Tiskové zprávy
Arnika - Program Toxické látky a odpady: Spalovna prodávala popílek s toxickými látkami přes rok a půl bez povolení
Společnost Termizo přes rok a půl neoprávněně prodávala směs toxického popílku se struskou z liberecké spalovny pro stavební účely. Od května 2004 neměla totiž na směs, kterou jako produkt pod názvem SPRUK nabízí k využití ve stavebnictví, platný certifikát od Technického a zkušebního ústavu stavebního (TZÚS). Vyplývá to z vyjádření , které na základě podnětu sdružení Arnika zaslala Česká obchodní inspekce (1). Ta také zahájila s majitelem spalovny správní řízení.
Popílek, který ve směsi končí, obsahuje i po vyprání vysoké koncentrace (2) nebezpečných dioxinů (3). ”Jak doložily studie provedené v Korei a Japonsku (4), dioxiny a další toxické látky se z materiálů podobných směsi z liberecké spalovny při jejich uložení například v základech komunikací anebo na běžné skládce odpadů mohou uvolňovat do životní prostředí. Termizo tak svým produktem přispívá k celkové kontaminaci potravních řetězců v ČR dioxiny,” přiblížil nebezpečnost podnikání vlastníka liberecké spalovny vedoucí kampaně Arniky Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.
Spalovna Termizo se stává i v mezinárodním kontextu známá jako odstrašující případ nakládání s odpady, které produkuje. Při mezinárodních jednáních o naplnění Stockholmské úmluvy bývá Termizo udáváno jako příklad, jak by se s odpady obsahujícími nebezpečné dioxiny nakládat nemělo. Na svoji kapacitu 96 tisíc tun spáleného odpadu ročně vyprodukuje spalovna 35 700 tun směsi strusky s popílkem, tedy 37% z původního objemu spáleného odpadu (5).
Kuriozní na celé kauze je, že ředitel Termiza Ing. Pavel Bernát před měsícem tisku řekl, že: ”S tím, pod jakým pracujeme neustálým tlakem a dozorem veřejnosti, bychom ani nemohli dělat nic, co bychom nesměli.(6)" Toto prohlášení přitom vydal poté, co spalovna rok a půl před zraky orgánů státní správy nakládala s odpadem jako s výrobkem. Navíc tak činila v období, kdy probíhalo i řízení o vydání integrovaného povolení, při kterém se má řešit právě nakládání s odpady. ”Řešit problém nakládání se směsí strusky a popílku při jednání o integrovaném povolení zástupci krajského úřadu odmítli,” řekl Ing. Milan Havel ze sdružení Arnika a doplnil, ”Spalovna bude muset vysvětlit, jak během roku a půl nakládala s nebezpečnou směsí. Občané se snad konečně dozvědí, kde končí.” (7)
Spalovna získala od TZÚS nedávno nový certifikát. Podle zákona o technických požadavcích na výrobky tedy může opět se směsí obchodovat. ”Podle výkladu příslušné technické normy, který máme k dispozici, je však podobný certifikát možné vydat pouze na popeloviny vznikající spalováním paliv a tím odpad podle české legislativy není. Domníváme se proto, že certifikát byl vydán v rozporu s platnými normami,” řekl Havel. ”Jako obyvatelka Liberce bych se nerada dočkala toho, že by se směsí ze spalovny prováděl například zimní posyp komunikací ve městě,” vyjádřila svoji obavu Mgr. Zuzana Tachovská ze sdružení Lidé pro Liberec.
Arnika na problematické nakládání s odpady ze spalovny poukazuje již několik let. ”Naše výhrady zatím většina institucí včetně libereckého inspektorátu České inspekce životního prostředí ignorovala, přestože rozbory jasně dokázaly přítomnost vysokých koncentrací dioxinů v popílku. Zpřísnění nakládání s odpady ze spaloven nyní podpořilo i přes 12 tisíc signatářů petice Budoucnost bez jedů II, kterou podepsala i řada starostů a poslanců zastupitelstev. Doufáme proto, že se řešením problému bude konečně vážně zabývat i ministr Libor Ambrozek. Zavazuje ho k tomu i podpis pod Stockholmskou úmluvou o perzistentních organických látkách (8),” uzavřel tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.
(1) Dopis České obchodní inspekce, inspektorát Ústecký a Liberecký se sídlem v Ústí nad Labem zaslaný Arnice - programu Toxické látky a odpady dne 4. 8. 2005: ”Uvádění stanoveného stavebního výrobku ”Směs popelovin pro rekultivaci a úpravu krajiny” bez platného Prohlášení o shodě na trh ČR v období ode dne 10. 5. 2004 do dne kontroly, tj. do 28. 7. 2005, se jeví jako rozpor s ustanovením § 13 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky v platném znění. Toto zjištění bude řešeno v pravomoci České obchodní inspekce ve správním řízení.”
