Tiskové zprávy
František Elfmark, poslanec za Piráty: Proč si MŽP nenechalo poradit od vlastního poradního orgánu?
29. května 2020 | František Elfmark, poslanec za Piráty
Zákony oběhového balíčku z dílny MŽP čelí časté kritice, že neobsahují nástroje na podporu skutečné recyklace a že nesměřují ke splnění recyklačních cílů nastavených EU. První otázka, která mnohé v této souvislosti napadne, je, zda tyto aspekty nových zákonů MŽP při jejich tvorbě dostatečně řešilo s povolanými osobami, s odborníky, kteří se tématu odpadů a recyklace věnují.
Povolaným poradním orgánem, který by tato témata měl řešit, je i podle samotného předsedy naší vlády tzv. Rada pro odpadové hospodářství. Tato rada vznikla v roce 2005 za účelem koordinace plánování odpadového hospodářství na národní úrovni a je v ní 33 osob, od zástupců ministerstev, senátu a poslanecké sněmovny, přes zástupce státních organizací jako je CENIA nebo SFŽP, zástupce odborových svazů a svazů samospráv, až po zástupce univerzit, zpracovatelských svazů a Asociace odpadového hospodářství. Tedy průřez celým spektrem zainteresovaných subjektů. Je s podivem, že tento orgán tedy při přípravě odpadových zákonů neřešil a do zákonů neprosazoval to, co mnozí z jeho členů nyní tvrdí, že v zákonech chybí.
Podíváme-li se však na činnost Rady blíže, zjistíme zarážející skutečnost. Rada totiž za posledních 5 let byla svolána pouze 2 krát, a to v roce 2015 a potom až v říjnu roku 2019! Ve stěžejním období, kdy byly Ministerstvem životního prostředí tvořeny samotné zákony, tak Rada nezasedala ani jednou a nemohla tak plnit svou poradní a koordinační funkci.
Možná MŽP připadalo, že jediné zasedání v roce 2015 (v roce 2019 již byly návrhy zákonů hotové a zasedání mělo charakter spíše informativní) je dostačující, avšak když se podíváme na konečnou podobu zákonů oběhového balíčku, nabízí se otázka, zda MŽP nemělo využívat poradních orgánů ve větší míře.
Napadne-li nás, zda je Rada odpadového hospodářství skutečně orgánem, který měl vznik nových zákonů řešit, tak kromě celkové koordinace plánování odpadového hospodářství na národní úrovni má v působnosti také projednávání opatření na plnění a aktualizaci Plánu odpadového hospodářství České republiky. A v Plánu odpadového hospodářství se řeší samozřejmě také jeho soulad s legislativou EU a plnění evropských cílů, a právě evropská legislativa a cíle, které obsahuje, jsou hlavním důvodem celé novelizace oběhového balíčku. Proto také souběžně s tvorbou zákonů měla probíhat aktualizace Plánu.
Při vzniku Rady pro odpadové hospodářství bylo ustanoveno, že jednání Rady OH svolává její předseda podle potřeby, minimálně však dvakrát ročně. To se však v posledních pěti letech nedělo.
Je tak s podivem, že návrh poslankyně Krutákové (STAN) na vznik vládou zřízené odborné poradní skupiny, která by fungovala do června a která by měla za úkol navrhovat úpravy oběhového balíčku právě za tím účelem, aby se do balíčku lépe promítla podpora recyklace, byl premiérem odmítnut. Pan premiér odmítnutí odůvodnil tím, že již existuje řada “plnohodnotně fungujících struktur”, které tato témata řeší, jmenovitě zejména Rada pro odpadové hospodářství.
Povolaným poradním orgánem, který by tato témata měl řešit, je i podle samotného předsedy naší vlády tzv. Rada pro odpadové hospodářství. Tato rada vznikla v roce 2005 za účelem koordinace plánování odpadového hospodářství na národní úrovni a je v ní 33 osob, od zástupců ministerstev, senátu a poslanecké sněmovny, přes zástupce státních organizací jako je CENIA nebo SFŽP, zástupce odborových svazů a svazů samospráv, až po zástupce univerzit, zpracovatelských svazů a Asociace odpadového hospodářství. Tedy průřez celým spektrem zainteresovaných subjektů. Je s podivem, že tento orgán tedy při přípravě odpadových zákonů neřešil a do zákonů neprosazoval to, co mnozí z jeho členů nyní tvrdí, že v zákonech chybí.
Podíváme-li se však na činnost Rady blíže, zjistíme zarážející skutečnost. Rada totiž za posledních 5 let byla svolána pouze 2 krát, a to v roce 2015 a potom až v říjnu roku 2019! Ve stěžejním období, kdy byly Ministerstvem životního prostředí tvořeny samotné zákony, tak Rada nezasedala ani jednou a nemohla tak plnit svou poradní a koordinační funkci.
Možná MŽP připadalo, že jediné zasedání v roce 2015 (v roce 2019 již byly návrhy zákonů hotové a zasedání mělo charakter spíše informativní) je dostačující, avšak když se podíváme na konečnou podobu zákonů oběhového balíčku, nabízí se otázka, zda MŽP nemělo využívat poradních orgánů ve větší míře.
Napadne-li nás, zda je Rada odpadového hospodářství skutečně orgánem, který měl vznik nových zákonů řešit, tak kromě celkové koordinace plánování odpadového hospodářství na národní úrovni má v působnosti také projednávání opatření na plnění a aktualizaci Plánu odpadového hospodářství České republiky. A v Plánu odpadového hospodářství se řeší samozřejmě také jeho soulad s legislativou EU a plnění evropských cílů, a právě evropská legislativa a cíle, které obsahuje, jsou hlavním důvodem celé novelizace oběhového balíčku. Proto také souběžně s tvorbou zákonů měla probíhat aktualizace Plánu.
Při vzniku Rady pro odpadové hospodářství bylo ustanoveno, že jednání Rady OH svolává její předseda podle potřeby, minimálně však dvakrát ročně. To se však v posledních pěti letech nedělo.
Je tak s podivem, že návrh poslankyně Krutákové (STAN) na vznik vládou zřízené odborné poradní skupiny, která by fungovala do června a která by měla za úkol navrhovat úpravy oběhového balíčku právě za tím účelem, aby se do balíčku lépe promítla podpora recyklace, byl premiérem odmítnut. Pan premiér odmítnutí odůvodnil tím, že již existuje řada “plnohodnotně fungujících struktur”, které tato témata řeší, jmenovitě zejména Rada pro odpadové hospodářství.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
MG
Milan G
29.5.2020 18:08Pane Elfmark, jediné co vám můžu poradit je jděte opět žalovat k evropské komisi. Prý s tím máte dobrou zkušenost.
Odpovědět
rl
rýpal lesní
4.6.2020 18:12Vážení,
podivného je v tomto vedení ochrany životního prostředí víc, nejen postup ministerstva. Jako příklad uvedu "nesouvisející" ústavní změnu, kterou chtějí prosadit někteří bojovníci za ochranu vody, ale která zatím nebyla ani takto podána. Místo toho někteří, včetně Pirátů, akceptovali a zapracovávali předpisy EU do té míry, že předchůdce, pan Holomčík vlastně neprosadil ničehož. EU nám nadiktovala zásady, které byly pouze zapracovány. A řeči jedné paní senátorky o tom, jak je potřeba chránit vodu ústavně nakonec taková strana ani nevyslyšela.
Takže poskytuji jedno z možných řešení. Přijmout dodatek Ústavy, rozšiřující článek č. 7 Ústavy ( tak jak jsem jej zachytil ) takto :
Načíst lze uvedené jako pozměňující návrh kteréhokoliv poslance PSP nebo senátora, kdykoliv v průběhu projednávání zákona blízkého ( ano, jedná se tím o "přílepek", ale tento by byl asi ke prospěchu věci ). Tedy :
Čl. 7a - O ústavní ochraně vody - návrh na zařazení a doplnění, poslanecký návrh
Voda je nedocenitelnou hodnotou a jako taková požívá ochrany dle následujících bodů :
(1) Voda je strategickým vlastnictvím státu, strategickou surovinou, strategickou hodnotou, chráněnou tímto zákonem.
(2) Cílem a zájmem České republiky je zlepšení kvality vody, vodního prostředí, množství a jakosti a nepřipuštění jakéhokoliv ohrožení, a udržení všech použitelných vodních zdrojů, míst s potřebnou kvalitou vod, či stávajících odběrů pro generace budoucí, a to jako základní priority společnosti, státu České republiky.
(3) Na veškeré nakládání s vodou budiž pohlíženo vždy ke prospěchu obyvatel České republiky, jakékoliv ohrožení nebo poškození vody, vodního prostředí, vodního útvaru či zásah do využitelnosti k zásobování potřeb společnosti, státu či obyvatel, budiž trestáno dle příslušných předpisů.
(4) Užívání vod k pitným účelům a zásobování pitnou vodou má prioritu, veřejnou ochranu, a je veřejným chráněným zájmem a je chráněno Ústavou.
(5) Užívání vod k dalším účelům nesmí ohrozit ani omezit potřeby zásobování obyvatel a hospodářských potřeb pitné vody, nebo potřeb kvalitní čisté vody, potřeb zemědělství, chovu zvířat a potřeb krajiny a zvěře, a to pro současnost ani pro budoucnost společnosti.
(6) Soukromé užívání vod občanem v míře přiměřené osobním potřebám je chráněno tímto ústavním zákonem, jako občanské využívání veřejných zdrojů. Jiné využívání musí vždy býti zvažováno dle ustanovení o ústavní ochraně vody. Občan chrání vodu kterou užívá.
