STUŽ: Stanovisko k návrhu vedení přeložky silnice II/101 v údolí Zákolanského potoka pod Budčí v severní části přírodního parku Okolí Okoře

Středočeský kraj pořizuje Územní plán velkého územního celku Pražského regionu, v jehož rámci řeší ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic Praha i zlepšení parametrů silnice II/101, tvořící tzv. „aglomerační okruh“ kolem Prahy. Ten představuje spolu s rychlostním silničním okruhem kolem Prahy důležitou tepnu, propojující významná sídla Středočeského kraje a napomáhající obvedení tranzitní dopravy kolem Prahy. Se zpožďováním přípravy a výstavby úseku rychlostního silničního okruhu kolem Prahy v úseku Ruzyně – dálnice D8 nabývá na významu a roste intenzita dopravy na úseku aglomeračního okruhu II/101 mezi mimoúrovňovou křižovatkou Nová Ves na dálnici D8 a silnicí I/7 u Stehelčevsi, neboť tento úsek propojuje kromě tranzitní úlohy i velká průmyslová střediska kraje – Kralupy nad Vltavou a Kladno.

Ačkoliv MŽP ve svém stanovisku k 1. konceptu uložilo pořizovateli, aby 2. koncept Územního plánu velkého územního celku Pražského regionu obsahoval a z hlediska vlivů na životní prostředí zhodnotil všechny v úvahu připadající varianty hlavní dálniční a silniční sítě řešeného území, navrhl projektant k odstranění směrových a dalších závad stávající silnice II/101 v tomto úseku invariantně přeložku v nové trase, přetínající 700 m dlouhým mostem s náběhy náspy údolí Zákolanského potoka pod Budčí, přičemž přilehlé lesnaté svahy naopak nová silnice prořezává hlubokými zářezy. Námitky přilehlých obcí Zákolany, Holubice, občanských sdružení a veřejnosti nebyly shledány dostatečně závažnými.

Záměr neodvrátil a k hledání dopravně vyhovujících, ale k zachovaným hodnotám území šetrnějších variant nepřiměl pořizovatele ani fakt, že se jedná o území s vysokou přírodní i kulturní hodnotou, doloženou zařazením ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, do významných krajinných prvků (lesy, nivy vodotečí), do dvou zde se protínajících regionálních biokoridorů RK 1120 a RK 1135, do přírodního parku Okolí Okoře a přírodní památky Kovárské stráně, na okraji CHKO Kokořínsko, s vysokou kvalitou zatím nenarušeného krajinného rázu, s vysokou biodiverzitou a také archeologickou, památkovou a obecně historickou hodnotou, dokládající několikatisícileté osídlení a kultivaci krajiny, se zachovalými krajinnými dominantami, jako jsou národní kulturní památka Budeč a rotunda Sv. Petra a Pavla, nebo hrad Okoř.

Přitom se nabízí (zejména pro případ, že z variant rychlostního silničního okruhu mezi Ruzyní a dálnicí D8 bude Prahou, Středočeským krajem i ŘSD zvolena dopravně i ekologicky méně příznivá varianta přes Suchdol), vedení aglomeračního okruhu od Kralup nad Vltavou v souběhu se silnicí II/240 blíže ku Praze, s vyústěním na I/7 mezi Tuchoměřicemi, Kněževsí a Středoklukami. Takové řešení by bylo investičně méně náročné, protože by v jediné investici s menší celkovou délkou vyřešilo problémy hned dvou silnic II. třídy, využilo by pro spojení do Kladna zčásti souběh se silnicí I/7 (a budoucí rychlostní silnicí R7) a vyhnulo by se celému výše popsanému cennému chráněnému území vedením aglomeračního okruhu jižně od Číčovic. Západně od silnice I/7 by umožnilo toto směrování II/101 navázat na žádoucí jihovýchodní obchvat Kladna a dále na původní trasu aglomeračního okruhu na křížení se silnicí I/6 (budoucí R6) u Unhoště.

Společnost pro trvale udržitelný život proto vyzývá Krajský úřad Středočeského kraje jako pořizovatele zmíněného územního plánu velkého územního celku, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo kultury a Ministerstvo pro místní rozvoj jako dotčené správní úřady, aby plnily své úlohy při ochraně veřejných zájmů, svěřené jim na základě jejich kompetencí zákony na ochranu přírodního a kulturního dědictví, životního prostředí a veřejného zdraví a hledaly odpovědně řešení méně poškozující zděděné kvality dotčeného území . V tomto smyslu podporuje požadavek obcí, občanských hnutí i neorganizované veřejnosti nezahrnout koridor silnice II/101 v předmětném úseku do návrhu územního plánu v trase dle 2. konceptu, ale hledat ještě ve spolupráci s investorem, obcemi i veřejností v lokálním i širším kontextu lepší řešení.