Tiskové zprávy
Ekologický právní servis: V České republice se nedostatečně vyhodnocuje vliv staveb na životní prostředí
Ekologický právní servis (EPS) podal k Evropské komisi stížnost na porušování směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí českými úřady. Stížnosti poukazuje mimo jiné na opomíjení některých závažných vlivů posuzovaných staveb a na neposuzování jejich variant, zejména v případech nových dálnic a silnic. Všechna pochybení jsou ve stížnosti doložena konkrétními příklady z posledních několika let.
Ekologický právní servis (EPS) podal k Evropské komisi stížnost na porušování směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí 1) českými úřady. Stížnosti poukazuje mimo jiné na opomíjení některých závažných vlivů posuzovaných staveb a na neposuzování jejich variant, zejména v případech nových dálnic a silnic. Všechna pochybení jsou ve stížnosti doložena konkrétními příklady z posledních několika let.
„Posuzování vlivů na životní prostředí není vedeno tak, aby mohlo být jednoznačně rozhodnuto, jestli stavba bude nebo nebude poškozovat životní prostředí nad přípustnou míru. Spory se tak přesouvají do všech následných správních řízení. To je jedním z hlavních důvodů, proč u nás trvá povolování staveb tak dlouho,“ uvádí právník EPS Pavel Černý.
Vlivy některých projektů nejsou posuzovány vůbec, i když jde o významné zásahy do životního prostředí. Příkladem je záměr výstavby nové průmyslové zóny v Holešově, jejíž posouzení neproběhlo přes její plánovanou obrovskou rozlohu (360 ha zemědělské půdy) a závažné riziko ohrožení podzemních vod. 2) Podle evropské směrnice však musí být posouzeny vlivy každého záměru, významného z hlediska jeho velikosti, umístění či jiných dopadů.
U dopravních staveb jsou zase většinou posuzovány a následně povolovány jen investorem vybrané dílčí úseky, a to vesměs tak, aby ekologicky nejspornější části byly „předurčeny“ úseky na ně navazujícími a již schválenými. Například nejkontroverznější část dálnice D8 přes České středohoří byla posuzována až poté, co byly povoleny a zahájeny stavby navazujících úseků na obou stranách. Vést dálnici přes CHKO se tak stalo „jediným řešením“. 3) Obdobně probíhá v současné době posuzování vlivů u rychlostní silnice R43 přes Brno-Bystrc. 4) Směrnice přitom vyžaduje posuzování celých projektů.
Často jsou rovněž v rozporu se směrnicí opomíjeny nepřímé vlivy a vzájemné působení různých záměrů. Při hodnocení důsledků rychlostní silnice R52 nebyl zohledněn její vliv, spolu s dalšími dopravními stavbami, na území jihovýchodně od Brna, kde jsou překročeny nejvyšší přípustné limity hluku a znečištění ovzduší. Nebyla také posouzena alternativní varianta spojení Brna s Vídní využívající existující dálnici D2 a plánovanou výstavbu obchvatu Břeclavi. 5)
Obdobně u rychlostní silnice R55 bylo vydáno souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí k trase poškozující ptačí oblast Bzenecká Doubrava–Strážnické Pomoraví, přestože nebyly posouzeny varianty, které by touto ptačí oblastí vůbec neprocházely.
"Kdyby byly v praxi správně uplatňovány předpisy EU, nemohlo by k takovýmto situacím docházet,“ říká Černý.
O podání stížnosti byl písemně informován i ministr životního prostředí Martin Bursík. Jestliže Evropská komise vyhodnotí stížnost jako opodstatněnou, vyzve české úřady k nápravě nedostatků. 6) Pokud by to nestačilo, mohla by Komise zažalovat ČR u Evropského soudního dvora, který může za porušení závazků vyplývajících z evropského práva uložit vysoké pokuty.
Kontakt pro další informace:
Ekologický právní servis, Mgr. Pavel Černý, telefon 776 119 903, email pavel.cerny@eps.cz
Poznámky:
1) Směrnice č 85/337 EHS, ve znění směrnic 97/11/ES a 2005/35/ES („směrnice EIA“). Tato směrnice stanoví, které záměry musí být před jejich povolením posouzeny z hlediska svých dopadů na životní prostředí a lidské zdraví. Zavádí rovněž minimální požadavky na postup při tomto posouzení, které musí členské státy EU dodržovat. Jejím hlavním cílem je zajistit aby byly objektivně vyhodnoceny veškeré potenciální závažné vlivy plánovaných projektů a aby byly následně povoleny pouze ty z nich, jejichž dopady na životní prostředí nepřesáhnou únosnou míru (a to pokud možno v nejméně škodlivé variantě). Do českého právního řádu jsou požadavky směrnice EIA zavedeny především zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
2) Podrobněji viz
http://www.responsibility.cz/index.php?id=210&tx_ttnews[tt_news]=167&tx_ttnews[backPid]=12&cHash=f85c84ef39
3) Více informací o případu dálnice D8 zde: http://tunelkubacka.ecn.cz/
4) O záměru výstavby rychlostní silnice R43 více zde: http://www.r43.cz
5) Pro další informace viz http://www.eps.cz/php/index.php?cat=prip&art=r52
6) Evropská Komise již na základě vlastního šetření zahájila proti ČR řízení, týkající se nedostatečné úpravy přístupu k soudnímu přezkumu rozhodnutí o povolení záměrů, které podléhají procesu posuzování vlivů na životní prostředí. V červnu 2007 obdržela vláda ČR odůvodněné stanovisko Komise s výzvou ke sjednání nápravy.
