Tiskové zprávy
Arnika: Na Olomoucku jako v prvním kraji ČR vznikne mapa alejí
9. února 2010 | Arnika
Olomoucký kraj získá mapu stromořadí podél silnic, výjimečnou v celorepublikovém kontextu. Připravují ji studenti Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v rámci studia geografie ve spolupráci se sdružením Arnika. Souhrnný přehled alejí dosud neexistuje v žádném z regionů ČR. Metodika a samotný výzkum proto poslouží jako pilotní projekt i pro další kraje. Mapa bude obsahovat základní údaje o alejích, jako je počet a druh stromů, jejich věk, zdravotní stav a další data, potřebná pro ochranu a péči o stromořadí. Podle Arniky je mapování prvním krokem k záchraně a obnově alejí v české krajině.
„Pokud ani nevíme, kolik alejí máme a kolik v nich roste stromů, je obtížné je chránit a plánovat péči o ně,“ říká mluvčí Arniky Zora Kasiková. Naráží tak na nedávné zjištění, že v uplynulých pěti letech vykáceli správci silnic 53 tisíc stromů v alejích, ale vysázeli jen 28 tisíc. Aleje z krajiny dlouhodobě ubývají, což je podle Arniky přímým důsledkem chybějícího mapování i celkové koncepce. Tento trend bohužel potvrzují i údaje, jež si Arnika vyžádala od Správy silnic Olomouckého kraje. V letech 2003 až 2009 zde bylo vykáceno 3930 stromů. Vysázena byla přitom pouze necelá polovina z tohoto počtu – 1923 stromů.
Aleje jsou důležitou součástí naší krajiny, v nížinné oblasti Hané jsou navíc po vykácení remízů v období intenzivního kolektivního zemědělství významnou krajinnou dominantou mezi převažujícími poli a loukami. Význam stromořadí byl však v minulých letech často opomíjen, čehož jsou důkazem nejen tisíce stromů, které byly zbytečně pokáceny, ale i chybějící informace o tom, kde se jaká stromořadí nacházejí. „Abychom mohli o aleje adekvátně pečovat, potřebujeme vědět, kde a jaké aleje jsou a v jakém jsou stavu. Zjistili jsme ale, že takové informace nemají k dispozici úřady na krajské ani celorepublikové úrovni,“ vysvětluje motivy vzniku projektu Vendula Krčmářová, která v Olomouckém kraji koordinuje kampaň Arniky „Zachraňme stromy“. „Během pátrání po ucelených informací jsme oslovili i univerzitu v Olomouci a výsledkem jejich vstřícného přístupu je právě projekt zmapování alejí Olomoucka,“ doplnila Krčmářová.
Na projektu se podílí 30 studentů katedry geografie v rámci předmětu Mapování krajiny a na dané téma jsou řešeny 2 bakalářské práce. „Pro budoucí povolání studentů je nezbytné zapojit je do řešení úkolů z běžného života a přenést metodické postupy a využití moderní techniky z vysokých škol do praxe,“ uvedl RNDr. Aleš Létal, Ph.D. z katedry geografie Přírodovědecké fakulty UP. Projekt je podle něj ukázkou možné a výhodné spolupráce vysokých škol s veřejným sektorem: „Univerzity mohou tímto způsobem pomoci s řešením problémů, které jsou náročné na finanční nebo personální kapacity,“ vysvětlil Aleš Létal
Pro mapování alejí byla vytvořena nová metodika, přičemž postup a shromažďované informace jsou konzultovány s dotčenými institucemi nebo uživateli například z oblasti státní správy a samosprávy. Součástí projektu je jak využití dostupných mapových podkladů a internetových zdrojů, tak místní šetření a kontakt s orgány samosprávy a státní správy, historiky, kronikáři či starousedlíky. „Výsledkem by měl být ucelený přehled významných alejí v Olomouckém kraji, který bude obsahovat všechny dostupné informace o tomto fenoménu, který je neodmyslitelnou součástí naší krajiny,“ doplnil Aleš Létal. Výstupem projektu bude geografická databáze i veřejnosti přístupná internetová aplikace. V současnosti probíhá druhá ze tří fází projektu - doplňování informací k mapovým podkladům. Poté přijde na řadu šetření přímo na místě alejí včetně fotodokumentace a zjišťování zdravotního stavu stromů. Výsledná mapa by měla být hotova v dubnu tohoto roku.
Mapu poté Arnika nabídne krajskému úřadu Olomouckého kraje k dalšímu využití. „Chceme přispět k tomu, aby se ochrana stromořadí stala samozřejmou součástí péče o krajinu. Význam stromořadí potvrzuje i zájem veřejnosti o jejich ochranu a masový nesouhlas s jejich kácením. Na mapování navážeme návrhem dalších opatření pro udržení alejí v krajině, na němž budeme úzce spolupracovat s krajským úřadem, Agenturou ochrany přírody a krajiny, Českou inspekcí životního prostředí a krajskou správou údržby silnic. Následně plánujeme také oslovit další krajské úřady s nabídkou využití vyvinuté metodiky a dalších výsledků našeho projektu,“ doplňuje Martin Skalský, vedoucí kampaně Zachraňme stromy. Prostředky na unikátní projekt získala Arnika z tzv.Norských fondů.
