Tiskové zprávy
Česká společnost ornitologická: Pták roku 2019: hrdlička divoká
Česká společnost ornitologická vyhlašuje Ptákem roku 2019 hrdličku divokou. Pomyslné žezlo přebírá od sýčka obecného, se kterým sdílí jeho původní domovinu v zemědělské krajině.
Udělením titulu hrdličce divoké chce Česká společnost ornitologická upozornit na ubývání vhodného životního prostředí vlivem intenzivního hospodaření. Na 1. května ornitologové vyzývají k vycházkám za hrdliččiným zpěvem, o kterém básnil už Karel Hynek Mácha. S vyhlášením Ptáka roku vydala Česká společnost ornitologická zvláštní tématické číslo časopisu Ptačí svět.
Hrdlička divoká ke svému životu potřebuje pestrou krajinu s křovinami a remízy. Foto: Jiří Hornek
Titul Pták roku uděluje Česká společnost ornitologická (ČSO) obvykle druhům, které jsou veřejnosti dobře známé. Letos udělali ornitologové výjimku. „Hrdlička divoká patří mezi rychle ubývající ptačí druhy naší krajiny. Setkat se s tímto plachým opeřencem v přírodě je čím dál větší vzácnost. Udělením titulu Ptáka roku hrdličce divoké chceme jednak představit veřejnosti tohoto pestrého tažného holoubka, ale také upozornit na nebezpečí, kterým aktuálně čelí,“ vysvětluje ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Ještě v 19. století se něžný hrdliččin hlas na jaře ozýval z mnoha našich polí a remízů a inspiroval básníka Karla Hynka Máchu k básni Máj, ve které hrdliččin zval ku lásce hlas. Přesto, že básník nezmiňoval druhové jméno, jistě šlo o hrdličku divokou, její příbuzná hrdlička zahradní se na našem území poprvé objevila až v roce 1942 v Brně. Právě v této době u nás byla hrdlička divoká běžně rozšířená. Nyní je ale její vrkání stále vzácnější. „V porovnání s výsledky sčítání na začátku 80. let 20. století ubyla z naší krajiny více než polovina počtu hrdliček. Hlavními příčinami jsou intenzivní zemědělství na hnízdištích i zimovištích a také lov,“ říká Vermouzek.
Ve srovnání se svou příbuznou hrdličkou zahradní je hrdlička divoká menší a pestřejší. Foto: Ondřej Prosický
Na rozdíl od hrdličky zahradní, se kterou se často setkáváme v zimě na krmítkách, jsou hrdličky divoké přísně tažné. Zimu tráví na afrických zimovištích na jižním okraji Sahary a na evropská hnízdiště se vrací obvykle v dubnu. „Hrdlička ke svému životu potřebuje pestrou krajinu s hustými pásy křovin. V krajině s velkými lány bez luk, remízů a keřů nemá příležitost hnízdit. Navíc, kvůli používání herbicidů, nenajde ani dostatek vhodné potravy v podobě semen. Zásadní pro přežití hrdličky je také zásoba vody, přičemž ta ubývá jednak vysycháním krajiny, ale také odvodňováním polních mokřadů. Zhruba čtvrtina české zemědělské krajiny je dnes nesmyslně odvodněna,“ zdůrazňuje Václav Zámečník, zemědělský specialista ČSO.
Hrdličce může pomoci jedině zlepšení stavu zemědělské krajiny. „Přispět k tomu může každý z nás. Prvním krokem je podpis petice za zdravé zemědělství na webové stránce www.birdlife.cz/petice-za-krajinu. O dalších možnostech se můžete dočíst v novém čísle časopisu Ptačí svět věnovaném hrdličce,“ vysvětluje Vermouzek.
Kromě intenzivního zemědělství hrdličku ohrožuje také lov, legální i nelegální. Přesto, že je na evropském červeném seznamu IUCN uvedena jako zranitelný druh, v deseti státech Evropské unie se může lovit legálně. „Odhady hovoří o počtu 1 425 102 až 2 245 166 ulovených jedinců ročně. Například ve Španělsku je to až 800 tisíc, v Řecku 380 tisíc, v Itálii 300 tisíc hrdliček. Kromě Středomoří se ale loví také v Rakousku, kde jde odhadem o 8 tisíc jedinců ročně,“ říká Vermouzek a dodává: „Díky tlaku Evropské unie se lov postupně omezuje, je ale potřeba jej snížit mnohem víc,“ zdůrazňuje.
