Správa KRNAP: Zmapujeme podzemí Krkonoš

Krkonoše jsou v hledáčku vědců a výzkumníků už více než 300 let. Co však našim předkům dlouhá léta unikalo, je podzemí Krkonoš. To odborníci začali intenzivněji zkoumat až v 60. letech minulého století. Odborně zrevidovat všechny krasové jevy, zdokumentovat vybrané jeskyně, vyhodnotit jejich vodní režim a zpropagovat podzemí Krkonoš si klade za cíl projekt Inventarizace krasových jevů v regionu Krkonoš podpořený z Operačního programu životní prostředí.

"Krkonoše jsou jedním z nejprozkoumanějších území v České republice. O mnohých složkách přírody toho víme opravdu hodně. O krkonošském krasu toho ale mnoho nevíme,"říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. "Rádi bychom naším novým projektem navázali na kvalitní práci nadšených odborníků, speleologů, kteří zdejší podzemí od poloviny minulého století začali objevovat," dodal. V Krkonošském národním parku je vysoká koncentrace krasových jevů (především jeskyní, ponorů, krasových kanálů a drobných dutin). Doposud však tyto jevy nebyly zkoumány komplexně.

Projekt je rozdělen na čtyři základní okruhy. V prvním je nutné v terénu zrevidovat, jaké krasové jevy, především jeskyně, v Krkonoších máme, a oprášit výsledky starých průzkumů. Ty jsou v mnoha případech v šuplících různých badatelů a spolků. Druhý okruh prací je ryze speleologický. Všechny lokality se musí doplnit o velmi podrobnou dokumentaci, ve většině případů je třeba zhotovit nové mapy. Součástí těchto praktických prací je i čerpací zkouška v podzemních jezerech Albeřické jeskyně a průzkumné sondy hloubené do jeskynních sedimentů. Třetí okruh bádání je asi nejnáročnější. Týká se geologie vybraných jeskyní a výzkumu krápníkové výzdoby a jeskynních sedimentů v nich. Tato část výzkumu by měla odpovědět na otázku, proč jsou jeskyně v těch místech, kde jsou, a na jakých geologických strukturách vznikají. Nejatraktivnější pro laickou veřejnost bude čtvrtý okruh prací. Tím je popularizace výsledků, jejímž vrcholem bude Albeřická jeskyně zobrazená v aktivním 3D modelu.

Hlavním řešitelem celého čtyřletého projektu je Česká speleologická společnost, spolek Albeřice a podílí se na něm několik specializovaných institucí, firem a jednotlivců.