https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/komentar-vlada-ma-plan-jak-zaspat-celoevropskou-transformaci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Strana zelených: Komentář: Vláda má plán, jak zaspat celoevropskou transformaci

31. ledna 2020 | Strana zelených
Komentář spolupředsedy Michala Berga pro Lidové noviny: „Schválením Národního klimaticko-energetického plánu vláda potvrdila, že naprosto nechápe potenciál, který se Česku nabízí v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Materiál, který má na základě dohody všech zemí EU popisovat, jaká opatření státy činí pro snižování emisí skleníkových plynů, zpracovala česká vláda pozdě, a ještě úplně špatně.“

Plán slibuje snížit emise jen minimálně. Je už víceméně jisté, že jej bude potřeba v nejbližší době opět revidovat, jelikož nová Evropská komise jasně avizovala, že aktuální plán snižování emisí do roku 2030 o 40% je dle aktuálního vědeckého poznání nedostatečný. Nový evropský plán směřuje ke snížení emisí o 50 – 55%, přičemž odborné kruhy i ekologické organizace požadují minimálně 60%, abychom odvrátili nejhorší rizika klimatické krize. Ostatně, i premiér Babiš se zavázal, že do roku 2050 přistoupíme na uhlíkovou neutralitu, což tento plán vůbec nepředpokládá.

V plánu chybí dostatečná podpora pro komunitní energetiku, tedy podporu obcí a měst, aby za účasti občanů budovali obnovitelné zdroje energie, ze kterých jejich obyvatelé budou profitovat. Vyhýbá se potřebným změnám v zemědělství nebo v lepší recyklaci odpadů – což jsou věci, které nejen že snižují emise skleníkových plynů, ale také zlepšují další složky životního prostředí. Vůbec nezmiňuje také strategie na omezení plýtvání jídlem, což je opomíjený zdroj zbytečných emisí. U čisté dopravy se v návrhu můžeme dočíst například o možnosti zavedení nízkoemisních zón ve městech. Dokument už ale neuvádí, že žádné české město takovou zónu doposud nezavedlo – takže se jedná o virtuální opatření. A tak by se dalo pokračovat dál.

Dokument je problematický také z hlediska financí – jak veřejných, tak soukromých. Čím později začneme snižovat emise a přizpůsobovat hospodářství nové situaci, tím dražší to pro nás bude. Jak ukazují příklady z Německa a Španělska, nárůst cen emisních povolenek v průběhu roku 2019 znamenal mnohem větší tlak na odstavování uhelných elektráren. Ve Španělsku dokonce ceny povolenek během jednoho roku odstavily téměř všechny uhelné elektrárny, přičemž původní plán počítal s postupným odstavováním během desetiletí. Ostatní energetické zdroje se prostě začaly více vyplácet.

Co je ale pro českou společnost nejškodlivější? Je to úplná rezignace na to, aby přechod na čistou ekonomiku byl pro Česko ekonomickou příležitostí. Člověk si až trhá vlasy, pokud porovná český plán například s plánem Dánska. Je logické, že i díky dlouhodobě ignoraci tématu klimatu nejsme v situaci, kdy máme možnost do roku 2030 snížit emise o velmi ambiciozních 70%, jak předpokládá aktuální závazný klimatický zákon skandinávské země. Autory českého dokumentu vůbec nenapadlo, že by se na celou situaci mohli podívat jako na ekonomickou příležitost. Dánsko mezi prioritami celého plánu uvádí zejména investice do vědy, výzkumu a konkurenceschopnosti, s jasným cílem, aby se Dánsko stalo předním světovým hráčem v zeleném podnikání.

A není to jen přání. Dokument identifikuje klíčové světové trendy a jak na ně odpovídají silné stránky dánského průmyslu. Na jejich základě pak masivně posiluje investice do výzkumu a inovací, nabízí také podporu exportu. Sektor energetiky už nyní tvoří celých 11% dánského exportu, zejména v oblasti větrných turbín (jen tento obor v Dánsku zaměstnává na 30 tisíc lidí), systémů centrálního vytápění biomasou nebo chytrých sítí. Plány pak směřují k vývoji systémů ukládání energie nebo udržitelnému potravinářství. Čisté technologie už nyní podstatně přispívají k prosperitě země.

Dánsko si také uvědomuje, že podpora byznysu, to nejsou jen peníze. Klimatický plán zřetelně uvádí, že pro čistou ekonomiku jsou potřeba jiné schopnosti a dovednosti než pro tu starou, založenou na ničení planety. Proto je celý vzdělávací systém, od základních škol po univerzity, upravován tak, aby na novou situaci reagoval. V této oblasti je vlastně dobře, že se český plán vzdělávání vůbec nevěnuje, protože co bychom tam napsali? Že chceme více učňů?

Andrej Babiš rád mluví o Česku jako o zemi budoucnosti. Takovou zemi z nás ale neudělají slogany, ale konkrétní práce. Člověk ani nemusí být expert na klima či energetiku, aby poznal, že český plán je všechno, jen ne zaměřený na budoucnost. Ministerští úředníci, kteří jej sepsali, jej vzali pouze jako otravnou povinnost, kterou jim předkládá Evropská komise. Pod záplavou tabulek, grafů a nicneříkajících úředních frází se tak v plánu, zejména ve srovnání s opravdu progresivními zeměmi, skrývá jen další zaostávání.

Michal Berg
Autor je člen předsednictva Evropských zelených a spolupředseda českých Zelených.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KK

Karolina K

4.2.2020 01:26
Bolševici (ač přejmenovaní a překabátění do různých stran) se drží uhlí a jádra zuby nehty. Nic jiného jejich zkostnatělé mozky neznají. Je dostatek technologií (fotovoltaiky), (které stihli účelově zkompromitovat, aby se nedej bože nerozvinuly), protože by pokryly obrovské množství potřeb energie, za použití baterií (již také běžně dostupných) a navíc natrvalo osvobodili lidi od ČEZu - měli by vlastní zdroj. Metody jsou je to jen otázka vůle a co z toho post-bolševik má. Padl by ČEZ, lidi by měli svobodný přístup k vlastní čisté energii- koho by pak finančně vysávali? Česká vláda je v otázce ekologie a čistých energií ostuda Evropy. Existují zajímavé studie, kde a jak rozšířit čisté energie, ale nechtějí to slyšet ani vidět. Panely se dají namontovat na každou střechu (domu, paneláku, supermarketu, kamkoliv, chalupu, úřad, školu)- tedy argument, že to ničí krajinu na polích je zcela mimo. Jen se jim do toho nechce investovat - lidé by byli nadobro energeticky soběstační:) V mnoha zemích to funguje, jen u nás v zemi politiky sobeckých mozků nejde nic. I rozvojová Indie a další země jsou v tomto mnohem dál.
Odpovědět
Jaroslav Čížek

Jaroslav Čížek

5.2.2020 00:19 Reaguje na Karolina K
Karolínko, jste úplně mimo realitu. Co věta to blud. Z předvedeného si nedovedu představit, jakého se Vám dostalo vzdělání, ale předpokládám, že základní početní operace určitě zvládáte. Tak tedy dva malé úkoly. Vyzkoušejte si vypočítat, kolik elektřiny by dokázaly vyrobit FVE, kdyby byly na všech rodinných a bytových domech, kolik by to stálo a kolika % současné spotřeby to odpovídá. Jako druhý ukol si pak vyzkoušejte spočítat, koli větrných elektráren bychom museli postavit, abychom vyrobili to množství, co nepokryjí FVE. A u těch větrných elektráren si vyzkoušejte také spočítat, kolik cementu a oceli bychom potřebovali a kolik se těchto materiálů spotřebovalo při stavbě Temelína. A až to budete mít hotové, tak si to srovnejte s těmi studiemi, na které se odvoláváte. A až o tom budete hlouběji přemýšlet, tak nahlédněte do těchto dvou dokumentů: The Dirty Truth About Green Batteries (https://earther.gizmodo.com/the-dirty-truth-about-green-batteries-1833922990) a Responsible minerals sourcing for
renewable energy (https://www.uts.edu.au/sites/default/files/2019-04/ISFEarthworks_Responsible%20minerals%20sourcing%20for%20renewable%20energy_Report.pdf). Pokud jde o ten krásný sen o nezávislosti a vlastních zdrojích elektřiny, ať již na úrovni jednotlivce či komunity, pak doporučuji nastudovat něco o Velkém skoku vpřed, který vycházel ze stejného bohulibého záměru - soběstačnosti (https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%BD_skok_vp%C5%99ed). Přeji rychlé probuzení z toho snění. Dokud bude existovat gravitace, voda do kopce nikdy sama nepoteče.

Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist