Tiskové zprávy
Arnika - program Toxické látky a odpady: Žebříčky největších znečišťovatelů v ČR podle IRZ pro látky s endokrinními účinky
Sdružení Arnika dnes zveřejnilo žebříčky největších znečišťovatelů látkami narušujícími fungování soustavy regulující hormony v lidském těle (látkami s endokrinními účinky). „Z hlášení průmyslových provozů do Integrovaného registru znečišťování (1) za rok 2007 jsme zjistili, že je vypouštějí ve velkém mnohé průmyslové podniky,“ řekla Mgr. Kateřina Hryzáková z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.
K největším průmyslovým zdrojům těchto látek v České republice patří především provozy Spolchemie v Ústí nad Labem, Nová Mosilana, a.s. Brno či Hobas CZ, s.r.o. v Uherském Hradišti. U posledně jmenovaných se jedná hlavně o vysoké emise tetrachlorethylenu (2) a styrenu (3) do ovzduší, zatímco v případě Spolchemie se jedná hlavně o vysoká kvanta hexachlorbenzenu (4) a pentachlorbezenu předávaných v odpadech. Tyto odpady z chemické výroby ve Spolchemii se většinou spalují. „Jejich spalováním vznikají skupiny dalších látek dioxinů (5) a polychlorovaných bifenylů, které mají podobný efekt již ve velice nízkých koncentracích,“ upozornila na dnešní tiskové konferenci Mgr. Kateřina Hryzáková.
„Řada látek s endokrinním efektem ovšem na seznamu těch, které průmysl musí ohlašovat do IRZ, vůbec nefiguruje. To je také případ například bisfenolu A, který vyrábí Spolchemie a používá ho při výrobě epoxidových pryskyřic. Nevíme tedy, jaké jsou jeho úniky do životního prostředí. Z více jak tří set látek hodnocených jako endokrinní disruptory je jich na seznamu IRZ jen deset. V tomto ohledu by tedy potřeboval výrazně doplnit. To bude i jedno z doporučení, které budeme adresovat Evropské komisi,“ řekl dnes vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
„Nejlépe by bylo, kdyby bisfenol A byl zakázán a Spolchemie jej nahradila jinou látkou a současně změnila technologii tak, aby zamezila tvorbě hexachlorbenzenu jako vedlejšího produktu,“ uzavřel Petrlík.
Poznámky:
(1)Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pro rok 2007 zahrnuje IRZ hlášení o únicích a přenosech od 1116 podniků, což je vyšší počet než v předchozím roce, kdy jich bylo 1094.
(2)Tetrachlorethylen se používá jako rozpouštědlo v chemických čistírnách a ve strojírenství. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny ho řadí mezi látky pravděpodobně karcinogenní pro člověka (kategorie 2A). Více informací o něm najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1917367.
(3)Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce na http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(4)Hexachlorbenzen patří k perzistentním organickým látkám, které dlouhodobě přetrvávají v životním prostředí. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. Znečištění životního prostředí a potravního řetězce těmito látkami přispívá k poškození imunitního a hormonálního systému lidí. Více informací o hexachlorbenzenu najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214894.
(5)Dioxiny zahrnují dvě skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Jde o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, a proto gram představuje již závažné množství těchto látek. Více informací o dioxinech najdete na http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130
K největším průmyslovým zdrojům těchto látek v České republice patří především provozy Spolchemie v Ústí nad Labem, Nová Mosilana, a.s. Brno či Hobas CZ, s.r.o. v Uherském Hradišti. U posledně jmenovaných se jedná hlavně o vysoké emise tetrachlorethylenu (2) a styrenu (3) do ovzduší, zatímco v případě Spolchemie se jedná hlavně o vysoká kvanta hexachlorbenzenu (4) a pentachlorbezenu předávaných v odpadech. Tyto odpady z chemické výroby ve Spolchemii se většinou spalují. „Jejich spalováním vznikají skupiny dalších látek dioxinů (5) a polychlorovaných bifenylů, které mají podobný efekt již ve velice nízkých koncentracích,“ upozornila na dnešní tiskové konferenci Mgr. Kateřina Hryzáková.
„Řada látek s endokrinním efektem ovšem na seznamu těch, které průmysl musí ohlašovat do IRZ, vůbec nefiguruje. To je také případ například bisfenolu A, který vyrábí Spolchemie a používá ho při výrobě epoxidových pryskyřic. Nevíme tedy, jaké jsou jeho úniky do životního prostředí. Z více jak tří set látek hodnocených jako endokrinní disruptory je jich na seznamu IRZ jen deset. V tomto ohledu by tedy potřeboval výrazně doplnit. To bude i jedno z doporučení, které budeme adresovat Evropské komisi,“ řekl dnes vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
„Nejlépe by bylo, kdyby bisfenol A byl zakázán a Spolchemie jej nahradila jinou látkou a současně změnila technologii tak, aby zamezila tvorbě hexachlorbenzenu jako vedlejšího produktu,“ uzavřel Petrlík.
Poznámky:
(1)Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pro rok 2007 zahrnuje IRZ hlášení o únicích a přenosech od 1116 podniků, což je vyšší počet než v předchozím roce, kdy jich bylo 1094.
(2)Tetrachlorethylen se používá jako rozpouštědlo v chemických čistírnách a ve strojírenství. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny ho řadí mezi látky pravděpodobně karcinogenní pro člověka (kategorie 2A). Více informací o něm najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1917367.
(3)Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce na http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(4)Hexachlorbenzen patří k perzistentním organickým látkám, které dlouhodobě přetrvávají v životním prostředí. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. Znečištění životního prostředí a potravního řetězce těmito látkami přispívá k poškození imunitního a hormonálního systému lidí. Více informací o hexachlorbenzenu najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214894.
(5)Dioxiny zahrnují dvě skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Jde o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, a proto gram představuje již závažné množství těchto látek. Více informací o dioxinech najdete na http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
