Tiskové zprávy
Arnika Děčín: Arnika na festivalu upozorní na rizika PVC a představí novou publikaci o toxických látkách v domácnosti
Chemické látky v domácnosti budou tématem přednášky, kterou sdružení Arnika uspořádá v rámci festivalu Světový týden respektu k porodu (1) v pondělí 18. května v pražském kině Perštýn. Posluchači se například dozví, které materiály nejsou do domácnosti vhodné a jaké alternativy zvolit. „Lidé často ani netuší, že mnoho předmětů, které běžně používají, může obsahovat látky rizikové pro zdraví. Část přednášky bude například věnována problematice PVC (2) jako plastu nebezpečného pro životní prostředí i lidské zdraví, z něhož se však stále ještě vyrábějí dětské hračky, pláštěnky, podlahy i zdravotnické pomůcky nebo potravinové obaly,“ nastínil program přednášky vedoucí kampaně Nehrajme si s PVC Kamil Repeš. Arnika současně představí také novou brožuru Domácí průvodce po toxické galaxii (3), která obsahuje jednoduché spotřebitelské návody, jak se vyhnout nebezpečným látkám v každodenním životě.
Součástí mnoha materiálů jsou látky, které mohou poškodit lidské zdraví. U PVC se jedná především o ftaláty (4), adipáty nebo bisfenol A (5). Tyto látky nejsou v PVC pevně vázány a během používání se mohou uvolňovat a dostávat do lidského těla. „Obzvláště citlivý je k působení těchto látek dětský organismus. Určité druhy ftalátů také ohrožují schopnost reprodukce, způsobují vrozené vady a neplodnost. Některé studie (6) přičítají zhoršení průběhu astmatických a alergických onemocnění právě velkému množství PVC výrobků, které nás obklopuje, respektive látkám, které se z tohoto materiálu uvolňují“, vysvětlila Mgr. Vendula Kubačáková z Arniky, která je spoluautorkou publikace Domácí průvodce po toxické galaxii. „V brožurce lidé získají jednoduché instrukce a rady, například jak najít netoxické nebo alespoň méně škodlivé alternativy pro vybavení domácnosti. Součástí průvodce je také slovníček s názvy, vlastnostmi a účinky těchto látek na lidské zdraví,“ stručně vysvětlil obsah publikace další z jejích autorů Kamil Repeš.
Z polyvinylchloridu neboli PVC se vyrábí celá škála produktů od sprchových závěsů, okenních rámů či podlahových krytin až po hračky nebo zdravotnické prostředky. Obsah rizikových ftalátů je v potravinových obalech nebo hračkách limitován zákony v celé Evropské unii, které Česká republika převzala do své legislativy. Jak vyplynulo z několika testů hraček z PVC, které Arnika v minulosti nechala provést, ne všichni výrobci normy dodržují. Důkazem může být i nedávné stažení hračky tučňáka (7) s nadměrným množstvím di-isononyl ftalátu (DINP) z obchodů.
Podle Venduly Kubačákové je používání PVC a dalších rizikových materiálů mnohdy zbytečné. „Na trhu existuje řada zdravotně i ekologicky vhodnějších materiálů, které jsou dnes běžně k dostání,“ dodala.
Přednáška Arniky se uskuteční v rámci festivalu Světový týden respektu k porodu v kině Perštýn, Na Perštýně 6, Praha 1 v pondělí 18. května od 10 hodin. Během festivalu, jenž organizuje Hnutí za aktivní mateřství, proběhne řada akcí zaměřených na těhotenství, porod a rodičovství.
Arnika přednášku pořádá jako součást projektu „Chemická bezpečnost občanů Evropy“ (8), jenž má za cíl rozvinout diskusi o ochraně občanů Evropy před nebezpečnými chemickými látkami. Projekt finančně podpořila Evropská komise.
Poznámky a vysvětlivky
1) Podrobnosti k Světovému týdnu respektu k porodu, který se koná od 18. do 24. května 2009, najdete na stránkách www.respektkporodu.cz.
(2) PVC představuje riziko po celý svůj životní cyklus. Problematické látky se používají při jeho výrobě, při likvidaci PVC ve spalovnách zase vznikají nebezpečné dioxiny, které se sice již daří zachytit před únikem do ovzduší, ale jsou stále ve zbytcích z čištění spalin. Problematická je i recyklace PVC. Více na stránkách http://pvc.arnika.org.
