Calla: Lyžařský areál na Hraničníku by zničil chráněnou přírodu

Calla zaslala jihočeskému krajskému úřadu nesouhlasné vyjádření k plánům na stavbu lanovky a sjezdovky na šumavský Hraničník v rámci hodnocení vlivů tohoto záměru na životní prostředí1). Kromě vysoce kapacitní lanovky mezi Klápou a vrcholem Hraničníku, která má přepravit 1540 až 2700 osob za hodinu, restaurace a rozhledny na vrcholu, je nově naplánována i sjezdovka s umělým zasněžováním. Hodnotitelé sami dospěli k závěrům o významných dopadech na chráněnou přírodu. Calla projektu vytýká zejména:

Záměr je v rozporu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, neboť umisťovat takové stavby s velkým a významně negativním dopadem na přírodu je zakázáno. Mezi vrcholy Smrčina a Hraničník se nachází jedna z nejvíce zachovalých oblastí na jihovýchodní Šumavě s vzácnými lesními ekosystémy. Masív Smrčiny pokrývá nejrozsáhlejší horský smíšený les na Šumavě, ve kterém zůstal zachován vyšší podíl buku a jedle oproti jiným částem Šumavy, kde jednoznačně převládá smrk. S ohledem na přírodní hodnoty bylo toto území zahrnuto do 1. a 2. zóny Národního parku Šumava.

Projekt je v rozporu s evropským systémem ochrany Natura 2000. Ve všech variantách má významný negativní vliv na celistvost vyhlášené Ptačí oblasti Šumava a Evropsky významné lokality Šumava. Zvláště kritické je ohrožení populace tetřeva hlušce v jádrovém území jeho výskytu nejen provozem lanovky se sjezdovkou, ale i souvisejícím pohybem návštěvníků. Prof. Bejček jako zpracovatel příslušné části hodnocení identifikoval i další závažná negativa na přírodní stanoviště i chráněné druhy.

Záměr má negativní vliv na územní systém ekologické stability, dotčeno bude nadregionální biocentrum Smrčina i lokální biocentrum v nivě potoka Rasovky.

V rozporu se zákonem nejsou vyhodnoceny kumulativní dopady projektu se souběžným rozšířením silnice Nová Pec – Bližší Lhota – Zadní Zvonková nebo s realizací výstavby v Nové Peci, kterou umožňuje schválený územní plán obce – 25 ha pro individuální bydlení a 10 ha pro občanské vybavení, rekreaci a sport.

Protože lanovka bude dopravovat i horská kola či běžkaře a předpokládán je vznik i dalších outdoorových aktivit, negativní dopad bude na mnohem širší území a to prakticky na celý pravý břeh Lipna na jedné straně a Trojmezenskou horu na straně druhé. Tento vliv nelze efektivně regulovat, naopak požadavky na využití území pro rekreační aktivity budou narůstat a to s výrazně negativním vlivem na přírodu celé oblasti.

Podle výsledků průzkumu veřejného mínění společnosti STEM z roku 2008, který byl zaměřen na problematiku Šumavy, si 73 procent Jihočechů (to reprezentovalo 460 tisíc obyvatel regionu) myslí, že ochrana přírody v kraji má mít přednost před nejrůznějšími rozvojovými projekty2).

Edvard Sequens ze sdružení Calla doplnil: „Zatímco negativní vlivy záměru na životní prostředí jsou nesporné a zásadní, jsou úvahy o nastartování rozvoje šumavských obcí, pokud se jej podaří prosadit, jen čistě spekulativní. Přičemž, v době, kdy se ukáže reálnost představ o ekonomickém pozdvižení oblasti, budou již dopady na přírodu rozsáhlého území na dlouhou dobu nezvratné.“

Další informace poskytne:
Edvard Sequens – tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz


Poznámky:
1)Dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí záměru „Regulační plán Propojení Klápa - Hraničník“, zpracoval EIA Servis, s. r. o. České Budějovice pod vedením autorizované osoby RNDr. Vojtěcha Vyhnálka, CSc. . Kompletní dokumentace je k dispozici na:
http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=JHC520

2)Výzkum STEm pro Ministerstvo životního prostředí publikovaný 23. září 2008 je k dispozici na: http://sumava.drosera.cz/info/studieadokumenty/0809stem_sumava.pdf