Tiskové zprávy
ČSOP Vlašim: Blanický rytíř vyhlášen
26. dubna 2011 | ČSOP Vlašim
Dne 22. dubna 2011 bylo již potřinácté uděleno ocenění Blanický rytíř třem fyzickým osobám, které se významně zasloužily o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka.
Ocenění udělují třem navrženým kandidátům neziskové organizace Podblanicka, konkrétně Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim (administrátor ceny), občanské sdružení Chlum Čerčany, Vlastivědný klub P.A.N. Vlasáka Vlašim, Vlastivědný klub Votice, Vlastivědný klub Český Merán, o. p. s. Český Merán, Klub mladých Sedlec-Prčice, Sdružení Přátel Chotýšan, Český svaz ochránců přírody Benešov, Český svaz ochránců přírody Kladruby, Český svaz ochránců přírody Sázava, Český svaz ochránců přírody Střítež, Český svaz ochránců přírody Votice, Vlastivědný klub Šternberk, Vlastivědný klub Týnec nad Sázavou a okolí, Podblanický vědeckotechnický klub železniční, Podblanické infocentrum, občanské sdružení Podblanickem, Posázaví o.p.s., Posázavský pacifik, Vlašimské hudební mládí a Vlašimská astronomická společnost.
Pro připomenutí – dosud jsou nositelkami a nositeli ocenění Blanický rytíř (podle abecedy):
Ing. Karel Bárta z Křížova
Miroslav Berka z Týnce nad Sázavou
Prof. RNDr. Zdeněk Brandl, CSc. z Českých Budějovic
Jozef Cáder z Louňovic pod Blaníkem
MUDr. Jiří Čermák z Vrchotových Janovic
Barbora Čmelíková z Bukovan u Týnce nad Sázavou
Eva Dočkalová z Českého Krumlova
Jaroslava Hocková z Benešova
Antonín Holubovský z Votic
MVDr. Jiří Hostek z Vlašimi
Ing. Mojmír Chromý z Benešova
Ing. Jiří Kofroň z Ostravy a Jetřichovic
Mgr. Ladislav Kotek z Neveklova
Mgr. Václav Kovařík z Benešova
František Mika ze Sedlce-Prčice
František Müller z Vlašimi
Prof. Jaroslav Pánek z Prahy
Pavel Pavlovský z Votic
Prof. PhDr. Josef Petráň, CSc. z Ouběnic
Jaroslav Pouzar z Vlašimi
PhDr. Eva Procházková z Benešova
PhDr. Pavel Radoměrský, CSc. z Prahy
Alexej Salzman z Mladé Vožice
Václav Stejskal z Týnce nad Sázavou
František Svatoň z Čestína
Jan Svoboda z Vlašimi
Hana Šedivá z Benešova
Jiří Šlehuber z Dolních Kralovic a Libže
Josef Tomaides z Trhového Štěpánova
Antonín Toula z Křivsoudova
PhDr. Jiří Tywoniak z Benešova
Rudolf Vaňkát z Vlašimi
Jarmila Zábranská z Vlašimi
Jan Zajíc z Vlašimi
Doc. RNDr. Václav Zelený, CSc. z Prahy a Pařezí
MVDr. Josef Zemánek z Benešova
V letošním roce porota vybírala z osmatřiceti nominací. Porota složená ze zástupců jednotlivých nevládních organizací nakonec rozhodla o udělení ceny těmto třem nominovaným:
Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo pan Radko Bílek z Vlašimi, zejména za bohatou badatelskou, publikační a přednáškovou činnost v oblasti regionální vlastivědy.
Radko Bílek se narodil 12. října 1940 v Sobotce, studoval novinařinu, v důsledku svých postojů před i po roce 1968 byl pronásledován. V prosinci roku 1969 byl propuštěn z práce v Krajském muzeu v Hradci Králové, odkud poté odešel s rodinou do Vlašimi. Jeho zaměstnávání v oblasti kultury bylo nezákonným způsobem limitováno. Tou dobou psal scénáře a divadelní hry, které však nebyly převážně shledány jako vhodné k realizaci, jelikož vzbuzovaly pro režim nevhodné asociace (Helsinky či Blaník se sv. Václavem). Ještě jednou v životě se pokusil o návrat ke své novinářské profesi. Stalo se tak v roce 1987. Ani tehdy se však tento návrat nezdařil. V roce 1991 byl plně rehabilitován.
Od mládí rozvíjí svůj velice blízký vztah k historii, která se mu stala náplní většiny volného času. Výsledky svých studijních a badatelských aktivit v muzeích, knihovnách i archivech, kterým věnoval stovky hodin poctivě práce, zpřístupňuje veřejnosti v článcích s různými náměty v periodických regionálních tiskovinách a publikacích, zejména v časopisu Pod Blaníkem, Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka a dalších.
V uplynulých více než deseti letech se ve své činnosti zaměřil zejména na literární a uměleckou historii obou Blaníků a veškeré získané poznatky a ověřené informace zpracoval do přehledných publikací, které vypovídají nejen o zaujetí autora pro dané téma, ale i preciznosti vlastní práce. Zejména jde o tři knihy vydané jako samostatné přílohy časopisu Pod Blaníkem pod souborným názvem Blaník v umění, a to Blanické literární zajímavosti (2002), O Blaníku a jeho rytířích v beletrii (2004) a Blaník a sv. Václav v sochařství (2005). Vedle této edice je třeba zmínit jeho knihu Tajemní blaničtí rytíři (2001). Zatím poslední knižní počin Radko Bílka je jeho již pátá samostatná příloha časopisu Pod Blaníkem, která vyšla v roce 2010 pod názvem Poutní místa na Podblanicku.
Radko Bílek patří mezi známé regionální badatele, který kromě autorství samostatných knih a mnoha příspěvků zprostředkovává nabyté poznání při přednáškách, spolupracuje při tvorbě naučných stezek a dalších osvětových materiálů. Radko Bílek se hlásí k odkazu Fráni Šrámka a řídí se parafrází: „Milovat kraj, ve kterém žijeme, znamená sloužit mu.“
Radko Bílek v uplynulém roce oslavil sedmdesátiny. Věříme, že udělení ocenění je vhodným poděkováním za dosavadní bohatou vlastivědnou činnost a také motivací k další práci, např. na nové knize věnované ztvárnění motivu Blaníku v další oblasti výtvarného či jiného umění.
Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo pan Antonín Podzimek ze Sedlce-Prčice, zejména za dlouhodobou práci pro regionální rozvoj na Podblanicku.
Antonín Podzimek se narodil 14. března 1949 v Karlových Varech. Absolvoval Střední všeobecně vzdělávací školu a v roce 1967 zahájil studium dějepisu a češtiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1969 mu bylo z politických důvodů další studium znemožněno. Místo studia nastoupil dvouletou základní vojenskou službu, po jejím absolvování pracoval v letech 1971 až 1980 jako dělník, později jako technik Výstavby kamenouhelných dolů Kladno.
V roce 1980 odchází z Prahy. Nové působiště a životní uplatnění nachází Antonín Podzimek v Borotíně u Tábora v místním JZD. Tato obec se stala jeho skutečným domovem, ihned po příchodu se zapojuje do veřejného života. V roce 1984 zahájil i svou pedagogickou činnost, věnoval se výchově v dětském domově v Nemyšli, kde působil jako vychovatel. Od roku 1990 se mohl začít věnovat své životní lásce – knihám. V tuto dobu se přestěhoval do Sedlce-Prčice a tam založil knihkupectví. V témže roce byl zvolen do městského zastupitelstva Sedlce-Prčice a jeho členem je dodnes.
V období let 1994 až 2000 se zapsal do povědomí svých spoluobčanů jako starosta. Po celou dobu výkonu této funkce patřil k několika starostům, jejichž práce přesahovala hranice obce. O své zkušenosti z této práce se dokázal nezištně podělit se všemi, kteří projevili o některou problematiku zájem. Zkušenosti, pracovitost a oblibu u spoluobčanů zúročil v krajských volbách v roce 2000, kdy byl zvolen krajským zastupitelem, členem rady a statutárním náměstkem hejtmana Středočeského kraje.
Jako náměstek hejtmana pro školství a regionální rozvoj měl velký podíl na bezproblémovém převodu více než 250 středních škol a školských zařízení pod správu Středočeského kraje. Pod jeho vedením se nestal Středočeský kraj pouhým zřizovatelem těchto škol a školských zařízení, ale svým působením vytvořil na tomto úseku dělné a přátelské prostředí, na které nejenom jeho spolupracovníci, ale i školy vzpomínají dodnes. Toto období i činnost Antonína Podzimka nelze lépe charakterizovat než jeho vlastními slovy: „Připravit do života děti a mladé lidi, kteří pro náš kraj – a nejen pro něj – znamenají budoucnost, je úkol, jehož naplňování je pro mne výzvou i poctou.“
Své osmileté působení v radě Středočeského kraje kromě školství zasvětil zahraniční spolupráci a zejména regionálnímu rozvoji. Byl bezesporu jednou z nejvýraznějších osobností přispívajících k ztotožnění se obyvatel se staronovým Středočeským krajem. Starostové a další představitelé obcí a spolků si cení jeho pomoci a nadšení pro realizaci rozvojových aktivit. Jméno Antonína Podzimka je spojeno i se soutěží „Vesnice roku“, kterou organizoval po celé období svého působení na krajském úřadě. Ani dnes, kdy pracuje jako personální náměstek ředitele Oblastní nemocnice Příbram, neustává ve své práci pro náš kraj.
U Antonína Podzimka se vzácně skloubilo mnoho dobrých lidských vlastností, jistě tou nejobdivuhodnější je neutuchající ochota pomoci každému potřebnému.
Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo pan Milan Štědra ze Sázavy, zejména za celoživotní snahu o rozvoj a udržení kulturního dědictví města Sázavy a okolí.
Milan Štědra se narodil 26. června 1957 v Benešově. Po absolvování Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě pracoval 28 let ve Sklárnách Kavalier. Nyní pracuje jako vedoucí Kulturního a informačního centra v Sázavě. Podílel se na založení časopisu Sázavské panoráma, ve kterém publikoval. Podílel se na založení vlastivědného sborníku Sázavsko, kde působí jako vedoucí redakční rady a také publikuje (vydáno již 14 sborníků) a podílel se na založení měsíčníku Sázavské listy, kterého je redaktorem. Od roku 1990 je sázavským kronikářem. Řadu let působí také v redakční radě časopisu Pod Blaníkem.
Kolem vlastivědného sborníku Sázavsko se mu podařilo vytvořit pracovní kolektiv, který neustále rozšiřuje znalosti o historii města Sázavy a jeho okolí a který spolupracuje s renomovanými historiky a archeology (např. s prof. PhDr. Petrem Sommerem, CSc. či PhDr. Josefem Bubeníkem, CSc.). Ve spolupráci s pracovníkem Ústavu archeologické památkové péče Středních Čech Jiřím Bernatem zrevidoval řadu posázavských hradišť od Kácova po Chocerady, objevil, zaměřil a datoval tři eneolitická hradiště a jedno středověké a řadu zaniklých vsí, skláren a stezek v nejbližším okolí Sázavy, provedl revizi prastaré stezky Čertova brázda a zmapoval ji. Podílel se na celé řadě rozhlasových pořadů propagujících Posázaví a jeho osobnosti (např. o rodině Fričů, Kavalierů, či Wachsmannů – Voskovců nebo o sv. Prokopu).
Milan Štědra také vystupoval v televizních pořadech (např. Putování za českými čerty) a v řadě dokumentů. Uspořádal desítky výstav zaměřených na regionální historii, se společenstvím Jiná Vesta např. Sklářství na Sázavě, Řemesla na Sázavě a Hospodaření na Sázavě, ke kterým sepsal naučné brožury. Ilustroval knihu Petra Sommera Sázavský klášter (1996) a část zejména rekonstrukčních kreseb je publikována v různých encyklopediích. Je spoluautorem publikace Historie a současnost podnikání na Benešovsku, Vlašimsku, Voticku a Sázavsku (2003), redigoval turistického průvodce Sázava a okolí (2008), publikuje též ve sborníku Archeologie ve Středních Čechách a v časopisu Pod Blaníkem. Je členem správní rady „Nadace Josefa Viewegha Sklářská huť František“ pro záchranu nejstarší sázavské huti. Jeho hlavním cílem však je zřídit muzeum Města Sázavy, sklářství v Sázavě a posázavských hutích, pro které shromažďuje informace a artefakty.
Věříme, že ocenění Blanický rytíř mu je poděkováním a v jeho dalším úsilí a plánech povzbuzením.
Slavnostního udělování, které proběhlo v obřadní síni vlašimského zámku, se účastnilo na padesát hostů kulturního, společenského i politického života regionu. Na půdě města přítomné přivítal starosta Vlašimi Mgr. Luděk Jeništa. Pozvání přijali zástupci Parlamentu České republiky, krajské samosprávy, řada zástupců měst a obcí Podblanicka (jejich jménem promluvil starosta Sázavy Petr Šibrava), ředitelé škol z Podblanicka a mnoho dalších hostů. Blaničtí rytíři obdrželi již tradičně kromě pěkného diplomu každý svou originální velmi hodnotnou pískovcovou sochu Blanického rytíře od akademického sochaře Daniela Talavery. Pořízení těchto soch sponzoroval generální sponzor udělování ocenění Blanický rytíř firma Rabbit a. s. Trhový Štěpánov.
Na závěr slavnostního aktu byla zveřejněna výzva k nominování na Blanické rytíře za rok 2011, kteří budou vyhlášeni na Velký pátek 6. dubna 2012. Nominována může být fyzická (nikoli tedy právnická) osoba, která se významně zasloužila o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka. A to za mimořádný čin v uplynulém roce (popř. dokončený v uplynulém roce) nebo za celoživotní dílo (ve výjimečných případech může být ocenění uděleno i in memoriam). Nominaci může podat kdokoli, tedy jednotlivý občan, obec, zájmový spolek písemně na adresu Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim. Nominace musí obsahovat titul, jméno a příjmení kandidáta, datum jeho narození, odůvodnění nominace a jeho kontaktní adresu popř. telefon. Uzávěrka nominací je na začátku března 2012.
Ocenění udělují třem navrženým kandidátům neziskové organizace Podblanicka, konkrétně Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim (administrátor ceny), občanské sdružení Chlum Čerčany, Vlastivědný klub P.A.N. Vlasáka Vlašim, Vlastivědný klub Votice, Vlastivědný klub Český Merán, o. p. s. Český Merán, Klub mladých Sedlec-Prčice, Sdružení Přátel Chotýšan, Český svaz ochránců přírody Benešov, Český svaz ochránců přírody Kladruby, Český svaz ochránců přírody Sázava, Český svaz ochránců přírody Střítež, Český svaz ochránců přírody Votice, Vlastivědný klub Šternberk, Vlastivědný klub Týnec nad Sázavou a okolí, Podblanický vědeckotechnický klub železniční, Podblanické infocentrum, občanské sdružení Podblanickem, Posázaví o.p.s., Posázavský pacifik, Vlašimské hudební mládí a Vlašimská astronomická společnost.