(7) Jakékoliv poškozující rozhodování ve věci narušení ochrany zdrojů vody, ochrany vodního prostředí, či zakrývání stavu či skutků majících negativní vliv na kvalitu, množství, upotřebitelnost či využitelnost vod, budiž trestáno v přísnější sazbě dle příslušných předpisů.
(8) Jakýkoliv záměr, mající negativní vliv nebo i ten který je rizikový z hlediska zamýšlené činnosti, mající negativní nebo neznámý vliv na kvalitu, množství, stav vodního prostředí, vodního útvaru či jeho části, či snižující upotřebitelnost, či zvyšující zranitelnost vodního prostředí, je bez možnosti umožnění vyhlášení výjimky, a je nepřípustný a není právně možný.
(9) Osoby, jednající ve prospěch prosazení negativního, nepřípustného a rizikového zájmu dle (8) jsou postižitelné na základě předpisů, včetně použití trestního práva České republiky. Osoby jednající s cílem poškodit tuto ochranu jsou trestné dle zpřísněných sazeb. Úřední osoby na jakékoliv úrovni a občané s rozhodovacími pravomocemi, kteří umožní negativní stav a podílí se na poškození tohoto chráněného zájmu, budou soudně projednávány a v případě, že nebude prokazatelně a jednoznačně vyloučen jejich vliv na způsobení ohrožení či škody na chráněném zájmu, budou v rámci vyneseného trestu též povinně vždy soudem omezeny na právu zastávat pracovní funkci, zaměstnání či rozhodování ve věcech využívání, ochrany či užívání vod, jakož i všech činností spojených s rozhodováním v oblasti životního prostředí, stavebnictví a těžby surovin, územního plánování, stejně jako konání práce v oblasti vodního hospodářství a ekologii, to vše jako povinnou součást rozhodnutí soudu, provádějícího prověření a posuzování tohoto konání, a to na celou dobu dalšího života, přičemž zkrácení ani úprava této doby se nepřipouští a je ústavním omezením zákonných práv tohoto jedince dle Ústavy pro tento případ.
Při rozhodování je okolnost, pokud tato osoba byla účastna politického řízení společnosti, vždy vyhodnocována jako jako přitěžující.
(10) Ochrana vod uvedená v právních rozhodnutích o ochraně vodních zdrojů z hlediska ochrany vod či přírody a krajiny, se v otázkách týkajících se vodních zdrojů, ochranných pásem, území, vodního a horninového prostředí, oblastí přirozené akumulace vod, se považuje pro rozhodování dle tohoto § za právní ustanovení v síle zákona ústavního. Za porušení se ukládají tresty v horní hranici příslušné sazby dle dosavadních předpisů a odst (9).
Využívajíce tohoto vzneseného návrhu poslanců, připojuji návrh pro doplnění ústavního zákona, Ústavy ČR, zákona č. 1/1993Sb., o úpravu ochrany vody v ústavním pořádku právního řádu české republiky, a to včleněním § 7a v uvedeném znění.
Důvodová zpráva :
k jednotlivým bodům článku 7a Ústavy :
1.
Proklamativní prohlášení, zakotvení pohledu na chráněnou služku životního prostředí jako nezbytné podmínky k životu, stejně jako nutnost její zákonné ochrany nejvyšší zákonnou úpravou.
2.
Stanovení zájmu státu i občanů na zlepšení stavu vod na území České republiky, mající oporu i současných zjištěních i krocích pro řešení situace, včetně zásadního směru vývoje tohoto chráněného zájmu.
3.
Definice chráněného zájmu a závazného pohledu na chráněný zájem společnosti pro všechno rozhodování.
4 a 5.
Definovaná posloupnost zájmů ve smyslu naléhavosti zabezpečení potřeb.
6.
Převzetí dosavadní právní jistoty v pohledu občana pro jeho vlastní potřebu jako užívání vody přiměřené rozsahem.
7.
Stanovuje se trestnost a vyšší postih za nerespektování §§ o ochraně vod v přísnější sazbě dle stávající právní úpravy dle tohoto čl. 7a Ústavy.
8.
Stanovuje závaznost nahlížení na rizika a škodlivé záměry s jistým i nejistým dopadem na vodu, a stanovuje jejich ústavní nezákonnost.
9.
Stanovuje vyšší trestní postih a zákonnou ochranu před osobami, jednajícími s cílem prosadit zájmy, poškozující veřejný zájem a vodu, a to v přísné sazbě a hodnocení, a to z důvodu odrazení osob takovéto činnosti zištně prosazujících, s dopadem snížení ohrožení vody i snížení korupčního potenciálu. Současně stanovuje zásadní složku trestu v omezení výkonu rozhodovací činnosti a činnosti politika ( jako předpoklad trestu morální výchovy ) a také omezuje opakované případy, a to zásadně. Útok na chráněný zájem je tím oceněn i zásadním znemožněním jiných útoků na jiné chráněné zájmy. Uvedené ustanovení má tedy i zásadní preventivní charakter.
