Správa NP Šumava: Odborníci na ochranu lesa vyzvou českou vládu k důslednějšímu sledování problému kůrovce na Šumavě

Odborná lesnická veřejnost hlasitě varuje vládu a ministerstvo životního prostředí před následky šíření kůrovce v šumavských lesích. Zároveň chce jasně deklarovat svou odbornost, kterou se snaží zpochybnit někteří vědci a ekoaktivisté.

Vyzvat Vládu a Ministerstvo životního prostředí České republiky k maximálnímu zájmu v péči o lesy a krajinu šumavského národního parku a obrátit pozornost veřejnosti k tomu co se v lesích Šumavy děje a ke hrozbám, jež musí čelit - to je cíl vědecké konference, kterou bude od zítřka hostit Modrava. Obec spjatá s letní blokádou na nedaleké lokalitě Na Ztraceném se stane svědkem dalšího mezníku v příběhu Šumavy posledních let.

„Dá se očekávat, že účastníci konference se shodnou na textu výzvy, která bude obsahovat zejména doporučení k urychlenému přijetí pro fungování právní úpravy Národního parku Šumava v kontextu dnešních zkušeností obyvatel, obcí a Správy Národního parku Šumava. Dále upozornění na důležitost včasných zásahů proti kůrovci včetně varování před dalšími důsledky případného neřešení problému," popisuje Václav Kinský z Matice lesnické, spoluorganizátor dvoudenní konference, která začíná ve středu.
Její název je Šumava 2011 - Bod zlomu. V podtitulu má „záchrana krajiny a zelených lesů Šumavy". Vedle lesnických vědeckých kapacit a lesnické veřejnosti se jí zúčastní i představitelé Národního parku Šumava a zástupci šumavských obcí.

Hlavním důvodem pro svolání této konference byl podle organizátorů současný stav šíření kůrovce z území Národního parku Šumava, stav krajiny a porostů Šumavy, který je alarmující. „Může být příčinou dalších - rozměrnějších - ekologických katastrof lokálního až regionálního rozsahu - zejména vodo a půdo ochranných. Což samozřejmě nemůže být odborné lesnické veřejnosti lhostejné," uvádí Richard Slabý z České lesnické společnosti.

Lesnická veřejnost chce na této konferenci jasně deklarovat své nezpochybnitelné odborné názory, které se snaží napadat část vědců, na nichž stojí většina ekoaktivistických prohlášení a v poslední době se u nich začínají projevovat také politické zájmy.

„Došla nám trpělivost. Někteří přímo napadají a dehonestují český lesnický stav, lesnickou odbornost a vzdělání. V obecné rovině jde o etický problém, kdy krajina a její obyvatelé by v případě pojetí ekologických iniciativ byli používáni de facto jako rukojmí a výnosná laboratoř," uvádí jednohlasně lesníci - organizátoři konference.


Hlasy těch, kteří promluví na lesnické konferenci Šumava 2011 - Bod zlomu na Modravě:

Doc. Ing. Petr Zahradník CSc., Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
„V přednášce zhodnotím historický vývoj přemnožení lýkožrouta smrkového. Chybějící dlouhodobá koncepce a různé přístupy vedly k situaci, která nemá v Národním parku Šumava ani jinde na našem území obdoby. Neutěšenému stavu přírody v Národním parku Šumava nahrává i neodpovědný přístup některých nevládních organizací, aktivistů, vědců a médií, kteří zcela nedoceňují vliv lýkožrouta smrkového na lesní ekosystémy Šumavy. Důsledky této situace se úzce dotýkají i obyvatel obcí v Národním parku Šumava, které nikdo nerespektoval,"

RNDr. Jan Pokorný, ENKI, o.p.s., Ústav systémové biologie a ekologie, Akademie věd České republiky, Třeboň
„Hynutí velkých ploch lesa má za následek změnu místního klimatu a ztrátu vody. Naše
výsledky jsou v rozporu s tvrzením v knize, kterou vydal NP Šumava (Co vyprávějí šumavské smrčiny - Šantrůčková a Vrba). Tito autoři tvrdí, že není podstatný rozdíl v teplotách suchého a živého lesa. To není pravda. Výsledky měření teplot v živém lese, rozpadlém lese, holině a rašeliništi, prokazují nejnižší teplotu v živém lese/u živých stromů a daleko vyšší teploty i teplotní amplitudy během dne, v ostatních třech případech."

Mgr. Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava.
„Šumava je především lesem, který je určujícím ekosystémem pro všechny další složky životního prostředí Šumavy. Naším cílem je ochrana přírody, kterou reprezentuje zdravý, zelený les jako domov rostlin a živočichů i jako prostředek socioekonomického trvale udržitelného rozvoje regionu. Rádi bychom pro příští roky na Šumavě posílili lesnický výzkum, který na Šumavě za poslední roky mírně stagnoval. Od konference očekávám, že bude odrazovým můstkem pro následná setkávání výzkumníků v oblasti lesních ekosystémů, a odborníků, kteří studují socioekonomické vazby a dopady zvoleného managementu lesa.

Ing. Antonín Schubert, starosta Modravy.
„Šumavský les vnímám jako matku šumavské přírody, o kterou je potřeba s co největší láskou a odpovědností pečovat a chránit ji. Ponechat bezhlavě a bez odpovědnosti šumavský les napospas jedinému predátorovi, kterým je kůrovec a vydávat to za to nejlepší, co mohlo šumavský les potkat je ideologický nesmysl. Jsem rád, že většina národa chápe, že národní park na Šumavě je potřeba proti takovým ideologiím chránit."