Pro připomenutí – dosud jsou nositelkami a nositeli ocenění Blanický rytíř (podle abecedy):
Ing. Karel Bárta z Křížova
Miroslav Berka z Týnce nad Sázavou
Prof. RNDr. Zdeněk Brandl, CSc. z Českých Budějovic
Jozef Cáder z Louňovic pod Blaníkem
MUDr. Jiří Čermák z Vrchotových Janovic
Barbora Čmelíková z Bukovan u Týnce nad Sázavou
Eva Dočkalová z Českého Krumlova
Jaroslava Hocková z Benešova
Antonín Holubovský z Votic
MVDr. Jiří Hostek z Vlašimi
Ing. Mojmír Chromý z Benešova
Ing. Jiří Kofroň z Ostravy a Jetřichovic
Mgr. Ladislav Kotek z Neveklova
Mgr. Václav Kovařík z Benešova
František Mika ze Sedlce-Prčice
František Müller z Vlašimi
Prof. Jaroslav Pánek z Prahy
Pavel Pavlovský z Votic
Prof. PhDr. Josef Petráň, CSc. z Ouběnic
Jaroslav Pouzar z Vlašimi
PhDr. Eva Procházková z Benešova
PhDr. Pavel Radoměrský, CSc. z Prahy
Alexej Salzman z Mladé Vožice
Václav Stejskal z Týnce nad Sázavou
František Svatoň z Čestína
Jan Svoboda z Vlašimi
Hana Šedivá z Benešova
Jiří Šlehuber z Dolních Kralovic a Libže
Josef Tomaides z Trhového Štěpánova
Antonín Toula z Křivsoudova
PhDr. Jiří Tywoniak z Benešova
Rudolf Vaňkát z Vlašimi
Jarmila Zábranská z Vlašimi
Jan Zajíc z Vlašimi
Doc. RNDr. Václav Zelený, CSc. z Prahy a Pařezí
MVDr. Josef Zemánek z Benešova
V letošním roce porota vybírala z osmatřiceti nominací. Porota složená ze zástupců jednotlivých nevládních organizací nakonec rozhodla o udělení ceny těmto třem nominovaným:
Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo pan Radko Bílek z Vlašimi, zejména za bohatou badatelskou, publikační a přednáškovou činnost v oblasti regionální vlastivědy.
Radko Bílek se narodil 12. října 1940 v Sobotce, studoval novinařinu, v důsledku svých postojů před i po roce 1968 byl pronásledován. V prosinci roku 1969 byl propuštěn z práce v Krajském muzeu v Hradci Králové, odkud poté odešel s rodinou do Vlašimi. Jeho zaměstnávání v oblasti kultury bylo nezákonným způsobem limitováno. Tou dobou psal scénáře a divadelní hry, které však nebyly převážně shledány jako vhodné k realizaci, jelikož vzbuzovaly pro režim nevhodné asociace (Helsinky či Blaník se sv. Václavem). Ještě jednou v životě se pokusil o návrat ke své novinářské profesi. Stalo se tak v roce 1987. Ani tehdy se však tento návrat nezdařil. V roce 1991 byl plně rehabilitován.
Od mládí rozvíjí svůj velice blízký vztah k historii, která se mu stala náplní většiny volného času. Výsledky svých studijních a badatelských aktivit v muzeích, knihovnách i archivech, kterým věnoval stovky hodin poctivě práce, zpřístupňuje veřejnosti v článcích s různými náměty v periodických regionálních tiskovinách a publikacích, zejména v časopisu Pod Blaníkem, Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka a dalších.
V uplynulých více než deseti letech se ve své činnosti zaměřil zejména na literární a uměleckou historii obou Blaníků a veškeré získané poznatky a ověřené informace zpracoval do přehledných publikací, které vypovídají nejen o zaujetí autora pro dané téma, ale i preciznosti vlastní práce. Zejména jde o tři knihy vydané jako samostatné přílohy časopisu Pod Blaníkem pod souborným názvem Blaník v umění, a to Blanické literární zajímavosti (2002), O Blaníku a jeho rytířích v beletrii (2004) a Blaník a sv. Václav v sochařství (2005). Vedle této edice je třeba zmínit jeho knihu Tajemní blaničtí rytíři (2001). Zatím poslední knižní počin Radko Bílka je jeho již pátá samostatná příloha časopisu Pod Blaníkem, která vyšla v roce 2010 pod názvem Poutní místa na Podblanicku.
Radko Bílek patří mezi známé regionální badatele, který kromě autorství samostatných knih a mnoha příspěvků zprostředkovává nabyté poznání při přednáškách, spolupracuje při tvorbě naučných stezek a dalších osvětových materiálů. Radko Bílek se hlásí k odkazu Fráni Šrámka a řídí se parafrází: „Milovat kraj, ve kterém žijeme, znamená sloužit mu.“
Radko Bílek v uplynulém roce oslavil sedmdesátiny. Věříme, že udělení ocenění je vhodným poděkováním za dosavadní bohatou vlastivědnou činnost a také motivací k další práci, např. na nové knize věnované ztvárnění motivu Blaníku v další oblasti výtvarného či jiného umění.
Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo pan Antonín Podzimek ze Sedlce-Prčice, zejména za dlouhodobou práci pro regionální rozvoj na Podblanicku.
Antonín Podzimek se narodil 14. března 1949 v Karlových Varech. Absolvoval Střední všeobecně vzdělávací školu a v roce 1967 zahájil studium dějepisu a češtiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1969 mu bylo z politických důvodů další studium znemožněno. Místo studia nastoupil dvouletou základní vojenskou službu, po jejím absolvování pracoval v letech 1971 až 1980 jako dělník, později jako technik Výstavby kamenouhelných dolů Kladno.
V roce 1980 odchází z Prahy. Nové působiště a životní uplatnění nachází Antonín Podzimek v Borotíně u Tábora v místním JZD. Tato obec se stala jeho skutečným domovem, ihned po příchodu se zapojuje do veřejného života. V roce 1984 zahájil i svou pedagogickou činnost, věnoval se výchově v dětském domově v Nemyšli, kde působil jako vychovatel. Od roku 1990 se mohl začít věnovat své životní lásce – knihám. V tuto dobu se přestěhoval do Sedlce-Prčice a tam založil knihkupectví. V témže roce byl zvolen do městského zastupitelstva Sedlce-Prčice a jeho členem je dodnes.
V období let 1994 až 2000 se zapsal do povědomí svých spoluobčanů jako starosta. Po celou dobu výkonu této funkce patřil k několika starostům, jejichž práce přesahovala hranice obce. O své zkušenosti z této práce se dokázal nezištně podělit se všemi, kteří projevili o některou problematiku zájem. Zkušenosti, pracovitost a oblibu u spoluobčanů zúročil v krajských volbách v roce 2000, kdy byl zvolen krajským zastupitelem, členem rady a statutárním náměstkem hejtmana Středočeského kraje.
Jako náměstek hejtmana pro školství a regionální rozvoj měl velký podíl na bezproblémovém převodu více než 250 středních škol a školských zařízení pod správu Středočeského kraje. Pod jeho vedením se nestal Středočeský kraj pouhým zřizovatelem těchto škol a školských zařízení, ale svým působením vytvořil na tomto úseku dělné a přátelské prostředí, na které nejenom jeho spolupracovníci, ale i školy vzpomínají dodnes. Toto období i činnost Antonína Podzimka nelze lépe charakterizovat než jeho vlastními slovy: „Připravit do života děti a mladé lidi, kteří pro náš kraj – a nejen pro něj – znamenají budoucnost, je úkol, jehož naplňování je pro mne výzvou i poctou.“
Své osmileté působení v radě Středočeského kraje kromě školství zasvětil zahraniční spolupráci a zejména regionálnímu rozvoji. Byl bezesporu jednou z nejvýraznějších osobností přispívajících k ztotožnění se obyvatel se staronovým Středočeským krajem. Starostové a další představitelé obcí a spolků si cení jeho pomoci a nadšení pro realizaci rozvojových aktivit. Jméno Antonína Podzimka je spojeno i se soutěží „Vesnice roku“, kterou organizoval po celé období svého působení na krajském úřadě. Ani dnes, kdy pracuje jako personální náměstek ředitele Oblastní nemocnice Příbram, neustává ve své práci pro náš kraj.
U Antonína Podzimka se vzácně skloubilo mnoho dobrých lidských vlastností, jistě tou nejobdivuhodnější je neutuchající ochota pomoci každému potřebnému.
Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo pan Milan Štědra ze Sázavy, zejména za celoživotní snahu o rozvoj a udržení kulturního dědictví města Sázavy a okolí.
Milan Štědra se narodil 26. června 1957 v Benešově. Po absolvování Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě pracoval 28 let ve Sklárnách Kavalier. Nyní pracuje jako vedoucí Kulturního a informačního centra v Sázavě. Podílel se na založení časopisu Sázavské panoráma, ve kterém publikoval. Podílel se na založení vlastivědného sborníku Sázavsko, kde působí jako vedoucí redakční rady a také publikuje (vydáno již 14 sborníků) a podílel se na založení měsíčníku Sázavské listy, kterého je redaktorem. Od roku 1990 je sázavským kronikářem. Řadu let působí také v redakční radě časopisu Pod Blaníkem.
