https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/cesko-ma-novy-plan-jak-pristupovat-k-vlkum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

MŽP ČR: Česko má nový plán, jak přistupovat k vlkům

19. března 2020 | MŽP ČR
Autor: Petra Roubíčková, tel: 267 126 396, 739 242 382
Návrat celoevropsky přísně chráněného vlka do naší krajiny s sebou v posledních dvou letech přináší řadu nejasností a konfliktů. Dochází zejména ke škodám na hospodářských zvířatech, ale i k obavám veřejnosti z případného napadení těmito šelmami. Systematickou reakci na rozšíření vlčí populace v Česku umožní nová strategie rezortu životního prostředí "Program péče o vlka". Ten je souborem opatření směřujících k omezení vzniku škod na hospodářských zvířatech a snížení dalších konfliktů, které s přítomností vlka v naší krajině souvisí, včetně budoucího stanovení tzv. příznivého stavu populace a stanovení jednotného postupu příslušných orgánů při nestandardním chování vlka. Program péče připravilo Ministerstvo životního prostředí spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a vědci, připomínkovali ho pak zástupci chovatelských svazů, Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ), Ministerstva zemědělství a dalších subjektů. Aktualizace "programu péče" proběhne za dva roky.

Vlci se u nás před sedmi lety nerozmnožovali, vyskytovali jen v oblasti Beskyd, při hranici se Slovenskem, kam zasahuje západní okraj karpatské populace tohoto druhu. V posledních letech se k nám však šíří vlci také z tzv. středoevropské nížinné populace, ze sousedního Německa a západního Polska. Návrat vlka do naší krajiny, kde byl před bezmála 200 lety vyhuben, s sebou přináší řadu nejasností a konfliktů. Rezort životního prostředí proto přistoupil ke zpracování Programu péče o vlka, který se primárně zaměřuje na řešení konfliktů spojených s návratem vlka do naší krajiny [1]. Ochranu vlka tedy nezavádí, ani nezpřísňuje. Vlk je v prakticky v celé Evropě chráněný evropskou legislativou a program péče toto nemění ani měnit nemůže - nejde tedy o legislativní normu, ale o managementový plán (plán přístupu), jehož jednotlivá opatření bude MŽP ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody a také s Ministerstvem zemědělství, chovatelskými organizacemi, myslivci a dalšími hospodáři v krajině, nyní naplňovat.

"Program péče je strategický dokument, který určuje základní kroky, které je potřebné pro prevenci a řešení konfliktů souvisejících s výskytem a rozvojem populace vlka řešit. Ministerstvo už v souladu s programem péče pracuje na legislativních změnách v oblasti náhrad škod s cílem poskytování náhrad dotčeným subjektům zjednodušit a usnadnit veškerou související administrativu. To byl také jeden z požadavků chovatelských svazů [2]," vysvětluje Vladimír Dolejský, náměstek pro ochranu přírody a krajiny MŽP.

"Pro udržování naší krajiny je nezbytné uchování pastvy. Jde zejména o podhorské oblasti, kde je každý chov hospodářských zvířat třeba maximálně podporovat. Na druhou stranu vlci pomáhají snižovat nadměrné stavy spárkaté zvěře, působící miliardové škody na lesních porostech a zemědělských plodinách. Skloubit existenci vlka s pastvou hospodářských zvířat není jednoduché. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se proto zaobírá specifikací účinných opatření k ochraně stád, připravuje také "manuál" pro případy výskytu problematických vlků," dodává František Pelc, ředitel AOPK ČR.

Na přípravě Programu se kromě Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR podíleli také odborníci a vědci z univerzit a dalších institucí. Již v průběhu zpracování byl program konzultován se zástupci chovatelských svazů, Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) a také Ministerstva zemědělství a řadu konkrétních návrhů a připomínek se podařilo zapracovat.

V Programu péče je také zakotven úkol ve spolupráci s Německem a Polskem (resp. v oblasti Karpat se Slovenskem) stanovit do příštího roku tzv. příznivý stav populace - tedy velikost populace (a odpovídající podíl z hlediska území ČR), při jejímž dosažení může ČR společně s okolními státy začít jednat s Evropskou komisí o úpravě evropské legislativy a stanovení případných kvót pro lov vlka. Konkrétní cílové počty vlků zatím nejsou stanoveny ani v okolních státech (jako je třeba Sasko, kde se populace vlka rozvíjí od r. 2000 a první program péče byl přijat v r. 2009) a jednou z mála zemí v rámci EU, která uvádí konkrétní hodnotu "životaschopné populace" vlka pro své území (nikoli limitního stavu) je Francie, jde však o zemi, kde se vývoj vlčí populace řeší již řadu let a tento údaj je součástí až nejnovějšího, v pořadí již třetího managementového plánu z roku 2018.

Součástí programu je i opatření, které by mělo reagovat na situace, kdy se nějaký vlk chová nestandardně. Takového chování je potřebné řádně vyhodnotit a jedince s narušeným, problémovým chováním, u nichž by hrozilo např. ohrožení bezpečnosti nebo specializace takových jedinců na hospodářská zvířata, z přírody odstranit. Postup eliminace problémového jedince je možný pouze na základě výjimky podle zákona o ochraně přírody a krajiny (a příslušné evropské legislativy). Program péče ukládá stanovit detailní postup v těchto případech, a to až do úrovně faktického provedení, na kterém bude participovat jak státní správa v oblasti ochrany přírody a myslivosti, tak konkrétní uživatelé honiteb.

Nejzávažnějším problémem výskytu vlka v krajině jsou škody, k nimž dochází na hospodářských zvířatech. Mezi hlavní cíle Programu péče o vlka proto patří zejména zajištění fungujícího systému pro poskytování finanční podpory na realizaci preventivních opatření na ochranu stád a zlepšení postupu šetření a vyplácení náhrad vzniklých škod. Významná je také kvalitní informovanost laické i odborné veřejnosti, tedy např. zabezpečení potřebného monitoringu a sběru dalších informací, jejich sdílení mezi zainteresovanými subjekty (orgány státní správy, chovateli, myslivci).

Jedním z důležitých témat programu je již zmíněné financování preventivních opatření. "V současné době je lze hradit díky Operačního programu Životní prostředí. Jde však o komplikovaný a administrativně náročný nástroj," podotýká Vladimír Dolejský, náměstek pro ochranu přírody a krajiny MŽP. A dodává: "Usilujeme proto o co nejefektivnější nastavení podmínek podpory tak, aby byla pro chovatele co nejdostupnější. Logicky by nejvhodnějším řešením bylo provázání se systémem ostatních podpor v oblasti zemědělství, zatím se k tomuto návrhu ale Ministerstvo zemědělství nepřiklonilo, diskutujeme a hledáme tedy alternativní řešení."

Programy péče jsou přijímány zpravidla na období 10 let, v případě vlka však MŽP počítá s jeho aktualizací v kratším termínu, a to již za 2 roky. Do této doby by již měla být realizována některá významná opatření, např. stanovení velikosti populace (tzv. příznivého stavu druhu podle požadavků evropských předpisů) nebo nastavení podmínek podpory zavádění opatření k ochraně stád v programovém období 2021-27.


Poznámky:
[1] Program péče o vlka obecného je k dispozici na http://www.zachranneprogramy.cz/vlk-obecny/program-pece-pp/, https://www.navratvlku.cz/download/438/program_-pece_o_vlka_2020.pdf
[2] Zákon č. 115/2000 Sb. o náhradách škod způsobených vybranými zvláště chráněnými druhy živočichů.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist