Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Vytváříme nová tokaniště pro tetřívka
Pro tetřívka obecného jsou Krkonoše jednou ze dvou posledních oblastí s relativně početným výskytem. Přesto počet samců podle posledního sčítání v roce 2017 klesnul už na pouhých 74 kohoutků. Právě na populací v Krkonoších, v Jizerských a Krušných horách závisí přežití druhu v celé ČR. Odborníci se snaží klesající trend zvrátit vytvářením vhodných podmínek pro jeho život, zejména novými tokaništi. V Krkonoších jsme proto letos na 11 plochách vytvořili 38 ha umělého bezlesí.
Jedním z hlavních důvodů mizení tetřívků, kromě rušení člověkem, je úbytek vhodných biotopů, v Krkonoších spojený zejména se zarůstáním imisních holin vzniklých v 70. a 80. letech minulého století. Nový les postupně odrůstá a tyto vhodné plochy postupně zarůstají a on tak přichází o prostředí vhodné k životu. Nepomohlo mu ani v minulosti rozšířené vysušování rašelinišť, kde tetřívek nachází vhodná stanoviště s dostatečnou potravní nabídkou a negativně působí i zvyšující se tlak na turistické a sportovní využití území. Nepříznivé jsou také vysoké stavy lišky obecné a prasete divokého podílejících se v některých oblastech významně na predaci hnízd a mladých ptáků. Pro udržení populace tetřívka v příznivém stavu je nezbytné věnovat všem ohrožujícím faktorům dostatečnou pozornost a vhodnými opatřeními tato rizika minimalizovat.
"Snažíme se klesajícímu početnímu trendu čelit obnovou jeho přirozených biotopů a zároveň vyloučit negativní antropogenní vlivy," říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. "Pomocí přepážek opětovně zavodňujeme lesní rašeliniště, podsazujeme potravně významné dřeviny jako třeba břízu a jeřáb, podporujeme bylinné patro se zastoupením brusnicovitých a vřesovcovitých rostlin a vytváříme pro něj nová tokaniště. Zároveň se snažíme vyloučení jakéhokoliv rušení tetřívka na tokaništích a zimovištích v souvislosti s cestovním ruchem," upřesnil Böhnisch.
Osvědčenou možností k řešení tohoto problému je zachování nebo obnova vhodných ploch pro tetřívka. Dílčím cílem projektu je proto vytvoření nových nebo rozšíření již existujících volných ploch na lokalitách s aktuálním nebo potenciálním výskytem tetřívků, které vytvoří vhodné podmínky pro zachování nebo vznik nových tokanišť a přispějí tak k lepší komunikaci tetřívků mezi nimi. Na 11 plochách o celkové výměře 38,86 ha tak vytvoříme umělé bezlesí.
Realizace těchto opatření je součástí projektů Obnova samořídících funkcí lesních ekosystémů KRNAP v podmínkách trvající emisní zátěže a Krkonošsko-jizerskohorská populace tetřívka obecného, kterou jsou podpořeny prostředky z Operačního programu životní prostředí.
Jedním z hlavních důvodů mizení tetřívků, kromě rušení člověkem, je úbytek vhodných biotopů, v Krkonoších spojený zejména se zarůstáním imisních holin vzniklých v 70. a 80. letech minulého století. Nový les postupně odrůstá a tyto vhodné plochy postupně zarůstají a on tak přichází o prostředí vhodné k životu. Nepomohlo mu ani v minulosti rozšířené vysušování rašelinišť, kde tetřívek nachází vhodná stanoviště s dostatečnou potravní nabídkou a negativně působí i zvyšující se tlak na turistické a sportovní využití území. Nepříznivé jsou také vysoké stavy lišky obecné a prasete divokého podílejících se v některých oblastech významně na predaci hnízd a mladých ptáků. Pro udržení populace tetřívka v příznivém stavu je nezbytné věnovat všem ohrožujícím faktorům dostatečnou pozornost a vhodnými opatřeními tato rizika minimalizovat.
"Snažíme se klesajícímu početnímu trendu čelit obnovou jeho přirozených biotopů a zároveň vyloučit negativní antropogenní vlivy," říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. "Pomocí přepážek opětovně zavodňujeme lesní rašeliniště, podsazujeme potravně významné dřeviny jako třeba břízu a jeřáb, podporujeme bylinné patro se zastoupením brusnicovitých a vřesovcovitých rostlin a vytváříme pro něj nová tokaniště. Zároveň se snažíme vyloučení jakéhokoliv rušení tetřívka na tokaništích a zimovištích v souvislosti s cestovním ruchem," upřesnil Böhnisch.
Osvědčenou možností k řešení tohoto problému je zachování nebo obnova vhodných ploch pro tetřívka. Dílčím cílem projektu je proto vytvoření nových nebo rozšíření již existujících volných ploch na lokalitách s aktuálním nebo potenciálním výskytem tetřívků, které vytvoří vhodné podmínky pro zachování nebo vznik nových tokanišť a přispějí tak k lepší komunikaci tetřívků mezi nimi. Na 11 plochách o celkové výměře 38,86 ha tak vytvoříme umělé bezlesí.
Realizace těchto opatření je součástí projektů Obnova samořídících funkcí lesních ekosystémů KRNAP v podmínkách trvající emisní zátěže a Krkonošsko-jizerskohorská populace tetřívka obecného, kterou jsou podpořeny prostředky z Operačního programu životní prostředí.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk