Tiskové zprávy
Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú.: Cirkulární Praha: Utopie, nebo blízká budoucnost?
Města a především megapole, jsou hybatelem světové ekonomiky – 85 % světového HDP je dnes generováno v městských oblastech. Města jsou zároveň zodpovědná za produkci 60 až 80 % světových emisi skleníkových plynů nebo 50 % globální produkci odpadů.
Žijeme v době, která je zcela bezprecedentní: více než 50 % všech obyvatel světa žije ve městech a tento podíl se neustále zvětšuje. Předpokládá se, že do roku 2050 bude na Zemi 9 – 10 miliard obyvatel a z toho celých 75 % bude žít ve městském prostředí. Od počátku dvacátého století se rozvoj společnosti zrychlil takovým tempem, že je jen těžké si představit, jak právě města budou vypadat v roce 2050. Co je ale patrné již nyní, že se neustále zvyšuje vliv měst na náš každodenní život a prostředí kolem nás. Města a především megapole, jsou hybatelem světové ekonomiky – 85 % světového HDP je dnes generováno v městských oblastech. Města jsou zároveň zodpovědná za produkci 60 až 80 % světových emisi skleníkových plynů nebo 50 % globální produkci odpadů. Vytvářejí tak obrovský tlak na přírodní zdroje, životní prostředí a kvalitu života.
Města mají zkrátka dualistickou povahu, která se projevuje jak v obrovské ekonomické síle, tak i v úrovni dopadu na životní prostředí a společnost. Z toho vyplývá i následující tvrzení: pokud chceme, aby se dnešní lineární ekonomika, která je zodpovědná za výše zmíněné dopady a je charakterizována systémem vytěžit – vyrobit – využít a vyhodit, proměnila na cirkulární ekonomiku, je potřeba začít právě ve městech. Díky vysoké koncentraci zdrojů, kapitálu, dat a talentu, mají města obrovskou příležitost stát se motory pozitivní změny, a zároveň z těchto změn profitovat nejvíce a nejrychleji. Už dnes závažnost problémů ve městech nutí vlády a samosprávy podnikat kroky, které vedou k zavedení cirkulární ekonomiky. Čína, Velká Británie, Nizozemsko, severské státy – všechny tyto země jsou současně nejvýznamnějšími aktéry v této oblasti. Jak je na tom ale Česká republika a její hlavní město?
Institut cirkulární ekonomiky je přední českou platformou v oblasti cirkulární ekonomiky a proto jsme se na vizi a konkrétní kroky cirkulární Prahy zeptali ředitelky Institutu Soni Jonášové. „Město bez odpadu se může zdát někomu jako utopie, ale INCIEN se může chlubit projekty, které tuto budoucnost přibližují. Rozhodně stojí za řeč projekt „Praha 7 bez odpadu“, na kterém poslední 2 roky pracoval INCIEN ve spolupráci s Městskou části Praha 7 a Pražskými službami. Viditelným výsledkem projektu je výrazně vyšší podíl vytříděného odpadu a distribuce domácích kompostérů, které přispívají jednak ke snížení množství komunálního odpadu, ale i ke zhodnocení cenného zdroje živin. “Ve větším a komplexnějším měřítku můžeme mluvit o uzavřeném toku nakládání s bioodpady, tedy o projektu, který jsme navrhli pro Brno a v první polovině letošního roku dojde k testování dílčí části projektu”, dodává Jonášová.
INCIEN je toho názoru, že Praha má nejvýznamnější potenciál pro rozvoj cirkulární ekonomiky ukrytý v materiálových tocích, které městem protékají bez většího užitku. “Jedna se o vodní hospodářství a zejména nakládání s odpadními vodami, u nichž je největším potenciálem jejich opětovné využití k jiným účelům, využití odpadního tepla či recyklace cenných živin, jako je například fosfor. Pro Prahu máme připravenu sérii doporučení, které však budeme ověřovat v rámci Cirkulárního městského scanu, který zahájíme v polovině roku 2018. Velký potenciál skrývá i správné nastavení sběru a využití bioodpadů. Restaurace, hotely, kavárny, domácnosti i firmy a jiné instituce produkují enormní množství bioodpadů, jejichž sběr je stále nedostatečný a z naprosté většiny končí tyto odpady v ZEVO či na skládkách. Významným potenciálem je i zaměření se na stavební sektor. Potenciál se skrývá v nevyužitých plochách opuštěných budov, které se stávají fenoménem a brzdou městského rozvoje. Namísto využívání současných brownfieldů vznikají nové developerské projekty a denně dochází k zastavování hektarů cenné půdy,” říká Soňa Jonášová.
Zdálo by se, že odpadová společnost může mít hlavní zájem na tom, aby vznikalo co nejvíce odpadů, o jejichž likvidaci a recyklaci se mohou starat. Pražské služby jsou jedna z inovativních odpadářských firem, která již dlouhodobě osvojuje principy cirkulární ekonomiky do svého hospodaření. V současnosti ze všech odpadů, o které se v Praze stará, 95 % (tedy většina) směsného komunálního odpadu je energeticky využita v ZEVO Malešice patřící právě Pražským službám, pouze asi 5 % tohoto odpadu končí na skládkách. Skládky jsou používány např. v období pravidelné technologické odstávky a v případě ojedinělých provozních komplikací na ZEVO Malešice. Separované složky odpadu jsou pak pochopitelně tříděny a materiálově využity. Nejlepší formou nakládání s odpadem je však samotná prevence a i v těchto rovinách firma uvažuje a hledá možnosti. “Zajímavou myšlenkou je, aby se sběrná místa v budoucnu stala prostorem pro odložení věcí, které se lidem nehodí, ale stále nejsou odpadem. Mohly by totiž posloužit někomu jinému a jejich cesta nemusí ještě zdaleka končit. Zdá se, že právě tímto směrem se část odpadového hospodářství přirozeně vyvíjí. Z tohoto důvodu pozitivně kvitujeme myšlenku vzniku pražského re-use centra,” dodává Radim Mana, mluvčí Pražských služeb.
Důležité jsou ale i řešení na první pohled možná malých problémů. Praha má díky vysoké koncentraci mladých lidí na univerzitách a vysokého počtu expatů (cizinců, kteří v Praze pracují) obrovský potenciál pro opětovné používání nábytku, který po sobě zanechají po jejich často krátkém pobytu. INCIEN nyní ve spolupráci s nově vzniklým Kampusem na Hybernské připravuje projekt opravárenských dílen a oddělených míst pro odběr nábytku na sběrných dvorech, který by vedl k vyšší míře oprav a opětovného využití. Pražské služby, které se starají o svoz odpadu v této oblasti, se jeví jako ideální partner pro tento projekt. Myšlence sběrných dvorů a opětovného použití totiž velmi fandí a bude se tak jednat o skvělý příklad cirkulární ekonomiky v praxi.
Optimistické plány však střídají tvrdá data: podle studie Ellen MacArthur foundation Evropská města nyní podléhají značné neefektivitě, která snižuje kvalitu života jeho obyvatel a vytváří zbytečný tlak na přírodní zdroje: například průměrné auto stojí zaparkované 92 % celkového času, 31% potravin je vyplýtváno napříč hodnotovým řetězcem, průměrná kancelář je využitá na 35 až 50 % času, a to dokonce i v pracovní době. Praha je na tom velmi podobně, a proto vám ukážeme deset cirkulárních aktivit, které se zaměřuji na tyto palčivě problémy a souvisejí i s trendem sdílené ekonomiky.
Uzavřený cyklus jídla ve městě? Cirkulární města budoucnosti by měla mít mnohem vyšší produkční činnost v oblasti pěstování potravin. Komunitní zahrádky a kompostování jsou jedním z pilířů cirkulární ekonomiky ve městě, jelikož snižují množství vyprodukovaného odpadu, zvyšují soběstačnost a odolnost měst, ale také zvyšují kvalitu života díky silnějším sociálním vazbám a snížené kriminalitě. Zapojit se do komunitního zemědělství nebo najít využití pro svůj bioodpad v Praze je s každým rokem lehčí a lehčí. Mezi průkopníky patří například Kokoza, která mimo jiné stojí za vznikem mapy komunitních zahrad v českých městech. Podívejte se na https://www.mapko.cz/.
K průkopníkům fungujícího systému bioekonomie patří i další pražská iniciativa Zachraň jídlo, která už několik let bojuje s plýtváním potravinami v produkčním řetězci. Díky jejích práci na polích nebo popularizaci nestandardní zeleniny se ročně zachrání stovky tun jídla, které pak putují do potravinových bank nebo se dostanou ke konečnému spotřebiteli, aniž by byly ponechané na polích.
Nakupování potravin v souladu s principy předcházení vzniku odpadu už taky dávno není problém. V prodejnách Bezobalu si můžete vybrat z opravdu širokého výběru potravin a drogerie – a to skutečně bez zbytečného odpadu.
Městská mobilita v Praze častokrát čelí kritice ze strany občanů, kteří si na oplátku odnáší nálepku „zpovykaní Pražáci“. Systémové řešení pro dopravní zatíženost se schovává v rozvoji systému městské hromadné dopravy nebo zefektivnění dopravy jednotlivců. Osobní vlastnictví dopravních prostředků může být považováno za neefektivní v podmínkách metropolí, a tak vznikly dvě firmy, které fungují na principu sdílení – asi tušíte, že jde o růžová sdílená kola Rekola nebo první český carsharing Autonapůl.
Lokální a cirkulární byznys. V Praze najdeme i iniciativy, které se snaží udržet materiály v oběhu a zamezit plýtvání zdroji. Například, Opravárna je unikátní platforma, která pohodlným způsobem spojuje opraváře s jejich zákazníky a umožňuje život bez zbytečného odpadu. Místo toho, abyste vysloužilé věci vyhazovali, můžete je opravit – rychle, efektivně a lokálně.
Nábytek, který by jinak skončil na sběrném dvoře, nyní se může dočkat náležité vkusné opravy díky iniciativě Z pokoje do pokoje. Díky jejích snaze si můžete vybavit byt bez sebevětší zátěže přírodních zdrojů nebo vaši peněženky. Brzy v pražských Holešovicích však vznikne také výše zmiňovaná alternativa, která je velmi oblíbená v Brně a dalších evropských městech, tedy tzv. Re-Use centrum. Magistrát Hlavního města Prahy a Městská část Praha 7 oživí prostory Tržnice, kde snad brzy vznikne centrum lokální ekonomiky, doplněný o environmentální osvětové středisko.
Produkty jako služby a pronájem místo vlastnictví – to zní jako pojmy blízké budoucnosti. Průkopníky, kteří se tématu v Praze věnují už dnes, najdete například v Kampusu Hybernská na Hybernské ulici, kde sídlí Library of Things, neboli knihovna věcí. Můžete si krátkodobě pronajmout potřebnou věc za rozumný poplatek – a tím ušetříte jak svoje, tak i přírodní zdroje. Hybernská tak již dnes razí svoji cirkulární cestu, kterou představuje široké veřejnosti i studentům. V budoucnu se můžeme těšit na celou řadu podobných aktivit v kampusu, ke kterým i INCIEN přispěje svou mírou.
Nemáte místo v šatníku a zároveň nemáte nic na sebe? Pekelné dilema pomůžou vyřešit výměnné akce, neboli SWAPy, které se konají pravidelně v Praze. Nevztahují se pouze na oblečení, takže můžete přinést cokoliv v dobré kvalitě a odnést si cokoliv na oplátku – zdarma! Kdybyste se však svoje věci chystali zpeněžit, doporučujeme si vyzkoušet aplikaci LetGo.
Vize města, která je inspirována přírodními procesy, považuje odpady za zdroje, je ekonomicky efektivní a zároveň má vysokou kvalitu života, se tak pomalu stává realitou. Některé kroky jednotlivců, vybraných iniciativ, firem a organizací se můžou však zdát nedostatečné ve srovnání s výzvami, kterým budou čelit města. Nicméně opak je pravdou, každá pozitivní změna na lokální úrovni ovlivňuje dění na úrovní globální. Dalším krokem, který posune Prahu k cirkulárním zítřkům je vznik Cirkulárního městského hubu, jehož součástí bude i podrobná studie materiálových toků na úrovni města – prvního českého cirkulárního skenu. Pokračování přineseme již brzy.
