Tiskové zprávy
MŽP ČR: Martin Bursík globální energetický scénář Greenpeace vítá
„Je to zajímavá vize, která by mohla být realizovatelná, bude-li dostatek politické vůle,“ komentoval místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík globální energetický scénář, který představila organizace Greenpeace pod názvem „Energetická (r)evoluce: trvale udržitelná budoucnost světové energetiky“. „V českém kontextu to odpovídá politice, kterou se budu snažit ve vládě v oblasti energetiky prosazovat,“ dodal vicepremiér Bursík. Připomněl, že návrhy v oblasti úspor a obnovitelných zdrojů korespondují také s návrhem nové energetické politiky EU, který předložila před třemi týdny Evropská komise. Návrh Komise počítá se závazkem EU-27 snížit emise skleníkových plynů o 20 % do roku 2020 oproti roku 1990 s dlouhodobým cílem snížení celosvětových emisí o 50 % do roku 2050.
Globální energetický scénář Energy (r)evolution dnes v Praze prezentovala česká pobočka nevládní organizace Greenpeace. Kromě jejích expertů se na něm podíleli také odborníci z Evropské rady pro obnovitelné zdroje energie (EREC) a Ústavu technické termodynamiky německého Centra pro letectví a kosmonautiku (DLR). Podle dokumentu by mohly obnovitelné zdroje v kombinaci s využitím kompletního potenciálu energetických úspor do roku 2050 pokrýt až 50 % světové spotřeby energie (pro výrobu elektřiny a tepla a v dopravě). Dokument kromě toho navrhuje, jak do stejného data snížit globální emise oxidu uhličitého o bezmála 50 % a zároveň zajistit předpokládaný růst světové ekonomiky.
„Budoucnost leží ve využití stávajících technologií obnovitelných zdrojů, větším důrazu na energetickou efektivitu a rozšíření decentralizovaných energetických řešení,“ shrnuje navrhovanou cestu v předmluvě k materiálu předseda mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) Rádžendra Pačaurí. Obnovitelné zdroje by se měly stát páteří světové ekonomiky - nejenom v zemích OECD, ale také v rozvojových zemích, zejména v Číně, Indii a Brazílii. Podle Energetické (r)evoluce by obnovitelné zdroje mohly do roku 2050 celosvětově zajistit až 70 % elektřiny a 65 % tepla.
Materiál však klade několik podmínek, bez jejichž naplnění se těchto cílů dosáhnout nedá:
1) Odstranění přímých i nepřímých dotací pro fosilní a jaderná paliva a důsledné uplatňování principu „znečišťovatel platí“. Do cen je nutné zahrnout veškeré vedlejší náklady – na životní prostředí, lidské zdraví či bezpečnost.
2) Stanovení právně závazných cílů pro energii z obnovitelných zdrojů.
3) Vytvoření stabilního prostředí pro investory (např. dlouhodobou garancí výkupních cen, jako je tomu v ČR).
4) Garance prioritního přístupu do přenosové soustavy.
5) Přísné standardy energetické účinnosti pro všechna zařízení, spotřebovávající energii, domy i dopravní prostředky.
Podobná jsou i opatření, která navrhuje v nové energetické politice EU v oblasti obnovitelných zdrojů a úspor Evropská komise:
1) Urychlené zavádění dopravních prostředků s efektivním využitím paliva, vyšší využívání veřejné dopravy a internalizace externalit do cen v dopravě.
2) Přísnější standardy pro elektrospotřebiče a jejich štítkování
3) Rychlé zvyšování energetické účinnosti budov. Nízkoenergetické domy by se měly stát normou nové výstavby.
4) Využití daňové soustavy k efektivnějšímu využívání energie.
5) Zvyšování energetické efektivity výroby, přenosu i koncového využití elektřiny i tepla.
Další informace:
http://www.greenpeace.org/energyrevolution
http://ec.europa.eu/energy/energy_policy/index_en.htm
http://www.erec.org
Globální energetický scénář Energy (r)evolution dnes v Praze prezentovala česká pobočka nevládní organizace Greenpeace. Kromě jejích expertů se na něm podíleli také odborníci z Evropské rady pro obnovitelné zdroje energie (EREC) a Ústavu technické termodynamiky německého Centra pro letectví a kosmonautiku (DLR). Podle dokumentu by mohly obnovitelné zdroje v kombinaci s využitím kompletního potenciálu energetických úspor do roku 2050 pokrýt až 50 % světové spotřeby energie (pro výrobu elektřiny a tepla a v dopravě). Dokument kromě toho navrhuje, jak do stejného data snížit globální emise oxidu uhličitého o bezmála 50 % a zároveň zajistit předpokládaný růst světové ekonomiky.
„Budoucnost leží ve využití stávajících technologií obnovitelných zdrojů, větším důrazu na energetickou efektivitu a rozšíření decentralizovaných energetických řešení,“ shrnuje navrhovanou cestu v předmluvě k materiálu předseda mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) Rádžendra Pačaurí. Obnovitelné zdroje by se měly stát páteří světové ekonomiky - nejenom v zemích OECD, ale také v rozvojových zemích, zejména v Číně, Indii a Brazílii. Podle Energetické (r)evoluce by obnovitelné zdroje mohly do roku 2050 celosvětově zajistit až 70 % elektřiny a 65 % tepla.
Materiál však klade několik podmínek, bez jejichž naplnění se těchto cílů dosáhnout nedá:
1) Odstranění přímých i nepřímých dotací pro fosilní a jaderná paliva a důsledné uplatňování principu „znečišťovatel platí“. Do cen je nutné zahrnout veškeré vedlejší náklady – na životní prostředí, lidské zdraví či bezpečnost.
2) Stanovení právně závazných cílů pro energii z obnovitelných zdrojů.
3) Vytvoření stabilního prostředí pro investory (např. dlouhodobou garancí výkupních cen, jako je tomu v ČR).
4) Garance prioritního přístupu do přenosové soustavy.
5) Přísné standardy energetické účinnosti pro všechna zařízení, spotřebovávající energii, domy i dopravní prostředky.
Podobná jsou i opatření, která navrhuje v nové energetické politice EU v oblasti obnovitelných zdrojů a úspor Evropská komise:
1) Urychlené zavádění dopravních prostředků s efektivním využitím paliva, vyšší využívání veřejné dopravy a internalizace externalit do cen v dopravě.
2) Přísnější standardy pro elektrospotřebiče a jejich štítkování
3) Rychlé zvyšování energetické účinnosti budov. Nízkoenergetické domy by se měly stát normou nové výstavby.
4) Využití daňové soustavy k efektivnějšímu využívání energie.
5) Zvyšování energetické efektivity výroby, přenosu i koncového využití elektřiny i tepla.
Další informace:
http://www.greenpeace.org/energyrevolution
http://ec.europa.eu/energy/energy_policy/index_en.htm
http://www.erec.org
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
přečtěte si studii a přemýšlejte - 1. 2. 2007 - abcBudu kulantní, o té studii se dá diskutovat, zda podmínky budou opravdu splnitelné a o kolik je navrhované řešení dražší, než výstavba odpovídajícího množství jaderných elektráren.Předesílám, že podporuji všechny možnosti úspor energie a o této stránce studie nebudu dále uvažovat. Čekal jsem od studie, že popíše účinné mechanismy uchování nadbytku energie z fotovoltaiky, když svítí, a z větrných elektráren, když fouká. A taky třeba elektrospotřebiče, kterým nezáleží na napětí a frekvenci. Nic převratného tam ale není. Úspory i regulace se dají dosáhnout s tím, co už dnes máme! Ve scénáři energetického mixu nepočítají s jadernou energetikou po roce 2020. Přitom se dnes řada nových reaktorů staví a počítá se u nich s životností delší než 30 let. Je realistické jejich vyřazení? Podíl uhlí a ropy se sníží, ale přežije rok 2050, plyn zůstane stálicí. Přínos vodní, větrné a fotovoltaické enrgie vzroste jen asi čtyřnásobně na budoucích cca 12%. To není moc oslnivé. Zato podíl biomasy naroste až na 30%. To je velmi pozitivní zpráva - zemědělství má budoucnost a ekologická stopa pak bude skutečně realistická. Jen si nejsem jist, jestli ty plantáže bude třeba taky hnojit anebo to bude živinové perpetum mobile. Taky mám pocit, že k roku 2050 se všechny navrhované možnosti úspor vyčerpají a výroba energie začne opět růst. Obrovský důraz se klade na decentralizované zdroje energie a kogeneraci. Ale výroba tepla je k ničemu v tropech a subtropech, takže to v globále účinnost využití primárních zdrojů tolik nezvýší. A hlavně, decentralizace neznamená, že malé zdroje elektřiny budou zcela samostatné. Naopak budou součástí sítě, která bude každému zaručovat stabilitu napětí. Takže současní velcí producenti budou vyrábět mnohem méně elektřiny s dnešním velkým instalovaným výkonem a za to si nechají zaplatit mnohem víc než dnes! A zeměkoule bude mnohem víc zadrátovaná, než v současnosti. Studie deklaruje, že decentralizovaná výroba energie bude efektivnější než centralizovaná. Rozvodem se má ztrácet v současnosti 3,5% primární energie nebo 9% vyrobené elektřiny. Pokud vím, tak efektivnější výroba ve velkých zařízeních stále bohatě převáží ztráty v rozvodných sítích. Z ničeho nevyplývá, že by v menších zdrojích měla být vyrobená kilowatthodina levnější. A teď konečně ten bonbónek. Stabilita sítě se má z velké části udržet regulací odběru jednotlivými spotřebiči: ledničky (při příkonu 25 - 60 W i u velkých lednic už valný prostor není), myčky nádobí (to jsou žrouti energie, budiž), pračky (taky slušná spotřeba), bojlery (tam už je to uplatněno, co se ještě dá ušetřit?), vodní pumpy (kolik lidí čerpá z vlastní studny?) a klimatizace (v dobře izolovaných domech bude skoro zbytečná). Ještě, že nebude nutno vypínat operativně počítače nebo se to zatím jen z opatrnosti nepíše? Dohromady to asi tak slavné nebude. Nástrojem k tomu má být promyšlený systém tarifů. A nakonec bude celý systém řízen pomocí internetu z jednoho centra. To ovšem znamená extrémní centralizaci. A když ten systém někdy klekne (a k tomu nutně občas dojde), neumím si představit, jak se znova uvede do chodu. Dalším nástrojem je dočasné uskladnění nadbytečné elektřiny. Velmi chválí přečerpávací elektrárny. A bude jich třeba hodně. Budeme k nim vstřícnější, než k dvěma stovkám navrhovaným ministerstvem zemědělství? Taky už se vyzkoušelo vtlačování vzduchu do podzemí. Ale obojí samozřejmě snižuje účinnost využití primární energie a navíc ta elektřina poběží tam i zpátky, zatímco dnes je to z vysokého napětí nakrátko k přečerpávací elektrárně nebo jedním směrem z paroplynové elektrárny. Taková síť bude značně zranitelná náhodnými událostmi i úmyslným poškozením. Bude taky drahá. Decentralizovaná výroba elektrické energie bude bez dotací přinejmenším dlouhou dobu náročnější na beton a strojní zařízení. Určitě to není řešení pro rozvojové země. I samotná přestavba energetické sítě bude velmi drahá. Vyžadovalo by to vzornou spolupráci států i soukromých vlastníků. Je to ovšem úžasný cíl třeba pro bruselské úředníky. Protože investiční cyklus ve výrobě elektřiny je velmi dlouhý, tak i zbývajících 43 let je krátká doba a proto je nutno rozhodnout se velmi rychle. Je to ovšem rozhodování za situace, kdy nemáme dost představ o skutečné složitosti celého projektu, a zejména, kdy není ochota všech spolupracovat. Ve velké části světa navíc chybí podmínky pro odpovídající podíl na projektu. Takže shrnuji: Je to pěkný cíl a je dosažitelný při splnění mnoha předpokladů. Jejich splnění je však stěží reálné. |
