KDU-ČSL: Ondřej Benešík: Mimořádné zdroje z EU musíme využít k investicím a ne je projíst

Evropská unie vyčlenila více než 170 miliard korun pro Českou republiku, které jsou určeny pro transformaci hospodářství a zvýšení odolnosti naší společnosti v krizích jako je aktuální pandemie. Prostředky mají být použity na priority, které stanoví takzvaný Národní plán obnovy. Jeho současná struktura výdajů však budí rozpaky, protože se zdá, že vláda Andreje Babiše chce za pomocí těchto finančních prostředků spíše lepit díry ve státním rozpočtu, než je použít na promyšlené investice pro budoucnost.

Nejvyšší podíl až 118 miliard má být vyhrazen na „fyzickou infrastrukturu a zelenou tranzici“. Oproti tomu na digitální transformaci je určeno jen 25 miliard, na vzdělávání a trh práce 23 miliard nebo na výzkum vývoj a inovace pouhých 12,5 miliard. „Je nejvyšší čas začít digitalizovat a investovat do vzdělávání a výzkumu,“ konstatuje místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík a dodává, že u kapitoly „fyzická infrastruktura a zelená tranzice“ je zapotřebí, aby co nejvíce peněz šlo na zelenou tranzici, postavenou na nových technologiích. „Necpěme tolik peněz do asfaltu a betonu. Podpořme chytrá, inovativní a ekologická řešení, která zvýší konkurenceschopnost a odolnost naší ekonomiky “ vyzývá Benešík.


Bez digitalizace bude ČR zaostávat

Kapitola věnovaná digitalizaci by podle místopředsedy lidovců měla navíc obsahovat jednoznačné cíle a časový rámec. Cílem digitalizace veřejné správy by například mělo být úplné propojení finančních úřadů se správami sociálního zabezpečení, zdravotními pojišťovnami a s úřady práce. Databáze rezortních ministerstev by měly být propojeny s různými registry, včetně katastru nemovitostí. „Žijeme v 21. století, je nejvyšší čas umožnit podávání a vyřizování jakékoli žádosti – včetně daňového přiznání - pouze elektronicky. Založení OSVČ či s.r.o. by mělo být možné z domova,“ připomněl Benešík a dodává, že podstatně větší částka by měla být určena na digitální transformaci českých firem. „Digitální technologie totiž zvyšují produktivitu práce i přidanou hodnotu, ale přitom nemají negativní dopad na zaměstnanost. Navíc firmy využívající digitální technologie vyplácí vyšší mzdy.

Navrhovaná částka 1 miliardy Kč v této oblasti je absolutně nedostatečná“ hodnotí Benešík.


Ekologická příměstská doprava

V době, kdy sítí rychlovlaků disponuje Francie, Španělsko, Itálie, Německo, Rakousko, nás už rozhodně nesmí evropská osobní železniční doprava objíždět. Je nejvyšší čas k investicím do vytvoření sítě rychlovlaků, je to jeden ze směrů, kam by se měly alokovat mnohem větší částky, než je tomu nyní. Páteřní trasy – tzv. evropské koridory musí mít cestovní rychlost 200 – 250 km/hod. Cílem musí být také zvýšení mobility obyvatel při cestě za prací, a to například zrychlením příměstské železniční dopravy. Naše silniční síť je přecpaná kamiony. Je třeba přenést část silniční nákladní dopravy na železnici a využít v rozumné míře i vnitrostátních vodních cest.


Inovace jsou pro restart ekonomiky důležité

V oblasti průmyslu musí vláda přidat peníze na prorůstové investice. Mzdy, nová oddělení na ministerstvech, archivnictví, nejsou opatřeními pro restart a obnovu ekonomiky. Přesto pro ně vláda navrhuje v plánu obnovy věnovat miliardy. To je špatně. Vláda nesmí Národní plán obnovy prohospodařit na položkách, které patří do státního rozpočtu.

Inovace ve vzdělávání neznamenají jen aktuální zajištění vzdělávání na dálku, jak se domnívá vláda. Je třeba snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu žáků a studentů. Moderními imperativy vzdělávání jsou interdisciplinarita, kvalitní práce s informacemi a kritické myšlení. To vyžaduje úpravy vzdělávacích rámců i investice do technologií. Například budování interaktivních a snadno dostupných informačně-vzdělávacích databází.

„Navíc je třeba propojit stávající informační systémy ve vzdělávání a vytvořit jednotný resortní informační systém, který bude přístupný orgánům státní správy a samosprávy. To umožní jednoduše získávat údaje o kvalitě škol bez jejich administrativního zatížení,“ navrhuje Ondřej Benešík.


Jde o miliardy, zapojeni mají být sociální partneři i parlament

Vláda deklarovala, že bude při přípravě Národního plánu reforem konzultovat široký okruh institucí, ale činí tak ale pouze formálně. Ondřej Benešík, který je zároveň i předsedou sněmovního evropského výboru, proto inicioval zařazení informace o přípravách NPO na půdě evropského výboru Sněmovny, kde kromě zástupců vlády vystoupili i zástupci sociálních partnerů a vzdělávacích institucí, například Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy, odborů, poskytovatelů sociálních služeb nebo Svazu měst a obcí. Ti vyjádřily řadu výhrad a připomínek k obsahu návrhu NPO a také k tomu, že jejich názory a připomínky nejsou dostatečně vládou reflektovány. Shodli se zároveň na tom, že je potřeba více času k tomu, abychom do Bruselu poslali kvalitní materiál, který skutečně umožní financovat kvalitní projekty, které zvýší naši konkurenceschopnost a odolnost.

„Z podmětu zúčastněných subjektů z řad zástupců zaměstnanců i zaměstnavatelů jsem inicioval usnesení Výboru pro evropské záležitosti, kterým jsme vyzvali vládu, aby poskytla dostatečný čas pro řádné vypořádání připomínek sociálních partnerů, nevládních organizací a dalších dotčených subjektů před schválením Národního plánu obnovy ve vládě. Evropská komise též vyzvala vlády členských států Unie, aby ke konzultacím o prioritách přizvala i národní parlamenty, což naše vláda neudělala. Proto chci i s dalšími kolegy z evropského výboru svolat mimořádnou schůzi Sněmovny, na které bude Národní plán obnovy diskutován napříč politickým spektrem“ uzavírá Ondřej Benešík.