Správa KRNAP: Přednáška „Chráněná území – ostrovy stability nebo nestability?“ Další budou následovat

Včera v podvečerních hodinách se téměř zaplnila velká zasedací síň vrchlabského zámku. Důvodem byla první z podzimního cyklu populárně-vědeckých přednášek pro veřejnost, které připravila Správa Krkonošského národního parku ve spolupráci s Městským úřadem ve Vrchlabí.

Lektorem, který tento cyklus přednášek zahájil, byl Doc. ing. Marek Turčáni, Ph.D. Tento renomovaný vědec, t.č. vedoucí Katedry ochrany lesů a myslivosti na České zemědělské univerzitě v Praze, přednášel na téma „Chráněná území – ostrovy stability nebo nestability?“ Ve své přednášce poukázal na řadu faktů, které ovlivňují chráněná území a otevřel otázku, kde je hranice, které lidské zásahy považovat za přirozené a které už ne. Následná diskuse potvrdila, že toto téma přítomné posluchače skutečně zaujalo.

Tato přednáška byla první z podzimního seriálu. Další budou následovat 7. 11., 22. 11. a 5. 12. Začátek je vždy v 16.30 ve velké zasedací místnosti na zámku ve Vrchlabí. Pozvaní lektoři jsou renomovanými odborníky ve svých oborech. Na druhou stranu jejich přednášky jsou pojaty jako populárně-vědecké, aby byly srozumitelné i laikům.


7. 11. – Mgr. Martin Konvička, Ph.D. (Entomologický ústav Biologického centra AV ČR, České Budějovice) vystoupí s přednáškou „Zrychlené vymírání motýlů – komu to slouží?“. Babočka bílé L, jasoň červenooký, ohniváček rdesnový, okáč lipnicový, soumračník severní a dalších třináct druhů motýlů mají jedno společné: v České republice je už nespatříme. Dalším šestnácti druhům reálně hrozí vymření a v různém stupni ohrožení je 73 druhů, tedy více než polovina z dosud přežívajících 143 druhů. Kdo za to může a co s tím? Na to odpoví Martin Konvička, který přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Je členem rady Národního parku Šumava a překladatelem (nejen) odborných knih.

22. 11. – Doc. RNDr. Vít Grulich, CSc. (Ústav botaniky a zoologie Masarykovy univerzity, Brno) zavede posluchače „Od Pacifiku do prérie: přírodou západní Kanady“. Při cestě velkou zemí na západní polokouli navštívíme unikátní deštné lesy mírného pásma, rozkládající se návětrném pobřeží Pacifiku, přejedeme horské hřbety, oddělené svéráznými vyprahlými kotlinami, vystoupáme do Skalistých hor a nakoukneme do nekonečných plání severoamerické prérie. Zastavíme se v několika národních a provinčních parcích s pestrou flórou a faunou a zamyslíme se nad systémem tamější ochrany přírody.

Poslední přednáškou letošního cyklu (5. 12.) je přednáška RNDr. Radko Táslera (Česká speleologická společnost), kterého není milovníkům krkonošské přírody třeba představovat. Jeho přednáška „Tajemství krkonošských štol – víme o nich všechno?“ přiblíží toto nepřístupné prostředí i posluchačům. Krkonošské důlní podzemí je opředeno řadou fám a legend, všeobecně však o dolování rud v Krkonoších není velké povědomí. Pomocí fotografií z míst, kam se většina lidí nikdy nedostane, se pokusíme poodhalit tajemství dolování krkonošských rud, nebo to naopak u některých lokalit ještě víc zamotáme. Radko Tásler vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Pracoval jako geolog v Geoindustrii a nyní je manažerem a speleogeologem v albeřické pobočce České speleologické společnosti.