentního fungování Komunitního rozvojového fondu určeného pro rozvoj zbídačené liberijské společnosti a také ohrožení přírodní rezervace Mount Nimba."
Obyvatelé z východní Evropy a v Jižní Africky upozorňují, že nebylo dosaženo téměř žádného pokroku v řešení problému závažného znečištění ovzduší způsobeného hutními a ocelářskými závody ArcelorMittal. "Společnost raději organizuje diskuzní setkání pro zástupce místních komunit a debatuje s nimi problém snižování znečištění ovzduší, namísto toho, aby toto znečištění skutečně snížila," říká Samson Mokoena, koordinátor organizace Vaal Environmental Justice Alliance z Jižní Afriky.
"Za posledních deset let obdržela společnost ArcelorMittal na ekologizaci svých provozů ve východní Evropě - jako např. ocelárny v Bosně a Hercegovině nebo Kazachstánu - od Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Mezinárodní finanční korporace z veřejných prostředků úvěry ve výši více než 600 miliónů dolarů. Existuje však jen velmi málo důkazů o tom, že by došlo k jakémukoliv absolutnímu snížení znečištění. V Bosně a Hercegovině trvalo společnosti tři a půl roku, aby připravila plán potřebných environmentálních opatření, který navíc dodnes není implementován," říká Pippa Gallop z organizace CEE Bankwatch Network.
"Již několik let monitorujeme investice ArcelorMittal do ekologizace provozů a zvýšení bezpečnosti zaměstnanců v Kazachstánu a zdá se, že se dosud v tomto ohledu téměř nic nezměnilo. Město Termitau je nadále ochromeno znečištěním ovzduší," říká Dana Sadykova z nevládní organizace Karaganda Ecological Museum. "V průběhu roku 2008 zemřelo při dvou nehodách v kazašských dolech provozovaných společností ArcelorMittal 35 dělníků. Přestože EBRD podpořila projekt zaměřený na zlepšení zdravotních a bezpečnostních podmínek v dolech, není vůbec jasné, jaké investice do bezpečnosti byly vlastně realizovány."
"Podle očekávání společnost ArcelorMittal využívá probíhající ekonomickou krizi jako výmluvu k pozdržení některých investic do ekologizace provozů v České republice. Tento přístup však nelze akceptovat," říká Jan Šrytr z nevládní organizace Ekologický právní servis, "Ochrana ovzduší před toxickým znečištěním není nadstandardem, který lze vyžadovat jen v dobách, kdy se společnosti ekonomicky daří - právo na zdravé životní prostředí je jedním ze základní práv občanů. Společnost by měla využít tohoto období snížené produkce k instalaci lepších zařízení k omezování znečištění a aplikaci efektivnějších technologií výroby."
Kontakty:
Pro získání interview s:
Silas Siakor, Sustainable Development Institute, Liberia
Sunita Dubey, groundWork USA, koordinátorka Global Action on ArcelorMittal
Dana Sadykova, Karaganda Eco-Museum, Kazakhstan
Samson Mokoena, Vaal Environmental Justice Alliance
Prosím kontaktujte:
Darek Urbaniak, Friends of the Earth Europe,
+32 495 460 258 (Belgian mobile)
darek.urbaniak@foeeurope.org
Ostrava, ČR:
Jan Šrytr, program GARDE -- Globální odpovědnost, Ekologický právní servis
+420 775 154 087
jan.srytr@eps.cz
Omarska, Bosna-Hercegovina:
Branko Andjic, Eko-Pokret Omarska, Bosna-Hercegovina
+387 654 945 89
brankoandj@gmail.com
Cernavoda 3 + 4 jaderné reaktory, Rumunsko:
Jan Haverkamp: +32 477 790 416
Email: jan.haverkamp@greenpeace.org
Poznámky:
[1] Zpráva nazvaná "ArcelorMittal - Going Nowhere Slowly: A review of the global steel giant's environmental and social impacts in 2008-2009" je dostupná v angličtině na www.globalaction-arcelormittal.org. Přináší přehled environmentálních a sociálních dopadů aktivit společnosti ArcelorMittal v roce, který uběhl od vydání první zprávy v květnu 2008 (dostupná v angličtině na www.globalaction-arcelormittal.org)
Zpráva obsahuje případové studie z Bosny-Hercegoviny, ČR, Indie, Kazachstánu, Libérie, Rumunska a Jižní Afriky. Kromě problémů se znečišťováním životního prostředí stávajícími provozy společnosti ArcelorMittal, přináší zpráva také informace o dvou plánovaných investicích ArcelorMittal. Plán ArcelorMittal vybudovat dva rozsáhlé hutní komplexy v indických státech Orissa a Jharkand se střetává se zásadním odporem místních domorodých obyvatel, kteří nechtějí být zbaveni své půdy. V Rumunsku se společnost plánuje podílet na kontroverzním projektu vybudování nukleárních reaktorů v Cernavodě, které mají využívat technologii Candu-6 t, která je kritiky, jako je např. organizace Greenpeace, označována za zastaralou a nebezpečnou.
Global Action on ArcelorMittal je celosvětovou sítí nevládních organizací, které se snaží přimět nadnárodní korporaci ArcelorMittal k investicím do prevence znečištění životního prostředí a zlepšení zdravotních a bezpečnostních podmínek v jejích hutních závodech a uhelných a rudných dolech. www.globalaction-arcelormittal.org
ArcelorMittal musí přistoupit k realizaci svého záměru zlepšit environmentální a sociální dopady své činnosti, a změnit tak slova ve skutky. Podle zprávy, vydané dnes koalicí nevládních organizací Global Action on ArcelorMittaI (GAAM) u příležitosti konání valné hromady společnosti v Lucemburku, ArcelorMittal pokračuje v poškozování životního prostředí, ohrožování lidských životů lidí a vysídlování místních obyvatel, a to i přesto, že se prezentuje rétorikou zdůrazňující společensky odpovědné chování jako firemní prioritu. [1]
Zpráva obsahuje sedm případových studií zaměřených na negativní apekty činnosti společnosti ArcelorMittal v nejrůznějších zemích - od České republiky až po Indii a Jižní Afriku. Zpráva také upozorňuje na nejnovější problémy ArcelorMittal spojené s plánovanou těžbou železné rudy v oblasti Nimba v Libérii. Konkrétně se jedná zejména o nejasnosti spojené s přesídlováním místních obyvatel, dočasné zaměstnávání dělníků v rudném dole, ohrožení přírodní rezervace Mount Nimba a sporné darování 100 dodávkových automobilů. "Podle společnosti ArcelorMittal měly dodávky sloužit k zemědělským účelům, ale ve skutečnosti jsou auta vybavená tónovanými skly ke spatření na ulicích Monrovie - hlavního města Libérie - řízená členy liberijského zákonodárného sboru, říká Silas Siakor z organizace Friends of the Earth Liberia.
"ArcelorMittal v Libérii selhává v naplňování svých slibů", pokračuje. "Při pohledu na jednání ArcelorMittalu v jiných zemí, se nejvíce obáváme zejména netransparentního fungování Komunitního rozvojového fondu určeného pro rozvoj zbídačené liberijské společnosti a také ohrožení přírodní rezervace Mount Nimba."
Obyvatelé z východní Evropy a v Jižní Africky upozorňují, že nebylo dosaženo téměř žádného pokroku v řešení problému závažného znečištění ovzduší způsobeného hutními a ocelářskými závody ArcelorMittal. "Společnost raději organizuje diskuzní setkání pro zástupce místních komunit a debatuje s nimi problém snižování znečištění ovzduší, namísto toho, aby toto znečištění skutečně snížila," říká Samson Mokoena, koordinátor organizace Vaal Environmental Justice Alliance z Jižní Afriky.
"Za posledních deset let obdržela společnost ArcelorMittal na ekologizaci svých provozů ve východní Evropě - jako např. ocelárny v Bosně a Hercegovině nebo Kazachstánu - od Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Mezinárodní finanční korporace z veřejných prostředků úvěry ve výši více než 600 miliónů dolarů. Existuje však jen velmi málo důkazů o tom, že by došlo k jakémukoliv absolutnímu snížení znečištění. V Bosně a Hercegovině trvalo společnosti tři a půl roku, aby připravila plán potřebných environmentálních opatření, který navíc dodnes není implementován," říká Pippa Gallop z organizace CEE Bankwatch Network.
"Již několik let monitorujeme investice ArcelorMittal do ekologizace provozů a zvýšení bezpečnosti zaměstnanců v Kazachstánu a zdá se, že se dosud v tomto ohledu téměř nic nezměnilo. Město Termitau je nadále ochromeno znečištěním ovzduší," říká Dana Sadykova z nevládní organizace Karaganda Ecological Museum. "V průběhu roku 2008 zemřelo při dvou nehodách v kazašských dolech provozovaných společností ArcelorMittal 35 dělníků. Přestože EBRD podpořila projekt zaměřený na zlepšení zdravotních a bezpečnostních podmínek v dolech, není vůbec jasné, jaké investice do bezpečnosti byly vlastně realizovány."
"Podle očekávání společnost ArcelorMittal využívá probíhající ekonomickou krizi jako výmluvu k pozdržení některých investic do ekologizace provozů v České republice. Tento přístup však nelze akceptovat," říká Jan Šrytr z nevládní organizace Ekologický právní servis, "Ochrana ovzduší před toxickým znečištěním není nadstandardem, který lze vyžadovat jen v dobách, kdy se společnosti ekonomicky daří - právo na zdravé životní prostředí je jedním ze základní práv občanů. Společnost by měla využít tohoto období snížené produkce k instalaci lepších zařízení k omezování znečištění a aplikaci efektivnějších technologií výroby."
Kontakty:
Pro získání interview s:
Silas Siakor, Sustainable Development Institute, Liberia
Sunita Dubey, groundWork USA, koordinátorka Global Action on ArcelorMittal
Dana Sadykova, Karaganda Eco-Museum, Kazakhstan
Samson Mokoena, Vaal Environmental Justice Alliance
Prosím kontaktujte:
Darek Urbaniak, Friends of the Earth Europe,
+32 495 460 258 (Belgian mobile)
darek.urbaniak@foeeurope.org
Ostrava, ČR:
Jan Šrytr, program GARDE -- Globální odpovědnost, Ekologický právní servis
+420 775 154 087
jan.srytr@eps.cz
Omarska, Bosna-Hercegovina:
Branko Andjic, Eko-Pokret Omarska, Bosna-Hercegovina
+387 654 945 89
brankoandj@gmail.com
Cernavoda 3 + 4 jaderné reaktory, Rumunsko:
Jan Haverkamp: +32 477 790 416
Email: jan.haverkamp@greenpeace.org
Poznámky:
[1] Zpráva nazvaná "ArcelorMittal - Going Nowhere Slowly: A review of the global steel giant's environmental and social impacts in 2008-2009" je dostupná v angličtině na www.globalaction-arcelormittal.org. Přináší přehled environmentálních a sociálních dopadů aktivit společnosti ArcelorMittal v roce, který uběhl od vydání první zprávy v květnu 2008 (dostupná v angličtině na www.globalaction-arcelormittal.org)
Zpráva obsahuje případové studie z Bosny-Hercegoviny, ČR, Indie, Kazachstánu, Libérie, Rumunska a Jižní Afriky. Kromě problémů se znečišťováním životního prostředí stávajícími provozy společnosti ArcelorMittal, přináší zpráva také informace o dvou plánovaných investicích ArcelorMittal. Plán ArcelorMittal vybudovat dva rozsáhlé hutní komplexy v indických státech Orissa a Jharkand se střetává se zásadním odporem místních domorodých obyvatel, kteří nechtějí být zbaveni své půdy. V Rumunsku se společnost plánuje podílet na kontroverzním projektu vybudování nukleárních reaktorů v Cernavodě, které mají využívat technologii Candu-6 t, která je kritiky, jako je např. organizace Greenpeace, označována za zastaralou a nebezpečnou.
Global Action on ArcelorMittal je celosvětovou sítí nevládních organizací, které se snaží přimět nadnárodní korporaci ArcelorMittal k investicím do prevence znečištění životního prostředí a zlepšení zdravotních a bezpečnostních podmínek v jejích hutních závodech a uhelných a rudných dolech. www.globalaction-arcelormittal.org
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