Žijeme v době, která je zcela bezprecedentní: více než 50 % všech obyvatel světa žije ve městech a tento podíl se neustále zvětšuje. Předpokládá se, že do roku 2050 bude na Zemi 9 – 10 miliard obyvatel a z toho celých 75 % bude žít ve městském prostředí. Od počátku dvacátého století se rozvoj společnosti zrychlil takovým tempem, že je jen těžké si představit, jak právě města budou vypadat v roce 2050. Co je ale patrné již nyní, že se neustále zvyšuje vliv měst na náš každodenní život a prostředí kolem nás. Města a především megapole, jsou hybatelem světové ekonomiky – 85 % světového HDP je dnes generováno v městských oblastech. Města jsou zároveň zodpovědná za produkci 60 až 80 % světových emisi skleníkových plynů nebo 50 % globální produkci odpadů. Vytvářejí tak obrovský tlak na přírodní zdroje, životní prostředí a kvalitu života.
Města mají zkrátka dualistickou povahu, která se projevuje jak v obrovské ekonomické síle, tak i v úrovni dopadu na životní prostředí a společnost. Z toho vyplývá i následující tvrzení: pokud chceme, aby se dnešní lineární ekonomika, která je zodpovědná za výše zmíněné dopady a je charakterizována systémem vytěžit – vyrobit – využít a vyhodit, proměnila na cirkulární ekonomiku, je potřeba začít právě ve městech. Díky vysoké koncentraci zdrojů, kapitálu, dat a talentu, mají města obrovskou příležitost stát se motory pozitivní změny, a zároveň z těchto změn profitovat nejvíce a nejrychleji. Už dnes závažnost problémů ve městech nutí vlády a samosprávy podnikat kroky, které vedou k zavedení cirkulární ekonomiky. Čína, Velká Británie, Nizozemsko, severské státy – všechny tyto země jsou současně nejvýznamnějšími aktéry v této oblasti. Jak je na tom ale Česká republika a její hlavní město?
Institut cirkulární ekonomiky je přední českou platformou v oblasti cirkulární ekonomiky a proto jsme se na vizi a konkrétní kroky cirkulární Prahy zeptali ředitelky Institutu Soni Jonášové. „Město bez odpadu se může zdát někomu jako utopie, ale INCIEN se může chlubit projekty, které tuto budoucnost přibližují. Rozhodně stojí za řeč projekt „Praha 7 bez odpadu“, na kterém poslední 2 roky pracoval INCIEN ve spolupráci s Městskou části Praha 7 a Pražskými službami. Viditelným výsledkem projektu je výrazně vyšší podíl vytříděného odpadu a distribuce domácích kompostérů, které přispívají jednak ke snížení množství komunálního odpadu, ale i ke zhodnocení cenného zdroje živin. “Ve větším a komplexnějším měřítku můžeme mluvit o uzavřeném toku nakládání s bioodpady, tedy o projektu, který jsme navrhli pro Brno a v první polovině letošního roku dojde k testování dílčí části projektu”, dodává Jonášová.
INCIEN je toho názoru, že Praha má nejvýznamnější potenciál pro rozvoj cirkulární ekonomiky ukrytý v materiálových tocích, které městem protékají bez většího užitku. “Jedna se o vodní hospodářství a zejména nakládání s odpadními vodami, u nichž je největším potenciálem jejich opětovné využití k jiným účelům, využití odpadního tepla či recyklace cenných živin, jako je například fosfor. Pro Prahu máme připravenu sérii doporučení, které však budeme ověřovat v rámci Cirkulárního městského scanu, který zahájíme v polovině roku 2018. Velký potenciál skrývá i správné nastavení sběru a využití bioodpadů. Restaurace, hotely, kavárny, domácnosti i firmy a jiné instituce produkují enormní množství bioodpadů, jejichž sběr je stále nedostatečný a z naprosté většiny končí tyto odpady v ZEVO či na skládkách. Významným potenciálem je i zaměření se na stavební sektor. Potenciál se skrývá v nevyužitých plochách opuštěných budov, které se stávají fenoménem a brzdou městského rozvoje. Namísto využívání současných brownfieldů vznikají nové developerské projekty a denně dochází k zastavování hektarů cenné půdy,” říká Soňa Jonášová.
Zdálo by se, že odpadová společnost může mít hlavní zájem na tom, aby vznikalo co nejvíce odpadů, o jejichž likvidaci a recyklaci se mohou starat. Pražské služby jsou jedna z inovativních odpadářských firem, která již dlouhodobě osvojuje principy cirkulární ekonomiky do svého hospodaření. V současnosti ze všech odpadů, o které se v Praze stará, 95 % (tedy většina) směsného komunálního odpadu je energeticky využita v ZEVO Malešice patřící právě Pražským službám, pouze asi 5 % tohoto odpadu končí na skládkách. Skládky jsou používány např. v období pravidelné technologické odstávky a v případě ojedinělých provozních komplikací na ZEVO Malešice. Separované složky odpadu jsou pak pochopitelně tříděny a materiálově využity. Nejlepší formou nakládání s odpadem je však samotná prevence a i v těchto rovinách firma uvažuje a hledá možnosti. “Zajímavou myšlenkou je, aby se sběrná místa v budoucnu stala prostorem pro odložení věcí, které se lidem nehodí, ale stále nejsou odpadem. Mohly by totiž posloužit někomu jinému a jejich cesta nemusí ještě zdaleka končit. Zdá se, že právě tímto směrem se část odpadového hospodářství přirozeně vyvíjí. Z tohoto důvodu pozitivně kvitujeme myšlenku vzniku pražského re-use centra,” dodává Radim Mana, mluvčí Pražských služeb.
Důležité jsou ale i řešení na první pohled možná malých problémů. Praha má díky vysoké koncentraci mladých lidí na univerzitách a vysokého počtu expatů (cizinců, kteří v Praze pracují) obrovský potenciál pro opětovné používání nábytku, který po sobě zanechají po jejich často krátkém pobytu. INCIEN nyní ve spolupráci s nově vzniklým Kampusem na Hybernské připravuje projekt opravárenských dílen a oddělených míst pro odběr nábytku na sběrných dvorech, který by vedl k vyšší míře oprav a opětovného využití. Pražské služby, které se starají o svoz odpadu v této oblasti, se jeví jako ideální partner pro tento projekt. Myšlence sběrných dvorů a opětovného použití totiž velmi fandí a bude se tak jednat o skvělý příklad cirkulární ekonomiky v praxi.
Optimistické plány však střídají tvrdá data: podle studie Ellen MacArthur foundation Evropská města nyní podléhají značné neefektivitě, která snižuje kvalitu života jeho obyvatel a vytváří zbytečný tlak na přírodní zdroje: například průměrné auto stojí zaparkované 92 % celkového času, 31% potravin je vyplýtváno napříč hodnotovým řetězcem, průměrná kancelář je využitá na 35 až 50 % času, a to dokonce i v pracovní době. Praha je na tom velmi podobně, a proto vám ukážeme deset cirkulárních aktivit, které se zaměřuji na tyto palčivě problémy a souvisejí i s trendem sdílené ekonomiky.
Uzavřený cyklus jídla ve městě? Cirkulární města budoucnosti by měla mít mnohem vyšší produkční činnost v oblasti pěstování potravin. Komunitní zahrádky a kompostování jsou jedním z pilířů cirkulární ekonomiky ve městě, jelikož snižují množství vyprodukovaného odpadu, zvyšují soběstačnost a odolnost měst, ale také zvyšují kvalitu života díky silnějším sociálním vazbám a snížené kriminalitě. Zapojit se do komunitního zemědělství nebo najít využití pro svůj bioodpad v Praze je s každým rokem lehčí a lehčí. Mezi průkopníky patří například Kokoza, která mimo jiné stojí za vznikem mapy komunitních zahrad v českých městech. Podívejte se na https://www.mapko.cz/.