(3) Publikaci Domácí průvodce po toxické galaxii si můžete prohlédnout a objednat zde: http://arnika.org/publikacedetail.shtml?x=2182213
Tématu reprotoxických látek, tedy chemických látek negativně ovlivňujících lidskou reprodukci je věnována kniha Generace v ohrožení (Generations at Risk), kterou v českém překladu Arnika také nedávno vydala. Více zde: http://arnika.org/publikacedetail.shtml?x=2151227.
(4) Ftaláty neboli estery kyseliny ftalové představují skupinu asi 40 látek. V PVC se používají jako změkčovadla. Své uplatnění však našly také v kosmetice či jako insekticidy nebo adhesiva. Z důvodů negativních zdravotních důsledků bylo používání těch nejrizikovějších omezeno například při výrobě hraček a výrobků pro děti nebo v kosmetice. Jedná se o těchto šest ftalátů: di-isononyl ftalát (DINP), di-n-octyl ftalát (DNOP), di-iso-decyl ftalát (DIDP), butyl benzyl ftalát (BBP), dibutyl ftalát (DBP), di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP). Hlavní nebezpečí, které je s těmito látkami spojováno, spočívá v jejich negativním vlivu na hormonální a reprodukční systém. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve.
(5) Člověk je nejčastěji vystaven negativnímu působení bisfenolu A (BPA) konzumací potravin balených či připravovaných v plastech, které tuto látku obsahují (polykarbonát, PVC). BPA je od 30. let 20. století znám jako látka narušující hormonální systém (anglicky Endocrine Disrupting Chemical – EDC) a v posledních deseti letech je jeho působení spojováno s překvapujícím počtem nemocí. Stále více vědeckých studií řadí bisfenol A mezi příčiny nemocí či poruch jako neplodnost, obezita, rakovina prsu a prostaty, cukrovka, špatná funkce štítné žlázy, a dokonce syndrom nedostatku pozornosti. Všechny tyto poruchy byly pozorovány dokonce i tehdy, když se jednalo o vystavení velmi nízkému množství bisfenolu A (nedosahující dávky užívané v tradiční toxikologii).
(6) Tuomainen, A. et al. Experimental PVC Material Challenge in Subjects with Occupational PVC Exposure. 2005. http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1570076,
Bornehag, C. G. et al. The Association between Asthma and Allergic Symptoms in Children and Phthalates in House Dust: A Nested Case-Control Study. 2004. http://www.ehponline.org/members/2004/7187/7187.html
(7) Viz zprávu hlavního hygienika:
http://www.mzcr.cz/Pages/859-informace-verejnosti-o-rizicich-latky-obsazene-ve-vyrobku.html
(8) Projekt Chemická bezpečnost občanů Evropy Arnika zahájila na konci minulého roku. Více v tiskové zprávě: http://arnika.org/tz.shtml?x=2134908
Součástí mnoha materiálů jsou látky, které mohou poškodit lidské zdraví. U PVC se jedná především o ftaláty (4), adipáty nebo bisfenol A (5). Tyto látky nejsou v PVC pevně vázány a během používání se mohou uvolňovat a dostávat do lidského těla. „Obzvláště citlivý je k působení těchto látek dětský organismus. Určité druhy ftalátů také ohrožují schopnost reprodukce, způsobují vrozené vady a neplodnost. Některé studie (6) přičítají zhoršení průběhu astmatických a alergických onemocnění právě velkému množství PVC výrobků, které nás obklopuje, respektive látkám, které se z tohoto materiálu uvolňují“, vysvětlila Mgr. Vendula Kubačáková z Arniky, která je spoluautorkou publikace Domácí průvodce po toxické galaxii. „V brožurce lidé získají jednoduché instrukce a rady, například jak najít netoxické nebo alespoň méně škodlivé alternativy pro vybavení domácnosti. Součástí průvodce je také slovníček s názvy, vlastnostmi a účinky těchto látek na lidské zdraví,“ stručně vysvětlil obsah publikace další z jejích autorů Kamil Repeš.
Z polyvinylchloridu neboli PVC se vyrábí celá škála produktů od sprchových závěsů, okenních rámů či podlahových krytin až po hračky nebo zdravotnické prostředky. Obsah rizikových ftalátů je v potravinových obalech nebo hračkách limitován zákony v celé Evropské unii, které Česká republika převzala do své legislativy. Jak vyplynulo z několika testů hraček z PVC, které Arnika v minulosti nechala provést, ne všichni výrobci normy dodržují. Důkazem může být i nedávné stažení hračky tučňáka (7) s nadměrným množstvím di-isononyl ftalátu (DINP) z obchodů.
