PR článek
Jak chránit přírodu (nejen) tanky
Po roce 1989 bylo opuštěno mnoho malých vojenských cvičišť, které dnes už často poznáme jen podle místního zaběhaného názvu – tankáč, cvičiště nebo střelnice. Armáda ale přestala využívat i velké lokality, jako je Ralsko, Milovice-Mladá a nejnověji Brdy. Biologická hodnota těchto míst rychle klesá s tím, jak ustala destrukční činnost lidí a vegetační zápoj houstne. Přitom holá půda a řídké trávníky patří mezi naše nejohroženější biotopy, na které je následně vázaná spousta vzácných druhů. Čtyřicetileté zkušenosti s armádou ukazují, co je potřeba dělat. Pustit se do toho pěkně s těžkou technikou.
Průkopníkem jsou v tomto ohledu Milovice. Vojenský újezd po odchodu armády zarůstal a jeho přírodovědný význam se postupně snižoval. Záchrana přišla v roce 2010 s průlomovým projektem Středočeského kraje, který zde kombinací pojezdů vojenskou technikou a řízeným vypalováním odstartoval takřka revoluci. Již v průběhu realizace tříletého projektu se začaly přidávat podobné aktivity a rychle se rozšiřovaly. V současnosti je Milovický vojenský prostor pravou laboratoří alternativních managementů. Kromě zmíněné vojenské techniky se zde můžeme setkat s off-roady, čtyřkolkami, cvičením hasičských vozů, kamiony trénujícími na rallye Paříž-Dakar, motorkami. Ti všichni zde jezdí bez zbytečného omezování a případné požadavky ochranářů (například dočasná ochrana konkrétní tůně) plně respektují. A několik let pojezdů je již na území znát. Listonozi letní a žábronožky letní - kriticky ohrožení korýši - nebyli do roku 2010 v Milovicích k nalezení. Dnes jsou díky technice zcela běžnými obyvateli desítek kaluží po celé ploše tankodromu.
Růže galská, ohrožená velkokvětá a přitom nízká růže, ještě nedávno strádala utiskována hustými sveřepovými trávníky a vůbec nekvetla. Dnes se opět díky pojezdům rychle rozšiřuje a tvoří rozsáhlé porosty. Vykvétající prýty růže vyrůstají přímo z kolejí po tancích. Ledenec přímořský, ohrožená žlutokvětá bobovitá rostlina, vytváří na disturbovaných plochách úplné koberce. V humóznějších částech tankodromu zaplavily technikou vyježděné pruhy hořce křížaté v husté třtině a s nimi se namnožily i populace ohroženého modráska hořcového. V rozježděných částech radikálně vzrostly počty motýlů vázaných na řídké trávníky. To je jen pár příkladů dokazujících nesmírný význam disturbancí pro vytváření biotopové mozaiky. Experiment založený v Milovicích na vlivu různých typů disturbancí přináší jasné výsledky: sukcese probíhá u všech činností různě, a pokud chceme zachovat dosavadní mozaiku biotopů, je těžká technika při péči o tato místa nenahraditelná. Jedna studie mj. ukázala, že disturbance těžkou technikou spolehlivě potlačuje také expanzi sveřepu vzpřímeného (Bromus erecus) a třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos).
Plamen zažehnutý v Milovicích se postupně šíří i do dalších míst. Jednou z nejznámějších ploch, kde se využívá vojenské techniky, je rezervace Na Plachtě u Hradce Králové. Tam se díky intenzivní disturbanci tanků, pásových transportérů, nákladních vozů a džípů udržuje mozaika raných sukcesních stádií. Protože se v současné době velká část druhů vyskytuje v krajině v malých populacích, na které může mít silně negativní vliv i relativně slabý zásah, vyznačují se Na Plachtě trasy, kudy může těžká technika jezdit, aby se vyhýbala lučním stanovištím s výskytem myrmekofilních modrásků rodu Phengaris, písčinám, kde nehluboko hnízdí kutilka dlouhoretka obecná (Bembix rostrata), ale i místům, kde se zcela nově objevily rosnatky a plavuňky. Na tom je dobře vidět, jak je důležité zapojení ochranářů a místních znalců do plánování těchto volnočasových aktivit.
V důsledku „vojenské“ aktivity se Na Plachtě objevily již „oplakané“ druhy živočichů a rostlin. Po 17 letech se sem vrátila např. ropucha krátkonohá (Epidalea calamita), která je v posledních pěti letech pravidelně pozorovaná. Obnovila se také populace ropuchy zelené (Bufotes viridis). Významně se navýšila početnost čolka velkého (Triturus cristatus). Pozitivní efekt měl vznik drobných disturbancí i na populace korýšů periodických vod – žábronožky letní (Branchipus schaefferi) a listonoha letního (Triops cancriformis). Na disturbovaných plochách se znovu začaly objevovat konkurenčně méně zdatné druhy rostlin. Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) se na Plachtě vyskytovala masově v období vojenských cvičení. Následně se ocitla na pokraji vyhynutí. Po pojezdech vojenské techniky se znovu se objevily plošky s výskytem tohoto druhu. V roce 2012 byl opět zjištěn výskyt stozrníku lnovitého (Radiola linoides). Předchozí výskyt byl naposledy zaznamenán v roce 1968. V roce 2015 byl znovu zjištěn výskyt plavuňky zaplavované (Lycopodiella inundata), která byla naposledy zaznamenána v roce 1981. Na intenzivně poježděných plochách byl naopak zaznamenán ústup třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos).
Přímo ukázková spolupráce mezi ochranáři, klubem vojenské historie a městem jako vlastníkem pozemku probíhá na bývalém cvičiště Šlovický vrch u Dobřan. Pojezdy, které také začaly opatrně a řízeně, dnes probíhají bez omezení a zasahují i souvislé porosty křovin. Kromě toho, že se právě pojezdy ukazují jako nejlepší metoda na likvidaci křovin, mají jednoznačně pozitivní dopad na cílové druhy rostlin a živočichů. Kuňka žlutobřichá profituje z mnoha kaluží, které zde na cestách vznikly, stejně jako listonozi letní a žábronožky. Z rostlin pojezdy velmi svědčí hrachoru trávolistému, kriticky ohroženému a zřejmě nejcennějšímu druhu lokality, ale také třeba bělolistu rolnímu. Oba tyto druhy zaplavily z několika mikrolokalit celé cvičiště. Jako bonus zde byl letos překvapivě nalezen ještě vzácnější druh bělolistu – bělolist žlutavý.
Bývalých cvičišť, kam se navrací tanky a jiná vojenská technika je více. Za zmínku stojí Pánov u Hodonína, kde od odchodu armády výrazně ustoupily typické biotopy na píscích a tedy i psamofilní rostliny a živočichové. Právě technika pomohla řadě druhů alespoň přežít dosud, proto organizace Beleco v rámci projektu Military LIFE for Nature využije vojenskou techniku (ale i bagry), které vrátí lokalitě zpět její biologickou hodnotu. V rámci stejného projektu budou pořádány tankové víkendy i na Načeratickém kopci u Znojma. A takových příkladů je stále víc - zmiňme alespoň cvičiště u Jihlavy, kde se technika využívá zejména k ochraně pístovských mokřadů.
Kromě pozitivního dopadu na přírodu má tento způsob managementu ještě jeden velmi důležitý význam - může propojovat volnočasové aktivity s ochranou přírody a přiblížit tak problematiku širšímu spektru lidí. Pojezdy tanky jsou zajímavé jak pro nadšence vojenské historie, tak pro rodiny s dětmi či muže vzpomínající na své mládí, kdy v takových opancéřovaných kolosech museli trávit vojenskou službu. Další hlučnou zábavou, která má žádoucí dopady na velmi otevřené stanoviště, je motokros. Nebo čtyřkolky, nebo… Fanoušci řvoucích motorů tak pro jednou nemají pocit, že by je ochranáři nejraději všechny hnali někam na Brněnský okruh (i s těmi tanky) a pro ochranu přírody je to jedinečná příležitost, jak provádět vhodný management a ještě na neekologických akcích mít možnost diskutovat s lidmi.
Využití těžké techniky představuje jeden z nejúčinnějších nástrojů pro udržování raných sukcesních stádií i pro propagaci ochrany přírody. Tak do strojů!
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.
reklama