Vydejte se 1. máje na pěší vycházku do luk a polí a pátrejte po Máchově hrdličce
Populace hrdličky divoké v Česku podle odhadů čítá 40–80 tisíc párů. „Kvůli tomu, že je plachá a žije skrytě, je možné ji mnohem častěji slyšet než vidět. Zaslechnout a případně i spatřit hrdličku divokou je velký zážitek. Vydejte se 1. máje na pěší vycházku do luk a polí a pátrejte po Máchově hrdličce,“ vyzývá Gabriela Dobruská, která má v ČSO na starost osvětu a vzdělávání.
Pozorně poslouchejte a pozorujte. Pokud nemáte dostatečné zkušenosti a nejste si jisti rozlišením hrdliček divokých od zahradních, prohlédněte si nejdříve pozorně obrázky obou druhů.
Všímejte si jednotlivých znaků, které vám pomohou při určování a hlavně – naposlouchejte si jejich hlas! Ten je naprosto odlišný a pomůže vám ke správnému určení - ukázky i hlasu i obrázky najdete na https://www.birdlife.cz/ptak-roku-2019-hrdlicka-divoka/
I když jde o příbuzné druhy, každý si oblíbil jiné prostředí. Hrdlička zahradní, věrná svému jménu, vyhledává v hnízdním období hlavně zahrady lidských obydlí a běžně ji potkáváme v obcích. Naopak hrdlička divoká je obyvatelem zemědělské krajiny a se svou příbuznou se potká maximálně na rozvolněném okraji vesnic. V obou prostředích však můžete narazit na dalšího příbuzného: holuba hřivnáče.
V metodice se dozvíte, jaké údaje nás zajímají. Pokud běžně vkládáte do faunistické databáze na birds.cz, zadejte své pozorování tam (více viz metodika). Pokud ne, připravili jsme pro vás jednoduchý formulář, do kterého nevyžadujeme registraci.
Metodika pátrání po hrdličce
Termín akce:
Středa 1. května 2019 (státní svátek)
Jelikož v této době vrcholí přílet hrdliček a hrdlička pozorovaná jeden den v západních Čechách může být po týdnu úplně jinde, jsou pro nás cenná data posbíraná během jednoho dne na co největším území.
Kdy vyrazit na vycházku?
Ideálně v dopoledních hodinách nebo v podvečer. I když v této době se hrdličky ozývají během celého dne, po poledni jejich aktivita klesá.
Pěšky nebo na kole?
Pěšky – tak nejvíce uvidíte i uslyšíte.
Pokud ale na tento den plánujete vyjížďku na kole a nechcete se ji proto vzdát, nemusíte a můžete s ní pátrání spojit. Jen nám to napište do poznámky, abychom věděli, že jste se pohybovali v krajině jinou rychlostí.
Jaké údaje nás zajímají:
– datum a čas (od – do) pozorování,
– souřadnice místa začátku vycházky; pokud hrdličku uvidíte nebo uslyšíte, pak i souřadnice 1. místa pozorování hrdliček divokých,
– počet pozorovatelů (víc očí víc vidí),
– počet pozorovaných hrdliček (celkový i při prvním pozorování, včetně nuly!): Získání i negativního pozorování je pro nás velice důležité. Jen tak se dozvíme, že někdo v místě po hrdličce pátral a nebyla tam.
Jak zadat pozorování
Pozorování zadávejte nejpozději do 12. května 2019.
Můžete si vybrat ze 2 způsobů, jak pozorování zadat:
1) do Avifu, mohou svoji vycházku zadat, jak jsou zvyklí: na birds.cz jako kompletní seznam druhů. Kompletní seznam druhů je zde nezbytný pro zjištění negativních pozorování. V tomto případě v mapě označte jako místo pozorování místo pozorování první hrdličky / hrdliček.
Doporučujeme pro: účastníci, kteří do Avifu běžně zadávají, případně ptáky dobře znají a zaznamenávali všechny pozorované druhy.
2) Prostřednictvím formuláře na webu ČSO. Zde se nemusíte registrovat ani zadávat pozorování dalších druhů. Stačí nám jen výsledek vašeho pátrání po hrdličce.
Doporučujeme pro: školy a jednotlivce, kteří pátrali pouze po hrdličce
INSPIRACI JAK POMOCI HRDLIČCE a dalším druhům zemědělské krajiny si přečtete ve zvláštním čísle časopisu ČSO – Ptačí svět – Pták roku 2019.
Zemědělci mohou pomoci vytvořením mezí nebo biopásů, kde ptáci hnízdí, sbírají potravu, a které plní protierozní funkci. Čím pestřejší bude krajina, tím větší počet druhů se podpoří. Na orné půdě je pro ptáky prospěšné, aby velikost plochy jedné plodiny na půdním bloku nepřesahovala 20 ha.
Podpisem petice za pestrou krajinu a zdravé zemědělství. Hrdličce může pomoci jedině zlepšení stavu zemědělské krajiny, což je i hlavním cílem petice Vraťme život do krajiny – www.birdlife.cz/petice-za-krajinu.
Darováním na ochranu hrdličky a dalších šesti druhů ptáků ohrožených střelci, traviči a pytláky při migraci prostřednictvím kampaně BirdLife International Flight for Survival – https://act-now.flightforsurvival.org/
DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE
Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) patří mezi měkkozobé, tedy do příbuzenstva široké rodiny holubů a hrdliček. V některých kulturách byla a je považovaná za symbol lásky a víry. Je o něco menší než obecně známá hrdlička zahradní a působí také štíhlejším dojmem. Zbarvením je však výraznější. Vršek těla je rezavohnědý, křídla jsou rezavá a výrazně černě šupinatá, hlava je světle šedá až béžová. Hruď je zbarvena do světle růžové s modrým odstínem. Ocas má tmavě šedou barvu a je zakončen bílým lemem. Výrazným znakem je „zrcátko“ po stranách krku skládající se z několika proužků bílé a černé barvy. U hrdliček divokých není vyvinutý pohlavní dimorfismus, takže samec i samice vypadají totožně.
Má typický a téměř nezaměnitelný hlas. Je to opakované vrkání, nejčastěji tříslabičné série „rrů rru rrů“, nebo jen „rrů rrů“, někdy také přepisované jako „turr turr“, což dalo hrdličce divoké její latinské druhové jméno. Hlasově nejaktivnější je v květnu a od druhé poloviny června až do počátku července, zaslechnout ji lze ale v celém období jejího výskytu u nás, tedy přibližně od poloviny dubna, až do konce srpna. V České republice je hrdlička divoká rozšířena téměř po celém území s výjimkou nejvyšších poloh, ačkoli výskyt byl ojediněle zaznamenán i nad 1 000 m n. m. Nejhojnější je v nižších polohách, například na jižní Moravě a v širší oblasti Hanácka. Hrdličku divokou můžeme považovat za indikátor zdravé kulturní krajiny. Ke svému životu vyžaduje mozaikovitou a pestrou krajinu s lesy různé velikosti, lukami, remízky a křovinami.
Hnízdo je plochá miska z větviček. Vejce jsou snášena již od konce dubna, nejčastěji však od poloviny května až do poloviny června. Hrdlička divoká v našich podmínkách hnízdí jednou, někdy ale i dvakrát v roce, přičemž snůška se skládá ze dvou vajec oválného tvaru. Ta mají lesklou bílou skořápku a sedí na nich oba rodiče. Po přibližně dvou týdnech se líhnou slabě ochmýřená mláďata. Prvních asi 10 dní jsou krmena výměškem volete rodičů. Později je holubí mléko doplněno o rostlinnou složku potravy. Zhruba čtyři týdny po vylíhnutí mláďata opouštějí hnízdo. Pohlavní dospělosti dosahuje hrdlička v příštím roce.
Potravu sbírá převážně na zemi. Její jídelníček je tvořen většinou semeny. V posledních letech se stala hrdlička divoká jedním ze symbolů ochrany ptáků v Evropě. Její populace na úrovni celé Evropy poklesla podle některých studií a odhadů o 30–49 % za zhruba 16 let, respektive o 79 % mezi roky 1980 a 2014. Ve Velké Británii došlo od roku 1995 k úbytku o více než 90 %, Belgie hlásí snížení populace až o 70 % za posledních 30 let. Lov hrdličky divoké je povolený v Bulharsku, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, na Kypru a Maltě, v Rakousku, Portugalsku a Rumunsku. Státy při tom využívají legálních výjimek, které umožňuje směrnice EU o ptácích.
Web ČSO Pták roku: www.birdlife.cz/co-delame/akce-pro-verejnost/ptak-roku/
Zvláštní číslo časopisu Ptačí svět: http://bigfiles.birdlife.cz/PS/PS_2019_01.pdf
Udělením titulu hrdličce divoké chce Česká společnost ornitologická upozornit na ubývání vhodného životního prostředí vlivem intenzivního hospodaření. Na 1. května ornitologové vyzývají k vycházkám za hrdliččiným zpěvem, o kterém básnil už Karel Hynek Mácha. S vyhlášením Ptáka roku vydala Česká společnost ornitologická zvláštní tématické číslo časopisu Ptačí svět.
Hrdlička divoká ke svému životu potřebuje pestrou krajinu s křovinami a remízy. Foto: Jiří Hornek
Titul Pták roku uděluje Česká společnost ornitologická (ČSO) obvykle druhům, které jsou veřejnosti dobře známé. Letos udělali ornitologové výjimku. „Hrdlička divoká patří mezi rychle ubývající ptačí druhy naší krajiny. Setkat se s tímto plachým opeřencem v přírodě je čím dál větší vzácnost. Udělením titulu Ptáka roku hrdličce divoké chceme jednak představit veřejnosti tohoto pestrého tažného holoubka, ale také upozornit na nebezpečí, kterým aktuálně čelí,“ vysvětluje ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Ještě v 19. století se něžný hrdliččin hlas na jaře ozýval z mnoha našich polí a remízů a inspiroval básníka Karla Hynka Máchu k básni Máj, ve které hrdliččin zval ku lásce hlas. Přesto, že básník nezmiňoval druhové jméno, jistě šlo o hrdličku divokou, její příbuzná hrdlička zahradní se na našem území poprvé objevila až v roce 1942 v Brně. Právě v této době u nás byla hrdlička divoká běžně rozšířená. Nyní je ale její vrkání stále vzácnější. „V porovnání s výsledky sčítání na začátku 80. let 20. století ubyla z naší krajiny více než polovina počtu hrdliček. Hlavními příčinami jsou intenzivní zemědělství na hnízdištích i zimovištích a také lov,“ říká Vermouzek.
Ve srovnání se svou příbuznou hrdličkou zahradní je hrdlička divoká menší a pestřejší. Foto: Ondřej Prosický
Na rozdíl od hrdličky zahradní, se kterou se často setkáváme v zimě na krmítkách, jsou hrdličky divoké přísně tažné. Zimu tráví na afrických zimovištích na jižním okraji Sahary a na evropská hnízdiště se vrací obvykle v dubnu. „Hrdlička ke svému životu potřebuje pestrou krajinu s hustými pásy křovin. V krajině s velkými lány bez luk, remízů a keřů nemá příležitost hnízdit. Navíc, kvůli používání herbicidů, nenajde ani dostatek vhodné potravy v podobě semen. Zásadní pro přežití hrdličky je také zásoba vody, přičemž ta ubývá jednak vysycháním krajiny, ale také odvodňováním polních mokřadů. Zhruba čtvrtina české zemědělské krajiny je dnes nesmyslně odvodněna,“ zdůrazňuje Václav Zámečník, zemědělský specialista ČSO.
Hrdličce může pomoci jedině zlepšení stavu zemědělské krajiny. „Přispět k tomu může každý z nás. Prvním krokem je podpis petice za zdravé zemědělství na webové stránce www.birdlife.cz/petice-za-krajinu. O dalších možnostech se můžete dočíst v novém čísle časopisu Ptačí svět věnovaném hrdličce,“ vysvětluje Vermouzek.
Kromě intenzivního zemědělství hrdličku ohrožuje také lov, legální i nelegální. Přesto, že je na evropském červeném seznamu IUCN uvedena jako zranitelný druh, v deseti státech Evropské unie se může lovit legálně. „Odhady hovoří o počtu 1 425 102 až 2 245 166 ulovených jedinců ročně. Například ve Španělsku je to až 800 tisíc, v Řecku 380 tisíc, v Itálii 300 tisíc hrdliček. Kromě Středomoří se ale loví také v Rakousku, kde jde odhadem o 8 tisíc jedinců ročně,“ říká Vermouzek a dodává: „Díky tlaku Evropské unie se lov postupně omezuje, je ale potřeba jej snížit mnohem víc,“ zdůrazňuje.
Vydejte se 1. máje na pěší vycházku do luk a polí a pátrejte po Máchově hrdličce
Populace hrdličky divoké v Česku podle odhadů čítá 40–80 tisíc párů. „Kvůli tomu, že je plachá a žije skrytě, je možné ji mnohem častěji slyšet než vidět. Zaslechnout a případně i spatřit hrdličku divokou je velký zážitek. Vydejte se 1. máje na pěší vycházku do luk a polí a pátrejte po Máchově hrdličce,“ vyzývá Gabriela Dobruská, která má v ČSO na starost osvětu a vzdělávání.
Pozorně poslouchejte a pozorujte. Pokud nemáte dostatečné zkušenosti a nejste si jisti rozlišením hrdliček divokých od zahradních, prohlédněte si nejdříve pozorně obrázky obou druhů.
Všímejte si jednotlivých znaků, které vám pomohou při určování a hlavně – naposlouchejte si jejich hlas! Ten je naprosto odlišný a pomůže vám ke správnému určení - ukázky i hlasu i obrázky najdete na https://www.birdlife.cz/ptak-roku-2019-hrdlicka-divoka/
I když jde o příbuzné druhy, každý si oblíbil jiné prostředí. Hrdlička zahradní, věrná svému jménu, vyhledává v hnízdním období hlavně zahrady lidských obydlí a běžně ji potkáváme v obcích. Naopak hrdlička divoká je obyvatelem zemědělské krajiny a se svou příbuznou se potká maximálně na rozvolněném okraji vesnic. V obou prostředích však můžete narazit na dalšího příbuzného: holuba hřivnáče.
V metodice se dozvíte, jaké údaje nás zajímají. Pokud běžně vkládáte do faunistické databáze na birds.cz, zadejte své pozorování tam (více viz metodika). Pokud ne, připravili jsme pro vás jednoduchý formulář, do kterého nevyžadujeme registraci.
Metodika pátrání po hrdličce
Termín akce:
Středa 1. května 2019 (státní svátek)
Jelikož v této době vrcholí přílet hrdliček a hrdlička pozorovaná jeden den v západních Čechách může být po týdnu úplně jinde, jsou pro nás cenná data posbíraná během jednoho dne na co největším území.
Kdy vyrazit na vycházku?
Ideálně v dopoledních hodinách nebo v podvečer. I když v této době se hrdličky ozývají během celého dne, po poledni jejich aktivita klesá.
Pěšky nebo na kole?
Pěšky – tak nejvíce uvidíte i uslyšíte.
Pokud ale na tento den plánujete vyjížďku na kole a nechcete se ji proto vzdát, nemusíte a můžete s ní pátrání spojit. Jen nám to napište do poznámky, abychom věděli, že jste se pohybovali v krajině jinou rychlostí.
Jaké údaje nás zajímají:
– datum a čas (od – do) pozorování,
– souřadnice místa začátku vycházky; pokud hrdličku uvidíte nebo uslyšíte, pak i souřadnice 1. místa pozorování hrdliček divokých,
– počet pozorovatelů (víc očí víc vidí),
– počet pozorovaných hrdliček (celkový i při prvním pozorování, včetně nuly!): Získání i negativního pozorování je pro nás velice důležité. Jen tak se dozvíme, že někdo v místě po hrdličce pátral a nebyla tam.
Jak zadat pozorování
Pozorování zadávejte nejpozději do 12. května 2019.
Můžete si vybrat ze 2 způsobů, jak pozorování zadat:
1) do Avifu, mohou svoji vycházku zadat, jak jsou zvyklí: na birds.cz jako kompletní seznam druhů. Kompletní seznam druhů je zde nezbytný pro zjištění negativních pozorování. V tomto případě v mapě označte jako místo pozorování místo pozorování první hrdličky / hrdliček.
Doporučujeme pro: účastníci, kteří do Avifu běžně zadávají, případně ptáky dobře znají a zaznamenávali všechny pozorované druhy.
2) Prostřednictvím formuláře na webu ČSO. Zde se nemusíte registrovat ani zadávat pozorování dalších druhů. Stačí nám jen výsledek vašeho pátrání po hrdličce.
Doporučujeme pro: školy a jednotlivce, kteří pátrali pouze po hrdličce
INSPIRACI JAK POMOCI HRDLIČCE a dalším druhům zemědělské krajiny si přečtete ve zvláštním čísle časopisu ČSO – Ptačí svět – Pták roku 2019.
Zemědělci mohou pomoci vytvořením mezí nebo biopásů, kde ptáci hnízdí, sbírají potravu, a které plní protierozní funkci. Čím pestřejší bude krajina, tím větší počet druhů se podpoří. Na orné půdě je pro ptáky prospěšné, aby velikost plochy jedné plodiny na půdním bloku nepřesahovala 20 ha.
Podpisem petice za pestrou krajinu a zdravé zemědělství. Hrdličce může pomoci jedině zlepšení stavu zemědělské krajiny, což je i hlavním cílem petice Vraťme život do krajiny – www.birdlife.cz/petice-za-krajinu.
Darováním na ochranu hrdličky a dalších šesti druhů ptáků ohrožených střelci, traviči a pytláky při migraci prostřednictvím kampaně BirdLife International Flight for Survival – https://act-now.flightforsurvival.org/
DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE
Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) patří mezi měkkozobé, tedy do příbuzenstva široké rodiny holubů a hrdliček. V některých kulturách byla a je považovaná za symbol lásky a víry. Je o něco menší než obecně známá hrdlička zahradní a působí také štíhlejším dojmem. Zbarvením je však výraznější. Vršek těla je rezavohnědý, křídla jsou rezavá a výrazně černě šupinatá, hlava je světle šedá až béžová. Hruď je zbarvena do světle růžové s modrým odstínem. Ocas má tmavě šedou barvu a je zakončen bílým lemem. Výrazným znakem je „zrcátko“ po stranách krku skládající se z několika proužků bílé a černé barvy. U hrdliček divokých není vyvinutý pohlavní dimorfismus, takže samec i samice vypadají totožně.
Má typický a téměř nezaměnitelný hlas. Je to opakované vrkání, nejčastěji tříslabičné série „rrů rru rrů“, nebo jen „rrů rrů“, někdy také přepisované jako „turr turr“, což dalo hrdličce divoké její latinské druhové jméno. Hlasově nejaktivnější je v květnu a od druhé poloviny června až do počátku července, zaslechnout ji lze ale v celém období jejího výskytu u nás, tedy přibližně od poloviny dubna, až do konce srpna. V České republice je hrdlička divoká rozšířena téměř po celém území s výjimkou nejvyšších poloh, ačkoli výskyt byl ojediněle zaznamenán i nad 1 000 m n. m. Nejhojnější je v nižších polohách, například na jižní Moravě a v širší oblasti Hanácka. Hrdličku divokou můžeme považovat za indikátor zdravé kulturní krajiny. Ke svému životu vyžaduje mozaikovitou a pestrou krajinu s lesy různé velikosti, lukami, remízky a křovinami.
Hnízdo je plochá miska z větviček. Vejce jsou snášena již od konce dubna, nejčastěji však od poloviny května až do poloviny června. Hrdlička divoká v našich podmínkách hnízdí jednou, někdy ale i dvakrát v roce, přičemž snůška se skládá ze dvou vajec oválného tvaru. Ta mají lesklou bílou skořápku a sedí na nich oba rodiče. Po přibližně dvou týdnech se líhnou slabě ochmýřená mláďata. Prvních asi 10 dní jsou krmena výměškem volete rodičů. Později je holubí mléko doplněno o rostlinnou složku potravy. Zhruba čtyři týdny po vylíhnutí mláďata opouštějí hnízdo. Pohlavní dospělosti dosahuje hrdlička v příštím roce.
Potravu sbírá převážně na zemi. Její jídelníček je tvořen většinou semeny. V posledních letech se stala hrdlička divoká jedním ze symbolů ochrany ptáků v Evropě. Její populace na úrovni celé Evropy poklesla podle některých studií a odhadů o 30–49 % za zhruba 16 let, respektive o 79 % mezi roky 1980 a 2014. Ve Velké Británii došlo od roku 1995 k úbytku o více než 90 %, Belgie hlásí snížení populace až o 70 % za posledních 30 let. Lov hrdličky divoké je povolený v Bulharsku, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, na Kypru a Maltě, v Rakousku, Portugalsku a Rumunsku. Státy při tom využívají legálních výjimek, které umožňuje směrnice EU o ptácích.
Web ČSO Pták roku: www.birdlife.cz/co-delame/akce-pro-verejnost/ptak-roku/
Zvláštní číslo časopisu Ptačí svět: http://bigfiles.birdlife.cz/PS/PS_2019_01.pdf
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
