Tiskové zprávy
Sdružení Arnika: Jez u Děčína není podle Arniky žádným kompromisem
Jez u Děčína není žádným kompromisním řešením, jak tvrdí ředitel Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR) Miroslav Šefara. Uvedla to Arnika v dnešní reakci na včerejší tiskovou konferenci ŘVC ČR. „Arnika se musí ohradit proti tvrzení, že výstavba jezu u Děčína za 5,1 miliardy korun je kompromisem. I výstavba jediného jezu bude znamenat vážný zásah do ekosystému Labe. Ministr dopravy Milan Šimonovský se navíc nijak netají tím, že pokud se prosadí realizace prvního, začne ministerstvo uvažovat i výstavbě druhého jezu. Petici proti jezům podepsalo téměř 16 tisíc lidí,“ řekl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Ten také zpochybnil informaci, že by se jez v Děčíně mohl začít stavět již příští rok. „Tu samou větu jako včera Šefara pronesl ministr Šimonovský v roce 2005 s tím, že stavba bude stát zhruba tři miliardy. Dnes se mluví o pěti miliardách a žádný jez nestojí. Takzvané zaručené informace o jezech ať už ze strany ministerstva či ze strany Ředitelství vodní cest je tedy třeba brát s patřičnou rezervou,“ poznamenal Jehlička.
Podle Arniky výstavba i jediného jezu zastaví přirozené kolísání vodní hladiny, čímž ohrozí existenci řady živočišných i rostlinných druhů a stane se vážnou překážkou pro migraci ryb. „Tím hlavním argumentem vedle nenávratně poškozené přírody jsou však peníze. Ekonomické studie totiž nasvědčují tomu, že proinvestované miliardy se do státního rozpočtu nikdy nevrátí. Jezy zřejmě nedokáží zachránit dopravní odvětví, které je v dlouhodobém úpadku a snaží se udržet na trhu zuby nehty i za cenu poškození Labe,“ uvedl Jehlička.
Dlouhodobý pokles zájmu o přepravu po vodě dokládají zkušenosti z Německa, které má podstatně lepší podmínky pro provozování říční lodní dopravy než Česká republika. Stejná situace je i v celé Evropě, Spojených státech a bývalém Sovětském svazu. Po obou březích Labe navíc vede železnice s kapacitou, která vysoko přesahuje současné i předpokládané objemy dopravy. Klesající zájem o lodní dopravu je způsoben tím, že doprava po vodě trvá mnohem déle než doprava například po železnici. Po vodě tak lze přepravovat jen velmi omezený výběr komodit, které se nekazí - jako je uhlí, písek či kamení.
„Protože zájem o lodní dopravu klesá v dlouhodobém horizontu i v okolních zemích EU, jsme přesvědčeni, že ani výstavba jezu toto dopravní odvětví nezachrání a mnohamiliardová investice do vodního díla tak bude zbytečně promrhána. Již dvě studie potvrdily, že projekt se státu finančně nevyplatí. Dokládá to zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (zpráva č. 01/15 publikovaná ve věstníku NKÚ) i studie Světové banky o efektivitě veřejných výdajů v ČR (březen 2000, strana 63 odstavec 2.133),“ sdělila Kateřina Hlavatá z Arniky.
Prognóza zvýšení přepravy, kterou je potřeba jezů zdůvodňovaná, není realistická. I v letech, kdy plavební podmínky umožňovaly celoroční plavbu s ponorem nad 140 cm, pohyboval se objem přepravy v rozmezí cca 1-2 mil. tun zboží ročně. Již v roce 2003 muselo Ministerstvo dopravy ČR snížit prognózu přepravy v roce 2015 z 4,5 miliónů na 3,1 miliónu tun. Přes rozsáhlé investice do vodních cest v Německu objem nákladní dopravy již léta stagnuje. Německé ministerstvo dopravy nepředpokládá zvýšení objemu vodní dopravy do roku 2015.
„Výsledkem jezů budou zbytečně proinvestované miliardy a nenávratně poškozená řeka. To bohužel zjistíme až za mnoho let a naše děti si patrně povzdechnou, že se ty jezy neměly stavět. Doufejme ale, že k tomuto scénáři nakonec nedojde. Dosud máme v rukou možnost tuto budoucnost změnit a zachránit Labe pro další generace. Peníze se dají vydělat i jinde, ale Labe je jen jedno,“ dodal Jehlička.
Petici proti výstavbě vodních děl na Labi podepsalo téměř 16 tisíc lidí mezi nimiž bylo mnoho známých osobností jako režisér Jan Hřebejk, herec Radovan Lukavský, herečka Iva Janžurová, herečka Vlasta Chramostová, herec Josef Vinklář, režisér Jan Kačer, herec Boris Hybner, herec David Matásek, režisér Jan Svěrák, poslankyně Táňa Fischerová, předsedkyně Akademie věd ČR Doc. Helena Illnerová, senátor Martin Mejstřík, senátor Zdeněk Bárta či režisér a šéf činohry Národního divadla Michal Dočekal.
Ten také zpochybnil informaci, že by se jez v Děčíně mohl začít stavět již příští rok. „Tu samou větu jako včera Šefara pronesl ministr Šimonovský v roce 2005 s tím, že stavba bude stát zhruba tři miliardy. Dnes se mluví o pěti miliardách a žádný jez nestojí. Takzvané zaručené informace o jezech ať už ze strany ministerstva či ze strany Ředitelství vodní cest je tedy třeba brát s patřičnou rezervou,“ poznamenal Jehlička.
Podle Arniky výstavba i jediného jezu zastaví přirozené kolísání vodní hladiny, čímž ohrozí existenci řady živočišných i rostlinných druhů a stane se vážnou překážkou pro migraci ryb. „Tím hlavním argumentem vedle nenávratně poškozené přírody jsou však peníze. Ekonomické studie totiž nasvědčují tomu, že proinvestované miliardy se do státního rozpočtu nikdy nevrátí. Jezy zřejmě nedokáží zachránit dopravní odvětví, které je v dlouhodobém úpadku a snaží se udržet na trhu zuby nehty i za cenu poškození Labe,“ uvedl Jehlička.
Dlouhodobý pokles zájmu o přepravu po vodě dokládají zkušenosti z Německa, které má podstatně lepší podmínky pro provozování říční lodní dopravy než Česká republika. Stejná situace je i v celé Evropě, Spojených státech a bývalém Sovětském svazu. Po obou březích Labe navíc vede železnice s kapacitou, která vysoko přesahuje současné i předpokládané objemy dopravy. Klesající zájem o lodní dopravu je způsoben tím, že doprava po vodě trvá mnohem déle než doprava například po železnici. Po vodě tak lze přepravovat jen velmi omezený výběr komodit, které se nekazí - jako je uhlí, písek či kamení.
„Protože zájem o lodní dopravu klesá v dlouhodobém horizontu i v okolních zemích EU, jsme přesvědčeni, že ani výstavba jezu toto dopravní odvětví nezachrání a mnohamiliardová investice do vodního díla tak bude zbytečně promrhána. Již dvě studie potvrdily, že projekt se státu finančně nevyplatí. Dokládá to zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (zpráva č. 01/15 publikovaná ve věstníku NKÚ) i studie Světové banky o efektivitě veřejných výdajů v ČR (březen 2000, strana 63 odstavec 2.133),“ sdělila Kateřina Hlavatá z Arniky.
Prognóza zvýšení přepravy, kterou je potřeba jezů zdůvodňovaná, není realistická. I v letech, kdy plavební podmínky umožňovaly celoroční plavbu s ponorem nad 140 cm, pohyboval se objem přepravy v rozmezí cca 1-2 mil. tun zboží ročně. Již v roce 2003 muselo Ministerstvo dopravy ČR snížit prognózu přepravy v roce 2015 z 4,5 miliónů na 3,1 miliónu tun. Přes rozsáhlé investice do vodních cest v Německu objem nákladní dopravy již léta stagnuje. Německé ministerstvo dopravy nepředpokládá zvýšení objemu vodní dopravy do roku 2015.
„Výsledkem jezů budou zbytečně proinvestované miliardy a nenávratně poškozená řeka. To bohužel zjistíme až za mnoho let a naše děti si patrně povzdechnou, že se ty jezy neměly stavět. Doufejme ale, že k tomuto scénáři nakonec nedojde. Dosud máme v rukou možnost tuto budoucnost změnit a zachránit Labe pro další generace. Peníze se dají vydělat i jinde, ale Labe je jen jedno,“ dodal Jehlička.
Petici proti výstavbě vodních děl na Labi podepsalo téměř 16 tisíc lidí mezi nimiž bylo mnoho známých osobností jako režisér Jan Hřebejk, herec Radovan Lukavský, herečka Iva Janžurová, herečka Vlasta Chramostová, herec Josef Vinklář, režisér Jan Kačer, herec Boris Hybner, herec David Matásek, režisér Jan Svěrák, poslankyně Táňa Fischerová, předsedkyně Akademie věd ČR Doc. Helena Illnerová, senátor Martin Mejstřík, senátor Zdeněk Bárta či režisér a šéf činohry Národního divadla Michal Dočekal.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
