Tiskové zprávy
Hnutí Duha: Prohlížet Šumavu z vrtulníku je jako vyšetřovat pacienta dalekohledem
19. července 2011 | Hnutí Duha
Hnutí DUHA požaduje objektivní prezentaci stavu lesů v národním parku
Hnutí DUHA vyzývá Jana Stráského, aby dnes místo drahých leteckých exkurzí dopřál novinářům skutečný zážitek a pozval je na prohlídku nejdochovalejšího horského smrkového pralesa na Trojmezné [1]. Z vrtulníku pozorovatel vidí jen horní patro lesa [2], nemůže poznat, zda je les suchý, nebo ne. Je to stejné, jako kdyby vám lékař vyšetřoval mandle pomocí dalekohledu pohledem od dveří ordinace.
Po dvanácti letech od blokády kácení na Trojmezné je zřejmé, že zde úspěšně probíhá přirozený cyklus obnovy horského pralesa. Staré smrky napadené kůrovcem odumírají a postupně uvolňují místo mladému podrostu smrku a jeřábu [1]. Pod suchými stromy vyrůstá průměrně více než pět tisíc mladých stromků na hektar. K obnově horského lesa by přitom postačovala desetina. Na rozdíl od míst, kde se zasahovalo, tu nejsou žádné holiny, ani problémy se zalesňováním [3].
Správa národního parku pod vedení Jana Stráského neprezentuje stav lesů objektivně. Zaměřuje se výhradně na statistiky stavu horního patra lesa, nepřiznává, že se nedaří vracet kvalitní horský les tam, kde zásahy proti kůrovci motorovou pilou vytvořily holiny.
Díky mírumilovné občanské blokádě v roce 1999 se podařilo zachránit nejdochovalejší zbytek horského smrkového pralesa ve střední Evropě, který nyní poskytuje názorné srovnání s jinými způsoby péče. Vědci, kteří před 12 lety vyzvali k blokádě kácení, tehdy uvedli: „Zatímco však po žíru kůrovce zůstává prales pralesem, motorové pily jej zničí navždy. Je to jako kdybychom chtěli Karlštejn zachránit tím, že jej srovnáme se zemí a vystavíme na jeho místě nový, panelový. ... Tam, kde technokratické smýšlení a politická řešení vítězí nad odbornými argumenty, tam, kde se nedbá platných zákonů, může přírodě pomoci jedině občanská angažovanost.“
K mezinárodním pravidlům pro národní parky patří i zásada, že významná část každého z nich je ponechána divoké přírodě. Platí to v Německu, Rakousku, Polsku, Švýcarsku, ve Skandinávii a všude jinde – a samozřejmě by to mělo platit i na Šumavě. Musíme si vybrat: buď v některých částech Šumavy budou lesy s odumřelými stromy, pod jejichž ochranou vyrůstají mladé smrčky – nebo je vykácíme a vzniknou zde holé kopce.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Pokud jde Janu Stráskému o skutečnou debatu a ne o šíření mediální fikce „tisícileté kalamity“, pak zruší dnešní papalášský vrtulníkový výlet a pozve novináře raději na procházku do pralesa na Trojmeznou. Tam novináři uvidí, že les není suchý, pouze staré stromy přirozeně uvolňují své místo mladým a zdravým. Naopak tam, kde se proti kůrovci zasahovalo motorovou pilou zůstávají nadále vyprahlé holiny, které se nedaří zalesnit.“
---
Kontakt:
na místě v NP Šumava:
Mojmír Vlašín, tel: 602 404 285
V Praze a Brně:
Jaromír Kyzour, Hnutí DUHA, tel. 774 800 247
Jaromír Bláha, Hnutí DUHA, tel: 731 463 929
Kontakt pro dodání fotografií v tiskové kvalitě:
Magda Koutská, Hnutí DUHA, tel: 728 033 727
Poznámky:
[1] Náhledy fotografií masivního podrostu mladých stromků vyrůstajících pod uschlými smrky na Plechém a Smrčině, v kontrastu s obtížně zalesnitelnými holinami, které zbyly po tzv. kůrovcové těžbě“ - fotografie v tiskové kvalitě na vyžádání u: magda.koutska@hnutiduha.cz, tel: 728 033 727
[2] Správa NP Šumava hodlá uspořádat v návaznosti na svou tiskové konferenci ve Vimperku „následný přelet vrtulníkem nad kůrovcem postiženými oblastmi“.