10.
Povyšuje pro rozhodování dle ústavního zákona jednotlivé akty dle nižších právních předpisů při prokázání negativního působení osob proti ochraně vody na právní sílu zákona, na roveň tohoto zákona, ze kterého byly odvozeny, což umožní se v rozhodnutí k rozhodování soudu odvolání toliko na prokázaný čin nižším soudem a tento zákon, čímž bude rozhodování o odvolání možné jen jedno, druhoinstančně a to na úrovni Ústavního soudu, jako soudu odvolacího, bez dalšího opravného prostředku jakoukoliv cestou. Abolice ani jiné cesty milosti se pro tento nepřipouští, neboť se návrh změny zákona vztahuje na veškeré úřední osoby, tj. zavazuje i presidenta České republiky. Ve věci je tedy v projednání obecným soudem po vynesení rozsudku odvolacím orgánem Ústavní soud. Tím se současně zajistí neprodlužování protisankční obrany osob prostřednictvím právního zastoupení či prodlužováním řízení u osob, které svojí činností způsobily chráněnému zájmu škodu, či k ní aktivně působily. Příprava jest trestná.
Náklady k úpravě z tohoto návrhu změny Ústavy nebudou prakticky zvýšené vůbec, neboť princip této úpravy je již nyní obsažen v rozhodování, toliko je upraveno působení soudů, a to ke zkrácení dob, odbornost soudů lze nastavit pro tyto případy tak, že soudně příslušné budou krajské soudy v daném území konání.
Efekt takto provedené úpravy bud zásadní a ochrana vod bude vymahatelná i u politicky činných osob, majících rozhodovací pravomoci, včetně osob státní správy, samosprávy i podnikatelské sféry. Osoby na úrovni občanů nepodnikajících budou řešeny v případě konfliktu a ochranou vod dle stávajících předpisů a sazeb. Postih právnických osob je řešen v zákonné úpravě stávající a měl by být souběžný s řešením osob dle (9).
Jako vedlejší přínos dojde k zásadnímu znemožnění a odrazení korupčnosti při rozhodování ve věci vod a v oblasti ochrany vod, což je společensky žádoucí.
Počet soudních případů dle čl. 7a bude nízký, nebude zatěžován ani soudní systém nad míru současnou, spíše méně.
Zahrnutí tohoto nového článku do změn Ústavy zajistí okamžitou platnost ( s plánovaným nabytím moci k 1.7.2020 ) a vyšší vymahatelnost práva k ochraně vod i zlepšení podmínek ochrany vod v životě společnosti. Uvedenou změnu nelze označit za nepřiměřený návrh, neboť současné znalosti a současné zkušenosti nasvědčují nutnosti vyšší právní úpravy, nežli pouhým zákonem běžné síly.
V případě využití projednávání přerušeného tisku č. 40/2017 by mohlo být uvedené projednáno dokonce již v 2. čtení, a tedy platné okamžikem přijetí.
Je zajímavé, že jsem podobný návrh pánů poslanců, poslankyň ani senátorů, senátorek, neviděl v návrzích a nikdo se "ani nepokusil".
Kteří kapři by si vypustili rybník ….
( Je mi jasné. že by to takto dlouhé se do Ústavy nedostalo, ale přijetí dodatku či přílohy - proč ne, nebo - úpravy v zákonných normách. )
Tak, jakpak dělníci zákonů, zkusíte to ?
Váš <rýpal lesní>
Odpovědět
podivného je v tomto vedení ochrany životního prostředí víc, nejen postup ministerstva. Jako příklad uvedu "nesouvisející" ústavní změnu, kterou chtějí prosadit někteří bojovníci za ochranu vody, ale která zatím nebyla ani takto podána. Místo toho někteří, včetně Pirátů, akceptovali a zapracovávali předpisy EU do té míry, že předchůdce, pan Holomčík vlastně neprosadil ničehož. EU nám nadiktovala zásady, které byly pouze zapracovány. A řeči jedné paní senátorky o tom, jak je potřeba chránit vodu ústavně nakonec taková strana ani nevyslyšela.
Takže poskytuji jedno z možných řešení. Přijmout dodatek Ústavy, rozšiřující článek č. 7 Ústavy ( tak jak jsem jej zachytil ) takto :
Načíst lze uvedené jako pozměňující návrh kteréhokoliv poslance PSP nebo senátora, kdykoliv v průběhu projednávání zákona blízkého ( ano, jedná se tím o "přílepek", ale tento by byl asi ke prospěchu věci ). Tedy :
Čl. 7a - O ústavní ochraně vody - návrh na zařazení a doplnění, poslanecký návrh
Voda je nedocenitelnou hodnotou a jako taková požívá ochrany dle následujících bodů :
(1) Voda je strategickým vlastnictvím státu, strategickou surovinou, strategickou hodnotou, chráněnou tímto zákonem.
