Agrární komora zvažuje zemědělské protesty na přelomu února a března
19.1.2024 11:23 | PARDUBICE
(ČTK)
Dlouhodobým problémem domácích chovatelů i pěstitelů je růst nákladů a klesající výkupní ceny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"Impulz přišel z členské základny, protože je velká nespokojenost s aktuální situací. Je potřeba problémy řešit hned, trpělivost mezi členy dochází. Je to snaha upozornit na problémy," řekla ČTK mluvčí komory Barbora Pánková.
Představenstvo se sejde příští pátek ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku. "K uspořádání celorepublikových protestů potřebujeme mít mandát od představenstva. Rozhodnutí prezidia, které bylo dnes, na to nestačí," uvedla ve středu mluvčí.
Agrární komora minulý týden podpořila protesty německých zemědělců proti plánovaným škrtům v dotacích a daňových úlevách, kterým čelí i farmáři v Česku. Dlouhodobým problémem domácích chovatelů i pěstitelů je růst nákladů a klesající výkupní ceny.
Agrární komora spolu se Zemědělským svazem předloni několikrát organizovala protesty kvůli změnám v dotační politice, které větší část peněz přesunuly k menším farmářům. Výborný minulý týden upozornil na to, že to vedlo k výrazným propadům podpor u středně velkých firem. Proto by se mělo přistoupit k úpravám dotací a bude o tom jednat jak na úrovni vládní koalice, tak s nevládními organizacemi.
Ministr připomněl, že se otevřelo téma možné aktualizace podoby dotací, které jsou součástí Společné zemědělské politiky EU. V loňském roce začalo nové dotační období. Vláda již dříve avizovala, že se nastavení dotací bude po prvním roce vyhodnocovat, a ministr je s nevládními organizacemi, jako je Agrární komora, Zemědělský svaz nebo Asociace soukromého zemědělství, v pravidelném kontaktu. Výborný řekl, že s organizacemi chce o závěrech jednání prezidia komory mluvit. Doplnil, že se snaží hledat pozitivní řešení.
"České zemědělství aktuálně řeší řadu problémů, například mě napadá náběh účinnosti protierozní vyhlášky," uvedl.
Zisk zemědělského sektoru se loni výrazně propadl. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha v úterý novinářům představil šetření svazu, podle kterého klesl zisk zemědělských firem v roce 2023 meziročně o 60 procent na 8,7 miliardy Kč. V roce 2022 to bylo 22 miliardy Kč. Vliv na to měl postupný pokles cen zemědělské produkce od podzimu 2022, do hospodaření podniků se promítl také předloňský velký růst náklad, uvedl Pýcha. Dodal, že i za letošní rok se očekává další pokles zisku firem.
Vládní konsolidační balíček zvýšil zdanění zemědělské půdy. Přibyla povinnost nechat ladem část pole, na které se nesmějí produkovat potravinářské plodiny. Zemědělci často déle čekají na výplatu některých dotačních podpor, s nimiž počítali ve svých rozpočtech, uvedla Agrární komora v tiskové zprávě z minulého týdne.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Vláda schválila sloučení tří výzkumných ústavů ministerstva zemědělství
Vrecionová v europarlamentu více podpoří rodinné farmy, doufá asociace soukromých zemědělců
Předsedkyní zemědělského výboru v europarlamentu se stala Veronika VrecionováOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
MU
Michal Ukropec
19.1.2024 15:22Je zcela zjevné, že pan ministr Marek Výborný kádruje mezi lobby. Na jednu stranu z něj vypadne takový paskvil jako je novela mysliveckého zákona, ale na druhou stranu opomíjí dceřinnou společnost pánů Tomana, Babiše a spol. Nečekal jsem od KDU/ČSL že bude bojovat za likvidaci venkova.
Odpovědět
os
orb slavík
19.1.2024 17:58Je mi to líto, ale v mém okolí se zemědělští průmyslníci chovají ke svým polím hanebně. Pozoruji dvě společnosti. Jedna nemá žádnou živočišnou výrobu a na svá pole valí chemii a tekutá hnojiva. Hnůj pole neviděla 30 let. Chtěli prodat pivovaru ječmen na slad, ti si udělali rozbor a ječmen nekoupili, jezedáci to vyřešili nákupem obilí od zemědělce, který měl zrní v pořádku, na sušičce vše promíchali a ječmen prodali. Nyní mají zase problém, že kontaminovali vrty vodárenskému sdružení a ti budou muset tyto uzavřít. Třeba na pole s řepkou vyjeli v sezoně 17x.
Druhá firma alespon´ má živočišnou výrobu, takže hnojí normálně. Po polích však jezdí mohutné traktory s třínápravovými přívěsy, které se jmenují gigant.
Sázel jsem kolem stoky nějaké stromy a chtěl jsem si ke kořenům vzít trochu ,,lepší" půdy z pole. Věřte nebo ne, nedostal jsem rýč víc jak 5 centimetrů do země. Známý má pár hřebců se kterými tahá v lese, koupil pole, jezedáci mu pole vydali. Vzal pluh, že si ho s nimi zorá. Umlácená a upěchovaná půda nedovolila udělat brázdu silným koním ani dva metry.
Neříkám, že nejsou hospodáři, kteří půdě a vůbec zemědělství rozumí, smekám před nimi. Ale v mém okolí jsou jen agroprůmyslníci, kteří docílili jen velké šíré mrtvé lány. Nikdo si na ně netroufne, protože je to mocná lobby. Když se s nimi dáte do hovoru, tak řeknou: Kdyby nebylo nás, tak chcípnete hlady." Je pravda, že hospodaří tak, jak jim to stát dovolí.
Odpovědět
Druhá firma alespon´ má živočišnou výrobu, takže hnojí normálně. Po polích však jezdí mohutné traktory s třínápravovými přívěsy, které se jmenují gigant.
Sázel jsem kolem stoky nějaké stromy a chtěl jsem si ke kořenům vzít trochu ,,lepší" půdy z pole. Věřte nebo ne, nedostal jsem rýč víc jak 5 centimetrů do země. Známý má pár hřebců se kterými tahá v lese, koupil pole, jezedáci mu pole vydali. Vzal pluh, že si ho s nimi zorá. Umlácená a upěchovaná půda nedovolila udělat brázdu silným koním ani dva metry.
Neříkám, že nejsou hospodáři, kteří půdě a vůbec zemědělství rozumí, smekám před nimi. Ale v mém okolí jsou jen agroprůmyslníci, kteří docílili jen velké šíré mrtvé lány. Nikdo si na ně netroufne, protože je to mocná lobby. Když se s nimi dáte do hovoru, tak řeknou: Kdyby nebylo nás, tak chcípnete hlady." Je pravda, že hospodaří tak, jak jim to stát dovolí.
PB
Petr Blažek
19.1.2024 18:52 Reaguje na orb slavíkBohužel vaše lamentování svědčí pouze o tom, že zemědělství vůbec nerozumíte. To zda zemědělci mají nebo nemají živočišnou vůbec nerozhoduje o tom v jaké kondici mají půdu. Je velké dilema, zda půdě více prospějete rozvážením hnoje, kejdy nebo digestátu, kdy půdu nadměrně utužujete, ale co se týče množství hnojiva tak rozvezete prd. A nebo vezmete rozmetadlo se záběrem 40m a s desetinou váhy a pohnojíte plodiny minimálně na polovinu vegetace. To, že na řepku vyjeli 17x svědčí o tom, že zásahy jak hnojivy, tak herbicidy dělají jednotlivě, tak jak se má. Oproti tomu ti zemědělci, kteří vyjedou s postřikovačem 2x za sezónu do něj namíchají hned několik chemických látek naráz a tam pak opravdu nikdo neví jak se tento mix v přírodě zachová.
Tady jsem vám narychlo jenom nastínil , že posuzovat zemědělce z jedoucího auta je dosti ošemetné. Sám nevím jací Vaši sousedé jsou, ale rozhodně bych je neodsuzoval za tyto vaše postřehy. Sám jste se nezmínil, čím se živíte vy a zda doma ještě svítíte petrolejkou. Samozřejmě si můžete zkusit hospodařit a poznat co to obnáší.
Odpovědět
Tady jsem vám narychlo jenom nastínil , že posuzovat zemědělce z jedoucího auta je dosti ošemetné. Sám nevím jací Vaši sousedé jsou, ale rozhodně bych je neodsuzoval za tyto vaše postřehy. Sám jste se nezmínil, čím se živíte vy a zda doma ještě svítíte petrolejkou. Samozřejmě si můžete zkusit hospodařit a poznat co to obnáší.
JH
JH
19.1.2024 19:23 Reaguje na Petr BlažekS tím stříkáním řepky máte asi pravdu. Ale organické hnojení má svůj význam, který minerální formou úplně nenahradíte. Takže není úplně pravda, že živočišná vůbec nerozhoduje. A to nemluvím o zúrodňujícím vlivu pícnin.
Odpovědět
os
orb slavík
20.1.2024 19:36 Reaguje na Petr BlažekCelý život žiji na vesnici a vůbec nehodnotím pole z auta. Je pravda, že agroprůmyslem, který zřejmě provozujete Vy velmi opovrhuji. Snad nemyslíte vážně, že hnojit hnojem je hloupost. Tři plodiny řepka, kukuřice, pšenice. Dvacet let po sobě. Kdyby stát nezasáhl, tak by jste možná měl 200 hektarové lány jedné plodiny. Půda pouze jako držák na kořeny. Předpis, že je čtyřmetrový pás kolem polí , kde se nemá stříkat je vám k možná k smíchu. Nechápu, proč bych měl svítit petrolejkou. Protože právě chodím denně kolem polí vidím, že jsou to pouště bez života, bez hmyzu, vy to asi nevíte, ale na polích byly doma koroptve, zajíci v létě křepelky, skřivani , kolem polí žili bažanti. Možná, že by jste si měl zařídit exkursi u nějakého zemědělce, který je opravdu zemědělec a ne agroprůmyslník. Viděl jsem takové třeba v Rakousku.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.1.2024 08:20 Reaguje na orb slavíkNebudu hovořit za p. Blažka, ale jen tolik vám napíšu, že o zemědělství skutečně mnoho nevíte. Vy se odvažujete někoho hodnotit podle toho, že kolem jeho polí chodíte? To bych si tedy netroufl a to celý život v zemědělství pracuji také, jako agroprůmyslník, chcete-li.
Vážený pane, pokud by situace byla taková, jakou popisujete, již dávno by zemědělství jako obor zkrachovalo a buďte rád, že je tady alespoň někdo, kdo je chce ještě provozovat skutečně a nikoliv jako nesmyslný projekt pár potřeštěných zelených hlav. Protože na rozdíl od vás nás ta pole živí a ač se vám to nezdá, tak se o ně starat musíme.
Odpovědět
Vážený pane, pokud by situace byla taková, jakou popisujete, již dávno by zemědělství jako obor zkrachovalo a buďte rád, že je tady alespoň někdo, kdo je chce ještě provozovat skutečně a nikoliv jako nesmyslný projekt pár potřeštěných zelených hlav. Protože na rozdíl od vás nás ta pole živí a ač se vám to nezdá, tak se o ně starat musíme.
os
orb slavík
21.1.2024 09:50 Reaguje na pavel peregrinJak vypadá půda po vašem agroprůmyslu? Nemachrujte, s tím, že děláte celý život, to neznamená, že je to nejlepší. Vyrostl jsem na statku se šedesáti hektary. Asi takto, zjednodušeně , když budete pěstovat ve skleníku 30 let rajčata a nedáte tam organickou hmotu, tak půda bude nakonec slepený písek. Zjednodušeně pro agroprůmyslníky, Půda potřebuje organickou hmotu, střídání různých plodin a pro ostatní živočichy menší lány,). Před vesnicemi, které leží v údolí, zasakovací pás, aby přívalové deště nevyplavily domy. Co je na tom potřeštěného? Proto, aby jste, alespon z na části pozemků tak hospodařili máte snad dotace, které by vám měli vykrýt menší zisk. Jediné s čím s vámi naprosto souhlasím, že nás pole živí a že se o ně musíme starat.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.1.2024 11:57 Reaguje na orb slavíkTo, že jste vyrostl na statku se 60 ha vůbec neznamená, že zemědělství rozumíte. To za prvé. Za druhé- pokud jste dobře četl můj příspěvek na p. Blažka, jistě jste zaznamenal, že naopak jsem pro aplikaci hnoje či kejdy, jenže si na rozdíl od vás dobře uvědomuji, že za těch třicet let , kdy to tady vlády bez rozdílu stran přivedly do katastrofálního stavu, nelze na organické hnojení pohlížet jako na všespásu- z hledisek ekonomických a organizačních.
Pryč je doba, kdy každý zemědělský subjekt hospodařil se ŽV a pokud tedy zemědělství rozumíte, určitě vám nemusím vysvětlovat, proč tomu tak je.
Plnohodnotnou náhradou jsou víceleté pícniny, což jsem uvedl také.
Buďte ubezpečen, že v mém osevním postupu je zastoupeno 8 plodin, a to hospodaříme bez ŽV a díky potřeštěným komplexním úpravám, 7 úprav za 12 let, jsme naprosto omezili hnojení P a K, abych nějakým vykukům nedával pole na stříbrném podnosu. A světe div se, zkoušení AZP nezaznamenalo nijak dramatický pokles, díky střídání plodin.
Takže lze v pohodě hospodařit bez hnoje, pouze se musí nahradit víceletými jetelovinami.
A co se dotací týká, tak jen pro vaši informaci- v současné době, po osekání, nestačí ani na základní pachtovné, neřku-li na daň, která se k tomu automaticky připočítává.
Neberte to konfrontačně, ale uvědomte si, že současné zemědělství je z velké míry dáno tím, jak byly nastaveny pravidla hry. Brečet je třeba na jiném hrobě.
Odpovědět
Pryč je doba, kdy každý zemědělský subjekt hospodařil se ŽV a pokud tedy zemědělství rozumíte, určitě vám nemusím vysvětlovat, proč tomu tak je.
Plnohodnotnou náhradou jsou víceleté pícniny, což jsem uvedl také.
Buďte ubezpečen, že v mém osevním postupu je zastoupeno 8 plodin, a to hospodaříme bez ŽV a díky potřeštěným komplexním úpravám, 7 úprav za 12 let, jsme naprosto omezili hnojení P a K, abych nějakým vykukům nedával pole na stříbrném podnosu. A světe div se, zkoušení AZP nezaznamenalo nijak dramatický pokles, díky střídání plodin.
Takže lze v pohodě hospodařit bez hnoje, pouze se musí nahradit víceletými jetelovinami.
A co se dotací týká, tak jen pro vaši informaci- v současné době, po osekání, nestačí ani na základní pachtovné, neřku-li na daň, která se k tomu automaticky připočítává.
Neberte to konfrontačně, ale uvědomte si, že současné zemědělství je z velké míry dáno tím, jak byly nastaveny pravidla hry. Brečet je třeba na jiném hrobě.
pp
pavel peregrin
19.1.2024 20:40Tak jsem si udělal rychlý náčrt našeho ošetření řepky a vyšlo mi 8 zásahů agrochemií, pokud počítám hnojení, tak 11. Takže těch 17 zásahů, ač se to někomu může zdát jako nadměrné číslo, může být v pořádku, skutečně záleží hlavně na tlaku podzimních škůdců a dále samozřejmě na tom, co chce řepce dopřát.
Chtěl bych zdůraznit, že za současných vstupů a realizačních cen řepka již zdaleka, zdaleka není žádnou lukrativní plodinou, jak se ve veřejnosti traduje, ale z hlediska předplodinového je zatím plodinou nenahraditelnou.
Dále si dovoluji nesouhlasit s p. Blažkem v názoru, že je jedno, zda máte živočišnou či nikoliv. Podniky, kde se používá kejda či hnůj-nikoliv digestát!- mají z dlouhodobého hlediska půdní sorpční komplex v lepší kondici než podniky dlouhodobě hospodařící bez skotu.
Ale pozor! Mít půdu v kondici se automaticky nerovná mít také ekonomiku v lepší kondici, protože náklady na hnojení statkovými hnojivy dost podstatně zatěžují jednotlivou plodinu. Asi to pro mnohé bude nepochopitelné, ale bohužel je to tak- půda v kondici ještě nemusí vyrovnat záporné saldo hospodaření.
Prozíraví hospodáři, kteří nemají živočišnou výrobu a zároveň chtějí mít půdy v pořádku, zařazují do osevního postupu luskoviny a hlavně jeteloviny, i přesto, že to s sebou přináší problémy. Jeteloviny z hlediska primární organické hmoty jako prekurzoru humusu jsou více než rovnocenným partnerem hnoje a kejdy, tudíž i podniky s RV mohou mít půdy v pořádku.
Ale na vysvětlenou- podniky se ŽV budou vždy napřed, protože pokud nepodlehnou módním trendům, jako je pěstování např. trsnatého žita a dohánění bílkovinné složky pomocí premixů, tak současně s hnojem či kejdou mají i vojtěšky či jetele, tudíž půda je sycena dvojím způsobem.
Odpovědět
Chtěl bych zdůraznit, že za současných vstupů a realizačních cen řepka již zdaleka, zdaleka není žádnou lukrativní plodinou, jak se ve veřejnosti traduje, ale z hlediska předplodinového je zatím plodinou nenahraditelnou.
Dále si dovoluji nesouhlasit s p. Blažkem v názoru, že je jedno, zda máte živočišnou či nikoliv. Podniky, kde se používá kejda či hnůj-nikoliv digestát!- mají z dlouhodobého hlediska půdní sorpční komplex v lepší kondici než podniky dlouhodobě hospodařící bez skotu.
Ale pozor! Mít půdu v kondici se automaticky nerovná mít také ekonomiku v lepší kondici, protože náklady na hnojení statkovými hnojivy dost podstatně zatěžují jednotlivou plodinu. Asi to pro mnohé bude nepochopitelné, ale bohužel je to tak- půda v kondici ještě nemusí vyrovnat záporné saldo hospodaření.
Prozíraví hospodáři, kteří nemají živočišnou výrobu a zároveň chtějí mít půdy v pořádku, zařazují do osevního postupu luskoviny a hlavně jeteloviny, i přesto, že to s sebou přináší problémy. Jeteloviny z hlediska primární organické hmoty jako prekurzoru humusu jsou více než rovnocenným partnerem hnoje a kejdy, tudíž i podniky s RV mohou mít půdy v pořádku.
Ale na vysvětlenou- podniky se ŽV budou vždy napřed, protože pokud nepodlehnou módním trendům, jako je pěstování např. trsnatého žita a dohánění bílkovinné složky pomocí premixů, tak současně s hnojem či kejdou mají i vojtěšky či jetele, tudíž půda je sycena dvojím způsobem.
PB
Petr Blažek
19.1.2024 22:09 Reaguje na pavel peregrinJá bych to tak jednoznačně neviděl. Zdůrazňuji, že je to můj osobní pohled člověka, který ročně zaorá cca 400-500 ha půdy, nějakou stovku, připraví i zaseje.
Jestliže nepodléháte ekonomickým trendům a necháváte si veškerou slámu na poli, tak si myslím, že o organickou hmotu nepřicházíme. Ročně sice zaoráváme 2-4000t kompostů, ale jak už to bývá, ty se dávají jen na některé pole, kde se pěstuje například cukrovka. A na slabší pole stejně nikdy kompost nezbyde.
Takže jestliže se vám na tu rozdrcenou slámu podaří ušetřit nějaký dusík , tak je to , to nejlepší co můžete udělat. Jak už jsem zmiňoval v prvním příspěvku , považuji utužení půdy těžkými mechanizačními prostředky za velký problém. A to i přes to, že naše stroje jsou osazeny širokými pneumatikami (většinou nejširšími co to jde), doplněnými při přípravě dvojmontážemi, případně osazenými pásovými podvozky. A přes to všechno vidíte po orbě koleje od kombajnů ( zvláště po mokrých žních), nebo po zasetí a vzejetí rostlin koleje po přípravě.
A bohužel aplikace veškerých statkových hnojiv sebou v dnešní době nese obrovské utužení, zvláště, když se vám práce posune do vlhčího podzimu. A tehdy si právě říkáte jestli tomu poli vůbec prospíváte.
Dnes už neplatí poučky ze školy, že okopaniny zlepšují osevní postup. Dnešní technologie pěstování a sklizně okopanin a kukuřice je pro půdu vysloveně devastující. A my přirovnáváme kultivaci půdy po sklizni cukrovky k rekultivaci. Neboť plný sklízeč cukrovky váží více jak 50 tun a pole vám rovnoměrně uválcuje. K tomu při výnosu okolo 100t/ha musíte vyvézt z každého čtverce 100x100m 4 kamiony nákladu ( obrazně kamiony) což způsobuje, zase zvláště za mokra, obrovské koleje. Takže za mně, čím méně přejezdů, tím lépe.
Odpovědět
Jestliže nepodléháte ekonomickým trendům a necháváte si veškerou slámu na poli, tak si myslím, že o organickou hmotu nepřicházíme. Ročně sice zaoráváme 2-4000t kompostů, ale jak už to bývá, ty se dávají jen na některé pole, kde se pěstuje například cukrovka. A na slabší pole stejně nikdy kompost nezbyde.
Takže jestliže se vám na tu rozdrcenou slámu podaří ušetřit nějaký dusík , tak je to , to nejlepší co můžete udělat. Jak už jsem zmiňoval v prvním příspěvku , považuji utužení půdy těžkými mechanizačními prostředky za velký problém. A to i přes to, že naše stroje jsou osazeny širokými pneumatikami (většinou nejširšími co to jde), doplněnými při přípravě dvojmontážemi, případně osazenými pásovými podvozky. A přes to všechno vidíte po orbě koleje od kombajnů ( zvláště po mokrých žních), nebo po zasetí a vzejetí rostlin koleje po přípravě.
A bohužel aplikace veškerých statkových hnojiv sebou v dnešní době nese obrovské utužení, zvláště, když se vám práce posune do vlhčího podzimu. A tehdy si právě říkáte jestli tomu poli vůbec prospíváte.
Dnes už neplatí poučky ze školy, že okopaniny zlepšují osevní postup. Dnešní technologie pěstování a sklizně okopanin a kukuřice je pro půdu vysloveně devastující. A my přirovnáváme kultivaci půdy po sklizni cukrovky k rekultivaci. Neboť plný sklízeč cukrovky váží více jak 50 tun a pole vám rovnoměrně uválcuje. K tomu při výnosu okolo 100t/ha musíte vyvézt z každého čtverce 100x100m 4 kamiony nákladu ( obrazně kamiony) což způsobuje, zase zvláště za mokra, obrovské koleje. Takže za mně, čím méně přejezdů, tím lépe.
JH
JH
20.1.2024 07:48 Reaguje na Petr BlažekZní to logicky, ale přesto statková hnojiva smysl asi mají. Hnojit jen slámou, to je jako jíst celý rok suché rohlíky.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
20.1.2024 17:19 Reaguje na JHI ta suchá sláma zajišťuje po zaorání určité provzdušnění půdy. Díky tomu má půda lepší schopnost jímat vodu. A na organické hmotě se zachycují mikroorganizmy, které následně pomáhají rozkládat umělá hnojiva n přijatelnější formy. Rozhodně je zločin slámu vozit do spaloven.
Odpovědět
JH
JH
20.1.2024 17:27 Reaguje na Petr BlažekSamozřejmě i ta sláma má nějaký efekt, ale ty mikroorganismy si určitě líp pochutnají na hnoji než na slámě.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.1.2024 11:15 Reaguje na Petr BlažekSlámu si, až na výjimky kupř. před setím řepky, na poli necháváme. Myslím tím slámu obilovin, ponechání řepkové, luskovin a jetelovin je samozřejmostí.
Souhlasím s vámi, že současná mechanizace půdu utužuje, ale právě z tohoto důvodu je tak důležité zařazení víceletých pícnin, a to i pro podniky hospodařící čistě v RV.
Kukuřice je kapitola sama pro sebe, jediné pozitivum je, že při pěstování zrnové se v podstatě veškerá sláma vrací zpět. To samé při sklizni cukrovky, jak jste ostatně psal.
Při pohledu na problematiku statkových hnojiv je ale jeden fakt neoddiskutovatelný, a to, že hnůj či kejda jako primární hmota mají daleko lepší startovní pozici než ta sláma. Sláma, i třeba se zeleným hnojením, se nikdy kvalitově nemohou kejdě ani hnoji vyrovnat. Samozřejmě, že může přijít vlhčí podzim, nicméně vtip je v tom, mít v hlavě srovnaný osevní postup a hnojit tehdy, když jsou příhodné podmínky. A to si již každý subjekt musí mechanizačně nastavit, není možné se v tomto případě moc spoléhat na služby. Prostě musí být dostatečně saturován, to se nedá nic dělat. Pokud to neumí, tak je asi lépe přizpůsobit tomu i objem ŽV.
Víceleté jeteloviny pak se hnoji plně vyrovnají a navíc plní i funkci kypřící, vracející poničenou strukturu půdy do víceméně původního stavu.
Odpovědět
Souhlasím s vámi, že současná mechanizace půdu utužuje, ale právě z tohoto důvodu je tak důležité zařazení víceletých pícnin, a to i pro podniky hospodařící čistě v RV.
Kukuřice je kapitola sama pro sebe, jediné pozitivum je, že při pěstování zrnové se v podstatě veškerá sláma vrací zpět. To samé při sklizni cukrovky, jak jste ostatně psal.
Při pohledu na problematiku statkových hnojiv je ale jeden fakt neoddiskutovatelný, a to, že hnůj či kejda jako primární hmota mají daleko lepší startovní pozici než ta sláma. Sláma, i třeba se zeleným hnojením, se nikdy kvalitově nemohou kejdě ani hnoji vyrovnat. Samozřejmě, že může přijít vlhčí podzim, nicméně vtip je v tom, mít v hlavě srovnaný osevní postup a hnojit tehdy, když jsou příhodné podmínky. A to si již každý subjekt musí mechanizačně nastavit, není možné se v tomto případě moc spoléhat na služby. Prostě musí být dostatečně saturován, to se nedá nic dělat. Pokud to neumí, tak je asi lépe přizpůsobit tomu i objem ŽV.
Víceleté jeteloviny pak se hnoji plně vyrovnají a navíc plní i funkci kypřící, vracející poničenou strukturu půdy do víceméně původního stavu.
