Tiskové zprávy
Správa NP Šumava: Pomáháme vzácnému dravci k odchovu mladých
Lezecká skupina členů Informační a strážní služby Národního parku Šumava upravila hnízdiště vzácného sokola stěhovavého. Díky tomu má dravec větší šance na úspěšné vyvedení mláďat.
O vylepšení podmínek pro jarní hnízdění sokola stěhovavého (Falco peregrinus) na Šumavě se postarala lezecká skupina Informační a strážní služby Národního parku Šumava. Pár sokola se už několik let pokouší hnízdit na skalní stěně v západní části šumavského parku. Ani v loňském roce se mu ale na tomto místě nepovedlo odchovat mladé. Úprava hnízdiště znamená větší šanci, že se mu letos podaří úspěšné vyhnízdění.
„Sokol začíná s inkubací snesených vajec (pozn. - udržování vajec ve správné teplotě a vlhkosti) již během března. V tu dobu na Šumavě panují extrémní klimatické podmínky, které spolu s dalšími faktory jako je predace, či rušení hnízdících ptáků člověkem, ovlivňují úspěšnost jeho hnízdění," popisuje Tomáš Lorenc, ornitolog z Oddělení ochrany přírody a výzkumu Národního parku Šumava.
Právě predátor se stal v tomto případě pro mláďata sokola osudným. „Ulovila je pravděpodobně nějaká lasicovitá šelma. Usuzujeme na kunu lesní nebo norka amerického," uvedl Petr Šrail, vedoucí Informační a strážní služby Národního parku Šumava.
„Pomocí lan jsme vyšplhali do výšky zhruba deseti metrů, kde jsme hnízdo upravili, tak aby bylo více chráněné vůči predátorům. Jsme rádi, že dlouhodobá ochrana tohoto jedinečného druhu, kterou zajišťujeme, přináší své pozitivní výsledky," doplnil Petr Šrail, vedoucí Informační a strážní služby Národního parku Šumava.
Pro sokola stěhovavého, který patří mezi zákonem chráněné druhy a je zařazen podle zákona o ochraně přírody a krajiny i do červených seznamů mezi kriticky ohrožené druhy je Šumava historickou i současnou hnízdní oblastí.
Vývoj populace sokola prošel v minulém století značnými změnami. Ještě během 50. let minulého století hnízdil sokol stěhovavý běžně na všech vhodných místech, a to jak na našem území, tak jinde ve světě. V průběhu 60. let z naší přírody téměř vymizel. Jak se později ukázalo, hlavní příčinou bylo používání pesticidů a pronásledování člověkem. Dnes se ale situace zlepšuje.
Výrazně k tomu napomáhají zoologové z Národního parku Šumava. Společně s odborníky z Českého svazu ochránců přírody Plzeňsko, kteří se starají o praktickou ochranu i monitoring stavu populace sokola stěhovavého na území šumavského parku.
„Praktická ochrana spočívá převážně ve zvětšování nabídky hnízd a stabilizaci známých hnízdišť. Důležitá je úprava hnízdišť, zvyšování jejich bezpečnosti a komfortu vůči klimatickým vlivům (například vyplavení hnízda vodou), vůči predátorům (zábrany proti vniknutí predátorů do hnízda). Tyto aktivity výrazně přispívají k úspěšnému hnízdění, vyvedení mláďat a tím zvyšování početnosti tohoto vzácného druhu," doplňuje David Melichar z organizace ČSOP Plzeňsko.
O vylepšení podmínek pro jarní hnízdění sokola stěhovavého (Falco peregrinus) na Šumavě se postarala lezecká skupina Informační a strážní služby Národního parku Šumava. Pár sokola se už několik let pokouší hnízdit na skalní stěně v západní části šumavského parku. Ani v loňském roce se mu ale na tomto místě nepovedlo odchovat mladé. Úprava hnízdiště znamená větší šanci, že se mu letos podaří úspěšné vyhnízdění.
„Sokol začíná s inkubací snesených vajec (pozn. - udržování vajec ve správné teplotě a vlhkosti) již během března. V tu dobu na Šumavě panují extrémní klimatické podmínky, které spolu s dalšími faktory jako je predace, či rušení hnízdících ptáků člověkem, ovlivňují úspěšnost jeho hnízdění," popisuje Tomáš Lorenc, ornitolog z Oddělení ochrany přírody a výzkumu Národního parku Šumava.
Právě predátor se stal v tomto případě pro mláďata sokola osudným. „Ulovila je pravděpodobně nějaká lasicovitá šelma. Usuzujeme na kunu lesní nebo norka amerického," uvedl Petr Šrail, vedoucí Informační a strážní služby Národního parku Šumava.
„Pomocí lan jsme vyšplhali do výšky zhruba deseti metrů, kde jsme hnízdo upravili, tak aby bylo více chráněné vůči predátorům. Jsme rádi, že dlouhodobá ochrana tohoto jedinečného druhu, kterou zajišťujeme, přináší své pozitivní výsledky," doplnil Petr Šrail, vedoucí Informační a strážní služby Národního parku Šumava.
Pro sokola stěhovavého, který patří mezi zákonem chráněné druhy a je zařazen podle zákona o ochraně přírody a krajiny i do červených seznamů mezi kriticky ohrožené druhy je Šumava historickou i současnou hnízdní oblastí.
Vývoj populace sokola prošel v minulém století značnými změnami. Ještě během 50. let minulého století hnízdil sokol stěhovavý běžně na všech vhodných místech, a to jak na našem území, tak jinde ve světě. V průběhu 60. let z naší přírody téměř vymizel. Jak se později ukázalo, hlavní příčinou bylo používání pesticidů a pronásledování člověkem. Dnes se ale situace zlepšuje.
Výrazně k tomu napomáhají zoologové z Národního parku Šumava. Společně s odborníky z Českého svazu ochránců přírody Plzeňsko, kteří se starají o praktickou ochranu i monitoring stavu populace sokola stěhovavého na území šumavského parku.
„Praktická ochrana spočívá převážně ve zvětšování nabídky hnízd a stabilizaci známých hnízdišť. Důležitá je úprava hnízdišť, zvyšování jejich bezpečnosti a komfortu vůči klimatickým vlivům (například vyplavení hnízda vodou), vůči predátorům (zábrany proti vniknutí predátorů do hnízda). Tyto aktivity výrazně přispívají k úspěšnému hnízdění, vyvedení mláďat a tím zvyšování početnosti tohoto vzácného druhu," doplňuje David Melichar z organizace ČSOP Plzeňsko.
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