Arnika od loňského roku nabízí pro veřejnost z Olomouckého kraje také odborné poradenství týkající se ochrany zeleně. V rámci kampaně Zachraňme stromy iniciovala stejnojmennou petici, kterou dosud podpořilo více než 26 000 lidí. Součástí kampaně je také publikační činnost, pořádání výstav a seminářů, aktivity zaměřené na novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny nebo také soutěžní kvíz. Až do konce roku v něm mohou soutěžící každý měsíc za správné odpovědi získat hodnotné ceny.
Poznámky:
Odpověď Správy silnic Olomouckého kraje:
http://www.stromy.arnika.org/res/data/078/008573.pdf
Odpověď náměstka hejtmana Aloise Mačáka:
http://www.stromy.arnika.org/res/data/078/008584.pdf
Kompletní informace o kácení a výsadbách v jednotlivých krajích:
http://www.stromy.arnika.org/kaceni-podle-kraju
Petice „Zachraňme stromy – za lepší paragrafy na ochranu zeleně“ zahrnuje 5 základních požadavků na legislativní ochranu stromů a zeleně obecně: nezávislé odborné posuzování hodnoty stromů před kácením, objektivní rozhodování o kácení, ochranu stromořadí v krajině, větší zapojení veřejnosti do rozhodování a striktní nařizování náhradní výsadby za vykácené stromy. Petici Arnika představila v říjnu roku 2008 v Jihlavě a dosud ji podpořilo více než 26 000 občanů včetně mnoha významných osobností. V loňském roce Parlament ČR přijal novelu zákona na ochranu přírody a krajiny, která zrušila výjimku pro správce silnic, kteří dříve mohli kácet stromy podél silnic bez standardního povolení (pouze na tzv. oznámení). Nový zákon platí od 1. prosince 2009.
Stránky petice: http://www.stromy.arnika.org/petice/zachranme-stromy
Soutěžní kvíz je součástí výstavy Zachraňme stromy. Ze soutěžících, kteří správně odpoví na všech 10 otázek, jsou každý měsíc vylosováni 3 výherci a získat mohou například unikátní ilustrovaný Historický atlas hub od nakladatelství Academia (vytištěný na FSC papíře), polštáře od společnosti IKEA, jež vytvořily indické ženy v rámci podpůrného programu OSN nebo sadu kuchyňského náčiní tradiční české výroby od firmy Dřevotvar.
Stránky kvízu: http://www.stromy.arnika.org/soutezte
Další informace:
Stránky Arniky věnované alejím:
http://www.stromy.arnika.org/aleje
„Pokud ani nevíme, kolik alejí máme a kolik v nich roste stromů, je obtížné je chránit a plánovat péči o ně,“ říká mluvčí Arniky Zora Kasiková. Naráží tak na nedávné zjištění, že v uplynulých pěti letech vykáceli správci silnic 53 tisíc stromů v alejích, ale vysázeli jen 28 tisíc. Aleje z krajiny dlouhodobě ubývají, což je podle Arniky přímým důsledkem chybějícího mapování i celkové koncepce. Tento trend bohužel potvrzují i údaje, jež si Arnika vyžádala od Správy silnic Olomouckého kraje. V letech 2003 až 2009 zde bylo vykáceno 3930 stromů. Vysázena byla přitom pouze necelá polovina z tohoto počtu – 1923 stromů.
Aleje jsou důležitou součástí naší krajiny, v nížinné oblasti Hané jsou navíc po vykácení remízů v období intenzivního kolektivního zemědělství významnou krajinnou dominantou mezi převažujícími poli a loukami. Význam stromořadí byl však v minulých letech často opomíjen, čehož jsou důkazem nejen tisíce stromů, které byly zbytečně pokáceny, ale i chybějící informace o tom, kde se jaká stromořadí nacházejí. „Abychom mohli o aleje adekvátně pečovat, potřebujeme vědět, kde a jaké aleje jsou a v jakém jsou stavu. Zjistili jsme ale, že takové informace nemají k dispozici úřady na krajské ani celorepublikové úrovni,“ vysvětluje motivy vzniku projektu Vendula Krčmářová, která v Olomouckém kraji koordinuje kampaň Arniky „Zachraňme stromy“. „Během pátrání po ucelených informací jsme oslovili i univerzitu v Olomouci a výsledkem jejich vstřícného přístupu je právě projekt zmapování alejí Olomoucka,“ doplnila Krčmářová.