Podle Venduly Kubačákové je používání PVC a dalších rizikových materiálů mnohdy zbytečné. „Na trhu existuje řada zdravotně i ekologicky vhodnějších materiálů, které jsou dnes běžně k dostání,“ dodala.
Přednáška Arniky se uskuteční v rámci festivalu Světový týden respektu k porodu v kině Perštýn, Na Perštýně 6, Praha 1 v pondělí 18. května od 10 hodin. Během festivalu, jenž organizuje Hnutí za aktivní mateřství, proběhne řada akcí zaměřených na těhotenství, porod a rodičovství.
Arnika přednášku pořádá jako součást projektu „Chemická bezpečnost občanů Evropy“ (8), jenž má za cíl rozvinout diskusi o ochraně občanů Evropy před nebezpečnými chemickými látkami. Projekt finančně podpořila Evropská komise.
Poznámky a vysvětlivky
1) Podrobnosti k Světovému týdnu respektu k porodu, který se koná od 18. do 24. května 2009, najdete na stránkách www.respektkporodu.cz.
(2) PVC představuje riziko po celý svůj životní cyklus. Problematické látky se používají při jeho výrobě, při likvidaci PVC ve spalovnách zase vznikají nebezpečné dioxiny, které se sice již daří zachytit před únikem do ovzduší, ale jsou stále ve zbytcích z čištění spalin. Problematická je i recyklace PVC. Více na stránkách http://pvc.arnika.org.
(3) Publikaci Domácí průvodce po toxické galaxii si můžete prohlédnout a objednat zde: http://arnika.org/publikacedetail.shtml?x=2182213
Tématu reprotoxických látek, tedy chemických látek negativně ovlivňujících lidskou reprodukci je věnována kniha Generace v ohrožení (Generations at Risk), kterou v českém překladu Arnika také nedávno vydala. Více zde: http://arnika.org/publikacedetail.shtml?x=2151227.
(4) Ftaláty neboli estery kyseliny ftalové představují skupinu asi 40 látek. V PVC se používají jako změkčovadla. Své uplatnění však našly také v kosmetice či jako insekticidy nebo adhesiva. Z důvodů negativních zdravotních důsledků bylo používání těch nejrizikovějších omezeno například při výrobě hraček a výrobků pro děti nebo v kosmetice. Jedná se o těchto šest ftalátů: di-isononyl ftalát (DINP), di-n-octyl ftalát (DNOP), di-iso-decyl ftalát (DIDP), butyl benzyl ftalát (BBP), dibutyl ftalát (DBP), di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP). Hlavní nebezpečí, které je s těmito látkami spojováno, spočívá v jejich negativním vlivu na hormonální a reprodukční systém. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve.
(5) Člověk je nejčastěji vystaven negativnímu působení bisfenolu A (BPA) konzumací potravin balených či připravovaných v plastech, které tuto látku obsahují (polykarbonát, PVC). BPA je od 30. let 20. století znám jako látka narušující hormonální systém (anglicky Endocrine Disrupting Chemical – EDC) a v posledních deseti letech je jeho působení spojováno s překvapujícím počtem nemocí. Stále více vědeckých studií řadí bisfenol A mezi příčiny nemocí či poruch jako neplodnost, obezita, rakovina prsu a prostaty, cukrovka, špatná funkce štítné žlázy, a dokonce syndrom nedostatku pozornosti. Všechny tyto poruchy byly pozorovány dokonce i tehdy, když se jednalo o vystavení velmi nízkému množství bisfenolu A (nedosahující dávky užívané v tradiční toxikologii).
(6) Tuomainen, A. et al. Experimental PVC Material Challenge in Subjects with Occupational PVC Exposure. 2005. http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1570076,
Bornehag, C. G. et al. The Association between Asthma and Allergic Symptoms in Children and Phthalates in House Dust: A Nested Case-Control Study. 2004. http://www.ehponline.org/members/2004/7187/7187.html
(7) Viz zprávu hlavního hygienika:
http://www.mzcr.cz/Pages/859-informace-verejnosti-o-rizicich-latky-obsazene-ve-vyrobku.html
(8) Projekt Chemická bezpečnost občanů Evropy Arnika zahájila na konci minulého roku. Více v tiskové zprávě: http://arnika.org/tz.shtml?x=2134908
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
