Tiskové zprávy
Calla: Chalupův chirurgický řez Šumavou
Návrh zákona o Národním parku Šumava předložený ministrem Chalupou by měl umožnit výstavbu lanovky na vrchol Hraničníku v přírodně velmi cenné oblasti. Z území národního parku má být vyčleněn koridor o ploše 13,7 ha [1], na němž bude zrušena dnešní 1. a 2. zóna nejpřísnější ochrany.
Zpracovatelé dokumentace hodnotící vlivy záměru na životní prostředí došli k závěru, že i jen samotná stavba lanovky s plánovanou kapacitou 1540 až 2700 osob za hodinu bude mít výrazně negativní dopady na přírodu [2].
Kladně hodnotíme, že ministr Chalupa odmítl stavbu velkého lyžařského areálu (takový byl uvažován v rozsahu 2 lanových drah a 12 km sjezdových tratí), ale součástí ministerského návrhu je souhlas se stavbou „evakuační trati pod lanovkou“. Regionální politici popírají, že by tato sjezdovka měla sloužit běžnému lyžování, nýbrž jen k záchraně lyžařů v případě nouze [3].
Jaká jsou fakta:
a) Tvar vyčleněného území pro koridor v grafické příloze k návrhu zákona ministra Chalupy (v příloze tiskové zprávy) odpovídá návrhu připraveného společností Atelier 8000, který byl součástí hodnocení vlivů na životní prostředí ve variantě A a D, tedy se sjezdovkou. Varianta B a C je jen lanovka bez jakékoliv odjezdové tratě. Tzv. odjezdová evakuační sjezdovka je v dokumentaci [2], popsána: „Sjezdová trať je navržena tak, aby byl využit koridor průseku lanové dráhy a zároveň se trať vyhnula podmáčeným místům a nejcennějším porostům. V rámci možností jsou využity optimální sklonové poměry, je snaha o minimální příčný sklon, aby byl zajištěn bezpečný odjezd lyžařů z Hraničníku do prostoru Klápy.“
b) „Šířka koridoru sjezdové tratě se pohybuje kolem 30 m.“ Obě sjezdovky, které jsou na rakouské straně Hraničníku využívané k běžnému lyžování, mají šířku 20 až 35 m.
c) V Příloze dokumentace [2] - Socio-ekonomická analýza je uvedeno očekávání: „Výstavba evakuační sjezdovky umožní lyžařům sjíždět na českou stranu na občerstvení. Při dostatečně kvalitních službách v areálu lze očekávat i přejezdy rakouských a německých lyžařů na českou stranu.“
d) Fáze provozu areálu ve variantách A a D (se sjezdovkou) je v dokumentaci [2] popsána: „Lyžařské areály fungují obvykle od prosince do konce března v době od 9 do 16 hodin. Po ukončení denního provozu bude probíhat úprava sjezdovky rolbou, odhadem od 17 do 20 hodin. V případě nočního přírodního sněžení probíhá úprava sjezdovky ještě ráno cca 2 hodiny před začátkem provozu. V případě potřeby umělého zasněžení jsou po ukončení provozu spuštěna sněžná děla, v čase kdy to umožní klimatické podmínky (teplota vzduchu klesne pod -8°C). Zasněžování sjezdovky probíhá ve večerních a nočních hodinách dle klimatických podmínek a potřeby doplnění sněhu. Může trvat několik hodin." Na sjezdové trati má být 45 sněžných děl napájených vodou z nově zbudované nádrže na potoce Rasovka.
Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Plánované řešení odjezdové evakuační sjezdovky neodpovídá pouze jejímu nouzovému využití. Navíc provoz vedle rakouského areálu s večerním lyžováním si v budoucnu vynutí tlak na umělé osvětlení i na české straně. Z pohledu ochrany přírody by však měla negativní dopad i jen samotná lanovka.“
Calla již v prosinci zaslala jihočeskému krajskému úřadu nesouhlasné vyjádření k plánům na stavbu lanovky a sjezdovky na šumavský Hraničník v rámci hodnocení vlivů tohoto záměru na životní prostředí [4].
Poznámky:
[1] Tisková zpráva ministerstva životního prostředí z 11. ledna 2011 - http://www.mzp.cz/cz/news_120111_stul
[2] Dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí záměru „Regulační plán Propojení Klápa - Hraničník“, zpracoval EIA Servis, s. r. o. České Budějovice pod vedením autorizované osoby RNDr. Vojtěcha Vyhnálka, CSc. Kompletní dokumentace je k dispozici na:
http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=JHC520&file=dokumentaceDOC
Posouzení vlivů záměru z hlediska dopadů na Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality území Natura 2000 zpracoval Prof. RNDr. Vladimí Bejček, CSc. Výsledky jsou k dispozici zde: http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=JHC520&file=vyhodnoceniNaturaDokumentaceDOC
[3] Některá vyjádření krajských a místních politiků, která jsou v rozporu s fakty:
http://budejovice.idnes.cz/ekologove-lanovka-na-sumavsky-hranicnik-poskodi-rezervaci-unesco-101-/budejovice-zpravy.aspx?c=A120110_101525_budejovice-zpravy_pp
http://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy_region/evakuacni-sjezdovka-ma-slouzit-jen-v-nouzi20120112.html
[4] Vyjádření sdružení Calla k dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí k záměru „Regulační plán Propojení Klápa - Hraničník“:
http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Vyjadreni_Dokumentace_Klapa-Hranicnik.pdf
Zpracovatelé dokumentace hodnotící vlivy záměru na životní prostředí došli k závěru, že i jen samotná stavba lanovky s plánovanou kapacitou 1540 až 2700 osob za hodinu bude mít výrazně negativní dopady na přírodu [2].
Kladně hodnotíme, že ministr Chalupa odmítl stavbu velkého lyžařského areálu (takový byl uvažován v rozsahu 2 lanových drah a 12 km sjezdových tratí), ale součástí ministerského návrhu je souhlas se stavbou „evakuační trati pod lanovkou“. Regionální politici popírají, že by tato sjezdovka měla sloužit běžnému lyžování, nýbrž jen k záchraně lyžařů v případě nouze [3].
Jaká jsou fakta:
a) Tvar vyčleněného území pro koridor v grafické příloze k návrhu zákona ministra Chalupy (v příloze tiskové zprávy) odpovídá návrhu připraveného společností Atelier 8000, který byl součástí hodnocení vlivů na životní prostředí ve variantě A a D, tedy se sjezdovkou. Varianta B a C je jen lanovka bez jakékoliv odjezdové tratě. Tzv. odjezdová evakuační sjezdovka je v dokumentaci [2], popsána: „Sjezdová trať je navržena tak, aby byl využit koridor průseku lanové dráhy a zároveň se trať vyhnula podmáčeným místům a nejcennějším porostům. V rámci možností jsou využity optimální sklonové poměry, je snaha o minimální příčný sklon, aby byl zajištěn bezpečný odjezd lyžařů z Hraničníku do prostoru Klápy.“
b) „Šířka koridoru sjezdové tratě se pohybuje kolem 30 m.“ Obě sjezdovky, které jsou na rakouské straně Hraničníku využívané k běžnému lyžování, mají šířku 20 až 35 m.
c) V Příloze dokumentace [2] - Socio-ekonomická analýza je uvedeno očekávání: „Výstavba evakuační sjezdovky umožní lyžařům sjíždět na českou stranu na občerstvení. Při dostatečně kvalitních službách v areálu lze očekávat i přejezdy rakouských a německých lyžařů na českou stranu.“
d) Fáze provozu areálu ve variantách A a D (se sjezdovkou) je v dokumentaci [2] popsána: „Lyžařské areály fungují obvykle od prosince do konce března v době od 9 do 16 hodin. Po ukončení denního provozu bude probíhat úprava sjezdovky rolbou, odhadem od 17 do 20 hodin. V případě nočního přírodního sněžení probíhá úprava sjezdovky ještě ráno cca 2 hodiny před začátkem provozu. V případě potřeby umělého zasněžení jsou po ukončení provozu spuštěna sněžná děla, v čase kdy to umožní klimatické podmínky (teplota vzduchu klesne pod -8°C). Zasněžování sjezdovky probíhá ve večerních a nočních hodinách dle klimatických podmínek a potřeby doplnění sněhu. Může trvat několik hodin." Na sjezdové trati má být 45 sněžných děl napájených vodou z nově zbudované nádrže na potoce Rasovka.
Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Plánované řešení odjezdové evakuační sjezdovky neodpovídá pouze jejímu nouzovému využití. Navíc provoz vedle rakouského areálu s večerním lyžováním si v budoucnu vynutí tlak na umělé osvětlení i na české straně. Z pohledu ochrany přírody by však měla negativní dopad i jen samotná lanovka.“
Calla již v prosinci zaslala jihočeskému krajskému úřadu nesouhlasné vyjádření k plánům na stavbu lanovky a sjezdovky na šumavský Hraničník v rámci hodnocení vlivů tohoto záměru na životní prostředí [4].
Poznámky:
[1] Tisková zpráva ministerstva životního prostředí z 11. ledna 2011 - http://www.mzp.cz/cz/news_120111_stul
[2] Dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí záměru „Regulační plán Propojení Klápa - Hraničník“, zpracoval EIA Servis, s. r. o. České Budějovice pod vedením autorizované osoby RNDr. Vojtěcha Vyhnálka, CSc. Kompletní dokumentace je k dispozici na:
http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=JHC520&file=dokumentaceDOC
Posouzení vlivů záměru z hlediska dopadů na Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality území Natura 2000 zpracoval Prof. RNDr. Vladimí Bejček, CSc. Výsledky jsou k dispozici zde: http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=JHC520&file=vyhodnoceniNaturaDokumentaceDOC
[3] Některá vyjádření krajských a místních politiků, která jsou v rozporu s fakty:
http://budejovice.idnes.cz/ekologove-lanovka-na-sumavsky-hranicnik-poskodi-rezervaci-unesco-101-/budejovice-zpravy.aspx?c=A120110_101525_budejovice-zpravy_pp
http://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy_region/evakuacni-sjezdovka-ma-slouzit-jen-v-nouzi20120112.html
[4] Vyjádření sdružení Calla k dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí k záměru „Regulační plán Propojení Klápa - Hraničník“:
http://www.calla.cz/data/hl_stranka/ostatni/Vyjadreni_Dokumentace_Klapa-Hranicnik.pdf
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk