Tiskové zprávy
MŽP ČR: Na klimatickou změnu je klíčové se připravit, říká ministr Hladík
Nejnovější hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) potvrzují dlouho známé skutečnosti o prohlubujících se dopadech změny klimatu nejen ve světě, ale i ve střední Evropě, včetně území České republiky. O dopadech klimatické změny dnes na Českém hydrometeorologickém ústavu (ČHMÚ) hovořil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s ředitelem ČHMÚ Markem Riederem a klimatologem Radimem Tolaszem.
„Je dobře, že dnes už nevedeme debatu o tom, zda klimatická změna existuje, ale vedeme debatu o tom, jak nejlépe naši přírodu této změně uzpůsobit, aby tu zůstala i pro další generace. Klimatická změna není jen o tom, že tají ledovce. Pociťujeme ji my všichni, obzvlášť tento týden, kdy opět udeřila vedra a vydatné bouřky,“ řekl na úvod ministr Petr Hladík a pokračoval: „Proto děláme tolik aktivit na snižování emisí skleníkových plynů a adaptační opatření. Příroda nepočká a každý program, podpora má teď smysl. Zároveň říkám, a jako politik to beru jako svůj úkol, že tato změna musí být postupná, citlivá a sociální, nebo nebude vůbec,“ doplnil Petr Hladík s tím, že aktuálně Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu pracují na Národním energeticko-klimatickém plánu, který je jedním z dokumentů, který pomůže České republice se na změny připravit.
Měnící se klima staví nové výzvy i před Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Zejména poskytovat spolehlivější a dostupnější informace o častěji se vyskytujících extrémních hydrometeorologických jevech pro krizové řízení a pro veřejnost, měřením a pozorováním spolehlivě detekovat jevy a změny probíhající v atmosféře. „Na ČHMÚ máme možnost klimatickou změnu nejen pozorovat a měřit, ale přímo se nás dotýká. Neustále přibývá extrémních jevů počasí, ať už to jsou silné bouře nebo přívalové povodně, což poměrně stěžuje práci našim předpovědním pracovištím. Předpovídání těchto jevů bylo v minulosti snazší, protože frekvence výskytu extrémních jevů počasí nebyla tak vysoká. Tímto bych rád svým kolegům poděkoval za to, že se nám daří udržovat přesnost předpovědí a udržovat kvalitu výstrah, které jsou pro obyvatele České republiky klíčové,“ uvedl ředitel ČHMÚ Mark Rieder.
„Předpověď povodní a vichřic, příprava reakcí na déletrvající sucho a delší horké vlny, včetně zvýšeného nebezpečí přírodních požárů, jsou v podmínkách měnícího se klimatu složitější než ještě před deseti nebo dvaceti lety. Projekce IPCC ukazují, že postupný růst průměrné teploty v atmosféře bude pokračovat, změny srážkových úhrnů jsou však pro střední Evropu stále nejednoznačné. I proto připravujeme v rámci projektu PERUN nové scénáře změny klimatu pro další desetiletí, abychom měli čas se na probíhající změny lépe připravovat,“ uvedl Radim Tolasz, klimatolog ČHMÚ a český zástupce v IPCC s tím, že všechny Hodnotící zprávy šestého cyklu IPCC jsou k dispozici na webu ipcc.ch, české překlady jednotlivých shrnutí pro politické představitele na webu ČHMÚ.
„Je dobře, že dnes už nevedeme debatu o tom, zda klimatická změna existuje, ale vedeme debatu o tom, jak nejlépe naši přírodu této změně uzpůsobit, aby tu zůstala i pro další generace. Klimatická změna není jen o tom, že tají ledovce. Pociťujeme ji my všichni, obzvlášť tento týden, kdy opět udeřila vedra a vydatné bouřky,“ řekl na úvod ministr Petr Hladík a pokračoval: „Proto děláme tolik aktivit na snižování emisí skleníkových plynů a adaptační opatření. Příroda nepočká a každý program, podpora má teď smysl. Zároveň říkám, a jako politik to beru jako svůj úkol, že tato změna musí být postupná, citlivá a sociální, nebo nebude vůbec,“ doplnil Petr Hladík s tím, že aktuálně Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu pracují na Národním energeticko-klimatickém plánu, který je jedním z dokumentů, který pomůže České republice se na změny připravit.
Měnící se klima staví nové výzvy i před Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Zejména poskytovat spolehlivější a dostupnější informace o častěji se vyskytujících extrémních hydrometeorologických jevech pro krizové řízení a pro veřejnost, měřením a pozorováním spolehlivě detekovat jevy a změny probíhající v atmosféře. „Na ČHMÚ máme možnost klimatickou změnu nejen pozorovat a měřit, ale přímo se nás dotýká. Neustále přibývá extrémních jevů počasí, ať už to jsou silné bouře nebo přívalové povodně, což poměrně stěžuje práci našim předpovědním pracovištím. Předpovídání těchto jevů bylo v minulosti snazší, protože frekvence výskytu extrémních jevů počasí nebyla tak vysoká. Tímto bych rád svým kolegům poděkoval za to, že se nám daří udržovat přesnost předpovědí a udržovat kvalitu výstrah, které jsou pro obyvatele České republiky klíčové,“ uvedl ředitel ČHMÚ Mark Rieder.
„Předpověď povodní a vichřic, příprava reakcí na déletrvající sucho a delší horké vlny, včetně zvýšeného nebezpečí přírodních požárů, jsou v podmínkách měnícího se klimatu složitější než ještě před deseti nebo dvaceti lety. Projekce IPCC ukazují, že postupný růst průměrné teploty v atmosféře bude pokračovat, změny srážkových úhrnů jsou však pro střední Evropu stále nejednoznačné. I proto připravujeme v rámci projektu PERUN nové scénáře změny klimatu pro další desetiletí, abychom měli čas se na probíhající změny lépe připravovat,“ uvedl Radim Tolasz, klimatolog ČHMÚ a český zástupce v IPCC s tím, že všechny Hodnotící zprávy šestého cyklu IPCC jsou k dispozici na webu ipcc.ch, české překlady jednotlivých shrnutí pro politické představitele na webu ČHMÚ.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk