Ústecký kraj: Rada Ústeckého kraje nesouhlasí s postojem Vlády ČR k dopravě

Ústecký kraj se v dopoledních hodinách 30. srpna 2006 seznámil s materiálem z jednání vlády České republiky dne 30. srpna 2006, který se týká situace při zajišťování základní dopravní obslužnosti Ústeckého kraje.

V tomto materiálu je navrhováno usnesení vlády, jímž se ministrům dopravy, vnitra, spravedlnosti a financí ukládá provést kontrolu dosavadního postupu Ústeckého kraje ve věci zajištění dopravní obslužnosti, a to mimo jiné i prostřednictvím policejního prezidenta.

Ústecký kraj nemá námitek, pokud stát zamýšlí provést řádnou kontrolu postupu Ústeckého kraje nebo postupu Krajského úřadu Ústeckého kraje v dané věci. Zcela alarmující je však politický podtext příslušného materiálu, který se prakticky jednostranně ztotožňuje s agresivní mediální kampaní vedou ze strany soukromé společnosti Dopravní podnik Ústeckého kraje, a.s. a nepřípustným způsobem předjímá výsledky avizovaných kontrol.

Ústecký kraj konkrétně považuje za zcela nepřípustný útok na své ústavní právo na samosprávu a na principy zákonnosti, pokud předkládací zpráva k předmětnému návrhu usnesení vlády na základě nijak neověřených informací a před provedením samotných kontrol hovoří o lehkovážném a nedostatečném přístupu kraje, rizikovosti jím nastavených parametrů řešení dopravní obslužnosti, podjatosti pracovníků Ústeckého kraje či Krajského úřadu Ústeckého kraje, riziku odpovědnosti státu za škodu z nesprávného výkonu veřejné moci vyvolaném jeho dosavadním postupem či naprosto nepřípustným způsobem předjímá výsledky účelových trestních oznámení podaných Dopravním podnikem Ústeckého kraje, a.s.

Za zcela nehorázný útok na principy zákonnosti a ve své podstatě za skryté výhružky lze pak považovat ty části předkládací zprávy, které bez jediného důkazu v souvislosti s Ústeckým krajem uvádí paušalizující konstatování typu, že „je úkolem orgánů činných v trestním řízení odhalit a postihnout jakékoliv trestněprávní chování ve správním řízení, zejména pak regionální klientelismus, protekcionismus a neodůvodněné upřednostňování, či naopak šikanu konkrétních subjektů.“ Za obdobně nehorázné lze považovat rovněž navrhované doporučení vlády hejtmanovi, aby „se zdržel veškerého jednání, které by bylo v rozporu se zásadou nestrannosti a objektivity rozhodování v samostatné a přenesené působnosti kraje.“

Obdobná účelová, politicky motivovaná a nijak nedoložená osočení Ústeckého kraje a jeho představitelů nemají v rámci státního dozoru či jeho přípravy jakékoliv místo. Předkládací zpráva vyvolává hluboké pochybnosti o upřímném záměru předkladatele zjistit skutečný stav věci. Právě naopak, svědčí o snaze shledat stůj co stůj pochybení jednání představitelů Ústeckého kraje za použití jakékoliv kombinace mocenských prostředků, počínaje výkonem dozoru a konče použitím policie na politickou objednávku, to vše zcela zřejmě za účelem získání laciných politických bodů před blížícími se komunálními a senátními volbami.

V neposlední řadě je zarážející i naprostá jednostrannost materiálu předkládaného do vlády. Tento materiál předjímá možná pochybení pouze na straně Ústeckého kraje a žádným způsobem nereaguje na to, že stávající situace v dopravní obslužnosti byla způsobena výlučně protiprávním jednáním Dopravního podniku Ústeckého kraje, a.s. a že je to především jednání této společnosti, jež by mělo být důsledně prošetřeno ze strany příslušných správních úřadů a orgánů činných v trestním řízení. Celý materiál, a to včetně samotných návrhů řešení pak téměř slovo od slova přebírá návrhy Dopravního podniku Ústeckého kraje a.s., se kterými tato společnost jakkoliv neuspěla u příslušných ministerstev ani u soudů. Tyto objektivní skutečnosti se však zjevně předkladateli tohoto materiálu nehodí, neboť jednoznačně vyvracejí pochybnosti a osočení Ústeckého kraje v předkládaném materiálu obsažené.