PB
Petr Blažek
20.1.2024 16:49 Reaguje na pavel peregrinSamozřejmě, že hnůj má své výhody, ale jak jsem zmínil výše. Slámu sbíráte prakticky z kteréhokoliv pole, jak se vám to zrovna hodí. Ale ruku na srdce vrátí hnůj na všechny pole, kde jste slámu se bral, anebo ho dáte tam kde předpokládáte vyšší návratnost dané investice- pod brambory, kukuřici nebo cukrovku. A tím pádem se stává, že z některých polí pouze berete a vracíte jenom někam.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.1.2024 17:43 Reaguje na Petr BlažekAno, v tom s vámi souhlasím. Asi zde jde o to, co řešíme primárně - zda bilanci celkové navrácené organické hmoty na všechna pole či kvalitu primární organické hmoty. V tom je jistě rozdíl, ale to není žádný zásadní rozpor, spíše je třeba ujasnit si, jak jsem již napsal, o čem se bavit. Koneckonců, v tom právě i tkví to kouzlo zemědělství- co se osvědčilo u jednoho, zdaleka se nemusí osvědčit u druhého a i z toho důvodu nelze předkládat jednotné postupy. Vedle nás teď jeden začal regenerativně hospodařit na všech polích, vyházel stávající mechanizaci, zakoupil speciální sečku a pole jsou oseta směskou do stávajícího strniště.
Jenže pokud se dobře pamatuji, tohle všechno už tady bylo. S jakou slávou se v devadesátkách doporučovala všeobecně minimalizace, aby se po čase zjistilo, že na našich typech půd a s naším podnebím se hodí jen někam a zároveň s sebou nese i fytopatologické problémy, utuženost, která by podle jejích věrozvěstů vůbec neměla nastat..... Prostě mi přijde, že na školách a výzkumu nastoupila mladá generace, která tyto výsledky praxe buď nezná, či si je nechce připouštět a holt si chce vydobýt svoje ostruhy.
Odpovědět
Jenže pokud se dobře pamatuji, tohle všechno už tady bylo. S jakou slávou se v devadesátkách doporučovala všeobecně minimalizace, aby se po čase zjistilo, že na našich typech půd a s naším podnebím se hodí jen někam a zároveň s sebou nese i fytopatologické problémy, utuženost, která by podle jejích věrozvěstů vůbec neměla nastat..... Prostě mi přijde, že na školách a výzkumu nastoupila mladá generace, která tyto výsledky praxe buď nezná, či si je nechce připouštět a holt si chce vydobýt svoje ostruhy.
PB
Petr Blažek
21.1.2024 08:07 Reaguje na pavel peregrinTo co zmiňujete z těch devadesátek, tak to byla zmáknutá reklama firmy HORSCH. Její pracovníci neváhali dělat reklamu na vysokých školách a to se spojilo s možností cestování do USA, kde na středozápadě se tento systém používá. A tak se z toho stala také ideologie , neboť studenti postoupili bez jakýchkoliv zkušeností na státní funkce a hlásali tyto svoje poznatky dál. Pravděpodobně se nikdy nedozvěděli, že firma Hosch po neúspěších, začala minmalizaci postupně prohlubovat a dnes již kromě pluhů prodávají stroje které dokáží zpracovávat půdu i přes 30cm hluboko.
Dodám, že na tom středozápadě USA to samozřejmě smysl má, neboť tam bojují s větrnou erozí. Ta u nás hrozí minimálně, my máme problém s vodní erozí, ovšem tento rozdíl bohužel mnoha lidem vůbec nedochází.
Odpovědět
Dodám, že na tom středozápadě USA to samozřejmě smysl má, neboť tam bojují s větrnou erozí. Ta u nás hrozí minimálně, my máme problém s vodní erozí, ovšem tento rozdíl bohužel mnoha lidem vůbec nedochází.
pp
pavel peregrin
21.1.2024 08:15 Reaguje na Petr BlažekAno, přesně tak to bylo a nejhorší na tom celém je, že se tyto nesmysly opět vrací a opět by je někdo chtěl plošně zavádět.
Odpovědět
