Změna pro Hradec: Další hromadné kácení stromů v centru Hradce Králové

Po loňském razantním kácení zeleně v centru Hradce Králové, které bylo často předmětem kritiky obyvatel města se v současné době chystá kácení dalších desítek vzrostlých stromů. Padnout má 10 akátů za pomníkem T. G. Masaryka na Masarykově náměstí, 4 akáty na vedlejším náměstí Baťkově (přesto, že jejich likvidaci zamítl již v loňském roce úřad památkové péče), celé stromořadí v ulici Československé armády mezi Mosteckou ulicí a bývalým pivovarem (více než 20 stromů) či desítky stromů v Šimkových sadech. Vedle toho již bylo povoleno např. vykácení zhruba stovky stromů v ulici V Lipkách, které správce městské zeleně (Technické služby) nestihl provést na jaře tohoto roku. Další stromy pak nepřežijí kolizi s plánovanými stavbami.

V řadě případů je kácení odůvodněné špatným stavem stromů a z něj plynoucími bezpečnostními riziky – zde je pak kácení a náhradní výsadba zcela v pořádku, v řadě případů se však jedná o pouhý alibizmus správce zeleně, místních politiků a úředníků či jiné sporné důvody (které si často můžeme pouze domýšlet). Mnoho stromů mohlo být ošetřeno a ponecháno na svém místě ještě po několik let tak, aby obnova zeleně probíhala postupně a nedocházelo ke skokovým úbytkům vzrostlé zeleně v centru města, jako se tomu děje v posledních zhruba 2 letech. Vedení města i Technické služby se často chlubí vysokými čísly, jež dokumentují počty nově vysázených stromů, a které většinou převyšují počty stromů kácených. Tato čísla sice mohou působit na první pohled dobře a vyvolávat dojem rostoucího množství zeleně ve městě, nicméně je nutné si uvědomit, že než nově vysazené stromy dorostou do velikosti, kdy začnou plnit své funkce (pozitivní vliv na kvalitu ovzduší, mikroklima i estetickou stránku města), bude to trvat velmi dlouhou dobu několika desetiletí. V některých případech je však počtaření kus za kus značně sporné, neboť výsadby zakrslých forem stromů (např. kulových kultivarů javoru či akátu) nenahradí nikdy ztrátu vzniklou kácením mohutných vzrostlých stromů – např. lip nebo topolů. Přitom je velmi náročné docílit toho, aby se nové výsadby v dnešní době vůbec ujaly a dožily vyššího věku. Mladé výsadby jsou ohrožovány zejména vandaly, v létě suchem, v zimě zasolením a vyžadují velmi náročnou a nákladnou péči a údržbu, která je při tak obrovském množství nově vysázené zeleně velmi obtížná až nestíhatelná. To se ukázalo naplno v současném velmi suchém a horkém létě, kdy správce zeleně absolutně nezvládl zalévání stovek nově vysázených stromů rozmístěných po celém území města. Mnoho desítek vysazených stromů tak letošní léto vůbec nepřežije. Když uvážíme, že výsadba jednoho kvalitního vzrostlého stromu vyjde na částku cca mezi 5-10 tisíci Kč, jedná se o škody v řádu stovek tisíc korun, za což by již někdo měl být pohnán k zodpovědnosti! Tyto stromy bude nutné za peníze města znovu vysadit (a zde se patrně objeví opět ve statistikách nově vysázené zeleně, což je další zdroj zkreslení údajů o péči o zeleň) nebo v řadě těch méně viditelných případů již znovu vysazeny nebudou a město tak o tyto stromy definitivně přijde (jak se již na mnoha místech v minulosti stalo). Z toho všeho vyplývá, že přehnané kácení vzrostlé zeleně, její náhrady a péče o nové výsadby představují i výraznou ekonomickou zátěž města, nejen újmu ekologickou a kulturní!

Změna pro Hradec není proti kácení a náhradě stromů, které bezprostředně svým špatným stavem ohrožují bezpečnost občanů, považujeme však za nutné důsledně posuzovat stav stromů a možná rizika nezávislými odborníky, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám hodnotné zeleně jen na základě alibismu odpovědných osob. Jsme si vědomi i toho, že je potřeba průběžná obměna zeleně – např. dožívajících uličních stromořadí. V tomto případě považujeme za nutné důsledně a koncepčně plánovat obměnu zeleně na dlouhou dobu dopředu, provádět důslednou etapizaci s cílem rovnoměrně rozložit obnovu v čase (v případě větších souborů zeleně do několika let) a každoročně obměňovat zásadně jen tolik zeleně, aby bylo možné poskytnout velmi kvalitní péči a pečlivé zapěstování všem novým výsadbám a byly tak minimalizovány ztráty vysázených dřevin (a tedy i ztráty finančních prostředků města). Ve svém programu navrhujeme zřízení funkce městského dendrologa (příp. městského zahradního architekta) obsazenou špičkovým odborníkem v oboru dendrologie, který bude garantem kvalitní a citlivé péče o zeleň města. Za důležité rovněž považujeme koordinaci obměny zeleně se stavebními pracemi – aby nedocházelo např. k tomu, že je provedena nová výsadba a za krátkou dobu je její okolí rozkopáno a tato výsadba poškozena nebo že dojde k předčasnému vykácení zeleně z důvodu připravovaných stavebních akcí, přičemž se ani neví, kdy budou tyto stavební práce provedeny. Zásadně odmítáme kácení zeleně z důvodu chybně vyprojektovaných staveb nerespektujících hodnotnou zeleň (viz např. kauza lávky a dubu u Aldisu) nebo z rádoby architektonických či historických důvodů (viz např. kauza lip na Malém náměstí).