Kolem vlastivědného sborníku Sázavsko se mu podařilo vytvořit pracovní kolektiv, který neustále rozšiřuje znalosti o historii města Sázavy a jeho okolí a který spolupracuje s renomovanými historiky a archeology (např. s prof. PhDr. Petrem Sommerem, CSc. či PhDr. Josefem Bubeníkem, CSc.). Ve spolupráci s pracovníkem Ústavu archeologické památkové péče Středních Čech Jiřím Bernatem zrevidoval řadu posázavských hradišť od Kácova po Chocerady, objevil, zaměřil a datoval tři eneolitická hradiště a jedno středověké a řadu zaniklých vsí, skláren a stezek v nejbližším okolí Sázavy, provedl revizi prastaré stezky Čertova brázda a zmapoval ji. Podílel se na celé řadě rozhlasových pořadů propagujících Posázaví a jeho osobnosti (např. o rodině Fričů, Kavalierů, či Wachsmannů – Voskovců nebo o sv. Prokopu).
Milan Štědra také vystupoval v televizních pořadech (např. Putování za českými čerty) a v řadě dokumentů. Uspořádal desítky výstav zaměřených na regionální historii, se společenstvím Jiná Vesta např. Sklářství na Sázavě, Řemesla na Sázavě a Hospodaření na Sázavě, ke kterým sepsal naučné brožury. Ilustroval knihu Petra Sommera Sázavský klášter (1996) a část zejména rekonstrukčních kreseb je publikována v různých encyklopediích. Je spoluautorem publikace Historie a současnost podnikání na Benešovsku, Vlašimsku, Voticku a Sázavsku (2003), redigoval turistického průvodce Sázava a okolí (2008), publikuje též ve sborníku Archeologie ve Středních Čechách a v časopisu Pod Blaníkem. Je členem správní rady „Nadace Josefa Viewegha Sklářská huť František“ pro záchranu nejstarší sázavské huti. Jeho hlavním cílem však je zřídit muzeum Města Sázavy, sklářství v Sázavě a posázavských hutích, pro které shromažďuje informace a artefakty.
Věříme, že ocenění Blanický rytíř mu je poděkováním a v jeho dalším úsilí a plánech povzbuzením.
Slavnostního udělování, které proběhlo v obřadní síni vlašimského zámku, se účastnilo na padesát hostů kulturního, společenského i politického života regionu. Na půdě města přítomné přivítal starosta Vlašimi Mgr. Luděk Jeništa. Pozvání přijali zástupci Parlamentu České republiky, krajské samosprávy, řada zástupců měst a obcí Podblanicka (jejich jménem promluvil starosta Sázavy Petr Šibrava), ředitelé škol z Podblanicka a mnoho dalších hostů. Blaničtí rytíři obdrželi již tradičně kromě pěkného diplomu každý svou originální velmi hodnotnou pískovcovou sochu Blanického rytíře od akademického sochaře Daniela Talavery. Pořízení těchto soch sponzoroval generální sponzor udělování ocenění Blanický rytíř firma Rabbit a. s. Trhový Štěpánov.
Na závěr slavnostního aktu byla zveřejněna výzva k nominování na Blanické rytíře za rok 2011, kteří budou vyhlášeni na Velký pátek 6. dubna 2012. Nominována může být fyzická (nikoli tedy právnická) osoba, která se významně zasloužila o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka. A to za mimořádný čin v uplynulém roce (popř. dokončený v uplynulém roce) nebo za celoživotní dílo (ve výjimečných případech může být ocenění uděleno i in memoriam). Nominaci může podat kdokoli, tedy jednotlivý občan, obec, zájmový spolek písemně na adresu Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim. Nominace musí obsahovat titul, jméno a příjmení kandidáta, datum jeho narození, odůvodnění nominace a jeho kontaktní adresu popř. telefon. Uzávěrka nominací je na začátku března 2012.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
