https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/africka-populace-roste-a-s-tim-i-obavy-zda-se-zvladne-afrika-uzivit-sama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Africká populace roste. A s tím i obavy, zda se zvládne Afrika uživit sama

28.12.2016 02:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Sklizeň čiroku v africkém Súdánu.
Sklizeň čiroku v africkém Súdánu.
V současnosti žije v Africe 1,26 miliard lidí. V roce 2050 to s největší pravděpodobností bude 2,5krát více a všichni obyvatelé tohoto kontinentu budou mít nemalé starosti s tím, kde sehnat obživu. Jak potvrzuje studie Univerzity ve Wageningenu, ani rapidní navýšení stávající hospodářské produkce a intenzifikace zemědělství nedokáže africkému nedostatku potravin zabránit, aniž by přitom nedošlo k zásadnímu ohrožení biodiverzity a zvýšení emisí skleníkových plynů.
 

Různé předpovědi a modelové scénáře budoucnosti jsou vždy zatíženy určitou chybou a prvky nejistoty, ale množství dat, které shromáždil Martin van Ittersum z výzkumného centra Univerzity v holandském Wageningenu, stejně nutí k zamyšlení. Stávající zemědělská produkce v zemích subsaharské Afriky přepočítaná na hektar je velmi nízká. Ve skutečnosti dosahuje jen asi 20 % objemu, který by byl za stejných podmínek možný s lepším vedením. Jen pro srovnání, mnohem propracovanější metodika zemědělské práce v Holandsku či ve Spojených státech dosahuje asi 80 % celkového potenciálu zemědělské půdy. I těchto zmíněných dvacet procent ale stačí, alespoň technicky, k nasycení celé africké populace.

Hladomor a akutní nedostatek potravin v některých afrických zemích je třeba vnímat v celoafrickém kontextu. Protože hlavním problémem je nedokonalá distribuce potravin, nikoliv jejich produkce. Z celkem 53 afrických zemí žije 54 % africké populace v deseti z nich. Těchto deset zemí také obdělává 58 % veškeré zemědělské půdy celého kontinentu.

V roce 2050 už ale bude řešený problém nabývat trochu jiných proporcí. Africká populace naroste přibližně 2,5-2,6krát a spotřeba obilí (kukuřice, prosa, rýže, čiroku a pšenice) tím povyskočí o 3,4 násobek nynějšího stavu. Co to znamená? Že k zachování produkce bude zapotřebí zvýšit úroveň afrického zemědělství na 80 %, tedy na úroveň srovnatelnou se současnými USA či Holandskem. A zatímco dnes činí průměrný africký výnos z hektaru kukuřice asi dvě tuny, za čtyřiatřicet let by ta samá půda měla dávat 7 tun. Vzhledem k tomu, že modernizace zemědělství si hledá cestu do Afriky dost těžko, problém zvolna narůstá. Zlepšení tu samozřejmě jsou: každý rok se Afričanům daří v případě kukuřice vytáhnout z hektaru v průměru o 30 kilogramů žlutého zrna víc. Jenže aby byla Afrika soběstačná, mělo by toto meziroční zlepšení dosahovat 130 kilogramů ročně.

Pokud jde o zemědělskou produkci, je Afrika oproti klimaticky mírné Evropě ve výhodě. Může si totiž dovolit několik sklizní do roka. „To by ale mimo jiné znamenalo vybudování podpůrných systémů závlahy a s tím už se pojí řada dalších nejistot,“ dodává Van Ittersum. Ne všude je totiž dostatek vody, úrodné půdy a často se pak nedostává ani vhodného prostoru. Africké zemědělství tedy musí expandovat a nejsnazší variantou se pochopitelně jeví průnik obdělávaných ploch do klimaticky příhodných vlhkých oblastí. Pokud by došlo na průnik obdělávané půdy do pralesů, bylo by to spojeno se značnou ztrátou biodiverzity, stejně jako s emisemi skleníkových plynů. Je to ještě jedna možnost. Potraviny by se do Afriky mohly dovážet odjinud. Jenže africké země nedisponují pro takové nákupy dostatečným kapitálem.

Pokud jde o zemědělskou produkci, je Afrika oproti klimaticky mírné Evropě ve výhodě. Může si totiž dovolit několik sklizní do roka.
Pokud jde o zemědělskou produkci, je Afrika oproti klimaticky mírné Evropě ve výhodě. Může si totiž dovolit několik sklizní do roka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

„Pořád slyšíme, že se Afrika může v budoucnosti stát obilnicí světa, ale pravděpodobnější je stav, při kterém bude mít Afrika co dělat, aby se sama uživila," říká Van Ittersum. Aspoň k tomu by jí mohla pomoci rychlá intenzifikace zemědělství. Ta by obnášela šlechtění produktivnějších odrůd, přizpůsobených lokálním podmínkám, výrazně vylepšené metody hnojení, důslednou kontrolu škůdců a nemocí, včetně parazitických rostlin. A když k tomu připočteme ještě zmíněnou podporu systému zavlažování, narůstají předpokládané náklady do závratných výšin.

Van Ittersum se spolu s kolegy z Holandska soustředil více na biofyzické limity a možnosti produkce, ale zdůraznil i význam vhodně nastavené ekonomiky. Afričtí malozemědělci, kteří budou mít přístup k trhu, transportu, infrastruktuře, půjčkám a investicím podle něj mohou sami mnoho změnit. Jak navíc doplňuje Kindie Tesfaye z Mezinárodního centra pro vylepšení kukuřice a pšenice (CIMMYT), je možno k řešení intenzifikace budoucího afrického zemědělství přistupovat dvěma způsoby. Buď prostou realizací, která nebude levná, nebo realizací, při které budeme brát ohledy na životní prostředí. A ta je ještě dražší.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

OH

Olda Havlíček

28.12.2016 08:39
Myšlenka, že místo nereálného zvýšení zemědělské produkce by pomohlo snížení porodnostri je asi velmi "politicky nekorektní", ale přesto ji mám.
Odpovědět
sv

29.12.2016 11:26 Reaguje na Olda Havlíček
Blábol. Hustota osídlení v Evropě je mnohonásobně větší než v Africe a přesto je Evropa ve většině zemědělské produkce soběstačná. Jediný problém je, že zemědělství v Africe je na úrovni středověku. Zemědělství v subsaharské Africe je založeno na vypalování a pastvě, pěstují se plodiny s mizerným výnosem, totéž se týká dobytka. Navíc to vede k masivnímu odlesňování, erozi a desertifikaci. Pokud by v Africe zavedli moderní výnosné odrůdy a moderním postupy, tedy umělá hnojiva, mechanizaci, pesticidy, kapkové zavlažování (nemluvě o GMO) zemědělská produkce by velmi snadno vzrostla několikanásobně a navíc by nedocházelo k takovému poškozování africké divočiny jako dnes.
A co se týče porodnosti, tak ta se bude snižovat s růstem životní úrovně, stejně jak se to stalo v Evropě, Japonsku, USA nebo kdekoli jinde ve vyspělém světě.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

30.12.2016 14:49 Reaguje na
Jojo, jenže i tenhle náhled má svá ALE, tedy faktory, které příznivému scénáři účinně brání: obrovská míra korupce, zhusta nezájem vlád na svých lidech, taky hodně pevná kultura založená na zachovávání toho prudkého populačního růstu (vývoj podmínek jde řádově rychleji).
Ne, že bychom tady dokázali Afriku vyřešit, ale rozhodně bych neodmítal názor Oldy Havlíčka - jinak ani nebude na ostatní kroky čas. Ostatně i jeho návrh je asi dost nereálný...
Odpovědět
sv

31.12.2016 02:15 Reaguje na Jindřich Duras
Já tady přece netvrdím, že modernizace afrického zemědělství je něco reálného nebo dokonce snadného. Představa, že by některá ze subsaharských zemí (např. Sůdán) v dohledné době radikálně modernizovala své zemědělství je nereálná, a to přesně z těch důvodů, o kterých píšete, avšak byť je to nereálně, tak zároveň je to to jediné od čeho se dají očekávat nějaké dohledné době pozitivní výsledky. Možná, že jste si nevšiml, že předřečník neuvedl ani písmenko o tom, jak by toho snížení porodnosti mělo být dosaženo, a to proto, že ví kulové jak by toho mohlo být dosaženo. A nejen on, nikdo neví jak toho dosáhnout. Tudíž nejedná se o žádnou "nekorektnost". Naopak z jeho strany se jedná o pustý populismus nebo o výkřik do tmy alá zeman.
Odpovědět
Pavel Cincera

Pavel Cincera

28.12.2016 12:11
Problem je, ze takhle lidske populace nefunguji. Zadne populace ostatne. Kdyz je popuaci zle, rozmnozuje se, aby prezila. Kdyz je ji dobre, rozmnozovani se omezi, protoze jedinci investuji do sebe. To plati pro rostliny, zvirata i lidi a bylo to prokazano (i na lidech) uz mnohokrat. Grafy porodnosti to ukazuji jasne. Takze biologicky to nefunguje. Namitnete, ze lide jsou "uvedomneli" na rozdil od zvirat. Jenomze v podminkach zemi, kde neni duchodove zabezpeceni a je tam nedostupna zdravotni pece je strategie mit co nejvice deti rozumno strategii pro preziti. Zvysuje se sance na preziti rodicu (pomoc v praci, pece ve stari, aspon nejake dite prezije). To, ze t snizuje komfort populace jako celek je asi fakt, ale na urovni individualniho rozhodovani je to logicka a spravna strategie.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

30.12.2016 14:41 Reaguje na Pavel Cincera
Ne, že bych s vámi nesouhlasil, jen tam chybí důležité slůvko "krátkodobě". Tato strategie je krátkodobě úspěšná a krátkodobě rozumná. Vede ovšem ke kolapsu populací, celých etnik atd. atd.
Odpovědět
ŠČ

Štěpán Černý

19.12.2019 16:15
Dobrý den,
Rád bych se zapojil do této zajímavé konverzace o zemědělství v Africe.
Chápu to, že jedním z velikých problémů je nemodernizované zemědělství, ale na druhou stranu si nemyslím že by jim to tolik pomohlo. S danými stroji by je musel určině naučit nějaká skupina lidí, což by stálo strašně moc peněz a přišlo by to vniveč.
Mnohem větším problémem je podle mého názoru to, že v daných státech nedokážou správně hospodařit s jejich nejúrodnější půdou. Na těchto půdách většinou pěstují pouze rostliny na vývoz jako je např. : kávovník, dráhá dřeva.....
Proto si myslím že kdyby zde začali pěstovat spíše rostliny, které se dají požívat, vyřešili by tak mnoho problémů s hladomorem a dané rostliny na vývoz se mohou pěstovat například podél cest nebo kdekoliv jinde.
Celá tato„akce" má ale jeden veliký háček a to zkorumpované vlády v daných zemích. Tudíž nejdřív by se měl řešit tento problém. Jak? To nevím. Ale když se to podaří, začnou se pak řešit další a další problémy a Afrika bude vzkvétat po všech stranách.
Ikdyž tato vize není asi moc reálná, věřím v to, že s postupem času lidé přestanout mít zkreslené představy o Africe a poté se začnou řešit dané problémy......
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist