Tiskové zprávy
MŽP ČR: Poslanci schválili zákon o ekologické újmě
Poslanecká sněmovna přijala ve středu 13. února 2008 zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Jde o významnou právní normu v ochraně životního prostředí. Do českého právního řádu se tak dostávají požadavky evropské směrnice [1], která do praxe převádí princip prevence a princip „znečišťovatel platí“.
Zákon se vztahuje na provozovatele vybraných činností, které jsou považovány za rizikové pro životní prostředí a lidské zdraví – jde například o skládky, spalovny odpadu, velké průmyslové podniky či přeshraniční přepravu odpadů. Provozovatelé těchto činností budou mít podle zákona povinnost provést preventivní opatření proti hrozbě ekologické újmy na živočišných a rostlinných druzích, vodě a půdě. V případě, kdy by už k újmě došlo, bude mít provozovatel povinnost provést nápravná opatření, tedy především vrátit poškozené životní prostředí do původního stavu.
Z hlediska odpovědnosti provozovatelů je zákon postaven na principu objektivní odpovědnosti – podmínkou provedení nápravných opatření provozovatelem není předchozí zaviněné jednání. Nicméně v případě, že provozovatel způsobí ekologickou újmu přesto, že přitom neporušil zákon, mohou mu být zpětně proplaceny náklady vynaložené na nápravná opatření.
Nástrojem k zajištění preventivních a nápravných opatření má být finanční zajištění k náhradě nákladů – například formou pojištění. Zákon upravuje podmínky finančního zajištění, nicméně odkládá účinnost těchto ustanovení o 5 let (do roku 2013), aby se české podniky měly čas na tuto povinnost připravit. Česká právní úprava tedy nenásleduje některé jiné členské státy, které již nyní zavádí pojištění povinné.
Ačkoli se tato pravidla nebudou vztahovat na škody vzniklé před vstupem zákona v účinnost, je jeho přijetí významným posunem směrem ke tomu, aby škody způsobené na životním prostředí mohly být napravovány efektivněji než dnes. Ostatně důvodem k přijetí samotné evropské směrnice bylo právě několik závažných ekologických havárií a velké množství kontaminovaných míst, která představují značné riziko pro životní prostředí i lidské zdraví.
Schválení zákona v dolní komoře českého parlamentu přichází na poslední chvíli, neboť směrnici měly členské státy EU převést do své legislativy už v dubnu loňského roku. Evropská komise minulý měsíc oficiálně sdělila České republice (a také některým dalším členským státům), že nebude tolerovat v tomto směru žádné další prodlevy. V případě neschválení zákona proto reálně hrozilo podání žaloby k Evropskému soudnímu dvoru a případně citelné finanční sankce pro ČR.
Poznámky:
[1] Jde o směrnici č. 2004/35/ES.
Zákon se vztahuje na provozovatele vybraných činností, které jsou považovány za rizikové pro životní prostředí a lidské zdraví – jde například o skládky, spalovny odpadu, velké průmyslové podniky či přeshraniční přepravu odpadů. Provozovatelé těchto činností budou mít podle zákona povinnost provést preventivní opatření proti hrozbě ekologické újmy na živočišných a rostlinných druzích, vodě a půdě. V případě, kdy by už k újmě došlo, bude mít provozovatel povinnost provést nápravná opatření, tedy především vrátit poškozené životní prostředí do původního stavu.
Z hlediska odpovědnosti provozovatelů je zákon postaven na principu objektivní odpovědnosti – podmínkou provedení nápravných opatření provozovatelem není předchozí zaviněné jednání. Nicméně v případě, že provozovatel způsobí ekologickou újmu přesto, že přitom neporušil zákon, mohou mu být zpětně proplaceny náklady vynaložené na nápravná opatření.
Nástrojem k zajištění preventivních a nápravných opatření má být finanční zajištění k náhradě nákladů – například formou pojištění. Zákon upravuje podmínky finančního zajištění, nicméně odkládá účinnost těchto ustanovení o 5 let (do roku 2013), aby se české podniky měly čas na tuto povinnost připravit. Česká právní úprava tedy nenásleduje některé jiné členské státy, které již nyní zavádí pojištění povinné.
Ačkoli se tato pravidla nebudou vztahovat na škody vzniklé před vstupem zákona v účinnost, je jeho přijetí významným posunem směrem ke tomu, aby škody způsobené na životním prostředí mohly být napravovány efektivněji než dnes. Ostatně důvodem k přijetí samotné evropské směrnice bylo právě několik závažných ekologických havárií a velké množství kontaminovaných míst, která představují značné riziko pro životní prostředí i lidské zdraví.
Schválení zákona v dolní komoře českého parlamentu přichází na poslední chvíli, neboť směrnici měly členské státy EU převést do své legislativy už v dubnu loňského roku. Evropská komise minulý měsíc oficiálně sdělila České republice (a také některým dalším členským státům), že nebude tolerovat v tomto směru žádné další prodlevy. V případě neschválení zákona proto reálně hrozilo podání žaloby k Evropskému soudnímu dvoru a případně citelné finanční sankce pro ČR.
Poznámky:
[1] Jde o směrnici č. 2004/35/ES.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk