Arnika: Průmysl v Olomouckém kraji snížil o 2 tuny emise styrenu, přerovská teplárna však patří k největším zdrojům úniků rtuti u nás

Největšími znečišťovateli v Olomouckém kraji jsou teplárny v Přerově a v Olomouci a cementárna v Hranicích. Vyplývá to z analýzy sdružení Arniky vycházející z dat, která nahlásily do Integrovaného registru znečišťování (1) za rok 2009 samy průmyslové provozy. Čistírny odpadních vod patří k hlavním bodovým zdrojům znečištění vod látkami nebezpečnými pro vodní organismy v Olomouckém kraji. „Je to především kvůli únikům zinku a mědi do vod (2). Hlavními původci tohoto znečištění jsou však v podstatě domácnosti a provozy, odkud těžké kovy pocházejí a odkud se do čistíren dostávají,“ upřesnila Ing. Jana Mikulášková z Arniky, která žebříčky znečišťovatelů zpracovala.

Výrazného pokroku dosáhly firmy v Olomouckém kraji ve vypouštění emisí styrenu – snížily je meziročně o téměř 2 tuny. Styren patří mezi látky s potenciálně rakovinotvorným účinkem (3). Arnika se letos při zpracování žebříčků znečišťovatelů zaměřuje zejména na obsah chemických látek ve vodním prostředí. „Přestože v posledních letech znečištění vod toxickými látkami výrazně ubylo, stále je nepřehlédnutelné, zejména pokud jde o znečištění pocházející z průmyslových podniků,“ říká Ing. Jana Vitnerová, vedoucí kampaně Člověk a voda. „Zinek je přitom toxický pro ryby a další organismy žijící ve vodě,“ dodala Jana Vitnerová.

Teplárna v Přerově zůstává největších zdrojem úniků rtuti v kraji, a to dokonce tak velkým, že se umístila na druhém místě i v celostátním žebříčku největších znečišťovatelů rtutí (4). „Rtuť je velice diskutovanou látkou. Připravuje se mezinárodní úmluva k omezení jejích úniků do životního prostředí. Teplárny a elektrárny mohou používat speciální filtry k jejímu zachycování. I rtuť uvolněná do ovzduší může nakonec přispět ke kontaminaci vodních ekosystémů, kde se kumuluje mimo jiné v rybách,“ komentoval problematiku rtuti vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.

Přerovská teplárna v kraji nejvíce přispívá ke kyselým dešťům. Zůstává rovněž druhým největším zdrojem skleníkových plynů v kraji hned za cementárnou v Hranicích, která ovšem meziročně svůj příspěvek k emisím skleníkových plynů výrazně snížila - o více jak 10 tisíc tun.

Oproti předchozímu roku vypadly z žebříčků největších znečišťovatelů styrenem čtyři firmy: A.A.R plast Krchleby, Pony Auto Hranice, Siemens Elektromotory a Ladislav Michalík. Nejvíce svoje emise snížila firma A.A.R plast Krchleby (ze 744 kg na necelých 5 kg, což je méně, než ohlašovací práh) a Pony Auto Hranice (která vloni nahlásila 646 kg emisí této látky). Emise styrenu v součtu snížily i jediné dva provozy podniku M.L.S. Holice, které v letošním žebříčku osaměly.

Jediná firma v Olomouckém kraji nahlásila emise perzistentních organické látky - jedná se o slévárnu Foundaik a polyaromatické uhlovodíky (5) v jejích odpadech.

Kampaň Člověk a voda byla zahájena v létě 2010. Spojuje aktivity Arniky zaměřené na ochranu vody v naší krajině, zachování vodního prostředí a druhové rozmanitosti a na dodržování českých zákonů a evropských dohod. Vyhodnocení dat o únicích a přenosech látek do vod proběhlo v rámci projektu Voda živá finančně podpořeného Státním fondem životního prostředí.




Poznámky:

(1) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pro rok 2009 zahrnuje IRZ hlášení o únicích a přenosech od 91 provozovny v Olomouckém kraji (oproti 75 v roce 2008).

(2) Zinek je toxický pro ryby (LD50= 29,9 mg.l-1). Více: www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/zinek
Více informací o mědi a jejím působení v životním prostředí najdete na www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/med.

(3) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům.Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/styren.

(4) Rtuť je velmi toxický těžký kov, jehož vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost hromadit se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Jejich dlouhodobé působení může způsobit například také poruchy reprodukce a obecně poškození nervové soustavy, dimethylrtuť je navíc možným karcinogenem. Více: www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/rtut.

Celorepublikové žebříčky největších znečišťovatelů pro rok 2009 najdete zde: hwww.toxik.arnika.org/tiskove-zpravy/mezi-nejvetsimi-znecistovateli-se-objevuji-stale-nova-jmena

(5) Polyaromatické uhlovodíky patří mezi perzistentní organické látky dlouho přetrvávající v životním prostředí pro svojí stálost a rovněž pro svoje toxické vlastnosti (některé jsou karcinogenní). Více informací o této skupině látek najdete na http://www.toxickelatky.arnika.org/chemicke-latky/polycyklicke-aromaticke-uhlovodiky-pahs