[3] Podrobnosti v informačním listu Hnutí DUHA „Trojmezenský prales“: http://hnutiduha.cz/uploads/media/trojmezna_infolist_www.pdf
Hnutí DUHA vyzývá Jana Stráského, aby dnes místo drahých leteckých exkurzí dopřál novinářům skutečný zážitek a pozval je na prohlídku nejdochovalejšího horského smrkového pralesa na Trojmezné [1]. Z vrtulníku pozorovatel vidí jen horní patro lesa [2], nemůže poznat, zda je les suchý, nebo ne. Je to stejné, jako kdyby vám lékař vyšetřoval mandle pomocí dalekohledu pohledem od dveří ordinace.
Po dvanácti letech od blokády kácení na Trojmezné je zřejmé, že zde úspěšně probíhá přirozený cyklus obnovy horského pralesa. Staré smrky napadené kůrovcem odumírají a postupně uvolňují místo mladému podrostu smrku a jeřábu [1]. Pod suchými stromy vyrůstá průměrně více než pět tisíc mladých stromků na hektar. K obnově horského lesa by přitom postačovala desetina. Na rozdíl od míst, kde se zasahovalo, tu nejsou žádné holiny, ani problémy se zalesňováním [3].
Správa národního parku pod vedení Jana Stráského neprezentuje stav lesů objektivně. Zaměřuje se výhradně na statistiky stavu horního patra lesa, nepřiznává, že se nedaří vracet kvalitní horský les tam, kde zásahy proti kůrovci motorovou pilou vytvořily holiny.
Díky mírumilovné občanské blokádě v roce 1999 se podařilo zachránit nejdochovalejší zbytek horského smrkového pralesa ve střední Evropě, který nyní poskytuje názorné srovnání s jinými způsoby péče. Vědci, kteří před 12 lety vyzvali k blokádě kácení, tehdy uvedli: „Zatímco však po žíru kůrovce zůstává prales pralesem, motorové pily jej zničí navždy. Je to jako kdybychom chtěli Karlštejn zachránit tím, že jej srovnáme se zemí a vystavíme na jeho místě nový, panelový. ... Tam, kde technokratické smýšlení a politická řešení vítězí nad odbornými argumenty, tam, kde se nedbá platných zákonů, může přírodě pomoci jedině občanská angažovanost.“
K mezinárodním pravidlům pro národní parky patří i zásada, že významná část každého z nich je ponechána divoké přírodě. Platí to v Německu, Rakousku, Polsku, Švýcarsku, ve Skandinávii a všude jinde – a samozřejmě by to mělo platit i na Šumavě. Musíme si vybrat: buď v některých částech Šumavy budou lesy s odumřelými stromy, pod jejichž ochranou vyrůstají mladé smrčky – nebo je vykácíme a vzniknou zde holé kopce.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Pokud jde Janu Stráskému o skutečnou debatu a ne o šíření mediální fikce „tisícileté kalamity“, pak zruší dnešní papalášský vrtulníkový výlet a pozve novináře raději na procházku do pralesa na Trojmeznou. Tam novináři uvidí, že les není suchý, pouze staré stromy přirozeně uvolňují své místo mladým a zdravým. Naopak tam, kde se proti kůrovci zasahovalo motorovou pilou zůstávají nadále vyprahlé holiny, které se nedaří zalesnit.“
---
Kontakt:
na místě v NP Šumava:
Mojmír Vlašín, tel: 602 404 285
V Praze a Brně:
Jaromír Kyzour, Hnutí DUHA, tel. 774 800 247
Jaromír Bláha, Hnutí DUHA, tel: 731 463 929
Kontakt pro dodání fotografií v tiskové kvalitě:
Magda Koutská, Hnutí DUHA, tel: 728 033 727
Poznámky:
[1] Náhledy fotografií masivního podrostu mladých stromků vyrůstajících pod uschlými smrky na Plechém a Smrčině, v kontrastu s obtížně zalesnitelnými holinami, které zbyly po tzv. kůrovcové těžbě“ - fotografie v tiskové kvalitě na vyžádání u: magda.koutska@hnutiduha.cz, tel: 728 033 727
[2] Správa NP Šumava hodlá uspořádat v návaznosti na svou tiskové konferenci ve Vimperku „následný přelet vrtulníkem nad kůrovcem postiženými oblastmi“.
[3] Podrobnosti v informačním listu Hnutí DUHA „Trojmezenský prales“: http://hnutiduha.cz/uploads/media/trojmezna_infolist_www.pdf
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
