Tiskové zprávy
Weber Shandwick: Přínosy plynových elektráren pro ČR
Dnes 23. února 2009 se v prostorách Slovanského ostrova od 13 hodin koná již 85. Žofínské fórum. Tématem bude současná energetická situace a perspektiva dalšího vývoje. Vedle Martina Římana, ministra průmyslu a obchodu ČR, Josefa Fiřta, předsedy Energetického regulačního úřadu vystoupí jako přednášející také generální sekretář České plynárenské unie Josef Kastl.
Evropská unie ke splnění cílů, které si uložila, potřebuje ekologická paliva. A mezi ně zemní plyn určitě patří. Je univerzálním ekologicky přijatelným palivoenergetickým zdrojem s vysokou účinností přeměny. Zásoby zemního plynu jsou dostatečné a dlouhodobě dosažitelné. V současné době se objevují stanoviska o nepřijatelnosti využití zemního plynu pro výrobu elektrické energie. Přitom např. plynové elektrárny mají řadu výhod z hlediska jejich zřízení, efektivnosti využití paliva a mají o polovinu nižší emise než klasické uhelné zdroje. To je významná skutečnost, kterou si uvědomuje každý investor zejména v době environmentální restrikce a přípravy obchodování s emisními povolenkami v aukcích, vč. souvisejících podmínek. Při výrobě tepelné energie se produkuje 1000 krát méně popílku ve srovnání s výrobou z hnědého uhlí a 300 krát méně než z koksu. Navíc je zřejmé, že zemní plyn bude z ekologického hlediska i v budoucnu méně daňově zatěžován.
„Výhodou plynových elektráren je jejich rychlá výstavba a výrazně nižší investiční náklady. Velkou předností těchto elektráren je možnost rychlé odezvy a pružné dodávky výkonu dle potřeb elektrizační sítě. To je naopak nevýhodou jaderné elektrárny, která – na rozdíl od plynové – může obsluhovat pouze „base load“, tedy základní rovnoměrný výkon. Plynové elektrárny tedy výhodně doplňují strukturu výrobních zdrojů elektřiny a budou nezbytné pro spolehlivost elektrosoustavy,“ říká Josef Kastl, generální sekretář České plynárenské unie (ČPU).
Ceny elektřiny se vlivem nedostatku zdrojů zvyšují a plynové elektrárny jsou proto stále atraktivnější. Již neplatí, že využívání plynových elektráren je ekonomicky méně výhodné. V současné době jsou náklady na výrobu 1 MWh elektřiny v hnědouhelné elektrárně jen zhruba o necelých pět eur nižší než v elektrárně na zemní plyn, ale byly již i na stejné úrovni. Uhlí se bude u nás prodávat na komoditní burze v Kladně v aukcích, a tudíž jeho cena se bude při rostoucí poptávce zákonitě zvyšovat. Výrobu elektřiny z uhlí budou nadále prodražovat povolenky na vypouštění emisí CO2 a související podmínky investic. Oldřich Petržilka, senior manager ČPU dodává: „Zdrojové zabezpečení výkonu plynových elektráren je pro nás klíčovou otázkou. Víme, že zajistit dodávky zemního plynu nebude v Česku problém. Spolehlivost zásobování plynem v ČR prokázala i tzv. plynová krize.“
V současné době jsou v ČR prověřovány podmínky dodávek plynu pro nejméně 7 rozpracovaných projektů plynových elektráren o celkovém výkonu 1820 megawattů. Podle odhadů se v horizontu tří let podaří uskutečnit zhruba dva až tři projekty s celkovou spotřebou 750 milionů až miliardou metrů krychlových zemního plynu ročně.
Česká republika disponuje pouze omezenými zdroji energetických surovin. Uhelné elektrárny dosluhují a investoři nemají moc možností na výběr. „Plynové zdroje budou zřejmě muset u nás nahradit výpadek, který by po roce 2015 nastal po plánovaném uzavření tří uhelných zdrojů,“ říká Josef Kastl. „Určitě má navíc smysl vyrábět „špičkovou“ elektřinu v elektrárnách s technologií a palivem s vysokou účinností než v zařízeních, kde se energie obsažená v palivu mění dnes na elektřinu pouze z 29 procent a více než 70 procent se ztrácí bez užitku,“ dodává Oldřich Petržilka.
V EU 27 činil v roce 2007 podíl plynu na výrobě elektřiny 21 %, v ČR cca 4,7 %. Celkový podíl plynu v primárních energetických zdrojích v EU dosahoval 24,5 %, v ČR necelých 20 %. EU uvádí k roku 2030 růst podílu na 30,1 %, v ČR poslední verze rozpracované novely Státní energetické koncepce předpokládá, že podíl zemního plynu na mixu palivoenergetických zdrojů poklesne na úroveň 17 – 18 %. „Dle našeho názoru lze očekávat, že spotřeba zemního plynu v ČR do roku 2017 naroste ze současných 9,15 miliardy m3 na 12 miliard m3. Značnou částí by se na tomto nárůstu měly podílet i nové plynové elektrárny,“ říká Josef Kastl.
„Ani po tzv. plynové krizi se EU neodvrací od vyššího využití plynu, ale snaží se diversifikovat zdroje, trasy a podpořit výstavbu zásobníků. Bezpečnost dodávek zemního plynu pro Evropu se bude přijímanými opatřeními průběžně zvyšovat. Bylo by na škodu České republiky nevyužívat tam, kde to je opodstatněné, přednosti zemního plynu,“ dodává Josef Kastl.
Pro více informací kontaktujte ČPU, pana Oldřicha Petržilku na adrese
Novodvorská 82/803, 142 01 Praha 4, tel: +420 241 027 876, 606 703 999, e-mail: petrzilka@cpu.cz
Česká plynárenská unie (ČPU) byla založena plynárenskými distribučními společnostmi a státním podnikem Český plynárenský podnik, o.z. Transgas, v roce 1994 jako nezávislá a dobrovolná profesní organizace právnických osob. Po 14 let své existence se ČPU věnuje významným tématům ovlivňujícím plynárenství v České republice – dnes zejména ekologické daňové reformě, novele energetického zákona, novele Pravidel trhu s plynem, podpoře využití zemního plynu v dopravě a dalším. Cílem ČPU je pomáhat rozvoji podnikatelského prostředí v oblasti zemního plynu. ČPU dnes sdružuje nejvýznamnější hráče plynárenského průmyslu: RWE Transgas, RWE Transgas Net, RWE Gas Storage, E.ON Energie, a.s., E.ON Distribuce, s.r.o., Pražská plynárenská, a.s., Pražská plynárenská Distribuce, a.s. České plynárenství zastupuje v mezinárodní organizaci EUROGAS.
Evropská unie ke splnění cílů, které si uložila, potřebuje ekologická paliva. A mezi ně zemní plyn určitě patří. Je univerzálním ekologicky přijatelným palivoenergetickým zdrojem s vysokou účinností přeměny. Zásoby zemního plynu jsou dostatečné a dlouhodobě dosažitelné. V současné době se objevují stanoviska o nepřijatelnosti využití zemního plynu pro výrobu elektrické energie. Přitom např. plynové elektrárny mají řadu výhod z hlediska jejich zřízení, efektivnosti využití paliva a mají o polovinu nižší emise než klasické uhelné zdroje. To je významná skutečnost, kterou si uvědomuje každý investor zejména v době environmentální restrikce a přípravy obchodování s emisními povolenkami v aukcích, vč. souvisejících podmínek. Při výrobě tepelné energie se produkuje 1000 krát méně popílku ve srovnání s výrobou z hnědého uhlí a 300 krát méně než z koksu. Navíc je zřejmé, že zemní plyn bude z ekologického hlediska i v budoucnu méně daňově zatěžován.
„Výhodou plynových elektráren je jejich rychlá výstavba a výrazně nižší investiční náklady. Velkou předností těchto elektráren je možnost rychlé odezvy a pružné dodávky výkonu dle potřeb elektrizační sítě. To je naopak nevýhodou jaderné elektrárny, která – na rozdíl od plynové – může obsluhovat pouze „base load“, tedy základní rovnoměrný výkon. Plynové elektrárny tedy výhodně doplňují strukturu výrobních zdrojů elektřiny a budou nezbytné pro spolehlivost elektrosoustavy,“ říká Josef Kastl, generální sekretář České plynárenské unie (ČPU).
Ceny elektřiny se vlivem nedostatku zdrojů zvyšují a plynové elektrárny jsou proto stále atraktivnější. Již neplatí, že využívání plynových elektráren je ekonomicky méně výhodné. V současné době jsou náklady na výrobu 1 MWh elektřiny v hnědouhelné elektrárně jen zhruba o necelých pět eur nižší než v elektrárně na zemní plyn, ale byly již i na stejné úrovni. Uhlí se bude u nás prodávat na komoditní burze v Kladně v aukcích, a tudíž jeho cena se bude při rostoucí poptávce zákonitě zvyšovat. Výrobu elektřiny z uhlí budou nadále prodražovat povolenky na vypouštění emisí CO2 a související podmínky investic. Oldřich Petržilka, senior manager ČPU dodává: „Zdrojové zabezpečení výkonu plynových elektráren je pro nás klíčovou otázkou. Víme, že zajistit dodávky zemního plynu nebude v Česku problém. Spolehlivost zásobování plynem v ČR prokázala i tzv. plynová krize.“
V současné době jsou v ČR prověřovány podmínky dodávek plynu pro nejméně 7 rozpracovaných projektů plynových elektráren o celkovém výkonu 1820 megawattů. Podle odhadů se v horizontu tří let podaří uskutečnit zhruba dva až tři projekty s celkovou spotřebou 750 milionů až miliardou metrů krychlových zemního plynu ročně.
Česká republika disponuje pouze omezenými zdroji energetických surovin. Uhelné elektrárny dosluhují a investoři nemají moc možností na výběr. „Plynové zdroje budou zřejmě muset u nás nahradit výpadek, který by po roce 2015 nastal po plánovaném uzavření tří uhelných zdrojů,“ říká Josef Kastl. „Určitě má navíc smysl vyrábět „špičkovou“ elektřinu v elektrárnách s technologií a palivem s vysokou účinností než v zařízeních, kde se energie obsažená v palivu mění dnes na elektřinu pouze z 29 procent a více než 70 procent se ztrácí bez užitku,“ dodává Oldřich Petržilka.
V EU 27 činil v roce 2007 podíl plynu na výrobě elektřiny 21 %, v ČR cca 4,7 %. Celkový podíl plynu v primárních energetických zdrojích v EU dosahoval 24,5 %, v ČR necelých 20 %. EU uvádí k roku 2030 růst podílu na 30,1 %, v ČR poslední verze rozpracované novely Státní energetické koncepce předpokládá, že podíl zemního plynu na mixu palivoenergetických zdrojů poklesne na úroveň 17 – 18 %. „Dle našeho názoru lze očekávat, že spotřeba zemního plynu v ČR do roku 2017 naroste ze současných 9,15 miliardy m3 na 12 miliard m3. Značnou částí by se na tomto nárůstu měly podílet i nové plynové elektrárny,“ říká Josef Kastl.
„Ani po tzv. plynové krizi se EU neodvrací od vyššího využití plynu, ale snaží se diversifikovat zdroje, trasy a podpořit výstavbu zásobníků. Bezpečnost dodávek zemního plynu pro Evropu se bude přijímanými opatřeními průběžně zvyšovat. Bylo by na škodu České republiky nevyužívat tam, kde to je opodstatněné, přednosti zemního plynu,“ dodává Josef Kastl.
Pro více informací kontaktujte ČPU, pana Oldřicha Petržilku na adrese
Novodvorská 82/803, 142 01 Praha 4, tel: +420 241 027 876, 606 703 999, e-mail: petrzilka@cpu.cz
Česká plynárenská unie (ČPU) byla založena plynárenskými distribučními společnostmi a státním podnikem Český plynárenský podnik, o.z. Transgas, v roce 1994 jako nezávislá a dobrovolná profesní organizace právnických osob. Po 14 let své existence se ČPU věnuje významným tématům ovlivňujícím plynárenství v České republice – dnes zejména ekologické daňové reformě, novele energetického zákona, novele Pravidel trhu s plynem, podpoře využití zemního plynu v dopravě a dalším. Cílem ČPU je pomáhat rozvoji podnikatelského prostředí v oblasti zemního plynu. ČPU dnes sdružuje nejvýznamnější hráče plynárenského průmyslu: RWE Transgas, RWE Transgas Net, RWE Gas Storage, E.ON Energie, a.s., E.ON Distribuce, s.r.o., Pražská plynárenská, a.s., Pražská plynárenská Distribuce, a.s. České plynárenství zastupuje v mezinárodní organizaci EUROGAS.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
