Moravský ornitologický spolek: Soustava a české názvosloví ptáků světa

V roce 1994 byl publikován první kompletní „Přehled ptáků světa“ s českými názvy v překladu knihy A. Goslera a dalších autorů „Atlas ptáků světa“. Tento přehled vycházel z publikace „Soustava a české názvosloví ptáků světa“ autorů doc. K. Hudce, ing. M. Čapka, dr. F. Hanáka a R. Pavízy.

V publikaci „Soustava a české názvosloví ptáků světa“ jsou u všech vědeckých jmen ptáků uvedeni autoři, letopočet popisu, počet subspecií, rozšíření, statut ohrožení a česká chovatelská jména, pokud se liší od již stávající chovatelské terminologie Nově zde byly doplněny nové druhy ptáků popsané do roku 2003. Jsou zde i druhy vyhynulé od 17. století a doba jejich posledního zjištění. Na rozdíl od názvosloví v Goslerovi (1994) jsou u všech druhů uvedeni autoři a letopočty popisů. Od předchozího vydání titulů se nové zpracování liší připojením tří údajů u každého druhu v závorce za jménem - např. (12-NA nt-DD). Prvý údaj značí počet poddruhů, druhý údaj oblast rozšíření a třetí stupeň ohrožení. Údaj o rozšíření je rozveden ještě o oblast zimování, např. zkratka (OR au) znamená, že druh hnízdí pouze v Orientální oblasti, ovšem může tam i zimovat, zatímco v Austrálii pouze zimuje. Stupeň ohrožení je rozlišen v kategoriích: druh vyhynulý, vyhynulý v přírodě, kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný, závislý na ochraně, blízko ohrožení, málo dotčený, s chybějícími údaji a nevyhodnocený. V úvodu bude uveden seznam všech zkratek s vysvětlivkami.

V nejdůležitější části knihy - českém názvosloví - vycházeli autoři z názvosloví v Goslerovi (1994). Snažili se přitom využít všech publikovaných a početných nepublikovaných návrhů na změny, které dostali, stejně jako je zkonfrontovali s názvy použitými v mezitím vyšlých publikacích. Kromě literatury se opírali také o vlastní znalosti mnoha druhů přímo z terénu a chovu cizokrajných ptáků. Jedním z hlavních požadavků na názvosloví je jeho stabilita. Vzhledem k tomu, že české názvosloví v Goslerovi (1994) je již značně používáno, bylo snahou autorů maximálně zachovat jeho stabilitu, tzn. provést změny jen v případech, kde staré jméno je evidentně nesprávné. Zoologické názvy byly místy pozměněny především přijetím vhodných druhových názvů z chovatelského názvosloví. Interní ráz některých rodových chovatelských názvů však vedl k tomu, že některé chovatelské názvy byly uvedeny současně s názvy zoologickými (za navrženým zoologickým názvem).

Jednou z několika základních otázek, které se objevují, je vhodnost nebo nezbytnost existence českých jmen všech ptačích druhů. Potřeby pro využití českých jmen ptáků světa pocházejí od překladatelů odborné literatury a filmů (zejména televizních a videozáznamů), redaktorů, pracovníků zoologických zahrad, muzeí, cestovatelů, studentů, lékařů, geografů, obchodníků se zvířaty, členů zájmových aktivit, chovatelů, pedagogů, ochránců přírody a dalších zájemců (např. filatelistů). Vědecké jméno se nedá vždy použít. U ptáků jako nápadných a z mnoha důvodů významných živočichů je vytvoření českých názvů pro všechny druhy nanejvýš žádoucí. Tyto názvy samozřejmě budou vždy dobrovolné a nikdy závazné. Tak by měly být k dispozici všem, kteří o to stojí. U zájemců o české názvy není předem jasné, která jména budou zapotřebí. Dalším závažným důvodem existence všech českých jmen ptáků světa je skutečnost, že lze nalézt stejný druh v knihách, zákonných normách souvisejících s mezinárodními konvencemi nebo v zoologických zahradách pod několika různými jmény. Dále je nutné, aby české názvosloví respektovalo i systematickou funkci, což nelze očekávat od samovolného a živelného vytváření jmen. Proti chaotickému pojmenování jednotlivých druhů se bránili chovatelé, kteří již dříve proto zpracovali kompletní české názvosloví některých ptačích skupin. Navíc se připravuje světový přehled národních názvů ptáků, způsobený nutností osvětové práce v ochraně mnoha set ohrožených ptačích druhů.

Podstatou tvorby nových jmen ptáků byly následující principy: česká rodová jména neměla přesahovat čeleď (např. v čeledi strnadovitých by nemělo být použito jméno pěnkava či dlask), nová česká druhová jména byla vytvářena souhlasně s druhovým jménem vědeckým, anglickým, se zeměpisným rozšířením a biotopem (teprve pokud byla tato jména nevhodná, byl český název volen jiným způsobem) a jedno české rodové jméno bylo použito pro více příbuzných rodů nebo celý vyšší taxon (např. kolibříci, holubi, zoborožci, trogoni apod.).
Může se stát, že některé (ale jen velmi malý počet) chovatelské názvy jsou změněny. Jde v podstatě jen o ty, které přesahují rámec čeledi (např. dlask modrý není z čeledi pěnkavovitých, ale strnadovitých, pěnkava indigová je rovněž z téže čeledi atd.). V těchto několika případech jsou chovatelská jména uvedena v synonymice. Neměnila se tedy za každou cenu zavedená a používaná (vžitá) jména a autoři se snažili je zachovat či změnit proti nevyhovujícímu názvu v atlase (Goslerovi 1994). Popř. mohlo dojít ještě k drobným změnám, pokud zavedená jména neodpovídala obsahově nebo jazykově.

Autoři přirozeně neočekávají, že bude někdy vytvořeno názvosloví ptáků vyhovující všem. Ani toto názvosloví není povinnou normou, ale mělo by sloužit jako doporučený zdroj jednotné a jednoznačné terminologie. Proto autoři požádali o posouzení a doporučení názvoslovnou komisi České zoologické společnosti a výbor České společnosti ornitologické. Při takovém množství druhů ptáků se určitě objeví několik nespokojených jedinců. Však také nepůjde o zákonný předpis. Používání jednotlivých jmen prověří budoucnost. Je nutné také počítat s určitou pružností nové soustavy. Bez alespoň doporučených návrhů je téměř nemožné jakékoliv spojení, dorozumívání a vzájemná informovanost.

Publikace „Soustava a české názvosloví ptáků světa“ autorů K. Hudce, M. Čapka, Jr., F. Hanáka, J. Klimeše a †R. Pavízy vychází koncem roku 2003 Muzeu Komenského v Přerově (Moravská ornitologická stanice) jako 22. svazek edice Knihovna MOS. Publikaci je možné zakoupit na adrese: Moravská ornitologická stanice, Muzeum Komenského, Horní nám. 7, 750 11 Přerov 2(písemně) nebo Moravská ornitologická stanice, Muzeum Komenského, Bezručova 10, Přerov (osobně, pondělí až pátek 8.00 až 16.00 hod., tel. 581 219 910).


Muzeum Komenského v Přerově