https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/vykonavat-pravo-myslivosti-na-cizim-to-je-to-oc-tu-bezi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Asociace soukromého zemědělství ČR: Vykonávat právo myslivosti na cizím, to je to, oč tu běží

„Dědictví socialismu se nevzdáme“, to si zřejmě myslí, ale nahlas raději neříkají, v leckterých zemědělských družstvech a zemědělských společnostech, ale také mezi myslivci. Hospodařit na cizím, a bez zodpovědnosti, to je přece nejlepší způsob podnikání. A jelikož je takových lidí stále docela dost, a mají jistý vliv, vymýšlejí vládní tvůrci předpisů všelijaké kličky, jak tento stav zakonzervovat, a tak si zachovat, popřípadě získávat voliče. Nejnověji jde o novelu zákona o myslivosti, kterou připravilo ministerstvo zemědělství. Podle sedláků novela nerespektuje soukromé vlastnictví, nerespektuje jejich právo rozhodovat o vlastním hospodaření. A nejen to zaznělo na tiskové konferenci, kterou 13. února uspořádal Český svaz ochránců přírody, Česká společnost ornitologická a Hnutí DUHA.

Ono protismyslné opatření, že vlastník lesů a polí, tj. honebních pozemků, buď nesměl vůbec, anebo jak je tomu dnes, že je omezován v rozhodování o vlastních pozemcích, to bylo prosazeno po roce 1948, kdy po vyvlastnění, rozumějme ukradení polí, lesů a zemědělských hospodářství, „zlidověla“ i myslivost. Právní rámec tomu dal zákon o myslivosti č. 23 z roku 1962, který odloučil právo myslivosti od vlastnictví pozemků, a to se následně octlo v gesci státních lesů, státních statků a zemědělských družstev. Ty pak pronajímaly právo mysliveckým sdružením. Nově pak sice zákon č. 270 z roku 1992 přiznal právo myslivosti majitelům, ale se zásadním omezením, poškozujícím malé majitele. Sedláci pod 500 hektarů mají v podstatě smůlu.

A důsledek? Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA už desítky let myslivci cíleně udržují vysoké stavy spárkaté zvěře, takže dnes je mnohde její zákonem stanovený stav mnohonásobně překročen. Ovšem při nadstavu jsou lesy zásadně poškozovány, a peníze vynakládané na obnovu jsou vyhazovány do větru, když více než polovinu výsadby zvěř sežere, či vážně poškodí. U listnáčů a jedlí, které naše lesy nejvíce potřebují, je to ještě více – průměrně 64 %, ale na čtvrtině republiky přemnožená zvěř poničí skoro 100 %. Pěstovat pestré a odolné lesy je práce vpravdě sysifovská. Zvěř zničí stromky za desítky milionů korun ročně, k tomu lze připočíst ochranu nátěry, oplocováním, a dále škody na přírůstu a na dřevě způsobené loupáním a otloukáním paroží, v jehož důsledku jsou mladé stromy napadány různými chorobami a houbami. Podle Pro Silva Bohemica dosahují roční škody až sedmi miliard.

MZe už k předložené novele zákona dostalo řadu připomínek od mnoha organizací. Kromě zmíněných ochránců přírody už předložilo výhrady ministerstvo životního prostředí, ale i zástupci vědecké obce, lesnických společností, řady krajů, dále vlastníci lesů, pozemků a je třeba zmínit také Asociaci soukromého zemědělství. Navíc Petr Stýblo, ředitel ČSOP, Jaromír Bláha (Hnutí DUHA), Zdeněk Vermouzek (ČSO) a František Krahulec (Botanický ústav) zdůraznili nutnost posílit práva vlastníků.

K podstatným výhradám k novele mysliveckého zákona patří především problémy s pronájmem státních honiteb a se stanovením limitů stavů zvěře. Horní hranice stavů zvěře, při které nedochází k nadměrným škodám, byla totiž z návrhu vyškrtnuta. Ministerstvo svými úpravami totiž navrhuje znefunkčnit nově zavedený systém plánování výše lovu podle míry škod, který poslanci schválili před pouhými třemi měsíci. Nakonec by stálo za úvahu i revidovat seznam lovné zvěře, u nás je například za zvěř považován polák velký, ale podle Zdeňka Vermouzka je celosvětově uváděn na seznamu ohrožených druhů.

Na krajinu, a zejména na les, jsou kladeny různé požadavky: musí sloužit rekreaci, poskytovat dřevo a lovecké vyžití, což si žádá co nejvíc zvěře. A situace je paradoxně taková, že o les se musí starat majitel s omezenými, popřípadě žádnými rozhodovacími pravomocemi. Nikoli myslivec, ten pouze vykonává právo myslivosti, jak mu to zákon umožňuje. A kdo nemá minimálně 500 hektarů lesa, musí pozemek vložit do honitby a do honebního společenstva, které jej užívá.

Ve hře jsou pak samozřejmě i náhrady škod způsobené zvěří, a to je další potíž.

Ochránci přírody chápou pohled a stanoviska ASZ a považují je za zásadní. Ti, kdo obhospodařují zhruba 30 % zemědělské půdy a jsou též majiteli lesů, mají silný hlas. Jak řekl Jaromír Bláha: „Připomínky předložené Asociací jsou důležité, souhlasíme s nimi, poškozování zájmů a vlastnických práv menších vlastníků je zcela evidentní. Bez přehodnocení návrhu mysliveckého zákona můžeme na pestrý les a pestrou krajinu zapomenout.“

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist