Tiskové zprávy
Centrum pro životní prostředí a zdraví: Brno překročilo kvótu dnů pro zamoření ovzduší prachem
3. března 2011 | Centrum pro životní prostředí a zdraví
Brňané už dýchají více znečištění než povoluje zákon i evropská směrnice.
Znečištění ovzduší v Brně už na konci února vyčerpalo počet dní, po které smí být legálně překročen denní limit pro polétavý prach (PM10). Brno se tak letos zařadilo mezi první města, jejichž občané jsou nuceni dýchat ovzduší škodlivinami znečištěné více než připouští platná směrnice o ovzduší. Horší situace je zatím jen v Ostravě-Bartovicích (43 dní překročení limitu) a v Českém Těšíně (38). Opakuje se tak situace z minulých let, kdy na řadě monitorovacích stanic v Brně byly př ekračovány limity pro znečištění ovzduší (viz příloha).
„Oficiálně je povoleno překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během roku. Podle údajů ČHMÚ ale monitorovací stanice Brno-Svatoplukova stačila do 28. února překročit limit už 36-krát. Dostupná data ukazují, že na rozdíl od severomoravských měst není v Brně hlavním zdrojem znečištění průmysl, ale doprava. Za nejnebezpečnější je považována frakce jemných prachových částic, které unikají typicky z výfuků dieselových automobilů. Tyto jemné prachové částice mají schopnosti vnikat až do plicních sklípků. Jsou příčinou zejména vážných srdečně-cévních onemocnění a způsobují i předčasná úmrtí,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Jako prachové částice nebo polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Jemné částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systémů, a jsou proto pro zdraví lidí nebezpečnější. Např. z dieselových motorů pak unikají nejnebezpečnější tzv. ultrajemné nebo submikronové částice, jejichž velikost se pohybuje v řádech desítek nebo stovek nanometrů.< /p>
„Vzhledem k přetrvávajícím problémům se znečištěním ovzduší mne překvapilo, že město Brno zamítlo připravený projekt na instalaci prachových filtrů do autobusů městské dopravy. Když řešil problém se znečištěním ovzduší Berlín, bylo to první opatření, které město zavedlo. Dnes v Berlíně funguje rozsáhlá nízkoemisní zóna, do které staré automobily bez katalyzátoru nebo bez prachového filtru nemají přístup. Ale i další západoevropská města podporují zavádění nízkoemisních zón nebo prachových filtrů pro silniční vozidla či stavební techn iku s dieselovými motory“, konstatoval Miroslav Šuta.
Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.
Další informace:
MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika, Centrum pro životní prostředí a zdraví, tel.: 608 775 754, e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz
Znečištění ovzduší v Brně už na konci února vyčerpalo počet dní, po které smí být legálně překročen denní limit pro polétavý prach (PM10). Brno se tak letos zařadilo mezi první města, jejichž občané jsou nuceni dýchat ovzduší škodlivinami znečištěné více než připouští platná směrnice o ovzduší. Horší situace je zatím jen v Ostravě-Bartovicích (43 dní překročení limitu) a v Českém Těšíně (38). Opakuje se tak situace z minulých let, kdy na řadě monitorovacích stanic v Brně byly př ekračovány limity pro znečištění ovzduší (viz příloha).
„Oficiálně je povoleno překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během roku. Podle údajů ČHMÚ ale monitorovací stanice Brno-Svatoplukova stačila do 28. února překročit limit už 36-krát. Dostupná data ukazují, že na rozdíl od severomoravských měst není v Brně hlavním zdrojem znečištění průmysl, ale doprava. Za nejnebezpečnější je považována frakce jemných prachových částic, které unikají typicky z výfuků dieselových automobilů. Tyto jemné prachové částice mají schopnosti vnikat až do plicních sklípků. Jsou příčinou zejména vážných srdečně-cévních onemocnění a způsobují i předčasná úmrtí,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Jako prachové částice nebo polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Jemné částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systémů, a jsou proto pro zdraví lidí nebezpečnější. Např. z dieselových motorů pak unikají nejnebezpečnější tzv. ultrajemné nebo submikronové částice, jejichž velikost se pohybuje v řádech desítek nebo stovek nanometrů.< /p>
„Vzhledem k přetrvávajícím problémům se znečištěním ovzduší mne překvapilo, že město Brno zamítlo připravený projekt na instalaci prachových filtrů do autobusů městské dopravy. Když řešil problém se znečištěním ovzduší Berlín, bylo to první opatření, které město zavedlo. Dnes v Berlíně funguje rozsáhlá nízkoemisní zóna, do které staré automobily bez katalyzátoru nebo bez prachového filtru nemají přístup. Ale i další západoevropská města podporují zavádění nízkoemisních zón nebo prachových filtrů pro silniční vozidla či stavební techn iku s dieselovými motory“, konstatoval Miroslav Šuta.
Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.
Další informace:
MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika, Centrum pro životní prostředí a zdraví, tel.: 608 775 754, e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