Na projektu se podílí 30 studentů katedry geografie v rámci předmětu Mapování krajiny a na dané téma jsou řešeny 2 bakalářské práce. „Pro budoucí povolání studentů je nezbytné zapojit je do řešení úkolů z běžného života a přenést metodické postupy a využití moderní techniky z vysokých škol do praxe,“ uvedl RNDr. Aleš Létal, Ph.D. z katedry geografie Přírodovědecké fakulty UP. Projekt je podle něj ukázkou možné a výhodné spolupráce vysokých škol s veřejným sektorem: „Univerzity mohou tímto způsobem pomoci s řešením problémů, které jsou náročné na finanční nebo personální kapacity,“ vysvětlil Aleš Létal
Pro mapování alejí byla vytvořena nová metodika, přičemž postup a shromažďované informace jsou konzultovány s dotčenými institucemi nebo uživateli například z oblasti státní správy a samosprávy. Součástí projektu je jak využití dostupných mapových podkladů a internetových zdrojů, tak místní šetření a kontakt s orgány samosprávy a státní správy, historiky, kronikáři či starousedlíky. „Výsledkem by měl být ucelený přehled významných alejí v Olomouckém kraji, který bude obsahovat všechny dostupné informace o tomto fenoménu, který je neodmyslitelnou součástí naší krajiny,“ doplnil Aleš Létal. Výstupem projektu bude geografická databáze i veřejnosti přístupná internetová aplikace. V současnosti probíhá druhá ze tří fází projektu - doplňování informací k mapovým podkladům. Poté přijde na řadu šetření přímo na místě alejí včetně fotodokumentace a zjišťování zdravotního stavu stromů. Výsledná mapa by měla být hotova v dubnu tohoto roku.
Mapu poté Arnika nabídne krajskému úřadu Olomouckého kraje k dalšímu využití. „Chceme přispět k tomu, aby se ochrana stromořadí stala samozřejmou součástí péče o krajinu. Význam stromořadí potvrzuje i zájem veřejnosti o jejich ochranu a masový nesouhlas s jejich kácením. Na mapování navážeme návrhem dalších opatření pro udržení alejí v krajině, na němž budeme úzce spolupracovat s krajským úřadem, Agenturou ochrany přírody a krajiny, Českou inspekcí životního prostředí a krajskou správou údržby silnic. Následně plánujeme také oslovit další krajské úřady s nabídkou využití vyvinuté metodiky a dalších výsledků našeho projektu,“ doplňuje Martin Skalský, vedoucí kampaně Zachraňme stromy. Prostředky na unikátní projekt získala Arnika z tzv.Norských fondů.
Arnika od loňského roku nabízí pro veřejnost z Olomouckého kraje také odborné poradenství týkající se ochrany zeleně. V rámci kampaně Zachraňme stromy iniciovala stejnojmennou petici, kterou dosud podpořilo více než 26 000 lidí. Součástí kampaně je také publikační činnost, pořádání výstav a seminářů, aktivity zaměřené na novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny nebo také soutěžní kvíz. Až do konce roku v něm mohou soutěžící každý měsíc za správné odpovědi získat hodnotné ceny.
Poznámky:
Odpověď Správy silnic Olomouckého kraje:
http://www.stromy.arnika.org/res/data/078/008573.pdf
Odpověď náměstka hejtmana Aloise Mačáka:
http://www.stromy.arnika.org/res/data/078/008584.pdf
Kompletní informace o kácení a výsadbách v jednotlivých krajích:
http://www.stromy.arnika.org/kaceni-podle-kraju
Petice „Zachraňme stromy – za lepší paragrafy na ochranu zeleně“ zahrnuje 5 základních požadavků na legislativní ochranu stromů a zeleně obecně: nezávislé odborné posuzování hodnoty stromů před kácením, objektivní rozhodování o kácení, ochranu stromořadí v krajině, větší zapojení veřejnosti do rozhodování a striktní nařizování náhradní výsadby za vykácené stromy. Petici Arnika představila v říjnu roku 2008 v Jihlavě a dosud ji podpořilo více než 26 000 občanů včetně mnoha významných osobností. V loňském roce Parlament ČR přijal novelu zákona na ochranu přírody a krajiny, která zrušila výjimku pro správce silnic, kteří dříve mohli kácet stromy podél silnic bez standardního povolení (pouze na tzv. oznámení). Nový zákon platí od 1. prosince 2009.
Stránky petice: http://www.stromy.arnika.org/petice/zachranme-stromy
Soutěžní kvíz je součástí výstavy Zachraňme stromy. Ze soutěžících, kteří správně odpoví na všech 10 otázek, jsou každý měsíc vylosováni 3 výherci a získat mohou například unikátní ilustrovaný Historický atlas hub od nakladatelství Academia (vytištěný na FSC papíře), polštáře od společnosti IKEA, jež vytvořily indické ženy v rámci podpůrného programu OSN nebo sadu kuchyňského náčiní tradiční české výroby od firmy Dřevotvar.
Stránky kvízu: http://www.stromy.arnika.org/soutezte
Další informace:
Stránky Arniky věnované alejím:
http://www.stromy.arnika.org/aleje
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
