Tiskové zprávy
STUŽ a Klimatická koalice: Je Česko připraveno hostit příští rok světovou konferenci o klimatu? I o tom se mluvilo na včerejší konferenci “Stav ochrany světového klimatu” v Praze
10. ledna 2023 | STUŽ a Klimatická koalice
Celodenní akce s názvem Stav ochrany světového klimatu včera představila českému publiku výsledky poslední klimatické konference OSN COP 27. Ta proběhla v listopadu 2022 v Egyptě. Během veřejně přístupného setkání na Akademii věd vystoupilo s hodnocením klimatické konference 12 řečníků. Většinu tvořili přímí účastníci a účastnice klimatické konference v Egyptě, a to včetně členů české vyjednávací delegace. Tři z vystupujících jsou zároveň bývalými českými ministry životního prostředí.
Z přímých účastníků COP 27 včera na konferenci promluvili Pavel Zámyslický, Martin Bursík, Ladislav Miko, Michal Nekvasil, Romana Jungwirth Březovská, Jitka Martínková a Kryštof Stupka. Kontext a širší komentář poskytli dále také Bedřich Moldan, Radim Tolasz, Eva Balounová, Pavel Rysula.NA konferenci zazněla základní otázka: Protože konference COP 29 koncem roku 2024 je vyhrazena střední a východní Evropě, zvažuje se jako možné místo konání i Česká republika. Vzchopí se jako jedna z vůdčích zemí regionu k pořádání konference o klimatu v Praze či v Brně?
Místo příspěvku Katheriny Wiese, vedoucí agendy hospodářské transformace a rovnosti žen a mužů v Evropském environmentálním byru, nakonec z důvodu její nemoci tlumočil její vzkaz Jiří Dlouhý ze Společnosti pro trvale udržitelný život.
Celodenní konference proběhla na půdě Prezidia Akademie věd Ćeské republiky v Praze. Pořadateli byli Společnost pro trvale udržitelný život, Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, Informační centrum OSN v Praze a Klimatická koalice.
Záznam konference najdete na: http://konferencecop27yt.jdem.cz/
Další informace k akci najdete například na:
https://klimatickakoalice.cz/akce/konference-stav-ochrany-svetoveho-klimatu
Pavel Šremer ze Společnosti pro trvale udržitelný život řekl: “Tuto konferenci jsme zorganizovali s cílem seznámit odbornou i laickou veřejnost s výsledky 27. konference OSN o klimatu. Ty jsou sice rozporuplné, na jedné straně nedošlo k dalším závazkům států k většímu snižování skleníkových plynů, na druhé straně se dospělo k dohodě o speciálním kompenzačním fondu, který bude kompenzovat ztráty a škody způsobené změnou klimatu zvláště zranitelným zemím. Tím došlo k určitému průlomu v klimatické spravedlnosti, protože tyto země sice přispěly k růstu emisí skleníkových plynů nejméně, ale nesou následky růstu emisí nejvíce. Bohužel však to znamená, že se budou platit následky, nikoliv však příčiny - namísto investic do dalšího snižování emisí skleníkových plynů. Přitom jednou ze základních zásad ochrany životního prostředí je princip likvidace znečištění u zdroje, protože je obvykle daleko levnější, než následná řešení.”
Co zaznělo v příspěvcích
Michal Broža, vedoucí českého centra OSN, řekl: “Limit 1,5 stupně oteplení je stále dosažitelný. Šance se ztenčuje, je ale nutné nerezignovat. Na každé desetině stupně záleží. To nejdůležitější, co se teď musí na celém světě stát, je masivní přechod na obnovitelné zdroje. Další oblast, na kterou je nutné se zaměřit, je ochrana ekosystému. Dohoda z konference COP15 v Montrealu má pro klima podobný význam jako Pařížská dohoda.”
Bedřich Moldan, bývalý ministr životního prostředí a zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK, řekl: “Základním cílem se postupně stala redukce emisí skleníkových plynů. To se projevilo už na Summitu země v roce 1992 v Riu de Janeiro, kde byla přijata Rámcová úmluva OSN o změně klimatu. Její signatáři se zavazují odvrátit důsledky antropogenní změny klimatu. Po Kjótském protokolu, který nebyl úspěšný, trvalo velmi dlouhou dobu, než došlo k zásadnímu pokroku na Pařížské konferenci, která přinesla dohodu o klimatu.”
Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na MŽP, připomněl: “Česká republika úspěšně zvládla roli předsednictví i na COP 27 v Egyptě, kde koordinovala společnou pozici EU a byla aktivní ve vyjednávání. Výsledky vyjednávání v oblasti posílení celosvětové ambice ve snižování emisí skleníkových plynů jsou pro EU i ČR zklamáním. Podařilo se nám nicméně odblokovat jednání o ztrátách a škodách a prosadit, že nový fond, který vznikne, bude sloužit primárně nejchudším státům, které jsou dopady změny klimatu nejvíce zasažené. ČR se prostřednictvím premiéra Fialy zavázala, že poskytne do Zeleného klimatického fondu 4 miliony USD v období 2024-2027. Frans Timmermans na COP27 oznámil, že už to, co se z balíku Fit For 55 schválilo už do COP 27, povede ke snížení emisí EU o 57 % do roku 2030.”
Martin Bursík, bývalý ministr ŽP a člen české delegace na COP 27, komentoval: “Řeknu to otevřeně, Egypt jako hostitelská země nebyla dobrá volba. Byla to Potěmkinova vesnice, věděli jsme, že ve městě bylo znemožněno demonstrovat a jistě se to projevilo i na výsledcích vyjednávání.”
Ladislav Miko, bývalý ministr ŽP a nyní náměstek ministra ŽP, řekl: “Chci upozornit na souvislosti klimatu s ochranou biodiverzity. Některá řešení, například správné hospodaření v krajině, mohou pomoci řešit oba problémy. Klimatická změna je jedním z hlavních motorů krize biodiverzity. Ve výsledcích prosincové konference OSN o biodiverzitě v Montrealu ale provázání obou agend, klimatu a biodiverzity, chybí.”
Michal Nekvasil, člen české delegace na COP 27, upozornil: “Světové konference o klimatu se střídají podle geografických oblastí, COP 29 v roce 2024 bude ve střední nebo východní Evropě. Domnívám se, že by stálo za to, aby Česká republika o pořádání COP 29 usilovala!”
Klimatolog Radim Tolasz uvedl: “Hodnoty, které předpovídaly zprávy IPCC z 80. let pro dnešní dobu, se potvrzují jako velmi přesné. Je až zcela neuvěřitelné, nejenom že se trefili, ale odhadli ten vývoj téměř stoprocentně.” - “Jako klimatologové jsme svou práci už udělali, své předpovědi od 80. let téměř neměníme, dějí se jen malé korekce. Teď je čas pro politiky, lesníky, vodohospodáře, zemědělce, průmysl a další.”
Eva Balounová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost AV ČR uvedla: "Mezi akademiky se mluví o tom, že útlum uhlí by bylo dobré ukotvit v nějaké mezinárodní dohodě. Mluví se třeba o smlouvě o nešíření fosilních paliv. K tomu je ale ještě dlouhá cesta."
Romana J. Březovská, účastnice COP 27 ke klimatu i členka vyjednávacího týmu COP15 k biodiverzitě, uvádí: “Klimatickou krizi nejde řešit bez toho, aniž by se řešila krize v biodiverzitě. A naopak - úbytek biodiverzity nelze řešit, aniž bychom řešili klimatickou krizi. Na tyto dvě problematiky se nelze dívat jako na oddělené oblasti. Řada zaváděných opatření se musí podporovat a pokud najdeme řešení, které je falešné a podrývá jeden z těchto cílů, tak bychom do něj určitě neměli investovat naše prostředky.”
Kryštof Stupka, český delegát mládeže OSN z ČR, z České rady dětí a mládeže zdůraznil: “Můj dojem z COPu je strašné selhání. Nemohu souhlasit s tím že si musíme zvykat na špatné výsledky z COPů. Mladí lidé už mají dost přemýšlení stylem, že se to časem zlepší a mladá generace to vyřeší, to odmítám…”
Pavel Rysula, zástupce Fridays for Future Česká republika, dodal: “Nad environemntální problematikou a klimatickou krizí by se mělo přemýšlet méně technokraticky a více sociálně.”
Kontakty pro média:
Jitka Martínková, Klimatická koalice, tel. 728 399 452, jitka.martinkova@klimatickakoalice.cz
Pavel Šremer, Společnost pro trvale udržitelný život, tel. 732 966 595, sremer@seznam.cz
Z přímých účastníků COP 27 včera na konferenci promluvili Pavel Zámyslický, Martin Bursík, Ladislav Miko, Michal Nekvasil, Romana Jungwirth Březovská, Jitka Martínková a Kryštof Stupka. Kontext a širší komentář poskytli dále také Bedřich Moldan, Radim Tolasz, Eva Balounová, Pavel Rysula.NA konferenci zazněla základní otázka: Protože konference COP 29 koncem roku 2024 je vyhrazena střední a východní Evropě, zvažuje se jako možné místo konání i Česká republika. Vzchopí se jako jedna z vůdčích zemí regionu k pořádání konference o klimatu v Praze či v Brně?
Místo příspěvku Katheriny Wiese, vedoucí agendy hospodářské transformace a rovnosti žen a mužů v Evropském environmentálním byru, nakonec z důvodu její nemoci tlumočil její vzkaz Jiří Dlouhý ze Společnosti pro trvale udržitelný život.
Celodenní konference proběhla na půdě Prezidia Akademie věd Ćeské republiky v Praze. Pořadateli byli Společnost pro trvale udržitelný život, Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, Informační centrum OSN v Praze a Klimatická koalice.
Záznam konference najdete na: http://konferencecop27yt.jdem.cz/
Další informace k akci najdete například na:
https://klimatickakoalice.cz/akce/konference-stav-ochrany-svetoveho-klimatu
Pavel Šremer ze Společnosti pro trvale udržitelný život řekl: “Tuto konferenci jsme zorganizovali s cílem seznámit odbornou i laickou veřejnost s výsledky 27. konference OSN o klimatu. Ty jsou sice rozporuplné, na jedné straně nedošlo k dalším závazkům států k většímu snižování skleníkových plynů, na druhé straně se dospělo k dohodě o speciálním kompenzačním fondu, který bude kompenzovat ztráty a škody způsobené změnou klimatu zvláště zranitelným zemím. Tím došlo k určitému průlomu v klimatické spravedlnosti, protože tyto země sice přispěly k růstu emisí skleníkových plynů nejméně, ale nesou následky růstu emisí nejvíce. Bohužel však to znamená, že se budou platit následky, nikoliv však příčiny - namísto investic do dalšího snižování emisí skleníkových plynů. Přitom jednou ze základních zásad ochrany životního prostředí je princip likvidace znečištění u zdroje, protože je obvykle daleko levnější, než následná řešení.”
Co zaznělo v příspěvcích
Michal Broža, vedoucí českého centra OSN, řekl: “Limit 1,5 stupně oteplení je stále dosažitelný. Šance se ztenčuje, je ale nutné nerezignovat. Na každé desetině stupně záleží. To nejdůležitější, co se teď musí na celém světě stát, je masivní přechod na obnovitelné zdroje. Další oblast, na kterou je nutné se zaměřit, je ochrana ekosystému. Dohoda z konference COP15 v Montrealu má pro klima podobný význam jako Pařížská dohoda.”
Bedřich Moldan, bývalý ministr životního prostředí a zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK, řekl: “Základním cílem se postupně stala redukce emisí skleníkových plynů. To se projevilo už na Summitu země v roce 1992 v Riu de Janeiro, kde byla přijata Rámcová úmluva OSN o změně klimatu. Její signatáři se zavazují odvrátit důsledky antropogenní změny klimatu. Po Kjótském protokolu, který nebyl úspěšný, trvalo velmi dlouhou dobu, než došlo k zásadnímu pokroku na Pařížské konferenci, která přinesla dohodu o klimatu.”
Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na MŽP, připomněl: “Česká republika úspěšně zvládla roli předsednictví i na COP 27 v Egyptě, kde koordinovala společnou pozici EU a byla aktivní ve vyjednávání. Výsledky vyjednávání v oblasti posílení celosvětové ambice ve snižování emisí skleníkových plynů jsou pro EU i ČR zklamáním. Podařilo se nám nicméně odblokovat jednání o ztrátách a škodách a prosadit, že nový fond, který vznikne, bude sloužit primárně nejchudším státům, které jsou dopady změny klimatu nejvíce zasažené. ČR se prostřednictvím premiéra Fialy zavázala, že poskytne do Zeleného klimatického fondu 4 miliony USD v období 2024-2027. Frans Timmermans na COP27 oznámil, že už to, co se z balíku Fit For 55 schválilo už do COP 27, povede ke snížení emisí EU o 57 % do roku 2030.”
Martin Bursík, bývalý ministr ŽP a člen české delegace na COP 27, komentoval: “Řeknu to otevřeně, Egypt jako hostitelská země nebyla dobrá volba. Byla to Potěmkinova vesnice, věděli jsme, že ve městě bylo znemožněno demonstrovat a jistě se to projevilo i na výsledcích vyjednávání.”
Ladislav Miko, bývalý ministr ŽP a nyní náměstek ministra ŽP, řekl: “Chci upozornit na souvislosti klimatu s ochranou biodiverzity. Některá řešení, například správné hospodaření v krajině, mohou pomoci řešit oba problémy. Klimatická změna je jedním z hlavních motorů krize biodiverzity. Ve výsledcích prosincové konference OSN o biodiverzitě v Montrealu ale provázání obou agend, klimatu a biodiverzity, chybí.”
Michal Nekvasil, člen české delegace na COP 27, upozornil: “Světové konference o klimatu se střídají podle geografických oblastí, COP 29 v roce 2024 bude ve střední nebo východní Evropě. Domnívám se, že by stálo za to, aby Česká republika o pořádání COP 29 usilovala!”
Klimatolog Radim Tolasz uvedl: “Hodnoty, které předpovídaly zprávy IPCC z 80. let pro dnešní dobu, se potvrzují jako velmi přesné. Je až zcela neuvěřitelné, nejenom že se trefili, ale odhadli ten vývoj téměř stoprocentně.” - “Jako klimatologové jsme svou práci už udělali, své předpovědi od 80. let téměř neměníme, dějí se jen malé korekce. Teď je čas pro politiky, lesníky, vodohospodáře, zemědělce, průmysl a další.”
Eva Balounová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost AV ČR uvedla: "Mezi akademiky se mluví o tom, že útlum uhlí by bylo dobré ukotvit v nějaké mezinárodní dohodě. Mluví se třeba o smlouvě o nešíření fosilních paliv. K tomu je ale ještě dlouhá cesta."
Romana J. Březovská, účastnice COP 27 ke klimatu i členka vyjednávacího týmu COP15 k biodiverzitě, uvádí: “Klimatickou krizi nejde řešit bez toho, aniž by se řešila krize v biodiverzitě. A naopak - úbytek biodiverzity nelze řešit, aniž bychom řešili klimatickou krizi. Na tyto dvě problematiky se nelze dívat jako na oddělené oblasti. Řada zaváděných opatření se musí podporovat a pokud najdeme řešení, které je falešné a podrývá jeden z těchto cílů, tak bychom do něj určitě neměli investovat naše prostředky.”
Kryštof Stupka, český delegát mládeže OSN z ČR, z České rady dětí a mládeže zdůraznil: “Můj dojem z COPu je strašné selhání. Nemohu souhlasit s tím že si musíme zvykat na špatné výsledky z COPů. Mladí lidé už mají dost přemýšlení stylem, že se to časem zlepší a mladá generace to vyřeší, to odmítám…”
Pavel Rysula, zástupce Fridays for Future Česká republika, dodal: “Nad environemntální problematikou a klimatickou krizí by se mělo přemýšlet méně technokraticky a více sociálně.”
Kontakty pro média:
Jitka Martínková, Klimatická koalice, tel. 728 399 452, jitka.martinkova@klimatickakoalice.cz
Pavel Šremer, Společnost pro trvale udržitelný život, tel. 732 966 595, sremer@seznam.cz
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
