Na anglických kanálech se stále častěji vidí čluny se zeleným pohonem

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Po kanále Staffordshire & Worcestershire ve střední Anglii se plaví i loď Neila Cocksedge, která na první pohled vypadá stejně jako všechny ostatní. Má ale jednu zvláštnost, je tichá.

"Na elektrických lodích si lidé nejčastěji všimnou, jak jsou tiché," říká Cocksedge. Své plavidlo pojmenoval Eau de Folles (Bláznivá voda) po dnes již uzavřené restauraci v Toulouse, kde před desítkami let požádal svou ženu o ruku.

Baterie, které pohánějí motor a kuchyňské spotřebiče na palubě, troubu, lednici a varnou konvici, se dobíjejí pomocí solárních panelů na střeše, nabíjecích míst podél kanálu a generátoru poháněného palivem. Eau de Folles spotřebuje čtyřikrát méně nafty než tradiční lodě.

Cocksedge je penzionovaný manažer ocelářské firmy a patří k průkopníkům přechodu na ekologické čluny. "Chtěli jsme být co nejšetrnější k životnímu prostředí," vysvětluje tento sedmdesátiletý muž, který si svůj na zakázku postavený výletní člun koupil v květnu 2022.

Elektrických lodí je v současné době velmi málo, ale jejich obliba roste. Většinu lodí posledních 100 let poháněly naftové motory.

Zlatým věkem výstavby plavebních kanálu v Británii byl konec 18. století. Umělé vodní toky tehdy sloužily k přepravě zboží, a přispívaly tak k rozmachu průmyslové revoluce. V následujícím století je nahradila železnice. Anglie a Wales však stále mají více než 3200 kilometrů splavných kanálů a řek a Birmingham a jeho okolí jsou jejich středobodem.

Velká část těchto kanálů je širokých pouhý metr, a proto se lodím, které po nich plují, v angličtině říká narrowboats, tedy úzké lodě.

Plavba idylickou krajinou i městskými oblastmi se v posledních desetiletích těší opětovnému zájmu. V době, kdy se Británie snaží snížit emise z dopravy, nejsou ale zplodiny vypouštěné dieselovými motory vítané. Vláda si vytyčila cíl nulových emisí do roku 2050.

Lodě jsou většinou poháněny "starými motory ze zemědělských strojů, které prošly modernizací", tvrdí Cocksenge. Od příštího roku musí provozovatelé lodí nabídnout vládě návrh, jak své lodě přestaví na nízkoemisní.

Organizace Canal & River Trust (CRT), která se stará o splavnost kanálů, se majitelům člunů snaží pomoci s přechodem na elektrické motory. Majitelé "zelených" lodí mají o 25 procent levnější roční plavební povolenky. Ročně organizace vystaví 35 000 povolenek pro Anglii a Wales, slevu za elektrický pohon má ale pouhé jedno procento lodí.

Společnost Ortomarine vznikla v roce 2015 a její dílny jsou v bývalém vojenském areálu jihozápadně od Birminghamu. Ortomarine se před třemi lety rozhodla zaměřit výhradně na elektrické čluny a postavila i Cocksedgeovu loď. V dílnách ročně vyrobí šest lodí, každá z nich vyjde nejméně na 150 000 liber (4,4 milionu Kč), což je asi o 25 000 liber (740 000 Kč) víc než lodě s naftovým motorem. Jejich kniha objednávek je plná až do roku 2027, říká finanční ředitelka Ortomarine Caroline Badgerová.

Tyto úzké čluny jsou podle Badgerové "ideální" pro elektrický pohon, protože mají dostatek místa pro solární panely a plují pomalu. K popularizaci elektrických lodí výrazně přispěli i blogeři, kteří natáčeli videa o životě na kanálech. Zejména po pandemii covidu-19, kdy někteří opustili své městské byty a přestěhovali se na lodě, říká Badgerová. Jejich příběhy podle finanční ředitelky zaujaly sledující po celém světě, a Ortomarine tak získala zákazníky z Austrálie, Jihoafrické republiky nebo Severní Ameriky.

Potenciál pro lodě s elektrickým pohonem ale není ve světě stejný. "Nikde jinde není tolik kanálů jako v Británii, navíc vedou přes jedny z nejkrásnějších krajin na světě," láká k plutí po britských kanálech Badgerová.