(2) Popílek po proprání obsahoval podle měření, jež máme k dispozici, 362 pg I-TEQ/g dioxinů. Jako pozaďové hodnoty v půdách se uvádí koncentrace 2,5 pg I-TEQ/g. Koncentrace dioxinů ve směsi se pohybují mezi 62 - 213,6 pg I-TEQ/g. Měření pocházejí z roku 2000, novější výsledky spalovna ani státní správa nikdy neposkytly.
(3) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”)
(4) Jedná se především o tyto dvě studie:
Kim, Y., Lee, D., Masahiro, O. 2002: Effect of dissolved humic matters on the leachability of PCDD/F from fly ash - Laboratory experiment using Aldrich humic acid. Chemosphere 47 (2002) 599-605
Sakai, S., Urano, S., Takatsuki, H. 1997: Leaching behaviour of PCDD/Fs and PCBs from Some Waste Materials. Waste Materials in Construction: Putting Theory into Practice, Elsevier, pp.715-724 (1997)
(5) Stejného efektu redukce odpadů (o 64%) dosáhli v australské Canbeře v roce 2002 ekologicky šetrnějším znovuvyužitím odpadů, ovšem nespálených komunálních odpadů. Vyhnuli se tak produkci toxických látek, které vznikají spalováním odpadů. Více informací viz http://odpady.arnika.org/canberra.shtml. Podobný způsob nakládání s odpady jako Canberra, tzv. zero waste, zavedla ve svém regionu obec Palárikovo na Slovensku.
(6) Článek v Libereckém dni ze 20. 7. 2005.
(7) V uplynulých letech se směs popílku se struskou ocitla mimo jiné na seznamu odpadů ukládaných na skládky komunálních odpadů v Košťálově, firma ASANO ji použila na překrytí skládky inertního odpadu u Českého Dubu anebo byla ukládána do starého vytěženého Dolu Jan Šverma u Žacléře. Ani tento způsob nakládání se směsí obsahující dioxiny není v pořádku.
(8) Stockholmská úmluva - Ratifikací Stockholmské úmluvy se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek: osmi látek používaných jako pesticidy, dvou průmyslových sloučenin a polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů (souhrnně nazývaných jako dioxiny), vznikajících mimovolně v chemické výrobě a při spalování chlorovaných látek. Stockholmská úmluva připravená na půdě UNEPu (Programu OSN pro životní prostředí) byla podepsaná 23. května 2001. Pesticidy a průmyslové látky tato úmluva zakazuje dále vyrábět a používat a zdroje úniků polychlorovaných dioxinů a furanů, polychlorovaných bifenylů a hexachlorbenzenu navrhuje eliminovat. Stockholmskou úmluvu dosud ratifikovalo 106 zemí. Více informací najdete na adrese: http://bezjedu.arnika.org/clanky.shtml?x=208406.
Popílek, který ve směsi končí, obsahuje i po vyprání vysoké koncentrace (2) nebezpečných dioxinů (3). ”Jak doložily studie provedené v Korei a Japonsku (4), dioxiny a další toxické látky se z materiálů podobných směsi z liberecké spalovny při jejich uložení například v základech komunikací anebo na běžné skládce odpadů mohou uvolňovat do životní prostředí. Termizo tak svým produktem přispívá k celkové kontaminaci potravních řetězců v ČR dioxiny,” přiblížil nebezpečnost podnikání vlastníka liberecké spalovny vedoucí kampaně Arniky Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.
Spalovna Termizo se stává i v mezinárodním kontextu známá jako odstrašující případ nakládání s odpady, které produkuje. Při mezinárodních jednáních o naplnění Stockholmské úmluvy bývá Termizo udáváno jako příklad, jak by se s odpady obsahujícími nebezpečné dioxiny nakládat nemělo. Na svoji kapacitu 96 tisíc tun spáleného odpadu ročně vyprodukuje spalovna 35 700 tun směsi strusky s popílkem, tedy 37% z původního objemu spáleného odpadu (5).
Kuriozní na celé kauze je, že ředitel Termiza Ing. Pavel Bernát před měsícem tisku řekl, že: ”S tím, pod jakým pracujeme neustálým tlakem a dozorem veřejnosti, bychom ani nemohli dělat nic, co bychom nesměli.(6)" Toto prohlášení přitom vydal poté, co spalovna rok a půl před zraky orgánů státní správy nakládala s odpadem jako s výrobkem. Navíc tak činila v období, kdy probíhalo i řízení o vydání integrovaného povolení, při kterém se má řešit právě nakládání s odpady. ”Řešit problém nakládání se směsí strusky a popílku při jednání o integrovaném povolení zástupci krajského úřadu odmítli,” řekl Ing. Milan Havel ze sdružení Arnika a doplnil, ”Spalovna bude muset vysvětlit, jak během roku a půl nakládala s nebezpečnou směsí. Občané se snad konečně dozvědí, kde končí.” (7)
Spalovna získala od TZÚS nedávno nový certifikát. Podle zákona o technických požadavcích na výrobky tedy může opět se směsí obchodovat. ”Podle výkladu příslušné technické normy, který máme k dispozici, je však podobný certifikát možné vydat pouze na popeloviny vznikající spalováním paliv a tím odpad podle české legislativy není. Domníváme se proto, že certifikát byl vydán v rozporu s platnými normami,” řekl Havel. ”Jako obyvatelka Liberce bych se nerada dočkala toho, že by se směsí ze spalovny prováděl například zimní posyp komunikací ve městě,” vyjádřila svoji obavu Mgr. Zuzana Tachovská ze sdružení Lidé pro Liberec.
Arnika na problematické nakládání s odpady ze spalovny poukazuje již několik let. ”Naše výhrady zatím většina institucí včetně libereckého inspektorátu České inspekce životního prostředí ignorovala, přestože rozbory jasně dokázaly přítomnost vysokých koncentrací dioxinů v popílku. Zpřísnění nakládání s odpady ze spaloven nyní podpořilo i přes 12 tisíc signatářů petice Budoucnost bez jedů II, kterou podepsala i řada starostů a poslanců zastupitelstev. Doufáme proto, že se řešením problému bude konečně vážně zabývat i ministr Libor Ambrozek. Zavazuje ho k tomu i podpis pod Stockholmskou úmluvou o perzistentních organických látkách (8),” uzavřel tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.
(1) Dopis České obchodní inspekce, inspektorát Ústecký a Liberecký se sídlem v Ústí nad Labem zaslaný Arnice - programu Toxické látky a odpady dne 4. 8. 2005: ”Uvádění stanoveného stavebního výrobku ”Směs popelovin pro rekultivaci a úpravu krajiny” bez platného Prohlášení o shodě na trh ČR v období ode dne 10. 5. 2004 do dne kontroly, tj. do 28. 7. 2005, se jeví jako rozpor s ustanovením § 13 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky v platném znění. Toto zjištění bude řešeno v pravomoci České obchodní inspekce ve správním řízení.”
(2) Popílek po proprání obsahoval podle měření, jež máme k dispozici, 362 pg I-TEQ/g dioxinů. Jako pozaďové hodnoty v půdách se uvádí koncentrace 2,5 pg I-TEQ/g. Koncentrace dioxinů ve směsi se pohybují mezi 62 - 213,6 pg I-TEQ/g. Měření pocházejí z roku 2000, novější výsledky spalovna ani státní správa nikdy neposkytly.
(3) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”)
(4) Jedná se především o tyto dvě studie:
Kim, Y., Lee, D., Masahiro, O. 2002: Effect of dissolved humic matters on the leachability of PCDD/F from fly ash - Laboratory experiment using Aldrich humic acid. Chemosphere 47 (2002) 599-605
Sakai, S., Urano, S., Takatsuki, H. 1997: Leaching behaviour of PCDD/Fs and PCBs from Some Waste Materials. Waste Materials in Construction: Putting Theory into Practice, Elsevier, pp.715-724 (1997)
(5) Stejného efektu redukce odpadů (o 64%) dosáhli v australské Canbeře v roce 2002 ekologicky šetrnějším znovuvyužitím odpadů, ovšem nespálených komunálních odpadů. Vyhnuli se tak produkci toxických látek, které vznikají spalováním odpadů. Více informací viz http://odpady.arnika.org/canberra.shtml. Podobný způsob nakládání s odpady jako Canberra, tzv. zero waste, zavedla ve svém regionu obec Palárikovo na Slovensku.
(6) Článek v Libereckém dni ze 20. 7. 2005.
(7) V uplynulých letech se směs popílku se struskou ocitla mimo jiné na seznamu odpadů ukládaných na skládky komunálních odpadů v Košťálově, firma ASANO ji použila na překrytí skládky inertního odpadu u Českého Dubu anebo byla ukládána do starého vytěženého Dolu Jan Šverma u Žacléře. Ani tento způsob nakládání se směsí obsahující dioxiny není v pořádku.
(8) Stockholmská úmluva - Ratifikací Stockholmské úmluvy se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek: osmi látek používaných jako pesticidy, dvou průmyslových sloučenin a polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů (souhrnně nazývaných jako dioxiny), vznikajících mimovolně v chemické výrobě a při spalování chlorovaných látek. Stockholmská úmluva připravená na půdě UNEPu (Programu OSN pro životní prostředí) byla podepsaná 23. května 2001. Pesticidy a průmyslové látky tato úmluva zakazuje dále vyrábět a používat a zdroje úniků polychlorovaných dioxinů a furanů, polychlorovaných bifenylů a hexachlorbenzenu navrhuje eliminovat. Stockholmskou úmluvu dosud ratifikovalo 106 zemí. Více informací najdete na adrese: http://bezjedu.arnika.org/clanky.shtml?x=208406.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