(2) Cílem a zájmem České republiky je zlepšení kvality vody, vodního prostředí, množství a jakosti a nepřipuštění jakéhokoliv ohrožení, a udržení všech použitelných vodních zdrojů, míst s potřebnou kvalitou vod, či stávajících odběrů pro generace budoucí, a to jako základní priority společnosti, státu České republiky.
(3) Na veškeré nakládání s vodou budiž pohlíženo vždy ke prospěchu obyvatel České republiky, jakékoliv ohrožení nebo poškození vody, vodního prostředí, vodního útvaru či zásah do využitelnosti k zásobování potřeb společnosti, státu či obyvatel, budiž trestáno dle příslušných předpisů.
(4) Užívání vod k pitným účelům a zásobování pitnou vodou má prioritu, veřejnou ochranu, a je veřejným chráněným zájmem a je chráněno Ústavou.
(5) Užívání vod k dalším účelům nesmí ohrozit ani omezit potřeby zásobování obyvatel a hospodářských potřeb pitné vody, nebo potřeb kvalitní čisté vody, potřeb zemědělství, chovu zvířat a potřeb krajiny a zvěře, a to pro současnost ani pro budoucnost společnosti.
(6) Soukromé užívání vod občanem v míře přiměřené osobním potřebám je chráněno tímto ústavním zákonem, jako občanské využívání veřejných zdrojů. Jiné využívání musí vždy býti zvažováno dle ustanovení o ústavní ochraně vody. Občan chrání vodu kterou užívá.
(7) Jakékoliv poškozující rozhodování ve věci narušení ochrany zdrojů vody, ochrany vodního prostředí, či zakrývání stavu či skutků majících negativní vliv na kvalitu, množství, upotřebitelnost či využitelnost vod, budiž trestáno v přísnější sazbě dle příslušných předpisů.
(8) Jakýkoliv záměr, mající negativní vliv nebo i ten který je rizikový z hlediska zamýšlené činnosti, mající negativní nebo neznámý vliv na kvalitu, množství, stav vodního prostředí, vodního útvaru či jeho části, či snižující upotřebitelnost, či zvyšující zranitelnost vodního prostředí, je bez možnosti umožnění vyhlášení výjimky, a je nepřípustný a není právně možný.
(9) Osoby, jednající ve prospěch prosazení negativního, nepřípustného a rizikového zájmu dle (8) jsou postižitelné na základě předpisů, včetně použití trestního práva České republiky. Osoby jednající s cílem poškodit tuto ochranu jsou trestné dle zpřísněných sazeb. Úřední osoby na jakékoliv úrovni a občané s rozhodovacími pravomocemi, kteří umožní negativní stav a podílí se na poškození tohoto chráněného zájmu, budou soudně projednávány a v případě, že nebude prokazatelně a jednoznačně vyloučen jejich vliv na způsobení ohrožení či škody na chráněném zájmu, budou v rámci vyneseného trestu též povinně vždy soudem omezeny na právu zastávat pracovní funkci, zaměstnání či rozhodování ve věcech využívání, ochrany či užívání vod, jakož i všech činností spojených s rozhodováním v oblasti životního prostředí, stavebnictví a těžby surovin, územního plánování, stejně jako konání práce v oblasti vodního hospodářství a ekologii, to vše jako povinnou součást rozhodnutí soudu, provádějícího prověření a posuzování tohoto konání, a to na celou dobu dalšího života, přičemž zkrácení ani úprava této doby se nepřipouští a je ústavním omezením zákonných práv tohoto jedince dle Ústavy pro tento případ.
Při rozhodování je okolnost, pokud tato osoba byla účastna politického řízení společnosti, vždy vyhodnocována jako jako přitěžující.
(10) Ochrana vod uvedená v právních rozhodnutích o ochraně vodních zdrojů z hlediska ochrany vod či přírody a krajiny, se v otázkách týkajících se vodních zdrojů, ochranných pásem, území, vodního a horninového prostředí, oblastí přirozené akumulace vod, se považuje pro rozhodování dle tohoto § za právní ustanovení v síle zákona ústavního. Za porušení se ukládají tresty v horní hranici příslušné sazby dle dosavadních předpisů a odst (9).
Využívajíce tohoto vzneseného návrhu poslanců, připojuji návrh pro doplnění ústavního zákona, Ústavy ČR, zákona č. 1/1993Sb., o úpravu ochrany vody v ústavním pořádku právního řádu české republiky, a to včleněním § 7a v uvedeném znění.
Důvodová zpráva :
k jednotlivým bodům článku 7a Ústavy :
1.
Proklamativní prohlášení, zakotvení pohledu na chráněnou služku životního prostředí jako nezbytné podmínky k životu, stejně jako nutnost její zákonné ochrany nejvyšší zákonnou úpravou.
2.
Stanovení zájmu státu i občanů na zlepšení stavu vod na území České republiky, mající oporu i současných zjištěních i krocích pro řešení situace, včetně zásadního směru vývoje tohoto chráněného zájmu.
3.
Definice chráněného zájmu a závazného pohledu na chráněný zájem společnosti pro všechno rozhodování.
4 a 5.
Definovaná posloupnost zájmů ve smyslu naléhavosti zabezpečení potřeb.
6.
Převzetí dosavadní právní jistoty v pohledu občana pro jeho vlastní potřebu jako užívání vody přiměřené rozsahem.
7.
Stanovuje se trestnost a vyšší postih za nerespektování §§ o ochraně vod v přísnější sazbě dle stávající právní úpravy dle tohoto čl. 7a Ústavy.
8.
Stanovuje závaznost nahlížení na rizika a škodlivé záměry s jistým i nejistým dopadem na vodu, a stanovuje jejich ústavní nezákonnost.
9.
Stanovuje vyšší trestní postih a zákonnou ochranu před osobami, jednajícími s cílem prosadit zájmy, poškozující veřejný zájem a vodu, a to v přísné sazbě a hodnocení, a to z důvodu odrazení osob takovéto činnosti zištně prosazujících, s dopadem snížení ohrožení vody i snížení korupčního potenciálu. Současně stanovuje zásadní složku trestu v omezení výkonu rozhodovací činnosti a činnosti politika ( jako předpoklad trestu morální výchovy ) a také omezuje opakované případy, a to zásadně. Útok na chráněný zájem je tím oceněn i zásadním znemožněním jiných útoků na jiné chráněné zájmy. Uvedené ustanovení má tedy i zásadní preventivní charakter.
10.
Povyšuje pro rozhodování dle ústavního zákona jednotlivé akty dle nižších právních předpisů při prokázání negativního působení osob proti ochraně vody na právní sílu zákona, na roveň tohoto zákona, ze kterého byly odvozeny, což umožní se v rozhodnutí k rozhodování soudu odvolání toliko na prokázaný čin nižším soudem a tento zákon, čímž bude rozhodování o odvolání možné jen jedno, druhoinstančně a to na úrovni Ústavního soudu, jako soudu odvolacího, bez dalšího opravného prostředku jakoukoliv cestou. Abolice ani jiné cesty milosti se pro tento nepřipouští, neboť se návrh změny zákona vztahuje na veškeré úřední osoby, tj. zavazuje i presidenta České republiky. Ve věci je tedy v projednání obecným soudem po vynesení rozsudku odvolacím orgánem Ústavní soud. Tím se současně zajistí neprodlužování protisankční obrany osob prostřednictvím právního zastoupení či prodlužováním řízení u osob, které svojí činností způsobily chráněnému zájmu škodu, či k ní aktivně působily. Příprava jest trestná.
Náklady k úpravě z tohoto návrhu změny Ústavy nebudou prakticky zvýšené vůbec, neboť princip této úpravy je již nyní obsažen v rozhodování, toliko je upraveno působení soudů, a to ke zkrácení dob, odbornost soudů lze nastavit pro tyto případy tak, že soudně příslušné budou krajské soudy v daném území konání.
Efekt takto provedené úpravy bud zásadní a ochrana vod bude vymahatelná i u politicky činných osob, majících rozhodovací pravomoci, včetně osob státní správy, samosprávy i podnikatelské sféry. Osoby na úrovni občanů nepodnikajících budou řešeny v případě konfliktu a ochranou vod dle stávajících předpisů a sazeb. Postih právnických osob je řešen v zákonné úpravě stávající a měl by být souběžný s řešením osob dle (9).
Jako vedlejší přínos dojde k zásadnímu znemožnění a odrazení korupčnosti při rozhodování ve věci vod a v oblasti ochrany vod, což je společensky žádoucí.
Počet soudních případů dle čl. 7a bude nízký, nebude zatěžován ani soudní systém nad míru současnou, spíše méně.
Zahrnutí tohoto nového článku do změn Ústavy zajistí okamžitou platnost ( s plánovaným nabytím moci k 1.7.2020 ) a vyšší vymahatelnost práva k ochraně vod i zlepšení podmínek ochrany vod v životě společnosti. Uvedenou změnu nelze označit za nepřiměřený návrh, neboť současné znalosti a současné zkušenosti nasvědčují nutnosti vyšší právní úpravy, nežli pouhým zákonem běžné síly.
