Tiskové zprávy
Jihočeské matky: Otevřený dopis členům vlády
V souvislosti se zítřejším projednáváním Zprávy o plnění závazků vyplývajících ze Závěrů melkského procesu a následných opatření v roce 2006 dnes Jihočeské matky zaslaly členům vlády ČR otevřený dopis. V něm je žádají, aby se zasadili o to, aby pokračovaly výzkumy zdravotního stavu pracovníků jaderných elektráren Temelín a Dukovany, které byly zahájeny v rámci tzv Závěrů melkského procesu a následných opatření.
Závěry výzkumu představili její autoři na podzim roku 2006 v rámci konference Vliv jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí a také minulý týden na semináři, který uspořádalo sdružení Jihočeské matky.
Podle autorů studie výsledky sice naznačují, že bezpečnostní opatření v našich jaderných elektrárnách byla stanovena tak, že při běžném provozu nebyli pracovníci poškozováni ve smyslu ovlivnění genetického materiálu. Aby však bylo možné vyloučit jakékoliv pochybnosti o úrovni profesionální expozice faktorům poškozujícím chromozomy, doporučil vědecký tým obdobnou studii opakovat v intervalu cca 2-3 let a to i se zřetelem na rozdíly v hodnotách proteinu p53.
Zvýšenou hladinu p53 lze totiž považovat za biologický účinek ionizujícího záření na pracovníky jaderných elektráren, kteří jsou dlouhodobě vystaveni nízkým dávkám ionizujícího záření. Může jít o adaptivní odpověď – obranu organismu, o indikaci zvýšeného rizika mutací a o indikaci závažného poškození genetického materiálu.
Autoři studie se obrátili na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které následně doporučilo, aby studii zajistil ČEZ, a. s. Ten však nepovažuje další sledování pracovníků jaderných elektráren Temelín a Dukovany za nutné!
„ Stejně jako autoři studie se domníváme, že by vhodné ve výzkumu pokračovat, neboť některé poznatky, které byly zjištěny, by mohly do budoucna znamenat pro pracovníky elektráren zvýšené zdravotní riziko,“ říká Monika Machová Wittingerová ze sdružení Jihočeské matky.
ing. Monika Machová Wittingerová
kontakt: 603 516 603
Příloha:
Vážená paní ministryně, vážený pane ministře,
vláda ve středu 25. dubna 2007 projedná stav plnění závazků vyplývajících ze Závěrů melkského procesu a následných opatření v roce 2006. V této souvislosti si Vám dovolujeme zaslat tento otevřený dopis a upozornit v něm na následujících skutečnost:
Usnesení vlády ČR č. 156/2002 k „Návrhu realizace závazků vyplývajících ze Závěrů melkského procesu a následných opatření“ uložilo Ministerstvu zdravotnictví ČR zajistit cytogenetické vyšetření vybraných pracovníků jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Realizací byl pověřen Státní zdravotní ústav Praha, který studii provedl ve spolupráci s pracovišti Zdravotní ústav Středočeského kraje a Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno.
Vzorky k analýze byly u vybraných pracovníků jaderných elektráren odebrány v průběhu roku 2002.
Ze studií vyplynula následující zjištění:
- změny chromozómů ve vztahu k radiační dávce nebyly zjištěny
- vedlejším nálezem, jehož biologický význam je při současné úrovni vědomostí těžko hodnotitelný, byl rozdíl v distribuci koncentrací proteinu p53 v jednotlivých skupinách
- koncentrace proteinu p53 v lymfocytech (bílé krvinky) byla významně vyšší u pracovníků z monitorované zóny JE Dukovany, než u pracovníků v JE Temelín a u lidí z kontrolní zóny.
Podle autorů studie výsledky sice naznačují, že bezpečnostní opatření v našich jaderných elektrárnách byla stanovena tak, že při běžném provozu nebyli pracovníci poškozováni ve smyslu ovlivnění genetického materiálu. Aby však bylo možné vyloučit jakékoliv pochybnosti o úrovni profesionální expozice faktorům poškozujícím chromozomy, doporučil vědecký tým obdobnou studii opakovat v intervalu cca 2-3 let a to i se zřetelem na rozdíly v hodnotách proteinu p53.
Zvýšenou hladinu p53 lze totiž považovat za biologický účinek ionizujícího záření na pracovníky jaderných elektráren, kteří jsou dlouhodobě vystaveni nízkým dávkám ionizujícího záření. Může jít o adaptivní odpověď – obranu organismu, o indikaci zvýšeného rizika mutací a o indikaci závažného poškození genetického materiálu.
Autoři studie se obrátili na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které následně doporučilo, aby studii zajistil ČEZ, a. s. Ten však nepovažuje další sledování pracovníků jaderných elektráren Temelín a Dukovany za nutné!
Dovolujeme si Vás tímto oslovit s požadavkem, abyste se zasadil(a) o to, aby doporučení autorů studie pokračovat ve výzkumu mohlo být realizováno, ať již v rámci rozpočtu určeného na plnění závazků vyplývajících z melkského procesu či z prostředků provozovatele jaderných elektráren.