Ekologický právní servis (EPS) podal k Evropské komisi stížnost na porušování směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí 1) českými úřady. Stížnosti poukazuje mimo jiné na opomíjení některých závažných vlivů posuzovaných staveb a na neposuzování jejich variant, zejména v případech nových dálnic a silnic. Všechna pochybení jsou ve stížnosti doložena konkrétními příklady z posledních několika let.
„Posuzování vlivů na životní prostředí není vedeno tak, aby mohlo být jednoznačně rozhodnuto, jestli stavba bude nebo nebude poškozovat životní prostředí nad přípustnou míru. Spory se tak přesouvají do všech následných správních řízení. To je jedním z hlavních důvodů, proč u nás trvá povolování staveb tak dlouho,“ uvádí právník EPS Pavel Černý.
Vlivy některých projektů nejsou posuzovány vůbec, i když jde o významné zásahy do životního prostředí. Příkladem je záměr výstavby nové průmyslové zóny v Holešově, jejíž posouzení neproběhlo přes její plánovanou obrovskou rozlohu (360 ha zemědělské půdy) a závažné riziko ohrožení podzemních vod. 2) Podle evropské směrnice však musí být posouzeny vlivy každého záměru, významného z hlediska jeho velikosti, umístění či jiných dopadů.
U dopravních staveb jsou zase většinou posuzovány a následně povolovány jen investorem vybrané dílčí úseky, a to vesměs tak, aby ekologicky nejspornější části byly „předurčeny“ úseky na ně navazujícími a již schválenými. Například nejkontroverznější část dálnice D8 přes České středohoří byla posuzována až poté, co byly povoleny a zahájeny stavby navazujících úseků na obou stranách. Vést dálnici přes CHKO se tak stalo „jediným řešením“. 3) Obdobně probíhá v současné době posuzování vlivů u rychlostní silnice R43 přes Brno-Bystrc. 4) Směrnice přitom vyžaduje posuzování celých projektů.
Často jsou rovněž v rozporu se směrnicí opomíjeny nepřímé vlivy a vzájemné působení různých záměrů. Při hodnocení důsledků rychlostní silnice R52 nebyl zohledněn její vliv, spolu s dalšími dopravními stavbami, na území jihovýchodně od Brna, kde jsou překročeny nejvyšší přípustné limity hluku a znečištění ovzduší. Nebyla také posouzena alternativní varianta spojení Brna s Vídní využívající existující dálnici D2 a plánovanou výstavbu obchvatu Břeclavi. 5)
Obdobně u rychlostní silnice R55 bylo vydáno souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí k trase poškozující ptačí oblast Bzenecká Doubrava–Strážnické Pomoraví, přestože nebyly posouzeny varianty, které by touto ptačí oblastí vůbec neprocházely.
"Kdyby byly v praxi správně uplatňovány předpisy EU, nemohlo by k takovýmto situacím docházet,“ říká Černý.
O podání stížnosti byl písemně informován i ministr životního prostředí Martin Bursík. Jestliže Evropská komise vyhodnotí stížnost jako opodstatněnou, vyzve české úřady k nápravě nedostatků. 6) Pokud by to nestačilo, mohla by Komise zažalovat ČR u Evropského soudního dvora, který může za porušení závazků vyplývajících z evropského práva uložit vysoké pokuty.
Kontakt pro další informace:
Ekologický právní servis, Mgr. Pavel Černý, telefon 776 119 903, email pavel.cerny@eps.cz
Poznámky:
1) Směrnice č 85/337 EHS, ve znění směrnic 97/11/ES a 2005/35/ES („směrnice EIA“). Tato směrnice stanoví, které záměry musí být před jejich povolením posouzeny z hlediska svých dopadů na životní prostředí a lidské zdraví. Zavádí rovněž minimální požadavky na postup při tomto posouzení, které musí členské státy EU dodržovat. Jejím hlavním cílem je zajistit aby byly objektivně vyhodnoceny veškeré potenciální závažné vlivy plánovaných projektů a aby byly následně povoleny pouze ty z nich, jejichž dopady na životní prostředí nepřesáhnou únosnou míru (a to pokud možno v nejméně škodlivé variantě). Do českého právního řádu jsou požadavky směrnice EIA zavedeny především zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
2) Podrobněji viz
http://www.responsibility.cz/index.php?id=210&tx_ttnews[tt_news]=167&tx_ttnews[backPid]=12&cHash=f85c84ef39
3) Více informací o případu dálnice D8 zde: http://tunelkubacka.ecn.cz/
4) O záměru výstavby rychlostní silnice R43 více zde: http://www.r43.cz
5) Pro další informace viz http://www.eps.cz/php/index.php?cat=prip&art=r52
6) Evropská Komise již na základě vlastního šetření zahájila proti ČR řízení, týkající se nedostatečné úpravy přístupu k soudnímu přezkumu rozhodnutí o povolení záměrů, které podléhají procesu posuzování vlivů na životní prostředí. V červnu 2007 obdržela vláda ČR odůvodněné stanovisko Komise s výzvou ke sjednání nápravy.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
