Tiskové zprávy
AOPK ČR: Vzácný motýl modrásek komonicový potřebuje v Bílých Karpatech speciální péči. Pomůže akční plán
Kriticky ohrožený modrásek komonicový žije v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty už jen na několika místech. Dříve byl přitom rozšířen po celé České republice, dnes jsou Bílé Karpaty společně s Pálavou jeho posledním tuzemským útočištěm. Vymizel především kvůli tomu, že se v krajině přestalo tradičně hospodařit. Regionální akční plán na jeho záchranu nyní schválila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
„Tento nenápadný motýl dříve obýval teplé stepní oblasti po celé České republice. Avšak po druhé světové válce se zásadně změnilo zemědělské využívání krajiny a modrásek komonicový postupně vymizel. Podobně jako jiní motýli má totiž velké nároky, jeho housenky se živí jediným druhem rostliny – úročníkem bolhojem. Ta ale zvládne vyrůst jen na místech, která nejsou zarostlá vysokou travou či dřevinami. V plánu na záchranu modráska se proto zaměřujeme právě na péči o takové lokality. Počítáme i s umělým odchovem a vypuštěním motýlů či housenek na vhodná místa,“ vysvětluje Václav John z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
V Bílých Karpatech proběhlo v letech 2018–2022 mapování modráska komonicového, které potvrdilo výskyt několika populací – největší na Vyškovci a ve Vyškoveckých Bošačkách, menší pak na Žítkové, ve Starém Hrozenkově, na Mikulčině vrchu a v okolí Lopenického sedla.
„Péče o místa, kde modrásek komonicový doposud žije, není jednoduchá. Je potřeba, aby se louky kosily po částech, důležité je i správné načasování. Modráskovi prospívá i pastva, především skotu a koní, ale jen do určité míry. Proto se zaměříme také na spolupráci s místními hospodáři, bez nich by to určitě nešlo,. V neposlední řadě hraje důležitou roli propojení jednotlivých populací, které je klíčové pro zajištění jejich stability.“ vysvětluje Tomáš Ernest Vondřejc z Agentury ochrany přírody a krajiny.
„Dnes je Mezinárodní den biologické rozmanitosti. Naší prioritou je samozřejmě udržet krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální opatření. Záchranných programů pro ohrožené druhy nyní běží již čtrnáct, díky nim se v naší přírodě udržují třeba sysli, užovky stromové či hořečky. Evropský projekt PROSPECTIVE LIFE nám umožňuje zaměřit se i na další druhy – jedním z nich je právě modrásek komonicový. Denní motýli jsou totiž velmi ohroženou skupinou – za posledních 60 let u nás už vyhynulo 19 druhů, “ konstatuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Regionální akční plány slouží k záchraně populací ohrožených druhů rostlin a živočichů na regionální úrovni. Často se mezi ně vybírají tzv. deštníkové druhy, jejichž ochranou se pomůže řadě jiných rostlin a živočichů s podobnými nároky na prostředí. Záchranné programy se zpracovávají na celorepublikové úrovni. Více na www.zachranneprogramy.cz.
„Tento nenápadný motýl dříve obýval teplé stepní oblasti po celé České republice. Avšak po druhé světové válce se zásadně změnilo zemědělské využívání krajiny a modrásek komonicový postupně vymizel. Podobně jako jiní motýli má totiž velké nároky, jeho housenky se živí jediným druhem rostliny – úročníkem bolhojem. Ta ale zvládne vyrůst jen na místech, která nejsou zarostlá vysokou travou či dřevinami. V plánu na záchranu modráska se proto zaměřujeme právě na péči o takové lokality. Počítáme i s umělým odchovem a vypuštěním motýlů či housenek na vhodná místa,“ vysvětluje Václav John z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
V Bílých Karpatech proběhlo v letech 2018–2022 mapování modráska komonicového, které potvrdilo výskyt několika populací – největší na Vyškovci a ve Vyškoveckých Bošačkách, menší pak na Žítkové, ve Starém Hrozenkově, na Mikulčině vrchu a v okolí Lopenického sedla.
„Péče o místa, kde modrásek komonicový doposud žije, není jednoduchá. Je potřeba, aby se louky kosily po částech, důležité je i správné načasování. Modráskovi prospívá i pastva, především skotu a koní, ale jen do určité míry. Proto se zaměříme také na spolupráci s místními hospodáři, bez nich by to určitě nešlo,. V neposlední řadě hraje důležitou roli propojení jednotlivých populací, které je klíčové pro zajištění jejich stability.“ vysvětluje Tomáš Ernest Vondřejc z Agentury ochrany přírody a krajiny.
„Dnes je Mezinárodní den biologické rozmanitosti. Naší prioritou je samozřejmě udržet krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální opatření. Záchranných programů pro ohrožené druhy nyní běží již čtrnáct, díky nim se v naší přírodě udržují třeba sysli, užovky stromové či hořečky. Evropský projekt PROSPECTIVE LIFE nám umožňuje zaměřit se i na další druhy – jedním z nich je právě modrásek komonicový. Denní motýli jsou totiž velmi ohroženou skupinou – za posledních 60 let u nás už vyhynulo 19 druhů, “ konstatuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Regionální akční plány slouží k záchraně populací ohrožených druhů rostlin a živočichů na regionální úrovni. Často se mezi ně vybírají tzv. deštníkové druhy, jejichž ochranou se pomůže řadě jiných rostlin a živočichů s podobnými nároky na prostředí. Záchranné programy se zpracovávají na celorepublikové úrovni. Více na www.zachranneprogramy.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
