Arnika - Budoucnost bez jedů: Arnika provede rozbor prachu, který dnes odebrala v kanceláři hejtmana Ústeckého kraje

Ekologické sdružení Arnika dnes odebralo vzorek prachu z kanceláře ústeckého hejtmana Jiřího Šulce. Jedná se tak o další z řady odběrů, které Arnika provádí v českých kancelářích. Vedle Ústí nad Labem jde také o Prahu, Ostravu a Churáňov. Ve stejných městech a na Churáňově proběhne v dubnu také dlouhodobý odběr vzorků deště.

Odebraný prach a vzorky srážek nechá Arnika analyzovat v Národní referenční laboratoři pro persistentní organické sloučeniny (POP) na možnou přítomnost toxických látek. Cílem akce je porovnat situaci na čtyřech různých místech České republiky, ale i v dalších evropských zemích, kde jsou již známy výsledky podobných rozborů. Ústí nad Labem je pro takový výzkum zajímavé především proto, že se jedná o město s rozsáhlým chemickým průmyslem. „V areálu ústecké Spolchemie se denně pracuje s velmi nebezpečnými chemikáliemi a proto by mohlo být zajímavé porovnání výsledků z Ústí například s hodnotami naměřenými na Churáňově, který je daleko od zdrojů průmyslového znečištění,“ uvedl vedoucí projektu Arniky Mgr. Ladislav Kleger.

„Na základě dosud zveřejněných chemických rozborů z kanceláří i bytů po celém světě se prokázalo, že lidé jsou vystaveni celé řadě škodlivých chemikálií. Například ftalátům (1), bromovaným zpomalovačům hoření (2) nebo alkylfenolům (3). Jsou to vesměs látky, které se i přes jejich prokazatelnou škodlivost dosud používají v řadě výrobků,” dodal Kleger.

Odběr a analýza vzorků prachu a srážek proběhne v rámci kampaně Budoucnost bez jedů, jejímž cílem je prosazení bezpečnější regulace chemických látek v Evropské unii - tzv. REACH. V současnosti právě probíhají jednání o budoucí podobě tohoto nařízení, které by mělo být schváleno do konce roku 2006. Přestože REACH od svého počátku doznal značných negativních změn, pořád bude jeho přijetí znamenat pokrok v kontrole škodlivosti chemických látek na evropském trhu. V Evropské unii se dnes obchoduje s desetitisíci chemickými látkami, avšak pouze u hrstky z nich bylo dokončeno testování vlivů na zdraví a životní prostředí. Chemický průmysl vyrábí a používá milióny tun chemikálií, u nichž nejsou dostupné informace o ohrožení zdraví lidí a životního prostředí.

„REACH by mohl přinést do Ústí nad Labem větší klid, pokud do něj bude zakomponována povinnost náhrady nebezpečných látek bezpečnějšími alternativami. To by znamenalo, že do ovzduší, vody a půdy nebude unikat tolik škodlivin jako dnes. Zmírnily by se tím také důsledky ekologických havárií. V souvislosti s budoucí podobou REACHe rovněž považujeme za důležité zachování práva spotřebitelů na informace o nebezpečnosti látek ve výrobcích. Dodavatelé chemických látek na trh by měli dále garantovat, že jejich produkty nebudou mít negativní vliv na zdraví lidí a životní prostředí a proto chceme, aby REACH zaručoval takové garance také pro 70 tisíc látek vyráběných v ročním množství menším než jedna tuna.“ shrnul Kleger základní požadavky Arniky a nevládních organizací ve spojitosti s projednáváním REACHe.

Výsledky rozborů prachu ze všech čtyř krajů Arnika zveřejní na konci května.

Stručná charakteristika analyzovaných skupin chemických látek:

• (1) Ftaláty představují skupinu asi 40 látek, které se nejčastěji používají jako změkčovadlo ve výrobcích z PVC. Můžeme je nalézt například v podlahovinách, stavebních materiálech, interiérech domácností, potrubních rozvodech a mnoha dalších produktech. Ftaláty nejsou v PVC pevně chemicky vázány a proto se z něj mohou postupně uvolňovat. Z tohoto důvodu patří ftaláty k běžným kontaminantům vnitřního ovzduší. Hlavní nebezpečí, které je s těmito látkami spojováno, spočívá v jejich negativním vlivu na hormonální a reprodukční systém. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve.

• (2) Bromované zpomalovače hoření (BFRs) jsou skupinou více jak 70 organických sloučenin bromu, které se používají jako přísada mající zabránit hoření nebo zpomalit šíření ohně. S BFRs se nejčastěji setkáme např. v různých elektrických a elektronických zařízeních, osvětlovacích tělesech, elektrických vodičích, nábytku, kobercích, bytových textiliích a dalších výrobcích. Tyto látky jsou velmi stálé v životním prostředí a mají tendenci se akumulovat v živých organismech. Studie na zvířatech například ukazují, že chronická expozice může vést k ovlivnění vývoje mozku a kostry, což by následně mohlo vést k trvalému ovlivnění nerovového systému a byla také zaznamenána jejich interference s vazbou hormonů štítné žlázy což zvyšuje pravděpodobnost jejich rozmanitých účinků na růst a vývoj.

• (3) Alkylfenoly (AP) jsou nehalogenované organické sloučeniny vyráběné téměř výlučně jako surovina pro výrobu neiontových detergentů - alkylfenol etoxylátů (APE). Nejširší využití mají etoxyláty nonylfenolu (NPE) a oktylfenolu (OPE). Alkylfenoly se například uplatňují jako průmyslové detergenty, emulgátory, pro povrchovou úpravu textilií a kůže, jako přísada pesticidů a dalších agroproduktů, barviv na bázi vody, šampónů a výrobků osobní hygieny aj. Deriváty NP se používají též jako antioxidanty v některých plastech. Největší rizika spojovaná s NP a OP souvisejí s jejich schopností napodobovat účinky přirozených estrogenních hormonů. Zdravotní rizika spojené s působením AP na člověka jsou stále nejasné. Nicméně nejnovější výzkumy zkoumající přímé účinky těchto látek na člověka např. zaznamenaly poškození DNA v lidských lymfocytech. AP jsou také látkami přetrvávajícími v prostředí s výraznou bioakumulací a toxicitou pro vodní organizmy.