Tiskové zprávy
MŽP ČR: Martin Bursík na cestě do Japonska a USA: Kodaňská dohoda o ochraně klimatu i obchod s emisními kredity
Ministr životního prostředí a předseda Rady EU pro životní prostředí Martin Bursík dnes večer odlétá do Japonska, kde povede delegaci Evropské unie při jejích jednáních s Japonskou vládou o budoucí světové dohodě o ochraně klimatu, která má být přijata letos v prosinci v dánské Kodani. Z Japonska se delegace EU přesune do Washingtonu, kde bude jednat na stejné téma s představiteli administrativy USA.
Evropskou delegaci povede ministr životního prostředí Martin Bursík, doprovázet ho bude švédský ministr životního prostředí Andreas Carlgren, který jej v ervenci vystřídá ve funkci předsedy Rady EU pro životní prostředí, a evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas (v Japonsku jej bude zastupovat ředitelka jeho kanceláře Nancy Kontou).
V Japonsku budou zástupci Evropské unie jednat mimo jiné s ministrem zahraničích věcí Hirofumi Nakasonem, ministrem životního prostředí Tetsuo Saitem, ministrem hospodářství, obchodu a průmyslu Toshihiro Nikaiem, ale také se stínovou ministryní životního prostředí za Demokratickou stranu Japonska Tomiko Okazaki.
V USA povede Martin Bursík jménem EU jednání s Carol Browner, poradkyní prezidenta Obamy pro klima a energetiku, Lisou Jackson, administrátorkou federální Agentury pro životní prostředí (EPA), hlavním vyjednavačem USA pro klima Toddem Sternem, ale také se senátory Johnem Kerrym a Barbarou Boxer či kongresmanem Henry Waxmanem, zákonodárci, kteří jsou klíčovými postavami amerického Kongresu pro přijímání legislativy na ochranu klimatu.
„Japonsko je šestý největší emitent skleníkových plynů na světě, USA na druhém místě těsně následují Čínu. Očekáváme, že jak v Tokiu, tak ve Spojených státech uslyšíme jednoznačnou informaci o tom, jak se obě země zapojí do snižování skleníkových plynů po roce 2012, jaký na sebe hodlají vzít střednědobý redukční závazek k roku 2020, ale také jak se chtějí a budou podílet na financování nutných opatření ke snižování skleníkových emisí i k vyrovnání se s dopady klimatických změn, především v rozvojových zemích,“ přibližuje Martin Bursík cíl návštěvy.
Ministr připomněl, že Rada EU pro životní prostředí přijala 2. března velmi detailní sedmnáctistránkový závěr, popisující představu Evropské unie o budoucí dohodě. „Evropa je zatím jako velmi dobře promazaný stroj, který dělá všechno pro úspěch klimatického summitu v Kodani. S japonskou i americkou vládou budeme díky tomu moci diskutovat o velmi konkrétních aspektech budoucí dohody. Její první písemný návrh chceme mít na stole ještě během českého předsednictví,“ konstatoval Martin Bursík. 1. náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík přivítal také včerejší závěry Rady EU pro hospodářské záležitosti ECOFIN. "ECOFIN se připojil dvěma a půl stránkami závěrů k ministrům životního prostředí. Je to vůbec poprvé, co ministři financí přijali konkrétní závěry ke klimatickým změnám. Věřím, že jarní Evropská rada příští týden potvrdí silný mandát, který jí daly obě Rady v posledních dvou týdnech," říká Dusík.
Podle studií Evropské komise i OSN bude v roce 2030 pro adaptační opatření v rozvojových zemích zapotřebí investic ve výši 23 – 54 miliard euro ročně. Investice do snižování emisí si v roce 2020 celosvětově vyžádají navýšení až na 175 miliard euro ročně. „Zásadní bude role globálního trhu s uhlíkem. Evropa usiluje o to, aby poté, co se rozběhne v roce 2013 náš nový systém obchodování s emisními povolenkami, začal velmi záhy, už od roku 2015, fungovat společný trh s uhlíkem ve všech zemích OECD. To bude důležité téma jednání jak v Tokiu, tak ve Washingtonu. USA už k tomu připravují potřebnou federální legislativu,“ říká Martin Bursík. Diskutovat se bude i o klimatické části jednání při návštěvě prezidenta Baracka Obamy v Praze na začátku dubna.
Ten bude v Tokiu jednat i o posledních otevřených otázkách dohody mezi Japonskem a ČR o odkupu emisních kreditů Kjótského protokolu (tzv. jednotek AAU). „Do konce března budeme mít definitivní podpis pod smlouvou a na cestě budou peníze na dotace domácnostem pro úspory energie i instalace obnovitelných zdrojů pro vytápění. Jen letos počítáme s 10 miliardami korun, program se rozběhne od dubna,“ připomíná ministr Bursík.
V souvislosti s cestou do USA ministr okomentoval i nedávnou americkou návštěvu prezidenta Václava Klause. „Václav Klaus bohužel projevuje ve svých veřejných vystoupeních kombinaci aktivismu a amatérismu. Jeho výroky například o tom, že se v posledním desetiletí planeta ochlazuje, jsou bizarní a nepodepřené fakty. Postřeh o tom, že Grónsko je při pohledu z letadla v zimě pod sněhem a že to svědčí o nepodloženosti argumentů o akutnosti klimatických změn, je už jen komické. Bohužel je Václav Klaus často vnímán jako reprezentant českého předsednictví,“ varuje Bursík a dodává: „Je mi jasné, že prezidenta nemůžeme nijak zastavit, ale považuji za nutné upozornit, že působí ve světě komicky a jednoznačně škodí České republice a její mezinárodní pozici.“
Největší grónský ledovec Jakobshavn v roce 2005 ztratil 224 km3 ledu, což je dvojnásobek údajů z roku 1995. Z patnácti let období 1992 – 2006 bylo deset nejteplejších od počátku měření v roce 1850. Rok 2007 byl absolutně nejteplejším rokem v měřené historii. A rok 2008, kdy se mírně ochladilo, byl podle údajů NASA devátým nejteplejším. Za posledních sto let vzrostla průměrná globální teplota o 0,8 oC, přičemž o 0,6 oC stoupla jen za posledních 30 let. Absurditu Klausova varování před „klimatickým alarmismem“ podle Martina Bursíka nejlépe ilustruje včerejší informace více než 2000 vědců, kteří se sešli na konferenci Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), kteří oznámili, že údaje o stoupání hladiny světových moří ve 4. hodnotící zprávě IPCC z roku 2007 byly příliš optimistické. Zpráva varovala, že v 21. století stoupne hladina moří o 18 – 59 cm. Nejnovější výzkumy, opřené o 1600 údajů z 80 zemí a především Grónska a Antarktidy, ukazují, že hladina moří stoupne o minmálně 50 cm, spíše však o 75 – 190 cm do roku 2100. „To je akutní nebezpečí nejen pro Tuvalu či Kiribati, kteří již dnes hlásí existenční riziko, ale pro většinu ostrovních zemí i přímořských oblastí,“ upozornil ministr Bursík.
Evropskou delegaci povede ministr životního prostředí Martin Bursík, doprovázet ho bude švédský ministr životního prostředí Andreas Carlgren, který jej v ervenci vystřídá ve funkci předsedy Rady EU pro životní prostředí, a evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas (v Japonsku jej bude zastupovat ředitelka jeho kanceláře Nancy Kontou).
V Japonsku budou zástupci Evropské unie jednat mimo jiné s ministrem zahraničích věcí Hirofumi Nakasonem, ministrem životního prostředí Tetsuo Saitem, ministrem hospodářství, obchodu a průmyslu Toshihiro Nikaiem, ale také se stínovou ministryní životního prostředí za Demokratickou stranu Japonska Tomiko Okazaki.
V USA povede Martin Bursík jménem EU jednání s Carol Browner, poradkyní prezidenta Obamy pro klima a energetiku, Lisou Jackson, administrátorkou federální Agentury pro životní prostředí (EPA), hlavním vyjednavačem USA pro klima Toddem Sternem, ale také se senátory Johnem Kerrym a Barbarou Boxer či kongresmanem Henry Waxmanem, zákonodárci, kteří jsou klíčovými postavami amerického Kongresu pro přijímání legislativy na ochranu klimatu.
„Japonsko je šestý největší emitent skleníkových plynů na světě, USA na druhém místě těsně následují Čínu. Očekáváme, že jak v Tokiu, tak ve Spojených státech uslyšíme jednoznačnou informaci o tom, jak se obě země zapojí do snižování skleníkových plynů po roce 2012, jaký na sebe hodlají vzít střednědobý redukční závazek k roku 2020, ale také jak se chtějí a budou podílet na financování nutných opatření ke snižování skleníkových emisí i k vyrovnání se s dopady klimatických změn, především v rozvojových zemích,“ přibližuje Martin Bursík cíl návštěvy.
Ministr připomněl, že Rada EU pro životní prostředí přijala 2. března velmi detailní sedmnáctistránkový závěr, popisující představu Evropské unie o budoucí dohodě. „Evropa je zatím jako velmi dobře promazaný stroj, který dělá všechno pro úspěch klimatického summitu v Kodani. S japonskou i americkou vládou budeme díky tomu moci diskutovat o velmi konkrétních aspektech budoucí dohody. Její první písemný návrh chceme mít na stole ještě během českého předsednictví,“ konstatoval Martin Bursík. 1. náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík přivítal také včerejší závěry Rady EU pro hospodářské záležitosti ECOFIN. "ECOFIN se připojil dvěma a půl stránkami závěrů k ministrům životního prostředí. Je to vůbec poprvé, co ministři financí přijali konkrétní závěry ke klimatickým změnám. Věřím, že jarní Evropská rada příští týden potvrdí silný mandát, který jí daly obě Rady v posledních dvou týdnech," říká Dusík.
Podle studií Evropské komise i OSN bude v roce 2030 pro adaptační opatření v rozvojových zemích zapotřebí investic ve výši 23 – 54 miliard euro ročně. Investice do snižování emisí si v roce 2020 celosvětově vyžádají navýšení až na 175 miliard euro ročně. „Zásadní bude role globálního trhu s uhlíkem. Evropa usiluje o to, aby poté, co se rozběhne v roce 2013 náš nový systém obchodování s emisními povolenkami, začal velmi záhy, už od roku 2015, fungovat společný trh s uhlíkem ve všech zemích OECD. To bude důležité téma jednání jak v Tokiu, tak ve Washingtonu. USA už k tomu připravují potřebnou federální legislativu,“ říká Martin Bursík. Diskutovat se bude i o klimatické části jednání při návštěvě prezidenta Baracka Obamy v Praze na začátku dubna.
Ten bude v Tokiu jednat i o posledních otevřených otázkách dohody mezi Japonskem a ČR o odkupu emisních kreditů Kjótského protokolu (tzv. jednotek AAU). „Do konce března budeme mít definitivní podpis pod smlouvou a na cestě budou peníze na dotace domácnostem pro úspory energie i instalace obnovitelných zdrojů pro vytápění. Jen letos počítáme s 10 miliardami korun, program se rozběhne od dubna,“ připomíná ministr Bursík.
V souvislosti s cestou do USA ministr okomentoval i nedávnou americkou návštěvu prezidenta Václava Klause. „Václav Klaus bohužel projevuje ve svých veřejných vystoupeních kombinaci aktivismu a amatérismu. Jeho výroky například o tom, že se v posledním desetiletí planeta ochlazuje, jsou bizarní a nepodepřené fakty. Postřeh o tom, že Grónsko je při pohledu z letadla v zimě pod sněhem a že to svědčí o nepodloženosti argumentů o akutnosti klimatických změn, je už jen komické. Bohužel je Václav Klaus často vnímán jako reprezentant českého předsednictví,“ varuje Bursík a dodává: „Je mi jasné, že prezidenta nemůžeme nijak zastavit, ale považuji za nutné upozornit, že působí ve světě komicky a jednoznačně škodí České republice a její mezinárodní pozici.“
Největší grónský ledovec Jakobshavn v roce 2005 ztratil 224 km3 ledu, což je dvojnásobek údajů z roku 1995. Z patnácti let období 1992 – 2006 bylo deset nejteplejších od počátku měření v roce 1850. Rok 2007 byl absolutně nejteplejším rokem v měřené historii. A rok 2008, kdy se mírně ochladilo, byl podle údajů NASA devátým nejteplejším. Za posledních sto let vzrostla průměrná globální teplota o 0,8 oC, přičemž o 0,6 oC stoupla jen za posledních 30 let. Absurditu Klausova varování před „klimatickým alarmismem“ podle Martina Bursíka nejlépe ilustruje včerejší informace více než 2000 vědců, kteří se sešli na konferenci Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), kteří oznámili, že údaje o stoupání hladiny světových moří ve 4. hodnotící zprávě IPCC z roku 2007 byly příliš optimistické. Zpráva varovala, že v 21. století stoupne hladina moří o 18 – 59 cm. Nejnovější výzkumy, opřené o 1600 údajů z 80 zemí a především Grónska a Antarktidy, ukazují, že hladina moří stoupne o minmálně 50 cm, spíše však o 75 – 190 cm do roku 2100. „To je akutní nebezpečí nejen pro Tuvalu či Kiribati, kteří již dnes hlásí existenční riziko, ale pro většinu ostrovních zemí i přímořských oblastí,“ upozornil ministr Bursík.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