K průkopníkům fungujícího systému bioekonomie patří i další pražská iniciativa Zachraň jídlo, která už několik let bojuje s plýtváním potravinami v produkčním řetězci. Díky jejích práci na polích nebo popularizaci nestandardní zeleniny se ročně zachrání stovky tun jídla, které pak putují do potravinových bank nebo se dostanou ke konečnému spotřebiteli, aniž by byly ponechané na polích.
Nakupování potravin v souladu s principy předcházení vzniku odpadu už taky dávno není problém. V prodejnách Bezobalu si můžete vybrat z opravdu širokého výběru potravin a drogerie – a to skutečně bez zbytečného odpadu.
Městská mobilita v Praze častokrát čelí kritice ze strany občanů, kteří si na oplátku odnáší nálepku „zpovykaní Pražáci“. Systémové řešení pro dopravní zatíženost se schovává v rozvoji systému městské hromadné dopravy nebo zefektivnění dopravy jednotlivců. Osobní vlastnictví dopravních prostředků může být považováno za neefektivní v podmínkách metropolí, a tak vznikly dvě firmy, které fungují na principu sdílení – asi tušíte, že jde o růžová sdílená kola Rekola nebo první český carsharing Autonapůl.
Lokální a cirkulární byznys. V Praze najdeme i iniciativy, které se snaží udržet materiály v oběhu a zamezit plýtvání zdroji. Například, Opravárna je unikátní platforma, která pohodlným způsobem spojuje opraváře s jejich zákazníky a umožňuje život bez zbytečného odpadu. Místo toho, abyste vysloužilé věci vyhazovali, můžete je opravit – rychle, efektivně a lokálně.
Nábytek, který by jinak skončil na sběrném dvoře, nyní se může dočkat náležité vkusné opravy díky iniciativě Z pokoje do pokoje. Díky jejích snaze si můžete vybavit byt bez sebevětší zátěže přírodních zdrojů nebo vaši peněženky. Brzy v pražských Holešovicích však vznikne také výše zmiňovaná alternativa, která je velmi oblíbená v Brně a dalších evropských městech, tedy tzv. Re-Use centrum. Magistrát Hlavního města Prahy a Městská část Praha 7 oživí prostory Tržnice, kde snad brzy vznikne centrum lokální ekonomiky, doplněný o environmentální osvětové středisko.
Produkty jako služby a pronájem místo vlastnictví – to zní jako pojmy blízké budoucnosti. Průkopníky, kteří se tématu v Praze věnují už dnes, najdete například v Kampusu Hybernská na Hybernské ulici, kde sídlí Library of Things, neboli knihovna věcí. Můžete si krátkodobě pronajmout potřebnou věc za rozumný poplatek – a tím ušetříte jak svoje, tak i přírodní zdroje. Hybernská tak již dnes razí svoji cirkulární cestu, kterou představuje široké veřejnosti i studentům. V budoucnu se můžeme těšit na celou řadu podobných aktivit v kampusu, ke kterým i INCIEN přispěje svou mírou.
Nemáte místo v šatníku a zároveň nemáte nic na sebe? Pekelné dilema pomůžou vyřešit výměnné akce, neboli SWAPy, které se konají pravidelně v Praze. Nevztahují se pouze na oblečení, takže můžete přinést cokoliv v dobré kvalitě a odnést si cokoliv na oplátku – zdarma! Kdybyste se však svoje věci chystali zpeněžit, doporučujeme si vyzkoušet aplikaci LetGo.
Vize města, která je inspirována přírodními procesy, považuje odpady za zdroje, je ekonomicky efektivní a zároveň má vysokou kvalitu života, se tak pomalu stává realitou. Některé kroky jednotlivců, vybraných iniciativ, firem a organizací se můžou však zdát nedostatečné ve srovnání s výzvami, kterým budou čelit města. Nicméně opak je pravdou, každá pozitivní změna na lokální úrovni ovlivňuje dění na úrovní globální. Dalším krokem, který posune Prahu k cirkulárním zítřkům je vznik Cirkulárního městského hubu, jehož součástí bude i podrobná studie materiálových toků na úrovni města – prvního českého cirkulárního skenu. Pokračování přineseme již brzy.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