Děkujeme Vám za vstřícnou odpověď.
Ing. Monika Machová Wittingerová
předsedkyně sdružení
Příloha: Abstrakt studie
Na vědomí:
odborářské organizace při jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany
Závěry výzkumu představili její autoři na podzim roku 2006 v rámci konference Vliv jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí a také minulý týden na semináři, který uspořádalo sdružení Jihočeské matky.
Podle autorů studie výsledky sice naznačují, že bezpečnostní opatření v našich jaderných elektrárnách byla stanovena tak, že při běžném provozu nebyli pracovníci poškozováni ve smyslu ovlivnění genetického materiálu. Aby však bylo možné vyloučit jakékoliv pochybnosti o úrovni profesionální expozice faktorům poškozujícím chromozomy, doporučil vědecký tým obdobnou studii opakovat v intervalu cca 2-3 let a to i se zřetelem na rozdíly v hodnotách proteinu p53.
Zvýšenou hladinu p53 lze totiž považovat za biologický účinek ionizujícího záření na pracovníky jaderných elektráren, kteří jsou dlouhodobě vystaveni nízkým dávkám ionizujícího záření. Může jít o adaptivní odpověď – obranu organismu, o indikaci zvýšeného rizika mutací a o indikaci závažného poškození genetického materiálu.
Autoři studie se obrátili na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které následně doporučilo, aby studii zajistil ČEZ, a. s. Ten však nepovažuje další sledování pracovníků jaderných elektráren Temelín a Dukovany za nutné!
„ Stejně jako autoři studie se domníváme, že by vhodné ve výzkumu pokračovat, neboť některé poznatky, které byly zjištěny, by mohly do budoucna znamenat pro pracovníky elektráren zvýšené zdravotní riziko,“ říká Monika Machová Wittingerová ze sdružení Jihočeské matky.
ing. Monika Machová Wittingerová
kontakt: 603 516 603
Příloha:
Vážená paní ministryně, vážený pane ministře,
vláda ve středu 25. dubna 2007 projedná stav plnění závazků vyplývajících ze Závěrů melkského procesu a následných opatření v roce 2006. V této souvislosti si Vám dovolujeme zaslat tento otevřený dopis a upozornit v něm na následujících skutečnost:
Usnesení vlády ČR č. 156/2002 k „Návrhu realizace závazků vyplývajících ze Závěrů melkského procesu a následných opatření“ uložilo Ministerstvu zdravotnictví ČR zajistit cytogenetické vyšetření vybraných pracovníků jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Realizací byl pověřen Státní zdravotní ústav Praha, který studii provedl ve spolupráci s pracovišti Zdravotní ústav Středočeského kraje a Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno.
Vzorky k analýze byly u vybraných pracovníků jaderných elektráren odebrány v průběhu roku 2002.
Ze studií vyplynula následující zjištění:
- změny chromozómů ve vztahu k radiační dávce nebyly zjištěny
- vedlejším nálezem, jehož biologický význam je při současné úrovni vědomostí těžko hodnotitelný, byl rozdíl v distribuci koncentrací proteinu p53 v jednotlivých skupinách
- koncentrace proteinu p53 v lymfocytech (bílé krvinky) byla významně vyšší u pracovníků z monitorované zóny JE Dukovany, než u pracovníků v JE Temelín a u lidí z kontrolní zóny.
Podle autorů studie výsledky sice naznačují, že bezpečnostní opatření v našich jaderných elektrárnách byla stanovena tak, že při běžném provozu nebyli pracovníci poškozováni ve smyslu ovlivnění genetického materiálu. Aby však bylo možné vyloučit jakékoliv pochybnosti o úrovni profesionální expozice faktorům poškozujícím chromozomy, doporučil vědecký tým obdobnou studii opakovat v intervalu cca 2-3 let a to i se zřetelem na rozdíly v hodnotách proteinu p53.
Zvýšenou hladinu p53 lze totiž považovat za biologický účinek ionizujícího záření na pracovníky jaderných elektráren, kteří jsou dlouhodobě vystaveni nízkým dávkám ionizujícího záření. Může jít o adaptivní odpověď – obranu organismu, o indikaci zvýšeného rizika mutací a o indikaci závažného poškození genetického materiálu.
Autoři studie se obrátili na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které následně doporučilo, aby studii zajistil ČEZ, a. s. Ten však nepovažuje další sledování pracovníků jaderných elektráren Temelín a Dukovany za nutné!
Dovolujeme si Vás tímto oslovit s požadavkem, abyste se zasadil(a) o to, aby doporučení autorů studie pokračovat ve výzkumu mohlo být realizováno, ať již v rámci rozpočtu určeného na plnění závazků vyplývajících z melkského procesu či z prostředků provozovatele jaderných elektráren.
Děkujeme Vám za vstřícnou odpověď.
Ing. Monika Machová Wittingerová
předsedkyně sdružení
Příloha: Abstrakt studie
Na vědomí:
odborářské organizace při jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