V případě využití projednávání přerušeného tisku č. 40/2017 by mohlo být uvedené projednáno dokonce již v 2. čtení, a tedy platné okamžikem přijetí.
Je zajímavé, že jsem podobný návrh pánů poslanců, poslankyň ani senátorů, senátorek, neviděl v návrzích a nikdo se "ani nepokusil".
Kteří kapři by si vypustili rybník ….
( Je mi jasné. že by to takto dlouhé se do Ústavy nedostalo, ale přijetí dodatku či přílohy - proč ne, nebo - úpravy v zákonných normách. )
Tak, jakpak dělníci zákonů, zkusíte to ?
Váš <rýpal lesní>
rl
rýpal lesní
18.6.2020 18:39 Reaguje na rýpal lesníTak, nezkusí. A víte proč ? Protože vědí, že zmíněná ochrana je obsažena v Evropské vodní chartě a v Rámcové směrnici o vodách, kterou ani do našich zákonů, i přes několikerou novelizaci zákona vodního netransponovali. Transpozice zákonů a předpisů Evropské unie je povinností národních vlád, tj. vlád od roku 2006. Takže hádejte, kdo za to může. A kdo to, díky svým zájmům vlastně ani nechce.
<rýpal lesní>
Odpovědět
<rýpal lesní>
rl
rýpal lesní
4.6.2020 18:27A ještě jedna malá, aktuální zpráva :
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/opatreni-na-zadrzeni-vody-v-krajine-je-potreba-podle-ckait-kombinovat/1898507
K tématu a co zde zaznělo jen tolik :
1. Zelené střechy nejsou pro nápravu věcí v povodí dostatečné řešení, jen zajištění vnitřní pohody budovy. Obecně vzato, každé snížení odtoku je přínosem, ale efekt takové úpravy je minimální v prostředcích proti vynaloženým prostředkům v péči o krajinu ( nikoliv jen stavebním způsobem ). Pro střechy je to ale pěkná inzerce.
2. Velké stavby neřeší krajinotvornou funkci a pan kolega Vokurka asi zcela nepochopil, o co v krajině jde. Účelově. Napadení oponentury záměrů je poplatné jisté linii prosazování právě těch cílů, které odborně nechceme. Od vysokoškolského pracovníka bych očekával opravdu trochu metodického přístupu a přiznání faktu, že plocha povodí je schopna zasáknout více vody, nežli je objem té největší přehrady. Pravda, je to vodohospodářský inženýr, mající těžiště v dílech. I proto mne mrzí jeho přístup k oponování záměrů, který bych od vědeckého pracovníka neočekával.
3. D-O-L není zařízení pro převod vody z povodí do povodí, a ani se s takovým řešením ve studii ( MD ) neuvažuje. Tuto informaci je možné si ověřit v daném materiálu. Dotace zásobního objemu pro nalepšení průtoku, která padne na proplavování, nepovažuji za výsledek myšlení, spíše lobyingu.
Mnozí déle praktikující si povšimli, že ČKAIT a i jiné subjekty "profesní" povahy, praktikují ovlivňování "správného pohledu na věc", ale proti tomu protestoval i Brontosaurus. Nebo, že by se situace opakovala ?
Omluva za zařazení vody do odpadů, ale já to dal k tomu MŽP.
Váš <rýpal lesní>
Odpovědět
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/opatreni-na-zadrzeni-vody-v-krajine-je-potreba-podle-ckait-kombinovat/1898507
K tématu a co zde zaznělo jen tolik :
1. Zelené střechy nejsou pro nápravu věcí v povodí dostatečné řešení, jen zajištění vnitřní pohody budovy. Obecně vzato, každé snížení odtoku je přínosem, ale efekt takové úpravy je minimální v prostředcích proti vynaloženým prostředkům v péči o krajinu ( nikoliv jen stavebním způsobem ). Pro střechy je to ale pěkná inzerce.
2. Velké stavby neřeší krajinotvornou funkci a pan kolega Vokurka asi zcela nepochopil, o co v krajině jde. Účelově. Napadení oponentury záměrů je poplatné jisté linii prosazování právě těch cílů, které odborně nechceme. Od vysokoškolského pracovníka bych očekával opravdu trochu metodického přístupu a přiznání faktu, že plocha povodí je schopna zasáknout více vody, nežli je objem té největší přehrady. Pravda, je to vodohospodářský inženýr, mající těžiště v dílech. I proto mne mrzí jeho přístup k oponování záměrů, který bych od vědeckého pracovníka neočekával.
3. D-O-L není zařízení pro převod vody z povodí do povodí, a ani se s takovým řešením ve studii ( MD ) neuvažuje. Tuto informaci je možné si ověřit v daném materiálu. Dotace zásobního objemu pro nalepšení průtoku, která padne na proplavování, nepovažuji za výsledek myšlení, spíše lobyingu.
Mnozí déle praktikující si povšimli, že ČKAIT a i jiné subjekty "profesní" povahy, praktikují ovlivňování "správného pohledu na věc", ale proti tomu protestoval i Brontosaurus. Nebo, že by se situace opakovala ?
Omluva za zařazení vody do odpadů, ale já to dal k tomu MŽP.
Váš <rýpal lesní>
rl
rýpal lesní
18.6.2020 18:58 Reaguje na rýpal lesníMimochodem, MŽP je orgánem, který vede evidenci chráněných ložiskových území pro těžbu a předává je k ČBÚ. K těžbě. Vydává stanoviska EIA. K těžbě. A pak vybírá poplatky za devastaci ŽP. Kvůli těžbě. A má hlídat, aby se netěžilo, ale recyklovalo.
Vtip :
"Slepičko, zde ti vodu nedáme, voda není.
Proč, pane úředníku ?
Zamrznul kohoutek.
Ale já sháním vodu pro kohoutka.
To je jiný kohoutek, slepičko.
A já chuděra, kam mám tedy jít pro vodu ?
Musíš najít jiný kohoutek.
To je divné, vy mi radíte hledat, a já jsem celá ulítaná, sama bych potřebovala vodu.
Slepičko, a proč lítáš tam a zpátky, pořiď si datovou schránku, napiš si žádost a opatři ji zaručeným elektronickým podpisem, a uvidíš, jak ti to rychle vyřídíme.
Ale to jsem už dávno udělala, a voda pro kohoutka nikde, neteče a neteče.
Teda, ty jsi hloupá slepičko, to musíš nějak popohnat.
A jak to mám popohnat ?
To musíš napsat urgenci té žádosti, opatřit ji zaručeným elektronickým podpisem a odeslat na nadřízený úřad cestou úřadu na který si chceš stěžovat.
Ale já nepotřebuji vyřídit urgenci, já potřebuji vodu pro mého kohoutka který chudák leží na dvoře, nožky má nahoře, bojím se bojím, že umře.
Tedy, tak hloupou slepici jsem ještě neviděl, vždyť to vůbec není problém našeho ministerstva, zavolej si hloupá o pomoc mobilem.
To jsem již udělala, a když přijeli, tak mi vynadali, a že budu platit zbytečný výjezd.
Víš co, slepice, tak počkej do voleb, a pokud budeš kandidovat, tak s tím bordelem, co tu je budeš moci i něco udělat. Ale rovnou ti povídám, že nůž na tebe mám nabroušený, však víš, že s úředníkem není žádná sranda.
No, a já to také zprvu považovala jen za špatný vtip."
Co tak těmhle přežívajícím nefachčenkům utnout ten jejich zamrzlý kohoutek ? Třeba dřív, než nám roztaje úsměv na tváři.
Mějte veselý den.
<rýpal lesní>
Odpovědět
Vtip :
"Slepičko, zde ti vodu nedáme, voda není.
Proč, pane úředníku ?
Zamrznul kohoutek.
Ale já sháním vodu pro kohoutka.
To je jiný kohoutek, slepičko.
A já chuděra, kam mám tedy jít pro vodu ?
Musíš najít jiný kohoutek.
To je divné, vy mi radíte hledat, a já jsem celá ulítaná, sama bych potřebovala vodu.
Slepičko, a proč lítáš tam a zpátky, pořiď si datovou schránku, napiš si žádost a opatři ji zaručeným elektronickým podpisem, a uvidíš, jak ti to rychle vyřídíme.
Ale to jsem už dávno udělala, a voda pro kohoutka nikde, neteče a neteče.
Teda, ty jsi hloupá slepičko, to musíš nějak popohnat.
A jak to mám popohnat ?
To musíš napsat urgenci té žádosti, opatřit ji zaručeným elektronickým podpisem a odeslat na nadřízený úřad cestou úřadu na který si chceš stěžovat.
Ale já nepotřebuji vyřídit urgenci, já potřebuji vodu pro mého kohoutka který chudák leží na dvoře, nožky má nahoře, bojím se bojím, že umře.
Tedy, tak hloupou slepici jsem ještě neviděl, vždyť to vůbec není problém našeho ministerstva, zavolej si hloupá o pomoc mobilem.
To jsem již udělala, a když přijeli, tak mi vynadali, a že budu platit zbytečný výjezd.
Víš co, slepice, tak počkej do voleb, a pokud budeš kandidovat, tak s tím bordelem, co tu je budeš moci i něco udělat. Ale rovnou ti povídám, že nůž na tebe mám nabroušený, však víš, že s úředníkem není žádná sranda.
No, a já to také zprvu považovala jen za špatný vtip."
Co tak těmhle přežívajícím nefachčenkům utnout ten jejich zamrzlý kohoutek ? Třeba dřív, než nám roztaje úsměv na tváři.
Mějte veselý den.
<rýpal lesní>
