Tiskové zprávy
Hnutí Duha: Turisté se během léta dozvědí víc o šumavském pralese
21. června 2010 | Hnutí Duha
KDE: Národní park Šumava u pramenů Vltavy
KDY: Od 21. června do 29. srpna
KDO: Dobrovolníci Hnutí DUHA ve spolupráci s Přáteli Šumavy a správou národního parku
CO: Informační stánek, kde se turisté dozvědí více o přírodních proměnách šumavských pralesů a dilematu mezi suchými stromy a holými, vykácenými kopci
U pramene Vltavy se dochoval malý zbytek horského smrkového pralesa. Patří mezi místa, kde se proti kůrovci nezasahuje. Část starých smrků zde proto uschla a pod nimi roste nová generace zeleného pralesa. Nerušený proces obnovy prostřednictvím kůrovce tu probíhá tak jako už mnohokrát v minulosti.
Hnutí DUHA ve spolupráci se správou národního parku a Přáteli Šumavy zde dnes otevírá a celé prázdniny bude provozovat informační stánek, kde se turisté mohou dozvědět více o přírodních proměnách pralesů na Šumavě. Už po tisíciletí k nim patří i občasné usychání části smrků. Informace turistům tu budou podávat vyškolení dobrovolníci Hnutí DUHA.
Kolemjdoucí dostanou na stánku mimo jiné na výběr z několika zajímavých publikací. Jednou z nich je i informační materiál o pralese u pramene Vltavy, kde se turisté například dozvědí, kromě citací osobností [1], že...
- příčinou usychání prastarých stromů kolem pramenů Vltavy je také jejich vysoký věk – až 400 let [2].
- rychlost, s jakou umírají, ale ovlivnila neuvážená těžba kůrovcem napadených stromů, která se přiblížila až k samotné hranici nejpřísněji chráněné první zóny národního parku. Holiny otevřely cestu orkánu Kyrill a následné polomy vytvořily pro tohoto brouka živnou půdu. Staré smrky mu nedokáží odolávat a tak umírají nikoliv postupně, ale najednou. Pod nimi však čeká na svou příležitost nová generace mladých stromků. Boj o prostor vyhrají jen ti nejsilnější a nejodolnější jedinci.
- ještě v roce 1856 pokrýval téměř celou Černou horu, kde Vltava pramení, nenarušený prales. Majitel zdíkovského panství se jej už tehdy rozhodl alespoň z části chránit a přikázal ponechat 111 jiter (tj. 64 hektarů) pro věčné časy bez jakýchkoliv těžebních zásahů. Později, nejvíce při kalamitě v letech 1868 až 1880 ale bylo toto nařízení porušeno těžbou rozsáhlých polomů a kůrovcem napadených stromů. Dodnes se tak dochovalo pouze 2,5 hektaru pralesa kolem samotných pramenů Vltavy, kde se nekácelo.
- nevykácený les s uschlými stromy hospodaří s vodou lépe než obnažená zem na holině s pařezy: půda tolik nevysychá, účinněji zadržuje srážky a postupně uvolňuje vodu do pramenů
- u pramenů Vltavy se vyskytuje řada vzácných živočichů, například tetřev hlušec, naše nejmenší sova kulíšek nejmenší.
Celý text informačního listu je k dispozici na http://hnutiduha.cz/uploads/media/prameny_vltavy_www.pdf
Turisté také mohou v informačním stánku vyplnit anketu [3] [4], která se letos například dotazuje, zda a jak návštěvníci přijímají omezení pohybu v některých oblastech národního parku. Výsledky obdobné ankety v předchozích letech, která se turistů například ptala, jestli jim vadí pohled na holiny vzniklé po lidských zásazích proti kůrovci, hovoří proti plošnému kácení: pohled na holiny vadí 76 % návštěvníků, 17,5% turistů dokonce nechce oblasti národního parku s holinami vůbec navštěvovat. Oproti tomu oblasti s uschlými stromy nechtějí navštěvovat pouhá 4% turistů, zatímco 27% turistů se právě na tato místa chce vracet a pozorovat, jak se zde lesy vyvíjejí. Pro 68% turistů je národní park důležitý v jejich rozhodnutí navštívit Šumavu.
Kontakt:
Jaromír Bláha, Hnutí DUHA, telefon 731 463 929, email jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Jakub Voršilka, 603 930 600
Poznámky:
[1] Citáty osobností o Šumavě: „…živelná dění, málo posud a částečně jen člověkem ovládané, samy prospěšný na konec stav zemi vytvářejí, třeba s počátku působení jich zhoubným býti se zdálo“, jehož autorem je umělec, spisovatel, grafik a milovník Šumavy Josef Váchal (Šumava umírající a romantická 1932)
a
„Zbytky smrkových pralesů se u nás dochovaly pouze tam, kde nikoho z předchozích generací lesníků nenapadlo zasahovat proti kůrovci.“
Ing. Leo Košťál, lesník, člen odborného grémia ministra životního prostředí pro národní parky (1999)
[2] Pišta, F. (1973): Lesní společenstva šumavského pralesa, Lesnictví 18: 415–431
[3] Podrobné informace o výsledcích ankety najdete na http://hnutiduha.cz/uploads/media/Vystupy_Sumava_2009.pdf
[4] Text ankety:
Anketa o názorech návštěvníků NP Šumava
Anketa je anonymní, pořádá ji Hnutí DUHA ve spolupráci se Správou NP Šumava a Přáteli Šumavy. Výsledky ankety budou předány správě národního parku, ministerstvu životního prostředí, Jihočeskému a Plzeňskému kraji pro rozhodování o péči o národní park.
Vnímáte národní parky jako území, kde člověk má na významné ploše ponechat přírodu bez lidského zásahu, pouze s umožněním vstupu návštěvníků?
A) Ano
B) Ne
C) Nevím
Vadí vám pohled na množství suchých stromů v území ponechaných přírodě v národním parku?
A) Vadí, takovým místům se raději vyhnu.
B) Vadí, ale neovlivní to můj výběr výletních tras.
C) Nevadí.
D) Nevadí. Místa se suchými stromy budu navštěvovat, zajímají mne přírodní proměny lesa.
Vadí vám pohled na vykácené plochy (holiny) v národním parku?
A) Vadí, raději se jim vyhnu.
B) Vadí, ale neovlivní to můj výběr výletních tras.
C) Nevadí.
D) Nevadí. Záměrně je vyhledávám, protože je z nich pěkný rozhled.
Souhlasíte s omezením pohybu návštěvníků v národním parku?
A) Ano, do určitých nejcitlivějších oblastí by měl být vstup zcela zakázán.
B) Ano, v určitých nejcitlivějších oblastech by měl být pohyb návštěvníků omezen pouze po turistických cestách tak, aby neohrozili vzácné druhy zvířat (např. tetřeva).
D) Ne, pohyb návštěvníků by neměl být na území národního parku vůbec omezen, měli by chodit všude kudy chtějí, i mimo turistické cesty.
Na jak velké části národního parku je pro vás přijatelné omezení pohybu návštěvníků (pouze po turistických cestách)?
A) více než 2/3
B) 1/3 - 2/3
C) méně než 1/3
D) vůbec
KDY: Od 21. června do 29. srpna
KDO: Dobrovolníci Hnutí DUHA ve spolupráci s Přáteli Šumavy a správou národního parku
CO: Informační stánek, kde se turisté dozvědí více o přírodních proměnách šumavských pralesů a dilematu mezi suchými stromy a holými, vykácenými kopci
U pramene Vltavy se dochoval malý zbytek horského smrkového pralesa. Patří mezi místa, kde se proti kůrovci nezasahuje. Část starých smrků zde proto uschla a pod nimi roste nová generace zeleného pralesa. Nerušený proces obnovy prostřednictvím kůrovce tu probíhá tak jako už mnohokrát v minulosti.
Hnutí DUHA ve spolupráci se správou národního parku a Přáteli Šumavy zde dnes otevírá a celé prázdniny bude provozovat informační stánek, kde se turisté mohou dozvědět více o přírodních proměnách pralesů na Šumavě. Už po tisíciletí k nim patří i občasné usychání části smrků. Informace turistům tu budou podávat vyškolení dobrovolníci Hnutí DUHA.
Kolemjdoucí dostanou na stánku mimo jiné na výběr z několika zajímavých publikací. Jednou z nich je i informační materiál o pralese u pramene Vltavy, kde se turisté například dozvědí, kromě citací osobností [1], že...
- příčinou usychání prastarých stromů kolem pramenů Vltavy je také jejich vysoký věk – až 400 let [2].
- rychlost, s jakou umírají, ale ovlivnila neuvážená těžba kůrovcem napadených stromů, která se přiblížila až k samotné hranici nejpřísněji chráněné první zóny národního parku. Holiny otevřely cestu orkánu Kyrill a následné polomy vytvořily pro tohoto brouka živnou půdu. Staré smrky mu nedokáží odolávat a tak umírají nikoliv postupně, ale najednou. Pod nimi však čeká na svou příležitost nová generace mladých stromků. Boj o prostor vyhrají jen ti nejsilnější a nejodolnější jedinci.
- ještě v roce 1856 pokrýval téměř celou Černou horu, kde Vltava pramení, nenarušený prales. Majitel zdíkovského panství se jej už tehdy rozhodl alespoň z části chránit a přikázal ponechat 111 jiter (tj. 64 hektarů) pro věčné časy bez jakýchkoliv těžebních zásahů. Později, nejvíce při kalamitě v letech 1868 až 1880 ale bylo toto nařízení porušeno těžbou rozsáhlých polomů a kůrovcem napadených stromů. Dodnes se tak dochovalo pouze 2,5 hektaru pralesa kolem samotných pramenů Vltavy, kde se nekácelo.
- nevykácený les s uschlými stromy hospodaří s vodou lépe než obnažená zem na holině s pařezy: půda tolik nevysychá, účinněji zadržuje srážky a postupně uvolňuje vodu do pramenů
- u pramenů Vltavy se vyskytuje řada vzácných živočichů, například tetřev hlušec, naše nejmenší sova kulíšek nejmenší.
Celý text informačního listu je k dispozici na http://hnutiduha.cz/uploads/media/prameny_vltavy_www.pdf
Turisté také mohou v informačním stánku vyplnit anketu [3] [4], která se letos například dotazuje, zda a jak návštěvníci přijímají omezení pohybu v některých oblastech národního parku. Výsledky obdobné ankety v předchozích letech, která se turistů například ptala, jestli jim vadí pohled na holiny vzniklé po lidských zásazích proti kůrovci, hovoří proti plošnému kácení: pohled na holiny vadí 76 % návštěvníků, 17,5% turistů dokonce nechce oblasti národního parku s holinami vůbec navštěvovat. Oproti tomu oblasti s uschlými stromy nechtějí navštěvovat pouhá 4% turistů, zatímco 27% turistů se právě na tato místa chce vracet a pozorovat, jak se zde lesy vyvíjejí. Pro 68% turistů je národní park důležitý v jejich rozhodnutí navštívit Šumavu.
Kontakt:
Jaromír Bláha, Hnutí DUHA, telefon 731 463 929, email jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Jakub Voršilka, 603 930 600
Poznámky:
[1] Citáty osobností o Šumavě: „…živelná dění, málo posud a částečně jen člověkem ovládané, samy prospěšný na konec stav zemi vytvářejí, třeba s počátku působení jich zhoubným býti se zdálo“, jehož autorem je umělec, spisovatel, grafik a milovník Šumavy Josef Váchal (Šumava umírající a romantická 1932)
a
„Zbytky smrkových pralesů se u nás dochovaly pouze tam, kde nikoho z předchozích generací lesníků nenapadlo zasahovat proti kůrovci.“
Ing. Leo Košťál, lesník, člen odborného grémia ministra životního prostředí pro národní parky (1999)
[2] Pišta, F. (1973): Lesní společenstva šumavského pralesa, Lesnictví 18: 415–431
[3] Podrobné informace o výsledcích ankety najdete na http://hnutiduha.cz/uploads/media/Vystupy_Sumava_2009.pdf
[4] Text ankety:
Anketa o názorech návštěvníků NP Šumava
Anketa je anonymní, pořádá ji Hnutí DUHA ve spolupráci se Správou NP Šumava a Přáteli Šumavy. Výsledky ankety budou předány správě národního parku, ministerstvu životního prostředí, Jihočeskému a Plzeňskému kraji pro rozhodování o péči o národní park.
Vnímáte národní parky jako území, kde člověk má na významné ploše ponechat přírodu bez lidského zásahu, pouze s umožněním vstupu návštěvníků?
A) Ano
B) Ne
C) Nevím
Vadí vám pohled na množství suchých stromů v území ponechaných přírodě v národním parku?
A) Vadí, takovým místům se raději vyhnu.
B) Vadí, ale neovlivní to můj výběr výletních tras.
C) Nevadí.
D) Nevadí. Místa se suchými stromy budu navštěvovat, zajímají mne přírodní proměny lesa.
Vadí vám pohled na vykácené plochy (holiny) v národním parku?
A) Vadí, raději se jim vyhnu.
B) Vadí, ale neovlivní to můj výběr výletních tras.
C) Nevadí.
D) Nevadí. Záměrně je vyhledávám, protože je z nich pěkný rozhled.
Souhlasíte s omezením pohybu návštěvníků v národním parku?
A) Ano, do určitých nejcitlivějších oblastí by měl být vstup zcela zakázán.
B) Ano, v určitých nejcitlivějších oblastech by měl být pohyb návštěvníků omezen pouze po turistických cestách tak, aby neohrozili vzácné druhy zvířat (např. tetřeva).
D) Ne, pohyb návštěvníků by neměl být na území národního parku vůbec omezen, měli by chodit všude kudy chtějí, i mimo turistické cesty.
Na jak velké části národního parku je pro vás přijatelné omezení pohybu návštěvníků (pouze po turistických cestách)?
A) více než 2/3
B) 1/3 - 2/3
C) méně než 1/3
D) vůbec
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
